Archiv štítku: NVDA

Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Požadavek na definování smysluplné a výstižné textové alternativy grafickým prvkům, které nesou významovou informaci, patří mezi základní pilíře přístupnosti.

Stále více služeb a aplikací dnes nabízí svým uživatelům možnost strojového popisu obsahu obrázku. Tato tématika se opět dostala do popředí zájmu v souvislosti s nedávným výpadkem Facebooku (Výpadek Facebooku odhalil, jak síť strojově popisuje naše fotky) či postupnou integrací této funkcionality do nejpoužívanějších odečítačů obrazovky (funkce Picture Smart v JAWSu nebo Image Describer v NVDA), kdy ji uživatelé dostávají k dispozici doslova pod konečky prstů.

Zcela logicky se proto nabízí otázka, zda by strojový popis obrázků nemohl odlehčit těm, kdo vkládají na web obsah (co si budeme nalhávat, popsat několik set fotek, které je po skončení akce potřeba nahrát do fotogalerie, není úkol nijak triviální – popisky je jednak třeba vymyslet, jednak je potřeba vyhradit si nějaký čas na jejich doplnění k jednotlivým fotografiím).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že ano, klíčovým jsou zde ona přídavná jména smysluplná a výstižná.

Porovnejme si například popisky u následujícího příspěvku na Facebooku.

[Popis fotografie: černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet.]

Zveřejnil(a) Mathilda dne Pátek 19. července 2019

Zatímco autor příspěvku fotografii popsal slovy Černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet, strojový popis obrázku vypadá následovně: Na obrázku může být: pes, boty, obloha, venku a příroda.

Na tomto příkladu je myslím dobře vidět, že strojové rozpoznávání je s přihmouřením obou očí momentálně dostačující k vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co se asi na fotografii může nacházet. Popisek, připravený člověkem, je po stránce jeho kvality stále o několik řádů výše a poskytuje uživateli výstižnou informaci o tom, co se na fotografii nachází.

Pokud se budete chtít podívat, jaké popisky Facebook vkládá k vašim fotografiím (a případně je upravit), u konkrétní fotografie to můžete udělat přes Možnosti -> Změnit alternativní text.

Podobná situace nastává v případech použití optického rozpoznávání (OCR) či strojového překladu textu. Příkladem z posledně jmenované oblasti může být například nedávné zařazení seriálu Teorie velkého třesku se strojově přeloženými českými titulky do nabídky streamovací služby Netflix, kdy řada strojově přeložených pasáží moc nedávala smysl – více informací viz Strojový překlad nechceme! Fanoušci se bouří kvůli Teorii velkého třesku

I přes výše zmíněné nedostatky si ale dokáži představit celou řadu případů použití v běžném životě, kdy strojové rozpoznávání (či překlad) může uživateli pomoci ve chvílích, kdy potřebuje získat aspoň nějakou informaci namísto žádné.

Stejně jako v jiných oblastech, i v této dochází k postupnému vylepšování používaných technologií. Jednou z posledních novinek je Cloudsight’s AI, který dokáže obsah obrazu rozpoznávat v reálném čase přímo v mobilním zařízení.

Závěr

Podobně jako u jiných funkcionalit, založených na strojovém rozpoznávání a umělé inteligenci, i v případě strojového popisu obrázků je třeba mít na paměti omezení této služby. Pro vytvoření si velmi rámcové představy o jeho obsahu je tato služba použitelná. Spolehnout se výhradně na strojový popis, který je mnohdy nepřesný až zavádějící, by ale byla chyba obzvláště u těch obrázků, u nichž uživatel potřebuje mít co nejpřesnější informace o tom, co obsahují.

Všude tam, kde je třeba uživateli nabídnout přesnou informaci o tom, co obrázek (či grafická předloha obecně) obsahuje, bude při přípravě popisků a alternativ hrát lidský mozek ještě nějaký čas nezastupitelnou roli.

Testování přístupnosti webu: doporučené kombinace screen readeru a prohlížeče

Testujete (či se chystáte testovat) přístupnost webových stránek s odečítači obrazovky a zajímá Vás, s jakými konkrétními kombinacemi odečítačů obrazovky a webových prohlížečů dává smysl takové testy dělat? Na základě svých zkušeností, potvrzených nedávnou diskusí na Twitteru, a také na základě výsledků 2016 GOV.UK assistive technology survey, doporučuji pro jednotlivé operační systémy používat následující kombinace.

