Honicí psi

Přečetl jsem: Jørn Lier Horst – Honicí psi

Dva sympatické hlavní hrdiny. Uvěřitelný a logicky vystavěný příběh, který pěkně odsýpá a v němž do sebe zapadá vše, co zapadat má. Několik paralelně běžících dějových linek, které se průběžně proplétají, až se nakonec spojí v logický konec. Atmosféru Skandinávie. To vše přináší Honicí psi – krimi román z pera norského spisovatele Jørn Liera Horsta, bývalého vrchního vyšetřovatele vestfoldského policejního obvodu.

William Wisting je stárnoucí vrchní komisař, cele oddaný své práci. Z každodenní rutiny jej vytrhne telefonát jeho dcery Line – novinářky, která jej informuje o znovuotevření sedmnáct let starého případu vraždy Cecilie Lindové, jež vedl právě její otec. Rozhodující důkaz, vedoucí k usvědčení pachatele, byl dle nových zjištění zfalšován a William Wisting je jako šéf někdejšího vyšetřovacího týmu pohnán k zodpovědnosti a suspendován.

Šéfredaktorovy argumenty byly pokryteckou zástěrkou pro to, co pro něj mělo skutečně význam, a to byla výše nákladu. Jejich list si mohl zachovat čest i bez senzačního titulku s jejím otcem coby hlavím aktérem.

Williamovi nezbývá než se na vlastní pěst pokusit očistit své jméno a zjistit, kdo tehdy falešný důkaz vyrobil. Svému otci se pokouší pomoci i Line. V předvečer publikování informace dojde k vraždě a reportáží o ní se snaží Line získat prostor na titulní straně novin. Nezapře geny svého otce a vydá se po vrahově stopě. Ač si počíná velmi zdatně a zkušeně, sama je napadena pravděpodobným vrahem a situace se tak pro ni komplikuje.

Před Line a Williamem se kupí čím dál víc nezodpovězených otázek. Souvisí tato vražda s vraždou Cecilie Lindeové? Byl důkaz opravdu zfalšován a za mříže poslán nevinný člověk? Podrazil Williama někdo z jeho tehdejšího vyšetřovatelského týmu? A podaří se mu obhájit svou čest?

Když zakrátko zmizí další dívka a na potvrch vyplouvají nové a překvapivé skutečnosti, začíná pro všechny na straně dobra boj s časem, aby nedošlo k další zbytečné smrti.

Jako velmi zajímavý prvek mi přišlo zakomponování prolínání dovedností a postupů „staré“ školy, reprezentované Williamem, a „nové“ školy, kterou zastupuje Line. A tak zatímco William má radost z kvalitního sádrového odlitku podrážky boty, Line čerpá informace ze sociálních sítí a nejrůznější databází.

Kdes k té informaci přišla?
„Na Facebooku.“
„Na Facebooku?“
Line se na něj zadívala. „Copak ho u policie nepoužíváte?“ podivila se.

Na knize je velmi znát, že ji psal člověk „od fochu“. Jørn Lier Horst je díky své praxi detailně obeznámen s tím, o čem píše, a k tomu jako příjemný bonus využívá své skvělé vypravěčské schopnosti.

Závěrem proto nezbývá než Honicí psy doporučit k zakoupení a přečtení. Až do 16. prosince 2016 je Kniha Zlín nabízí ve svém e-shopu s 35 % slevou. Tak neváhejte a kupujte.

Krimi Honicí psi vydala Kniha Zlín, 379 stran, překlad Kateřina Krištůfková, ISBN 978-80-7473-502-8.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Slabozraký uživatel při práci s PC

Průzkum mezi těžce slabozrakými uživateli webu – jaký je jejich způsob práce a skutečné potřeby?

Znát potřeby cílové skupiny patří mezi základní pilíře úspěchu v digitálním i fyzickém světě. Mezi skupiny, jejíž potřeby jsou zatím bohužel stále relativně málo zmapovány, patří i těžce slabozrací uživatelé – tedy ti, kteří mohou při práci s webem ještě použít zbytek zraku, ale současně už většinou potřebují nějakou asistivní technologii (typicky zvětšovací program) či nějaké uzpůsobení obsahu k tomu, aby s webem byli schopni pracovat efektivně.

Nikola Chovanová je studentkou oboru Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a píše bakalářskou práci s názvem Přístupnost webových stránek pro těžce slabozraké uživatele. V rámci ní připravila dotazník, jehož výsledky poslouží jako podklad pro praktickou část její práce – vytvořit sadu doporučení pro tvorbu webů, přístupných i pro tuto skupinu uživatelů, a současně reflektujících jejich skutečné potřeby.

