Archiv rubriky: Přístupnost webu

Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC

Ve spolupráci s Akademií CZ.NIC a SONS ČR jsme ve Středisku Teiresiás připravili kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky. Kurz je určen všem, kteří chtějí mít své digitální produkty bez obtíží přístupné pro co nejširší skupinu uživatelů. Na kurzu se posluchači seznámí se základy tématiky přístupnosti a inkluzivního designu a dozví se, co by měli dělat pro to, aby uživatelům svých produktů nekladli do cesty zbytečné překážky.

Osnova kurzu

  • Uživatelé se specifickými potřebami (jejich charakteristika, popis reálných potřeb ve vztahu k práci v digitálním prostředí…)
  • Asistivní technologie (charakteristika, typy, výhody, omezení..)
  • Principy inkluzivní designu
    • Nabídněte srovnatelný zážitek
    • Berte v potaz okolnosti
    • Buďte konzistentní
    • Předejte řízení uživateli
    • Nabídněte možnost volby
    • Stanovte priority
    • Přidejte něco navíc
  • Nejčastější bariéry v přístupnosti a rady, jak je odstranit
  • Jak testovat přístupnost
    • Automatické vs. ruční testování
    • Nástroje k testování přístupnosti
  • Praktické ukázky funkčních a v praxi užívaných řešení

Bližší informace včetně informací o ceně a místě konání najdete na stránce Digitální design bez bariér pro začátečníky.

Rozšířenou verzi kurzu o digitálním designu bez bariér s názvem VIKMB66 Digitální design bez bariér vyučuji na Masarykově univerzitě. V podzimním semestru proběhl pilotní běh a ohlasy studentů jsou velmi pozitivní.

Skvělý předmět! Vyučující má mnoho praktických zkušeností a tímto způsobem je koncipovaná i výuka.
Nedostanete hromadu četby jako v jiných předmětech, ale odnesete si praktické dovednosti.

Pokud vás tématika digitálního designu bez bariér zajímá, neváhejte a zaregistrujte se na kurz se Digitální design bez bariér pro začátečníky v Adakemii CZ.NIC.

Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) (aktuálně ve verzi 2.1) (WCAG) v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Za jeho vytvořením stojí pracovní skupina WAI v rámci konsorcia W3C. Pokud to s přístupností myslíte aspoň trochu vážně, je vhodné se s obsahem tohoto doporučení seznámit.

Jak šel čas s WCAG

Web Content Accessibility Guidelines 1.0

WCAG 1.0 byl vydán v roce 1999 a byl prvním velkým krokem k přístupnosti webu pro uživatele se zdravotním postižením. Obsahuje 14 pravidel a celou řadu kontrolních bodů, které slouží k určení míry přístupnosti webové stránky. Každý kontrolní bod má přirazenou prioritu. Priority jsou celkem 3:

  • Priorita 1 (nejvyšší): tvůrce webového obsahu musí dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů nepřístupné. Splnění požadavků kontrolního bodu s prioritou 1 je základním požadavkem, aby některé skupiny uživatelů byly schopny webové stránky používat.
  • Priorita 2 (střední): tvůrce webového obsahu by měl dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupinách uživatelů obtížně přístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 2 dojde k odstranění závažných překážek v přístupnosti webových dokumentů.
  • Priorita 3 (nejnižší): tvůrce webového obsahu může dodržet požadavek kladený kontrolním bodem. Pokud se tak nestane, budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů trochu nepřístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 3 dojde ke zlepšení přístupnosti webových dokumentů.

WCAG 1.0 byl velmi úzce zaměřen na HTML a postaven na pravidlech, ne na principech. Kvůli rychlému vývoji asistivních technlogií, způsobům, jakým se web tvořil a postupně měnil či tomu, jaký obsah se na webu začal objevovat, začal poměrně rychle morálně zastarávat a nevyhovovat reálným potřebám uživatelů i tvůrců webů.

Web Content Accessibility Guidelines 2.0

Velmi záhy proto začaly práce na přípravě další verze doporučení WCAG (první pracovní verze byla zveřejněna už 25. ledna 2001). Doporučení WCAG 2.0 bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.

Doporučení WCAG 2.0 je rozděleno do 4 principů – obsah musí být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a robustní. Každý princip je dále členěn na několik pravidel (celkem je jich 12). Každé pravidlo má několik kritérií úspěšnosti, které mají přiřazeny úrovně (A, AA, AAA) a jejich (ne)splnění lze ověřit. Počet kritérií u jednotlivých pravidel se liší, stejně tak se liší jejich úrovně. U některých pravidel jsou zastoupena kritéria úspěšnosti všech úrovní, u některých může jedna či dvě úrovně chybět. Úrovně A, AA a AAA vystihují význam jednotlivých kritérií úspěšnosti – například u předtočených audiostop má požadavek na přepis do znakového jazyka prioritu AAA, ale požadavek na vytvoření alternativy úroveň A.

