Archiv rubriky: Přístupnost aplikací

Jarní Agora 2021 ONLINE: oslavte s námi Světový den přístupnosti

Ve čtvrtek 27. května 2021 zahájíme v 16.00 živým přenosem plenární sekce jarní Agoru 2021 ONLINE – unikátní vzdělávací akci, zaměřenou na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Na plenární sekci v následujících (tý)dnech navážeme dalšími online aktivitami – připravujeme pro vás tutoriály, online workshopy a diskusními setkání.

Zájemci na Agoru přicházejí seznámit se s novinkami v oblasti speciální výpočetní techniky, vyměnit si zkušenosti či se prakticky procvičit v dovednostech v práci s informačními a komunikačními technologiemi pomocí odečítacího nebo zvětšovacího programu.

Základní informace

Pořadatel akce: Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky – Teiresiás
Místo konání: agora.muni.cz, YouTube, Facebook, Pélion, Poslepu, nástroje pro online komunikaci
Termín jarního běhu: plenární sekce – 27. května 2021 od 16.00 do 18.00; časy konání dalších aktivit budeme postupně zveřejňovat

Plenární sekce online

Plenární sekce proběhne ve čtvrtek 27. května 2021 od 16.00 do 18.00. Její program bude vypadat následovně:

  • Překvapení na úvod 🙂
  • Tomáš Hrdinka, Spektra, v.d.n.: Pokročilá práce se ZoomTextem
  • Michal Jelínek: Jak číst knihy efektivně – práce v programu WinMenu 2 Beletrik pro mladší a pokročilé
  • Markéta Outratová, Transkript online, s.r.o.: Psaní Hravě – online aplikace pro výuku psaní na klávesnici přístupná žákům se zrakovým postižením
  • Petr Dušek: Vzdělávací nejen hmatové sady s pomocí 3D tisku
  • Roman Kabelka, Josef Konečný: Eureka A4 – fenomén své doby
  • Gabriela Drastichová, Nadační fond Českého rozhlasu: Půjčovna kompenzačních pomůcek a sportovního vybavení

Živý přenos v češtině budete moci sledovat na facebookové stránce Střediska Teiresiás, simultánně tlumočenou verzi do angličtiny pak na YouTube kanálu Střediska Teiresiás.

Anotace příspěvků

Tomáš Hrdinka, Spektra, v.d.n.: Pokročilá práce se ZoomTextem|

V příspěvku se podíváme na pokročilé funkce, které má ZoomText k dispozici – práce s více monitory, vyhledávač, AppReader, oblasti čtení. Podrobněji pak v navazujícím workshopu.

Michal Jelínek: Jak číst knihy efektivně – práce v programu WinMenu 2 Beletrik pro mladší a pokročilé

Postupů, jak číst na počítačích s Windows digitální knihy za pomoci hlasového výstupu, existuje celá řada – od velmi jednoduchých po velmi sofistikované. Kde se na této škále nachází speciální program WinMenu 2 Beletrik a jaké možnosti pro efektivní práci svým uživatelům nabízí představí na základě svých zkušeností z praxe lektor Michal Jelínek.

Markéta Outratová, Transkript online, s.r.o.: Psaní Hravě – online aplikace pro výuku psaní na klávesnici přístupná žákům se zrakovým postižením

Pracovníci speciálně pedagogických center dlouhodobě poukazují na velmi nízkou úroveň dovednosti psaní na klávesnici žáků a studentů s postižením zraku vzdělávajících se v rámci inkluze v běžných školách. Společnost Transkript online, která je úspěšným zaměstnavatelem nevidomých rychlopísařů, realizuje s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu projekt, jehož hlavním cílem je tento negativní trend změnit a podpořit klávesnicovou gramotnost těchto žáků. Výstupem této projektové realizace bude online aplikace pro výuku psaní na klávesnici adaptovaná vzhledem ke specifickým potřebám slabozrakých a nevidomých žáků. Jde o online herní kurz Psaní Hravě, který nyní využívá řada základních a středních škol po celé ČR. Kurz vyvinula a do škol dodává společnost nesoucí stejný název jako uvedená didaktická pomůcka – tedy Psaní Hravě. Řešitelský tým projektu nyní adaptovanou verzi této aplikace pilotně ověřuje ve výuce skupiny šesti slabozrakých žáků, připravuje testovací fázi dospělými nevidomými a poté bude plně přístupná pomůcka k dispozici školám a dalším institucím vzdělávajícím osoby se zrakovým postižením.

Petr Dušek: Vzdělávací nejen hmatové sady s pomocí 3D tisku

Vzdělávací nejen hmatové sady vychází z původní myšlenky tzv. haptisetů, která tvůrčím a kritickým způsobem reaguje na téměř nekoncepční proud vzniku hmatových děl, jež jsou označována za knihy, byť se skutečnými knihami mají společného velmi málo. Proto jsme experimentálně vytvořili vzdělávací sadu „Jurij Gagrin nás pozval do vesmíru!“ – k 60 letům od startu prvního člověka do vesmíru.

