Archiv rubriky: Přístupnost aplikací

Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete

V poslední době se bohužel stále častěji potkávám s pojetím přístupnosti v duchu hesla řešme věci od konce 🙁 Akcentovány jsou požadavky, které jsou často až na pomezí přístupnosti a použitelnosti, mají přínos jen pro velmi úzkou skupinu uživatelů, či se o jejich přínosu dokonce dá pochybovat. A to, co je opravdu důležité, se zpravidla neřeší vůbec, či nedostává patřičnou prioritu.

Stejně jako v jiných oborech, i v oblasti přístupnosti je ideální řešit věci v pořadí, které

  • odráží logiku a obvyklé postupy, jak se dané rozhraní vyvíjí,
  • zohledňuje míru zlepšení přístupnosti pro co nejširší skupinu uživatelů.

Je to podobné, jako když stavíme nebo rekonstruujeme dům. I když náš dům ještě nebude stát, jistě už si můžeme vybrat obklady a sanitární příslušenství do koupelny, které se nám líbí. Ale než začneme v koupelně odkládat zdi a umisťovat umyvadlo či vanu, musíme nejprve připravit rozvody vody a odpadů. Bez nich nám koupelna nikdy nebude sloužit tak, jak by měla.

A stejně tak je tomu i v případě, kdy se rozhodneme zpřístupnit svůj web, dokument či aplikaci.

Přístupnost na úrovni kódu je základ, který sice na první pohled není vidět (podobně jako ty rozvody ve zdech domu), ale bez ní to nejde – bezproblémová přístupnost a ovladatelnost rozhraní z klávesnice, robustní nadpisová osnova a oblasti stránek či smysluplné popisky grafických prvků, které slouží k navigaci či nesou informační hodnotu jsou jen některé z klíčových aspektů přístupnosti, které je potřeba mít v pořádku, pokud chceme v souvislosti s naším webem používat přídavné jméno přístupný.

Oproti nim pak mohou stát věci jako snaha o vysoce sofistikované popisy obrázků, překombinované textové označení odkazů (odkaz na stránku s kontakty na knihovnu apod.), přeložení několika málo informací do českého znakového jazyka, či implementace tzv. overlaye – řešení, které po vložení jednoho řádku kódu slibuje odstranění bariér na webu jako mávnutím kouzelného proutku (o tom, že nic takového není možné a prodejci těchto řešení klamou své zákazníky, si povíme někdy jindy).

“Nevýhodou” této roviny přístupnosti jsou podle mého názoru dvě věci

  • dobrá přístupnost na úrovni kódu není na první pohled vidět: podobně jako nevidíme ty trubky ve zdi – ale pro fungování toho, co je k nim pak připojeno, jsou naprosto zásadní,
  • vyžaduje odborné znalosti: s motivačními citáty si zde opravdu nelze vystačit. A ač se začíná blýskat na lepší časy (zdravím Ondru a Jiřího z Actum Digital :-), odborníků na tuto oblast je u nás bohužel pořád jako šafránu.

Tyto dvě skutečnosti jsou pak také nejspíš důvodem, proč jí často není věnována patřičná pozornost, a proč je přístupnost na úrovni kódu často opomíjena (když tomu nerozumím, tak to neřeším).

No dobře, to je sice všechno hezké, ale jak mám tedy postupovat?

Až budete řešit přístupnost, začněte její technickou rovinou. Studijním materiálem v češtině může být pro začátek příručka Přístupné webové stránky od Evy Cerniňákové.

Pomoc při implementaci konkrétních požadavků v technické rovině pak můžete hledat například v How to Meet WCAG (Quick Reference) či Inclusive Components.

A pokud si i tak nebudete vědět rady, hledejte pomoc u někoho, kdo má patřičnou odbornost (a ideálně i certifikaci) vám s těmito věcmi pomoci (ostatně ani tu vodu a odpady si nejspíš nebudete při rekonstrukci domu dělat sami, ale najmete si na to firmu).

Théseus: bezplatná online poradna k přístupnosti, 7. října 2022 od 13.00

Théseus je projekt Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, zaměřený na zlepšení přístupnosti digitálního prostředí (webů, aplikací a dokumentů), který realizujeme s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška – našeho dlouholetého skvělého parťáka.

Jednou z aktivit, jejichž cílem je nabídnout pomocnou ruku těm, kdo se přístupnosti digitálního prostředí věnují – či se jí chtějí začít věnovat – aby výsledky jejich práce byly skutečně přístupné pro uživatele, je i bezplatná online poradna k přístupnosti.

Jaká témata otevíráme?

Poradna pravidelně probíhá od března letošního roku s účastníky už jsme v ní diskutovali

  • třeba o tom, na jaké bariéry musejí zrakově postižení překonávat při nákupech letenek či jízdenek.
  • O potřebě porozumět tomu, jak fungují asistivní technologie a jak uživatelé s postižením používají web či aplikace.
  • O rostoucí potřebě a poptávce po specialistech, kteří umí poradit s konkrétními problémy.
  • O tom, jak začít s testováním přístupnosti.
  • Kde najít tvrdá data, o která je možné opřít při rozhodování, jaké techniky či postupy při implementaci přístupnosti zvolit.
  • Jak zpřístupnit i velmi komplikovaná a dynamická rozhraní, jejichž prostřednictvím je poskytován obsah, pro jehož porozumění se primárně předpokládá vizuální způsob práce.
  • O tom, jak děláme audity přístupnosti, na co se zaměřujeme, a proč výsledky předáváme i formou webinářů.
  • Zákon o přístupnosti a jeho různá zákoutí, úskalí, atp.