Pokud má web být v souladu s metodikou WCAG 2.0 úrovně AA, pak to v praxi znamená, že musí být

K pravidlům a kritériím jsou pak přiřazeny techniky – ty jsou informativní a dělí se na postačující a poradenské.

Web Content Accessibility Guidelines 2.1

Přibližně o 10 let později, 5. června 2018, byla vydána verze Web Content Accessibility Guidelines 2.1. Ta nově pokrývá tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:

  • přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
  • přístupnost pro slabozraké uživatele,
  • přístupnost pro uživatele s kongnitivními poruchami či poruchami učení.

Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).

Co WCAG je, a co není

Web Content Accessibility Guidelines jsou jedny z celosvětově nejrespektovanějších pravidel pro tvorbu bezbariérového webu. Velká část pozdějších metodik z nich vychází, případně na ně navazuje.

Dokument samotného doporučení je poměrně stručný. Navazují však na něj další podpůrné dokumenty, které tématiku detailně vysvětlují:

  • Understanding WCAG: vysvětluje jednotlivá kritéria přístupnosti a uvádí, v jakých situacích se kritérium uplatní a jaké dopady má jeho splnění na přístupnost.
  • Techniques for WCAG: popisuje konkrétní příklady požadavků na přístupnost a nabízí řešení pro konkrétní technologie používané ve webovém prostředí (HTML, CSS, PDF, skriptování…). Dokument je provázán s dalšími dokumenty (zejména s Understanding WCAG), obsahuje reference na konkrétní kritéria přístupnosti, kterých se příklady týkají, nabízí ukázky vzorových situací a možná řešení včetně zdrojů, z nichž se vychází.
  • How to Meet WCAG: je interaktivní kontrolní seznam požadavků přístupnosti, jenž je doporučován jako výchozí materiál pro čtenáře, kteří potřebují s pravidly přístupnosti aktivně pracovat. Propojuje na jednom místě kritéria z doporučení WCAG s dalšími podpůrnými dokumenty.

WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá jazyk, kterým je napsán, i jeho rozsah. Použít jej tedy jako první (či dokonce primární) zdroj pro seznámení se s tématikou přístupnosti a chtít se podle něj naučit tvořit přístupný web či aplikaci není úplně vhodná volba. (Auto se také neučíme řídit tak, že si přečteme Zákon o provozu na pozemních komunikacích, ale jdeme se to naučit do autoškoly.)

WCAG není bez chyb. Ačkoliv se jedná o to nejlepší, co se aktuálně v této oblasti nabízí, obsahuje i věci, které by dle zkušeností z praxe bylo vhodné upravit.

Například požadavek na dostatečný barevný kontrast má přiřazenu až střední prioritu (AA). Což znamená, že web, který nebude požadavek na dostatečný kontrast respektovat a kvůli tomu bude pro nezanedbatelnou skupinu uživatelů hůře čitelný, může bez obtíží vyhovovat doporučení WCAG 2.1 na úrovni A.

Stejně tak při stanovování priorit jednotlivých kritérií úspěšnosti není zohledněn význam konkrétního prvku v kontextu rozhraní, v němž je použit. Jistě se shodneme, že mnohem vážnější dopad na přístupnost bude mít nižší kontrast textu v hlavním obsahu či v menu stránky, než u méně důležitých textů v patičce webu. Že chybějící alternativní textový popisek grafického tlačítka, které slouží k potvrzení registrace, je mnohem vážnější problém, než chybějící popisek u fotografie v článku. Že

Příklady dalších podnětů pro zlepšení lze najít například v článcích WCAG Next a Feedback on WCAG 2.1 Draft.

Vhodnou “autoškolou”, kde je možné se seznámit s tématikou přístupnosti, může být absolvování nějakého kurzu – pro úvodní seznámení s tout tématikou doporučuji kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC.

WCAG není dogma. Slovo guideline lze překládat mnoha způsoby: direktiva, směrnice, návod, vodítko či doporučený postup. S ohledem na výše uvedené doporučuji na WCAG nahlížet jako na jeden ze zdrojů, který nám může pomoci zlepšit přístupnost. Tím dalším mohou být například výstupy uživatelského testování s uživateli se specifickými potřebami – detaily viz Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

Charakteristika WCAG 2.1 aneb od pravidel k principům

Zatímco WCAG 1.0 a i požadavky, kladené českou Vyhláškou o přístupnosti, jsou postaveny na pravidlech, WCAG 2.1 k přístupnosti přistupuje jinak – soustředí se na principy přístupnosti a techniky, jak jich dosáhnout, prezentuje v samostatných dokumentech, které lze snadno upravovat a aktualizovat. Použití principů s sebou nese následující aspekty, které je třeba brát v potaz:

  • Formulují problém v abstraktní rovině.
  • Neexistuje jediné správné řešení, ale existuje více možných (správných) cest, jak se dobrat k vyhovujícímu výsledku.
  • Mají dlouhou životnost, protože morálně tak rychle nezastarávají.
  • Při implementaci požadavků je třeba zodpovědnost a erudovanost na straně toho, kdo je implementuje.
  • Hůře se testuje jejich splnění.

