Archiv rubriky: Přístupnost webu

Příklady dobré praxe z testování přístupnosti webů v soutěži Zlatý erb

Soutěž Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí má více než dvacetiletou tradici. K celé řadě kritérií přibylo v roce 2002 i kritérium bezbariérové přístupnosti, jehož hodnocení se od té doby stalo nedílnou součástí soutěže.

Od organizátorů soutěže se v té době jednalo o krok vskutku vizionářský, protože první Pravidla pro tvorbu přístupného webu byla Ministerstvem informatiky ČR ve formě doporučení zveřejněna až v roce 2004. Požadavek na přístupnost webů veřejné správy je součástí české legislativy od roku 2008.

O tom, jak hodnocení přístupnosti v takové soutěži probíhá, jsem se nedávno rozepsal v článku Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb.

Přístupnost je cesta k lepšímu a přívětivějšímu webu pro každého uživatele, protože na přístupném webu i uživatel bez zdravotního či jiného znevýhodnění snáze udělá to, proč na web přišel.

Protože Zlatý erb – stejně jako jiné soutěže – s sebou nese potřebu otestovat velké množství webů v relativně krátkém čase, není samozřejmě reálné detailně otestovat, zda jsou všechny stránky každého soutěžního webu v souladu se všemi pravidly doporučení WCAG 2.1.

Při testování se proto soustředím na posouzení, zda

  • je přístupnost brána v potaz při tvorbě a aktualizacích webové prezentace jako celku (lidově řečeno, zda je ze zpracování webu zřejmé, že na přístupnost někdo myslel),
  • webová prezentace neobsahuje nějaké vážné překážky, které by mohly uživatelům používání webové prezentace komplikovat či znemožňovat.

Během testování se zaměřuji na nalezení nejvážnějších bariér z hlediska přístupnosti, které brání efektivnímu používání webové prezentace. Smyslem testování není a nebylo hledat chyby za každou cenu a poukazovat na marginální nedostatky, ale odhalit takové bariéry, které v práci s webem významně brání či ji dokonce znemožňují.

Velmi důležitá je také pozitivní motivace. Vždy se proto snažím soutěžící spíše chválit, než kritizovat, a ocenit to, co mají na webu z hlediska přístupnosti v pořádku.

K tomu, aby web města či obce byl bez obtíží přístupný i pro uživatele se specifickými potřebami, musí být splněno několik předpokladů.

Přístupnost webového rozhraní

Tím prvním je přístupnost webového rozhraní. To už si dnes drtivá většina měst a obcí nechává dělat na zakázku, což – aspoň dle mého názoru – přispělo ke zlepšení kvality webů měst a obcí. Časy, kdy weby měst a obcí vznikaly “na koleně”, už jsou naštěstí za námi. Kvalita webových prezentací měst a obcí se od roku 2002, co přístupnost ve Zlatém erbu hodnotím, nesporně zlepšila.

Zatímco před deseti či patnácti lety bylo celkem běžné, že jsme řadu webů museli z hodnocení vyřadit kvůli vážným překážkám v přístupnosti (typickým příkladem takové bariéry bylo menu, které nebylo možné ovládat z klávesnice), dnes se toto neděje a na zásadní překážky tohoto typu při hodnocení narážím jen velmi výjimečně.

Mezi klíčové oblasti, které z hlediska přístupnosti ve Zlatém erbu hodnotím, patři

  • Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
  • Snadná orientace na webových stránkách
  • Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
  • Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
  • Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.

Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu

Stále více informací je dnes na webu publikováno v podobě dokumentů, audio či videozáznamů. Jedná se zejména o nejrůznější pozvánky na akce, oznámení či jiné dokumenty, které jsou často na web vkládány ve formátech doc či pdf. Situace, kdy se uživatel na přístupném webu bez obtíží dostane na úřední desku, ale dokumenty na ní publikované už si nepřečte, protože jsou publikovány bez textové vrstvy, jsou stále poměrně běžné. Stejná situace může nastat u videozáznamů, které nejsou opatřeny titulky, nebo audiozáznamů bez textových přepisů.

Neméně důležité je proto zajistit i bezproblémovou přístupnost obsahu, který na web vkládají redaktoři z řad zaměstnanců městských nebo obecních úřadů.