Květnová poradna pohledem Terky

Pozvánka do říjnové poradny

  • Rádi byste měli svůj web přístupný co nejširší skupině uživatelů? Tedy i těm, kteří mají nějaké zdravotní postižení či specifické potřeby, a nevíte, jak na to?
  • Dostali jste od uživatelů zpětnou vazbu, že některá část Vašeho webu je nepřístupná, a rádi byste to napravili?
  • Máte dojem, že Váš web už s přístupností v rozumné míře počítá, ale chcete si ověřit, zda tomu tak skutečně je?
  • Začínáte tvořit nový web – nebo upravujete stávající – a rádi byste neopomněli žádný soudobý standard ani zásadu dobré praxe, mezi které jistě patří i přístupnost?

Místem, na kterém můžete získat odpovědi na (nejen) výše položené otázky, je tedy další online poradna k přístupnosti, která se uskuteční v pátek 7. října 2022 od 13.00. Předpokládaný konec je ve 14.00, ale vzhledem k množství dotazů a zájmu účastníků se nám ve 14.00 ještě skončit nepodařilo – vždycky o nějakou tu minutu přetáhneme 🙂

Účast na akci je zdarma, jen je třeba se zaregistrovat.

Registrovat se na pátek 7. října 2022

Těšíme se na Vás 🙂

Lukáš Hosnedl, Honza Balák, Michaela Dlhá & Radek Pavlíček

Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA)

Přístupnost je nyní trendem jako nikdy dříve. Kombinace rychlé a rozsáhlé digitalizace, nových právních požadavků Evropské komise a většího počtu uživatelů, kteří reagují na únavu z technologií v důsledku pandemie, zapříčinila větší zájem veřejnosti o toto „naše“ téma. Stále však panují nejasnosti ohledně klíčových aspektů právních předpisů EU týkajících se přístupnosti.

Pravděpodobně nikdy nebylo zajímavější pracovat v oblasti přístupnosti než právě nyní. Technologie se vyvíjí a trh roste rychlostí světla. Hlavní hráči v odvětvích e-komerce, dopravy a technologií se připravují na novou směrnici a odvrací se od starých zavedených postupů. Zároveň bylo právě dokončeno přezkoumání monitorování stávající směrnice. Velmi brzy bude zveřejněn nový mandát Evropské komise, který pověřuje standardizační organizace vypracováním a aktualizací nejméně 6 norem!

V mnoha ohledech je EU v oblasti přístupnosti na špici – s výjimkou vlastních institucí, na které se legislativa zatím nevztahuje… Evropská norma EN 301 549 je zaváděna ve stále více zemích mimo EU a v současné době jsme v oblasti technických specifikací napřed před USA. Členské státy EU navíc právě provedly největší audit přístupnosti na světě – v rámci národního monitoringu bylo zkontrolováno více než 10 000 webových stránek. Způsob monitorování, požadavek na zveřejnění prohlášení o přístupnosti a mechanismus zpětné vazby zahrnující koncové uživatele jsou poněkud unikátní aktivity, které vzbuzují velký mezinárodní zájem.

V každodenním životě nás to všechno samozřejmě těší, ale všímáme si, že mnoho našich klientů, a to nejen z řad ICT firem, má problém rozlišit jablka od hrušek. Proto zde přinášíme malý pokus o utřídění pojmů.

Často se zaměňují následující dvě směrnice:

  • Směrnice o přístupnosti webu (WAD)
  • Evropský zákon o přístupnosti (EAA)

Oba tyto zákony jsou technicky vzato směrnice, takže jejich zaměňování není překvapivé.

Další mylnou představou, se kterou se často setkáváme, je, že se Evropský zákon o přístupnosti vztahuje na „soukromý sektor“. Pravdou je však to, že se vztahuje na určité výrobky a služby – bez ohledu na typ organizace, která za nimi stojí.

Celkové srovnání obou směrnic naleznete níže
(upozorňujeme, že v tabulce nejsou uvedeny všechny podrobnosti)
Směrnice o přístupnosti webu Evropský zákon o přístupnosti
Oblast působnosti Subjekty veřejného sektoru
Veřejnoprávní subjekty
(plus některé další sektory v různých členských státech, které jdou nad rámec minimálních požadavků)
Výrobci
Zplnomocnění zástupci
Dovozci
Distributoři specifických výrobků a služeb (viz další buňka)
Nezahrnuje Veřejnoprávní vysílací organizace
Nevládní organizace
Mikropodniky poskytující služby, tj. společnosti s méně než 10 zaměstnanci a obratem nižším než 2 miliony euro
Co by mělo být přístupné Webové stránky
Intranety
Extranety
Dokumenty
Mobilní aplikace
Počítače a operační systémy
Samoobslužné terminály
Digitální televize a streamovací služby
E-knihy a čtečky
Komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému
Doprava (digitální služby)
E-komerce
Spotřebitelské bankovní služby
Minimální požadavky EN301549 v 3.2.1 Příloha A

Aktualizované požadavky následujících norem:
EN 301 549
EN 171 61
EN 172 10

Plus tři nové normy definující požadavky na:
Nedigitální informace
Zákaznickou podporu, servisní centrum
Číslo tísňového volání (112)

Od kdy Nyní 28. června 2025
Některé části případně později.
Monitorování Ano Ano
Vyžadováno prohlášení o přístupnosti Ano Ano
Vyžadován mechanismus zpětné vazby Ano Ano
Zaveden mechanismus podávání stížností Ano Ano
Poskytování alternativních formátů Ano Ano
Institut nepřiměřené zátěže Ano Ano
Případné sankce Teoreticky ano. Ano. A produkty mohou být odstraněny z trhu.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.


Autorkou článku Summertime is here – accessibility is in the air je Susanna Laurin. Přeložila Pavlína Soušková.