Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) (aktuálně ve verzi 2.1) (WCAG) v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Za jeho vytvořením stojí pracovní skupina WAI v rámci konsorcia W3C. Pokud to s přístupností myslíte aspoň trochu vážně, je vhodné se s obsahem tohoto doporučení seznámit.
Jak šel čas s WCAG
WCAG 1.0 byl vydán v roce 1999 a byl prvním velkým krokem k přístupnosti webu pro uživatele se zdravotním postižením. Obsahuje 14 pravidel a celou řadu kontrolních bodů, které slouží k určení míry přístupnosti webové stránky. Každý kontrolní bod má přirazenou prioritu. Priority jsou celkem 3:
- Priorita 1 (nejvyšší): tvůrce webového obsahu musí dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů nepřístupné. Splnění požadavků kontrolního bodu s prioritou 1 je základním požadavkem, aby některé skupiny uživatelů byly schopny webové stránky používat.
- Priorita 2 (střední): tvůrce webového obsahu by měl dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupinách uživatelů obtížně přístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 2 dojde k odstranění závažných překážek v přístupnosti webových dokumentů.
- Priorita 3 (nejnižší): tvůrce webového obsahu může dodržet požadavek kladený kontrolním bodem. Pokud se tak nestane, budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů trochu nepřístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 3 dojde ke zlepšení přístupnosti webových dokumentů.
WCAG 1.0 byl velmi úzce zaměřen na HTML a postaven na pravidlech, ne na principech. Kvůli rychlému vývoji asistivních technlogií, způsobům, jakým se web tvořil a postupně měnil či tomu, jaký obsah se na webu začal objevovat, začal poměrně rychle morálně zastarávat a nevyhovovat reálným potřebám uživatelů i tvůrců webů.
Velmi záhy proto začaly práce na přípravě další verze doporučení WCAG (první pracovní verze byla zveřejněna už 25. ledna 2001). Doporučení WCAG 2.0 bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.
Doporučení WCAG 2.0 je rozděleno do 4 principů – obsah musí být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a robustní. Každý princip je dále členěn na několik pravidel (celkem je jich 12). Každé pravidlo má několik kritérií úspěšnosti, které mají přiřazeny úrovně (A, AA, AAA) a jejich (ne)splnění lze ověřit. Počet kritérií u jednotlivých pravidel se liší, stejně tak se liší jejich úrovně. U některých pravidel jsou zastoupena kritéria úspěšnosti všech úrovní, u některých může jedna či dvě úrovně chybět. Úrovně A, AA a AAA vystihují význam jednotlivých kritérií úspěšnosti – například u předtočených audiostop má požadavek na přepis do znakového jazyka prioritu AAA, ale požadavek na vytvoření alternativy úroveň A.
Pokud má web být v souladu s metodikou WCAG 2.0 úrovně AA, pak to v praxi znamená, že musí být vyhovovat všem kritériím úspěšnosti úrovně A i AA.
K pravidlům a kritériím jsou pak přiřazeny techniky – ty jsou informativní a dělí se na postačující a poradenské.
Přibližně o 10 let později, 5. června 2018, byla vydána verze Web Content Accessibility Guidelines 2.1. Ta nově pokrývá tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:
- přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
- přístupnost pro slabozraké uživatele,
- přístupnost pro uživatele s kongnitivními poruchami či poruchami učení.
Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).
Co WCAG je, a co není
Web Content Accessibility Guidelines jsou jedny z celosvětově nejrespektovanějších pravidel pro tvorbu bezbariérového webu. Velká část pozdějších metodik z nich vychází, případně na ně navazuje.
Dokument samotného doporučení je poměrně stručný. Navazují však na něj další podpůrné dokumenty, které tématiku detailně vysvětlují:
- Understanding WCAG: vysvětluje jednotlivá kritéria přístupnosti a uvádí, v jakých situacích se kritérium uplatní a jaké dopady má jeho splnění na přístupnost.
- Techniques for WCAG: popisuje konkrétní příklady požadavků na přístupnost a nabízí řešení pro konkrétní technologie používané ve webovém prostředí (HTML, CSS, PDF, skriptování…). Dokument je provázán s dalšími dokumenty (zejména s Understanding WCAG), obsahuje reference na konkrétní kritéria přístupnosti, kterých se příklady týkají, nabízí ukázky vzorových situací a možná řešení včetně zdrojů, z nichž se vychází.
- How to Meet WCAG: je interaktivní kontrolní seznam požadavků přístupnosti, jenž je doporučován jako výchozí materiál pro čtenáře, kteří potřebují s pravidly přístupnosti aktivně pracovat. Propojuje na jednom místě kritéria z doporučení WCAG s dalšími podpůrnými dokumenty.
WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá jazyk, kterým je napsán, i jeho rozsah. Použít jej tedy jako první (či dokonce primární) zdroj pro seznámení se s tématikou přístupnosti a chtít se podle něj naučit tvořit přístupný web či aplikaci není úplně vhodná volba. (Auto se také neučíme řídit tak, že si přečteme Zákon o provozu na pozemních komunikacích, ale jdeme se to naučit do autoškoly.)
WCAG není bez chyb. Ačkoliv se jedná o to nejlepší, co se aktuálně v této oblasti nabízí, obsahuje i věci, které by dle zkušeností z praxe bylo vhodné upravit.
