Honza Šnyrych: zpřístupňování technologií a služeb pro zrakově postižené vnímám jako prioritu

Zpřístupnění informačních a komunikačních technologií i pro uživatele s těžkým postižením zraku lze bez nadsázky považovat za velký krok k nezávislosti právě pro tuto skupinu uživatelů. Získávání informací z webu, čtení knih v digitální podobě, sledování médií, používání online služeb k nakupování, správě bankovního účtu, ozvučených počítačů a chytrých mobilů – to jsou jen některé z věcí, které dnes mohou uživatelé se zrakovým postižením dělat. Samozřejmě za předpokladu, že služby či zařízení jsou pro ně přístupné, a uživatelé se mají kam obrátit, když se s nimi potřebují naučit pracovat či řešit uživatelské problémy.

Ve dnech 28. a 29. května 2016 proběhne v Havlíčkově Brodě 9. celostátní shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky. Jedním z kandidátů do Republikové rady je i můj dlouholetý kamarád a kolega Honza Šnyrych. A protože Honza je člověk, který má k informačním a komunikačním technologiím velmi blízko, rád jsem vyhověl žádosti o publikování jeho pohledu na úlohu SONS právě v oblasti přístupnosti informačních a komunikačních technologií.

Rozhodl jsem se na letošním Celostátním shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) kandidovat do Republikové rady, která společně s prezidentem a viceprezidentem tvoří vedení organizace. Republiková rada se musí zabývat širokou škálou otázek souvisejících s životem zrakově postižených. V dnešní době je mezi těmito otázkami stále důležitější i problematika informačních technologií a jejich dobrá přístupnost zrakově postiženým, což je můj obor. Proto bych se chtěl s vámi podělit o svůj pohled na tuto oblast.

Na informační technologie pro zrakově postižené se dá dívat z různých hledisek. Jinou perspektivu mají komerční dodavatelé pomůcek, jinou neziskové a vzdělávací organizace poskytující nezávislé poradenství a školení a jiné věci řeší tvůrci běžných IT služeb, když stojí před úkolem zpřístupnit je i zrakově postiženým uživatelům. Během dvaceti let své praxe jsem působil na všech těchto stranách a musím říci, že nejbližší mi je strana nezávislé, neziskové organizace, kdy je jediným cílem vyřešení potřeb klienta a není třeba myslet též na to, že na tom ještě musí náležitě vydělat dodavatelská firma.

Mezi neziskovými organizacemi, které takové služby poskytují, je u nás zřejmě největší SONS a celorepubliková síť TyfloCenter. V Tyflokabinetu SONS jsem mnoho let pracoval a s kolegy jsme se kromě výuky klientů starali o organizování metodické podpory a vzájemné výměny zkušeností mezi všemi počítačovými lektory. Tato činnost ale bohužel v posledních letech nepatří k prioritám vedení SONS a z dřívější celorepublikové sítě se stávají izolované ostrůvky, kde si každý musí poradit sám. Chtěl bych podpořit obnovení pravidelného setkávání a metodického školení počítačových lektorů SONS a TyfloCenter, protože to pro nás všechny vždy byla příležitost rozšiřovat si odborné znalosti, vyměňovat si pracovní zkušenosti a navazovat osobní vztahy, a to vše nám v důsledku pomáhalo zlepšovat naše služby klientům. Důkazem, že po takovém vzdělávání a setkávání je poptávka, svědčí i workshopy o speciální výpočetní technice pro zrakově postižené, které pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity, a kterých se řada lektorů ze SONSu či TyfloCenter už dnes pravidelně účastní.

Další věcí, na kterou bychom se měli více zaměřit, je tvorba výukových materiálů pro kohokoli, kdo se potřebuje se slepeckými technologiemi seznámit. Téměř veškerá výuka zrakově postižených u nás totiž probíhá formou ústního předávání znalostí klientovi. Individuální výuka formou jeden lektor – jeden klient je samozřejmě naprosto v pořádku, každý klient by ale měl mít k dispozici i další zdroje informací, ze kterých může čerpat. Často vídám, kolik učebnic, audio kurzů a dalších materiálů mají k dispozici anglicky mluvící nevidomí, oproti tomu u nás je jen naprosté minimum výukových materiálů. Přitom z takových materiálů by neměli užitek jen samotní nevidomí, ale třeba i rodiče a učitelé nevidomých žáků integrovaných v běžných školách. Ať se nám to líbí, nebo ne, inkluzivní vzdělávání je celospolečenský trend, kterému se zřejmě nevyhneme. Proto bychom v SONS měli intenzivně přemýšlet, jak přispět k tomu, aby integrace zrakově postižených žáků do běžných škol neměla negativní vliv na jejich vzdělávání. Informatika je sice jen malou výsečí této problematiky, ale zrovna zde bychom toho mohli poměrně dost nabídnout a měli bychom se o to snažit.