Dotazník obsahuje 31 otázek, přičemž v některých případech je třeba odpověď napsat vlastními slovy, jedna z otázek pak obsahuje obrázky. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity výhradně na výzkumné účely, týkající se zmiňované bakalářské práce.

Pokud patříte mezi cílovou skupinu tohoto dotazníku a chcete svými názory a zkušenostmi ovlivnit to, aby weby pro těžce slabozraké uživatele byly přístupnější, prosím o vyplnění dotazníku Prístupnosť webových stránok pre slabozrakých užívateľov. Dotazník je ve slovenštině, nicméně věřím, že to nebude pro česky mluvící respondenty žádná překážka.

Dotazník bude k dispozici přibližně do konce roku, ale pokud se chystáte dotazník vyplnit, pomohlo by nám, pokud byste tak učinili do nejdříve.

ENGLISH version of this survey is available at Web Accessibility for Low Vision Users.

V případě jakýchkoliv dotazů či technických problémů kontaktujte prosím Niku na e-mailu nika.chov@gmail.com.

Děkujeme za spolupráci.

Důl

Přečetl jsem: Antti Tuomainen – Důl

Román Důl seznamuje čtenáře s životními osudy Janneho a Emila – syna a otce, jejichž cesty se po třicetiletém odloučení proplétají víc, než si zpočátku jeden či druhý vůbec dokáží představit. Oba dva jsou ambiciózní a jdou tvrdě za svým cílem. Janne je ctižádostivý novinář, který má před sebou vidinu napsat svůj životní článek a je ochoten se kvůli němu vzdát naprosto všeho – i své rodiny. Emil pracuje v oblasti „lidských zdrojů“ a na stará kolena se vrací z ciziny do Helsinek, kde se chce usadit.

Kniha je rozdělena do tří rozsáhlých kapitol s názvy Nikl, Olovo a Zlato. Celý příběh se totiž točí kolem niklového dolu na severu Finska, jehož činnost vážně poškozuje životní prostředí, provázejí ji nezákonné machinace a neprůhledné vlastnické vztahy. Cílem Janneho snažení je zjistit, jak se věci opravdu mají. A protože se hraje vysoká hra, při které není v některých chvílích v sázce nic menšího než vlastní život, o napětí není nouze.

Nabízí se myšlenka, že jestli v budoucnu bude na světě něco chybět, tak to určitě nebude zlato, chrom nebo nikl a už vůbec ne těžební odpad. Tím nejpostrádanějším patrně bude čistá půda, voda a vzduch. Všechno uakzuje na to, že tohle se stane pravdou už v blízkých desetiletích.

Kromě vlastní kriminální zápletky kniha nabízí tři silné motivy. Prvním z nich je ochrana životního prostředí. Autor nutí čtenáře zamyslet se nad větami jako jsou ty, které jsem citoval v předchozím odstavci. Druhým nosným tématem jsou rodinné vztahy.

Celé znění rozhovoru, jímž jsem definitivně ztratil rodinu:
JÁ: Omlouvám se, Pauliino, ale –
PAULINA: Sbohem.

Třetím pak (sociální) politika v kontextu smysluplnosti poskytování na první pohled dobře vypadajících, ale na ten druhý spíše škodících dotací.

Ale jde o politiku: o tom, co vypadá dobře a rozumně, ačkoliv není ani jedno ani druhé. I jedno nové pracovní místo v odlehlé oblasti je pochopitelně výhra, ale pokud se jeho cena počítá v milionech a výsledný přínos v tisících, tak už se to jako moc rozumná investice nejeví.

Kniha nestojí na do extrémů dotažených situacích a detailně vykreslených postavách (řada věcí zůstává čtenáři utajena). Její silnou stránku vidím ve vytvoření realistického prostředí, uvěřitelných postav a ve skvěle vystavěné zápletce. Zatímco u některých jiných knih mám problém uvěřit tomu, co mi autor předkládá, příběh z Dolu mám za bez obtíží uvěřitelný.

A doporučení na závěr? Důl si rozhodně (obzvlášť pokud jste fanoušci severských detektivek) nenechte ujít.

Ukázka z knihy na ISSUU

Krimi Důl vydala Kniha Zlín, 277 stran, překlad Vladimír Piskoř, ISBN 978-80-7473-485-4.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.