Sada – box – obsahuje publikaci v bodovém písmu a černotisku, několik 3D modelů a reliéfů, audio nahrávku, digitální podklady. Dílo je společným dílem Teiresia – Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity, Odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku České astronomické společnosti, Světlušky – Nadačního fondu Českého rozhlasu a partnerského Fondu Kaufland.

Gagarinem vzdělávací nejen hmatové sady nekončí, chystáme další zajímavé, jež se nezaměří jen na astronomii, kosmonautiku, ale také třeba na oblast zdravotnictví.

Gabriela Drastichová, Nadační fond Českého rozhlasu: Půjčovna kompenzačních pomůcek a sportovního vybavení

Světluška v květnu otevřela Půjčovnu kompenzačních pomůcek a sportovního vybavení pro těžce zrakově postižené. Pomůcku si mohou krátkodobě i dlouhodobě vypůjčit lidé, kteří mají těžké zrakové postižení, nebo se jejich zrak výrazně zhoršuje, ale nemají za současného stavu nárok na příspěvek od úřadu práce. Stejně tak si mohou vypůjčit pomůcku i ti, kteří čekají na vyřízení příspěvku od úřadu práce nebo se jim jejich vlastní pomůcka rozbila a čekají na její opravu. Světluška myslí skladbou pomůcek a vybavení i na rodiny s dětmi s těžkým zrakovým postižením, které často potřebují pomůcku jen na omezenou dobu a nevyplatí se ji kupovat. Průběžně doplňujeme katalog pomůcek i o technologické novinky, které si tak mohou zvídaví zájemci vyzkoušet v klidu a v reálných životních situacích. Výpůjčky kompenzačních pomůcek jsou bezplatné a hradí se pouze jednorázový servisní poplatek, který umožní vrácenou pomůcku připravit pro dalšího zájemce. Vše potřebné k půjčovně najdete na www.svetluska.net. Půjčovna kompenzačních a sportovních pomůcek je realizována jako projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu financovaný ze sbírky Světluška prostřednictvím partnerského fondu Kaufland.

Roman Kabelka, Josef Konečný: Eureka A4 – fenomén své doby

V těchto měsících je to přesně 30 let, kdy se v Československu začala prodávat Eureka A4, mikropočítač ušitý na míru uživatelům se zrakovým postižením. Protože tento počítač bez pochyby má velkou zásluhu na tom, že jsme po pádu železné opony velmi rychle srovnali krok se světem ve využívání asistivních technologií, rozhodli jsme se zaznamenat, co Eureka uměla, na jakých technologiích stála a co znamenala pro své uživatele. Rádi bychom představili projekt, který formou webové prezentace tyto informace zpřístupní komukoli, kdo se o Eurece bude chtít dozvědět více nebo jen tak zavzpomínat.

Partneři Agory

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Velmi nás těší, že i v letošním roce pokračuje spolupráce s oběma klíčovými partnery Agory: společností Deloitte, která zůstává hlavním partnerem Agory, a Nadačním fondem Českého rozhlasu, který Agoru podpořil grantem ze sbírky Světluška. Děkujeme za důvěru a dlouhodobé partnerství.

Global Accessibility Awareness DaySvětový den přístupnosti 2021

Agora je už po sedmé součástí série akcí kolem Světového dne přístupnosti. Jeho smyslem je motivovat veřejnost k diskusím, přemýšlení a chuti dozvědět se něco o přístupnosti webu, software či mobilních aplikací a potřebách uživatelů s nejrůznějším postižením.

Závěrem

Na plenární sekci navážeme dalšími online aktivitami – připravujeme pro vás tutoriály, online workshopy a diskusní setkání. Informace budeme postupně zveřejňovat na webu Agory, Poslepu.cz, Pélionu a našich sociálních sítích.

Budeme rádi, když se aktivit online Agory zúčastníte a dáte o Agoře vědět svým přátelům či známým, pro které by mohla být účast přínosná.

Těšíme se na vás.

Radek Pavlíček & Pepa Konečný

Podzimní Agora 2020 ONLINE: programu dominovaly novinky a ukázky možností využití technologií v praxi


O Agoře

Agora je dvoudenní konference, zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi uživateli ICT s těžkým postižením zraku výborné renomé. Posledních běhů se pravidelně účastní přes 150 zájemců a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.

O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Více informací viz www.teiresias.muni.cz.

Zákon o přístupnosti z pohledu škol a školských zařízení

Zákon o přístupnosti rozšířil povinnost mít přístupné weby a aplikace na mnohé další organizace ve veřejném sektoru. Mezi ně patří i školy a školská zařízení. Jak konkrétně se zákon dotýká právě jich?