Responzivní webdesign

Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam přístupnostních faktorů na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů práci s webem komplikuje více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Vhodným způsobem, jak tuto orientaci ve velkém množství informací pomoci, může být kvalitně vytvořený responzivní web.

Pokud je totiž třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který v souvislosti s responzivním designem hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým responzivním webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Několik pozitivních příkladů závěrem

Mezi příklady webových prezentací, u nichž se autoři i redaktoři s přístupností webu i dokumentů vypořádali na velmi solidní úrovni, určitě patří webové prezentace měst Jihlava, Bruntál či obcí Provodov, Nosislav nebo Velký Beranov.

A11y Color Palette: nástroj pro měření kontrastu barev

Máte k dispozici paletu barev a potřebujete z ní vybrat takové kombinace, které jsou vzájemně dostatečně kontrastní? Šikovným nástrojem, který může tuto činnost usnadnit, během chvilky porovnat vzájemný kontrast zadaných barev a vyhodnotit jejich soulad s požadavky metodiky WCAG 2.1 na dostatečný barevný kontrast, je A11y Color Palette.

Požadavky na minimální kontrast

  • AA běžný / velký text: 4,5:1 / 3:1 – minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů je 4,5:1. Pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů je minimální kontrastní poměr 3:1.
  • AA netextové objekty: 3:1 – pro prvky uživatelského rozhraní a grafické objekty je minimální kontrastní poměr 3:1
  • AAA běžný / velký text: 7:1 / 4,5:1 – minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů je 7:1. Pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů je minimální kontrastní poměr 4,5:1.

Hodnoty AA a AAA vyjadřují míru důležitosti (hodnota AA v kontextu metodiky WCAG 2.1 odpovídá střední úrovni, hodnota AAA úrovni nejnižší).

Jak nástroj funguje?

Jeho použití je velmi jednoduché. Nástroj (nebo chcete-li jednoduchou webovou aplikaci) najdete na adrese a11yrocks.com/colorPalette/. Do editačního pole Colors (comma separated HEX) zadáte hexadecimální kód barev, jejichž vzájemný kontrast chcete porovnat (nástroj k nim automaticky přidá černou a bílou), potvrdíte tlačítko Create Palette a to je vše.

A11y Color Palette jako výsledek vrátí paletu dvojic barevných kombinací, které jsou seřazeny podle míry vzájemného kontrastu (čím jsou barvy vzájemně kontrastnější, tím jsou v tabulce výše). Kromě vizuální reprezentace obsahuje každá dvojice i informace textové:

  • 21:1 – hodnota kontrastního poměru
  • level of compliance – míra shody
    • AA normal / large – vyhovuje požadavku úrovně AA na minimální kontrast pro běžný text a velký text.
    • AA non-text – vyhovuje požadavku na minimální barevný kontrast pro prvky rozhraní a grafické objekty.
    • AAA normal / large – vyhovuje požadavku úrovně AAA na minimální kontrast pro běžný text a velký text.

Z takto nabídnutých výsledků je pak již poměrně snadné vybrat barevné kombinace, které jsou pro požadovaný účel (normální text, velký text, prvky rozhraní) dostatečně kontrastní.

Pokud bychom některou z barevných kombinací rádi použili, ale její vzájemný kontrast není dostatečný, můžeme k nalezení podobné, ale vyhovující kombinace, použít například tanaguru contrast finder.

WebAIM: probíhá 8. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM minulý týden spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #8. Tento je již v pořadí osmý, obsahuje 33 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 15 minut. Průzkum opět probíhá formou webového dotazníku a je otevřen všem zájemcům, kteří z jakéhokoliv důvodu používají při práci s webem odečítač obrazovky.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů. Stejně jako předchozí průzkum, i tento se snaží reflektovat aktuální trendy a obsahuje tak otázky, týkající se používání mobilních zařízení s odečítačem obrazovky, či ochoty prozradit provozovali stránky, že uživatel používá k práci s ní odečítač obrazovky.

Průzkum bude k dispozici do 13. září 2019, výsledky by měly být zveřejněny do konce září 2019.

Pro zájemce, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať už proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte. Pomůžete tím lépe poznat potřeby uživatelů odečítačů obrazovek při práci na webu.