Smysluplné by mi také přišlo zaměřit se více na podporu a propagaci volně dostupných řešení pro nevidomé a slabozraké. V minulosti jsme jako zrakově postižení neměli jinou možnost, než si zakoupit a používat poměrně drahý speciální software či hardware od komerčních dodavatelů. Dnes je ale stále více alternativ, které jsou dostupné zdarma. Máme tu open source odečítač NVDA, který je ve Windows druhým nejrozšířenějším. Dvě hlavní platformy pro mobilní zařízení, iOS a Android, mají funkce zpřístupnění integrované přímo od svých výrobců, tedy od Applu a Googlu a další velcí výrobci se k nim postupně přidávají. Tradiční dodavatelé ale stále propagují a poskytují podporu svým tradičním pomůckám. Tyto pomůcky tu určitě stále mají svůj prostor, protože obzvlášť pro studium či výkon povolání je profesionální asistivní technologie nezbytností, ale měl by tu být i někdo, kdo podpoří též ty nové nekomerční prostředky, které můžeme využívat, a které mohou řadě uživatelů dostačovat. A protože podporu nekomerčních pomůcek nemůžeme čekat od komerčních firem, měly by se toho zhostit neziskové organizace. SONS se poměrně často chlubí, že je největším zaměstnavatelem zrakově postižených, nicméně například veškerá podpora a lokalizace NVDA je čistě na zrakově postižených dobrovolnících. Podle mě by právě pro takové lidi mělo být v organizaci pracovní uplatnění a podpora bezplatných pomůcek, jako jeNVDA a další, by se tak mohla více profesionalizovat.

Velkým tématem by pro nás měla být také přístupnost webu a dnes už kromě webu i jakýchkoli dalších elektronických služeb. Už před mnoha lety, když začínal projekt Blind Friendly Web, byla přístupnost webu pro zrakově postižené důležitá. Tím, že jsme nuceni dělat stále více věcí elektronicky, však potřeba dobré přístupnosti stále narůstá. Je tu doba, kdy na internetu nakupujeme, obsluhujeme bankovní účet, sledujeme média, komunikujeme s úřady atd. Pokud nám tyto služby nebudou přístupné, stáváme se občany druhé kategorie. Přístupnosti IT bychom se tedy měli věnovat stejně intenzivně, jako se věnujeme odstraňování architektonických bariér nebo prosazování zájmů zrakově postižených v legislativě. Nicméně SONS se již mnoho let projektu Blind Friendly Web neúčastní a projekt žije jen díky snaze TyfloCentra Brno. Dle mého musí takto důležitou oblast podporovat svými prostředky i SONS jakožto největší organizace zrakově postižených s celostátní působností.

Projekt Blind Friendly Web znám mnoho let z vlastní zkušenosti jako jeden z testerů. Zejména Radek Pavlíček v něm udělal velký kus práce mimo jiné ve vytváření povědomí o přístupnosti mezi provozovateli a tvůrci webů, kteří musí vědět proč dělat web přístupný a jak na to. Mně by přišlo dobré záběr rozšířit a kromě tvůrců aktuálně zaměřit pozornost i na druhou stranu – tedy zrakově postižené návštěvníky webů. V poslední době se díky stále lepší dostupnosti těchto služeb i pomůcek poměrně často v e-mailových konferencích i jinde vyskytují dotazy typu V internetovém obchodě XY nejsem schopen udělat to a ono. Poraďte. Myslím, že by bylo dobré, aby tu byla služba, která takový problém dokáže s klientem řešit. Někdy stačí klientovi poradit, jak to zvládnout uživatelsky, někdy může být problém v zastaralém odečítači nebo prohlížeči klienta a někdy je příčina ve špatně udělaném webu, a potom je třeba komunikovat s jeho provozovatelem. Takovou věc ale nevyřeší běžný uživatel, který nemá potřebu mít profesionální informatické znalosti. Proto by tu měla být služba SONS, která by dokázala najít příčinu a uměla by komunikovat s provozovateli webů, kde se může zasadit o nápravu. Domnívám se, že jen velká organizace s dostatečně silným hlasem bude v případě takových žádostí a vyjednávání brána ze strany velkých subjektů jako rovnocenný partner.