Rovina legislativní

Školy, školská zařízení a vysoké školy jsou ze zákona povinny zpřístupnit pouze informace, zveřejněné podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kromě povinnosti zveřejňovat v přístupné podobě obsah úřední desky (§ 26 odst. 1 správního řádu) se dle právních předpisů z oblasti regionálního školství, které spadají do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povinnost zveřejňovat určitý obsah v oblasti veřejné správy na webových stránkách týká především následujícího:

  • dle školského zákona: zveřejnění termínu a místa zápisu do mateřské školy v případě, že je to v místě obvyklé (§ 34 odst. 2), kritérií pro přijímaní do mateřské školy (§ 34 odst. 8), místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v případě, že je to v místě obvyklé (§ 46 odst. 1), informace týkající se organizace přijímacího řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání (§ 60), seznam přijatých uchazečů a výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě (§ 60e odst. 1), seznam přijatých uchazečů na vyšší odbornou školu (§ 94 odst. 7) a seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče (§ 183 odst. 2).
  • Dle vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: kritérií přijímacího řízení, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení a přehled přijatých a nepřijatých uchazečů (§ 2 odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o informace, které škola před zahájením zápisu zveřejní k organizaci a průběhu zápisu (§ 3a odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, o termínech pro podání přihlášky do domova (§ 4 odst. 3).
  • Dle vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a kritéria přijímacího řízení (§ 15 odst. 1).

Dalšími příklady povinně zveřejňovaného obsahu mohou být:

  • ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím povinně zveřejňované informace, mezi kterými je například popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, elektronická adresa podatelny atd.
  • Povinnost se však vztahuje i na informace poskytované na základě nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů, jako je například název a kontaktní údaje, kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů, účel zpracování osobních údajů, právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů a kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů a právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz.
  • Dle zákona o vysokých školách se uvedená povinnost může vztahovat například na lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání, podmínky přijetí a případně také forma, rámcový obsah přijímací zkoušky, kritéria pro její vyhodnocení a nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu (§ 49 odst. 5), veřejnou vysokou školou stanovenou výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok (§ 58 odst. 5), výši poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením (§ 72 odst. 16), poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem (§ 74 odst. 10) a údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a údaje o ukončení těchto řízení (§ 75 odst. 1).

Citováno z dokumentu Informace MŠMT k novému zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, publikovaného MŠMT dne 7. 9. 2020.

Rovina praktická

Pokud ale opustíme legislativní rámec a na přístupnost škol nahlédneme z praktického hlediska (což je ten úhel pohledu, který je pro běžné fungování stěžejní), pak je legislativa – jak už to bohužel občas bývá – v tomto ohledu naprosto nedostačující. A v mnohém se míjí s praktickými potřebami například v situacích, kdy se na běžné škole inkluzivně vzdělává dítě zrakově postižených rodičů.

Je samozřejmě ku prospěchu věci mít v přístupné podobě informace o přijímacích zkouškách, ale neméně důležité (ne-li důležitější) je mít přístupné i vlastní přijímací zkoušky.

Informace poskytované na základě nařízení GDPR jsou v případě, kdy je člověk potřebuje, jistě důležité – ale neméně důležité (či dokonce důležitější 🙂 je mít například možnost objednat dítěti přístupnou cestou obědy či komunikovat se školou ohledně vzdělávání jako takového (tedy zajistit přístupnost nástrojů typu Bakaláři či Edookit či obecně komunikace a způsobu předávání informací).

Některé školy (například Masarykova univerzita) proto toto řeší vlastním interním předpisem (Směrnice MU č.8/2014 – Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením SM08-14). Ten ošetřuje ty situace, které zákon dostatečně nepokrývá (a které současně mají na zajištění praktické přístupnosti nemalý vliv).

Pro pořádek se ale určitě sluší připomenout, že i v případě škol je možné uplatnit institut nepřiměřené zátěže ve chvíli, kdy náklady na úpravy související s přístupností překračují její finanční či personální limity – například pro malou školku, která má svůj web na freehostingu a spravuje si jej svépomocí, může být investice v řádu několika desítek tisíc do nového webu přesně ten případ, kdy je uplatnění nepřiměřené zátěže a nabídnutí alternativních cest zcela na místě.

V takovém případě je pak potřeba mít připraveno, publikováno a pravidelně aktualizováno Prohlášení o přístupnosti, kde uživatelé budou mít tyto informace (včetně funkčního kontaktu) k dispozici.

Závěrem

S jistou mírou zjednodušení lze říci, že přístupný web je přínosný pro každého – celá řada požadavků na přístupnost zlepšuje uživatelský prožitek mnohem širší skupině uživatelů, než jsou uživatelé se zdravotním postižením. Jistě se shodneme na tom, že větší a kontrastnější písmo se lépe čte každému, kdo nosí brýle či mu na monitor dopadá hodně světla. Že titulky u videí usnadňují porozumění obsahu v případě, kdy pracujeme v příliš hlučném (či příliš tichém) prostředí, či kdy jsou dialogy vedeny v jazyce, který není náš mateřský, a máme problém jim porozumět.

Proto bych i v případě škol doporučoval aplikovat požadavky zákona o přístupnosti v plném rozsahu a neomezoval se pouze na situace, které zákon o přístupnosti explicitně pokrývá.

Jak už jsem psal v jiném článku, odpověď na otázku Proč mít přístupný web? je velmi jednoduchá:

“Protože na to, že je váš web bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.”