Horizontální a vertikální priority
Doporučení WCAG v současné verzi (2.x) pracuje pouze s vertikálními prioritami – kritériím úspěšnosti jsou přiděleny priority A (nejvyšší), AA a AAA.
Například požadavek na dostatečný barevný kontrast má přiřazenu až střední prioritu (AA). Což znamená, že web, který nebude požadavek na dostatečný kontrast respektovat a kvůli tomu bude pro nezanedbatelnou skupinu uživatelů hůře čitelný, může bez obtíží vyhovovat doporučení WCAG 2.1 na úrovni A.
Co ale zcela chybí, jsou priority horizontální, které by zohledňovaly význam a dopad konkrétního prvku v kontextu rozhraní, v němž je použit. Jistě se shodneme, že mnohem vážnější dopad na uživatele (a míru přístupnosti) bude mít nižší kontrast textu v hlavním obsahu či v menu stránky, než u méně důležitých textů v patičce webu. Že chybějící alternativní textový popisek grafického tlačítka, které slouží k potvrzení registrace, je mnohem vážnější problém, než chybějící popisek u fotografie v článku.
Příklady dalších podnětů pro zlepšení lze najít například v článcích WCAG Next a Feedback on WCAG 2.1 Draft.
Vhodnou „autoškolou“, kde je možné se seznámit s tématikou přístupnosti, může být absolvování nějakého kurzu – pro úvodní seznámení s tout tématikou doporučuji kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC.
WCAG není dogma. Slovo guideline lze překládat mnoha způsoby: direktiva, směrnice, návod, vodítko či doporučený postup. S ohledem na výše uvedené doporučuji na WCAG nahlížet jako na jeden ze zdrojů, který nám může pomoci zlepšit přístupnost. Tím dalším mohou být například výstupy uživatelského testování s uživateli se specifickými potřebami – detaily viz Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?
Charakteristika WCAG 2.1 aneb od pravidel k principům
Zatímco WCAG 1.0 a i požadavky, kladené českou Vyhláškou o přístupnosti, jsou postaveny na pravidlech, WCAG 2.1 k přístupnosti přistupuje jinak – soustředí se na principy přístupnosti a techniky, jak jich dosáhnout, prezentuje v samostatných dokumentech, které lze snadno upravovat a aktualizovat. Použití principů s sebou nese následující aspekty, které je třeba brát v potaz:
- Formulují problém v abstraktní rovině.
- Neexistuje jediné správné řešení, ale existuje více možných (správných) cest, jak se dobrat k vyhovujícímu výsledku.
- Mají dlouhou životnost, protože morálně tak rychle nezastarávají.
- Při implementaci požadavků je třeba zodpovědnost a erudovanost na straně toho, kdo je implementuje.
- Hůře se testuje jejich splnění.
Principy a pravidla WCAG 2
Vnímatelnost
- Netextovému obsahu zajistěte textovou alternativu.
- K audio a video obsahu zajistěte titulky a alternativy.
- Vytvořte přizpůsobitelný obsah a umožněte jeho zpracování pomocí asistivních technologií.
- Zajistěte dostatečný kontrast mezi popředím a pozadím, aby věci byly snadno viditelné a slyšitelné.
Ovladatelnost
- Zajistěte, aby vše bylo přístupné z klávesnice.
- Poskytněte uživateli dostatek času na přečtení a práci s obsahem stránky.
- Nepoužívejte obsah, který může způsobit záchvaty.
- Pomozte uživatelům s navigací a nalezením obsahu.
- Usnadněte uživatelům používání webu pomocí různých vstupních zařízení (nejen klávesnice).
Srozumitelnost
- Pište texty tak, aby byly čitelné a srozumitelné.
- Tvořte obsah tak, aby se zobrazoval a fungoval tak, jak uživatel předpokládá.
- Pomozte uživatelům vyvarovat se chyb a opravit je.
Robustnost
- Zajistěte maximální kompatibilitu se stávajícími i budoucími technologiemi, včetně asistivních technologií.
V čem se WCAG 2 liší od WCAG 1 (či jiných metodik)
- Orientace na uživatele. Autoři WCAG 2.1 pochopili, že ten, kdo bude s webovou stránkou za ztížených podmínek pracovat, není ani autor metodiky či webu, ale uživatel – ať už s handicapem či bez něj, protože přístupnost může zlepšovat práci s webem všem uživatelům bez rozdílu.
- Progresivní přístup k věci. Metodika nestanovuje jasnou hranici, co je přístupné a co nikoliv – důležitý je aktuální stav prohlížečů a asistivních technologií.
- Požadavky odpovídají aktuálním trendům, řada pravidel z WCAG 1.0 (i českých Pravidel přístupnosti) už je dnes neaktuálních.
- Požadavky jsou flexibilní, přizpůsobivé a nadčasové.
- Měřitelnější výsledky. U řady kritérií přibyly metriky, pomocí nichž lze snadno stanovit, zda web kritériu vyhovuje či nikoliv.
- Nezávislost na technologii. Metodika je napsána tak, že ji lze aplikovat na různé technologie, které se na webu dnes používají. Lze je tedy použít nejen při zpřístupnění webu, ale například i dokumentů či dalšího obsahu, který je na Internetu publikován.
- WCAG „ekosystém“. K WCAG 2.0 existuje celá řada podpůrných dokumentů či dalších materiálů, velmi usnadňujících jeho implementaci.
Kde hledat další informace
V češtině
V angličtině