Možná, že z předchozích odstavců to vypadá, že kam se podívám, tam vidím nějaké nedostatky. Proto bych chtěl závěrem říct, že to tak rozhodně není. V ICT tu máme opravdu hodně dobrých služeb a projektů, ať už to je počítačová výuka a poradenství, Knihovna digitálních dokumentů, Navigační centrum, Blind Friendly Web a další. V SONS, v TyfloCentrech, u dodavatelů pomůcek a v mnoha dalších organizacích znám spoustu lidí, kterých si vážím za to, co všechno dělají. A i když se o tom zase tak nemluví, zrovna v informatice poměrně hodně funguje i dobrovolnictví – je tu hodně lidí, kteří nám ve svém volném čase radí přes konference nebo se i podílejí na vývoji či lokalizaci nějakého softwaru. Myslím ale, že je vždycky dobré přemýšlet, co by se třeba na službách SONS dalo ještě zlepšit. Je mi jasné, že v Republikové radě budu případně jen jeden člen z dvaceti a že nestačí jen přemýšlet, co vše by se dalo dělat, ale je třeba minimálně též vědět, jak to financovat. A jsem si také vědom toho, že svět se netočí jen okolo informačních technologií a jsou i jiné důležité oblasti. Přesto by ale bylo ku prospěchu, kdyby v Republikové radě byl člověk, který se informatikou zabývá a má k těmto tématům co říci. Nicméně ať už v Republikové radě budu, nebo ne, určitě se budu zmíněným tématům v nějaké formě věnovat. Protože jsou to důležité věci i pro mě osobně.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Speciální vydání časopisu Naše šance

Při příležitosti blížících se voleb do nejvyšších orgánů SONS vyšlo speciální vydání audio časopisu Naše šance, představující jednotlivé kandidáty

Pokud si chcete poslechnout názory jednotlivých kandidátů, stáhněte si soubor mp3_ns1605-special.zip (mp3; 726 MB).

Ohlédnutí za INSPO 2016: mobilní aplikace i zařízení na vzestupu

V sobotu 12. března 2016 proběhl v pražském Kongresovém centru už 16. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2016. Konference již tradičně přilákala lidi s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami. Konference letos hostila 345 účastníků, ve vystavovatelské části představilo své služby a produkty 28 organizací.

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků je u konference INSPO dbáno na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference účastníci obdrželi v digitální podobě a mohli si jej tak přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovoval.

Prezentace

Na konferenci zaznělo 23 prezentací. V dopoledním bloku se měli účastníci příležitost seznámit například s možnostmi využití nanovláken v medicíně, řečovou syntézou pro hlasově postižené, či mobilními verzemi Knihovny digitálních dokumentů a Knihovní brány pro zrakově postižené. Odpolední program byl rozdělen do tří sekcí – Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ICT pro osoby se sluchovým postižením a Přístupnost nejen webu. Já jsem stejně jako v předchozích letech měl na starost posledně jmenovanou sekci, jejíž program bych vám rád detailněji představil.

Co přinesla sekce Přístupnost nejen webu

První prezentaci s názvem Alternativní způsoby ovládání telefonu a tabletu přednesl Tomáš Hrdinka a představil v ní možnosti ovládání telefonu a tabletu osobami s tělesným handicapem. Mezi ně lze zařadit ovládání telefonu spínači, alternativními myšmi, hlasem či z počítače. Posledně jmenované řešení sice není mobilní, často se však používá ve chvíli, kdy jiná varianta není možná. Příkladem mohou být například úrazy páteře, kdy uživatel není schopen udělat jiný pohyb než očima. Ze současných dostupných platforem jsou v tuto chvíli pro alternativní způsoby ovládání nejlépe připraveny mobilní telefony a tablety s operačním systémem Android. Důvodem je existence USB/mikroUSB konektoru a podpora myší s HID rozhraním.