Principy a pravidla WCAG 2

Vnímatelnost

  • Netextovému obsahu zajistěte textovou alternativu.
  • K audio a video obsahu zajistěte titulky a alternativy.
  • Vytvořte přizpůsobitelný obsah a umožněte jeho zpracování pomocí asistivních technologií.
  • Zajistěte dostatečný kontrast mezi popředím a pozadím, aby věci byly snadno viditelné a slyšitelné.

Ovladatelnost

  • Zajistěte, aby vše bylo přístupné z klávesnice.
  • Poskytněte uživateli dostatek času na přečtení a práci s obsahem stránky.
  • Nepoužívejte obsah, který může způsobit záchvaty.
  • Pomozte uživatelům s navigací a nalezením obsahu.
  • Usnadněte uživatelům používání webu pomocí různých vstupních zařízení (nejen klávesnice).

Srozumitelnost

  • Pište texty tak, aby byly čitelné a srozumitelné.
  • Tvořte obsah tak, aby se zobrazoval a fungoval tak, jak uživatel předpokládá.
  • Pomozte uživatelům vyvarovat se chyb a opravit je.

Robustnost

  • Zajistěte maximální kompatibilitu se stávajícími i budoucími technologiemi, včetně asistivních technologií.

V čem se WCAG 2 liší od WCAG 1 (či jiných metodik)

  • Orientace na uživatele. Autoři WCAG 2.1 pochopili, že ten, kdo bude s webovou stránkou za ztížených podmínek pracovat, není ani autor metodiky či webu, ale uživatel – ať už s handicapem či bez něj, protože přístupnost může zlepšovat práci s webem všem uživatelům bez rozdílu.
  • Progresivní přístup k věci. Metodika nestanovuje jasnou hranici, co je přístupné a co nikoliv – důležitý je aktuální stav prohlížečů a asistivních technologií.
  • Požadavky odpovídají aktuálním trendům, řada pravidel z WCAG 1.0 (i českých Pravidel přístupnosti) už je dnes neaktuálních.
  • Požadavky jsou flexibilní, přizpůsobivé a nadčasové.
  • Měřitelnější výsledky. U řady kritérií přibyly metriky, pomocí nichž lze snadno stanovit, zda web kritériu vyhovuje či nikoliv.
  • Nezávislost na technologii. Metodika je napsána tak, že ji lze aplikovat na různé technologie, které se na webu dnes používají. Lze je tedy použít nejen při zpřístupnění webu, ale například i dokumentů či dalšího obsahu, který je na Internetu publikován.
  • WCAG “ekosystém”. K WCAG 2.0 existuje celá řada podpůrných dokumentů či dalších materiálů, velmi usnadňujících jeho implementaci.

Kde hledat další informace

V češtině

V angličtině

Biblioweb 2019: Probíhá sběr přihlášek do soutěže o nejlepší webové stránky knihovny

Jako součást akce Březen – měsíc čtenářů vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky 20. ročník soutěže Biblioweb o nejlepší knihovnické webové stránky. Cílem soutěže je udržovat kvalitu webových stránek knihoven na dostatečné úrovni, případně ji dále zvyšovat a dosáhnout, aby knihovnické webové stránky sloužily svým návštěvníkům jako spolehlivý zdroj informací o knihovnách i jejich službách a přilákaly je do nich.

Hodnoceny budou následující oblasti:

  • Obsah stránek
  • Aktuálnost stránek
  • Design stránek
  • Komunikace s uživateli, zpětná vazba
  • Použitelnost
  • Sympatie komise
  • Přístupnost pro uživatele s těžkým zrakovým postižením
  • Celková koncepce webu

Detailní informace k vlastní soutěži, jednotlivým kritériím i způsobu hodnocení jsou k dispozici na stránce s vyhlášením soutěže Biblioweb 2019, přihlášku můžete podat přes registrační formulář.

Termín pro přijetí přihlášek je stanoven na 29. února 2019, hodnocení proběhne od 4. do 15. března 2019. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne na konferenci ISSS 2019 (Internet ve státní správě a samosprávě) v Hradci Králové dne 1. dubna 2019.

Porota opět navrhne jednu knihovnu na zvláštní cenu Nejlepší bezbariérový web knihovny.

Pokud chcete mít web své knihovny přístupnější, doporučuji k přečtení několik článků, které se tématikou přístupnosti knihovních webů zabývají, a mohou Vám s vylepšením přístupnosti webu vaší knihovny pomoci.

Jak na přístupnost (nejen) knihovních webů

Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe

Standard Handicap Friendly pohledem porotce přístupnosti webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Digitální design bez bariér – audio, video i komentované slajdy

Pokud se do soutěže přihlásíte, přeji Vám hodně štěstí.