CORVUS je systém, jehož cílem je zpřístupnit funkcionalitu mobilních telefonů s dotykovým displejem a operačním systémem Android i nevidomých a těžce slabozrakoým uživatelům. Na INSPO jej přijel představit Roman Martinovič. CORVUS kromě vlastního prostředí a nabízí i CORVUS odečítač, který je možné použít k ozvučení dialogových oken Androidu, které není možné obsloužit z CORVUS prostředí, či ozvučení vyhledávání objektů na obrazovce prostřednictvím procházení prstem. CORVUS se vyznačuje rychlostí, jednoduchostí a přizpůsobitelností a nutno přiznat, že je na něm velmi znát zapojení uživatelů s těžkým postižením zraku do vývoje produktu.

Třetí příspěvek se také věnoval mobilním zařízením s operačním systémem Android. Vojtěch Polášek seznámil účastníky sekce s odečítačem obrazovky ShinePlus. Ten je vyvíjen jihokorejskou firmou Atlab Inc. a je prozatím svým uživatelům nabízen zdarma. Kromě funkcí odečítače obrazovky nabízí i možnost zvětšování a přizpůsobení vzhledu prostředí. ShinePlus je mezi uživateli oblíbený zejména pro lepší odezvu
při práci, menší nároky na místo v telefonu či přístup lepší k funkcím odečítače obrazovky.

Když se řekne „přístupnost pro zrakově postižené“, často se myslí hlavně na to, jak věci zpřístupnit uživatelům screenreaderů, tedy odečítačů obrazovky, kteří buď nevidí vůbec, nebo mají tak špatný zrak, že se bez odečítače neobejdou. Tomáš Valůšek Tomáš se podělil o své osobní zkušenosti a v prezentaci Android – když máte zbytek zraku a chcete se obejít bez odečítače obrazovky představil účastníkům, jaké možnosti má uživatel Androidu, jehož zrak je sice velmi slabý, ale screenreader se mu při práci s mobilním zařízení, spíš plete pod nohy, než aby mu pomáhal.

DotWalker je aplikace pro usnadnění cestování osob se zrakovým postižením pomocí mobilního zařízení se systémem Android. Jedná se o textový navigační program s jednoduchým ovládáním, díky kterému se nevidomý nebo slabozraký uživatel už nikdy neztratí v neznámém terénu. DotWalker umožňuje zjistit adresu, na níž se nacházíte, ukáže vzdálenost a směr k určitému orientačnímu bodu, využívá mluvící kompas pro orientaci k vybranému cíli, vede vás bod po bodu na vybrané trase a umožňuje, aby vámi schválená osoba sledovala vaši pozici. Aplikace využívá jak zvětšení pro slabozraké, tak hlasový výstup pro nevidomé, popř. kombinaci obou způsobů podpory. Účastníkům konference jej v prezentaci nazvané DotWalker – navigace pro nevidomé a slabozraké představili Libor Doušek a Marek Susčík.

S tím, jak si stojí FriendlyVox po roce provozu, seznámil účastníky Vladimír Jareš. FriendlyVox je ozvučený portál, určený především pro osoby se zrakovým znevýhodněním, kterým postupně zpřístupňuje důležité internetové služby. Jeho provoz byl zahájen na konci roku 2014, od té doby jej navštívilo téměř 9 000 uživatelů z různých zemí světa, kteří si zobrazili zhruba 160 000 stránek. Měsíčně jej pravidelně používají přibližně tři stovky uživatelů, mezi nejpopulárnější služby patří Zpravodajství, E-mail a YouTube. Ozvučený portál FriendlyVox ocenili návštěvníci konference INSPO.

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) si letos odnesl sociální podnik Levebee za online aplikaci Včelka, jejímž cílem je zlepšit úroveň čtenářských dovedností. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak obsadil můj kolega Saša Zvonek za příspěvek nazvaný Časosběr, v němž popsal měnící se roli telefonu v životě lidí se sluchovým postižením.

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

Networking

Konference INSPO také slouží jako místo pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Osobně velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference.

Zpětná vazba účastníků

Konference je po obsahové i organizační stránce účastníky velmi vysoce hodnocena.

Jaromír

Chtěl bych Vám poděkovat za zajímavé příspěvky, které jsem si mohl vyslechnout v sekci s názvem Přístupnost (nejen) webu. Jsem rád, že jsem se dozvěděl mnoho nových informací ze světa Androidu. O odečítači Shine Plus jsem již četl na webu a tento software mně přijde zajímavý. Jsem proto rád, že jsem si mohl vyslechnout pana Poláška. Informace o technologii FriendlyVox mě také zaujaly. O FriendlyVox je u nás v plzeňském TyfloCentru mezi klienty velký zájem. Myslím si, že může pomoci lidem se zrakovým handicapem, pro které je obtížné pracovat se strukturou webové stránky. Také rád FriendlyVox využívám, mám s jeho pomocí rychlý a velmi pohodlný přístup ke svému gmailu. Nejvíce mně zaujal příspěvek pana Tomáše Valůška. Myslím si, že výborně popsal potřeby slabozrakých uživatelů moderních pomůcek na bázi PC.

Vzhledem k mému zrakovému handicapu je pro mě velmi obtížné číst i texty, které jsou zvětšené. Počítače a další zařízení mně proto velmi pomáhají. Vážím si toho, že jsou pořádány konference jako je INSPO.

Dana

Konference se vydařila ve všech směrech.

Léňa

Kvalitní přednášky a velmi dobrá organizace a servis.

Videozáznamy prezentací

Od začátku května jsou k dispozici videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě pohledu na prezentaci obsahují i pohled na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotogalerie na Flickru

INSPO 2016, 12. 3. 2016

Pozvánka na další ročník

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem mohl být opět při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 25. března 2017 v Kongresovém centru Praha. Již nyní jste srdečně zváni. A pokud byste chtěli přispět příspěvkem do sekce Přístupnost nejen webu, pošlete mi návrhy své prezentace na radek.pavlicek@gmail.com. Děkuji.

Spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze screen readeru JAWS 17

Dnešním dnem opět spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze odečítacího programu JAWS, tentokrát s pořadovým číslem 17.

Instalační soubory najdete na adresách

Pro hlášení případných chyb prosím použijte adresu jaws@galop.cz. Všemi relevantními podněty se s kolegy budeme zabývat a pokusíme se je zohlednit při vydání finální české verze JAWS 17, jež by měla následovat během několika týdnů.

Instalační program má něco přes 150 megabajtů, pokud ještě nemáte v systému nainstalovánu aktuální verzi FSOmnipage, tak si napoprvé navíc ještě stáhne dalších zhruba 84 megabajtů knihoven pro vestavěné OCR – během první instalace je tedy vhodné mít počítač připojen k Internetu, případně je možné si soubor FSOcr14.0.851ENU.exe stáhnout zvlášť a nainstalovat před vlastní instalací JAWSu.

Kromě desítek drobných vylepšení obsahuje nová verze JAWSu řadu užitečných novinek jako například Chytrá navigace, vytváření skriptů pro weby a webové aplikace na určitých doménách či vylepšenou podporu pro dotykové obrazovky.

Obsáhlejší popis novinek je k dispozici na adrese www.galop.cz/doc/jaws/jaws17novinky.html

Český JAWS verze 17 lze používat na Windows 10, Windows 8.1 a Windows 7 (32bitové i 64bitové verze); Windows XP a Windows Vista již podporovány nejsou.
Stejně jako u předchozích verzí probíhá instalace v jednom kroku, součástí instalace je i Hlasový výstup HLAS pro JAWS, takže pro instalaci na čistý počítač připojený k Internetu teoreticky stačí stáhnout a nainstalovat jeden jediný soubor.

Máte-li v počítači nainstalováno anglické vydání verze 17, je nutné je z počítače odinstalovat (včetně komponenty „Freedom Scientific Talking Installer 17“) před instalací českého vydání.

Chcete-li s verzí 17 používat WinTalker Voice, Elišku či Zuzanu, je dobré tyto syntezátory nainstalovat ještě před instalací JAWSu, budou pak pro ně automaticky vytvořeny příslušné hlasové profily.

Hlasy syntezátoru Vocalizer Expressive si můžete stáhnout z adresy

www.freedomscientific.com/Downloads/synthesizers

Přímé odkazy pro stažení českých hlasů Iveta a Zuzana:

Na závěr bychom jako vždy rádi oficiálně poděkovali všem, kteří se v posledních několika měsících podíleli na testování nové verze, a stejně tak i vám všem, kteří svým podnětem v rámci veřejného testování ještě pomůžete JAWS 17 vylepšit.

Tak ať se vám nový JAWS dobře používá :-)