MS Windows

Na Windows (stále nejpoužívanější platforma) jsou mezi nevidomými uživateli aktuálně nejpoužívanější následující dvě kombinace:

  • NVDA s Mozilla Firefox
  • JAWS s prohlížeči Google Chrome nebo Mozilla Firefox, které nahradily dlouhodobě používaný Internet Explorer.

Pokud zatím nejste s prací se screen readerem zcela obeznámeni (či si ji chcete připomenout), doporučuji k prostudování dva návody

Je také dobré vědět, že:

  • i přes 100 % získaných na www.html5accessibility.com, MS Edge bohužel zatím neposkytuje dostatečnou podporu jak pro JAWS, tak NVDA, a ani není rozšířen mezi uživateli, takže testovat s ním moc nedává smysl.
  • JAWS i NVDA nejsou standardní součástí systému, je potřeba je nejprve nainstalovat. U NVDA je případně možné použít i portable verzi.
  • JAWS nabízí 40 minutovou demoverzi, kterou ale dle licenčních podmínek nelze používat ke (komerčnímu) testování. NVDA je open source odečítač, který žádné takové omezení nemá.
  • JAWS spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí klávesové kombinace Insert + F4.
  • NVDA spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí pomocí klávesové kombinace CapsLock + Q.

OS X a iOS

Na zařízeních od Applu, které běží na operačních systémech OS X či iOS, je nejlepší testovat s kombinací VoiceOver a Safari. VoiceOver je nedílnou součástí systému a stačí jej spustit

  • na OS X pomocí Command+F5 (stejnou klávesovou kombinací jej pak lze i ukončit).
  • Na iOS buď přes Nastavení – Obecné – Zpřístupnění, vhodnější je ale nadefinovat si spuštění/ukončení VoiceOveru na trojí stisknutí tlačítka Plochy (více informací viz VoiceOver na iOS (příručka).

Stručný návod v angličtině, jak testovat přístupnost webu s VoiceOverem, je pak k dispozici v článku Using VoiceOver to Evaluate Web Accessibility.

Android

Na zařízeních s Androidem je k testování možné použít screen reader TalkBack s prohlížečem Google Chrome (nebo nejnovějším Firefoxem). TalkBack je – stejně jako VoiceOver – nabízen jako součást operačního systému, takže jej opět stačí jen spustit přes Nastavení – Přístupnost. Bližší informace k různým možnostem spouštění viz Zapnutí aplikace TalkBack, vypnutí TalkBacku se dělá přes Nastavení > Usnadnění > TalkBack.

Při testování na iOS nebo Androidu se vám může hodit Přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Roman Kabelka, lektor workshopu Úvod do tvorby webu v redakčním systému WordPress

Co je třeba umět

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš to s testováním přístupnosti pomocí screen readeru myslíte opravdu vážně. Což je z obecného úhlu pohledu dobře, protože seznámení se s potřebami a způsobem práce jedné z cílových skupin určitě není na škodu. Ale pozor, není to tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Rozhodně neplatí to, že si vezmete do ruky mobil, spustíte odečítač a začnete testovat – tak jednoduché to bohužel není, viz můj starší článek Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?).

Jestliže chcete, aby takové testování za něco stálo a obdrželi jste na základě něj relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak screen readery fungují, porozumět principům, na kterých pracují, a naučit se je obsluhovat. Pomoci vám v tom mohou například tutoriály, odkazované na konci tohoto článku. Bez těchto znalostí nedává moc smysl testovat přístupnost webu tímto způsobem, protože můžete

  • za problém v přístupnosti mylně považovat chyby, které ale budou způsobeny vaší neznalosti obsluhy screen readeru,
  • to, že “screen reader něco čte”, vyhodnotit jako potvrzení toho, že kontrolovaný prvek je přístupný (přestože tomu tak v reálu vůbec být nemusí).

Než se tedy do testování přístupnosti pustíte, zkuste si nejprve projít výše odkazované tutoriály a pokud na to máte prostor, tak není ani věci získat širší znalosti o přístupnosti například prostřednictvím některého z MOOCů o přístupnosti, které jsou aktuálně či v dohledné době nabízeny.

Pokud byste měli k testování přístupnosti se screen readery nějaký dotaz, zkuste na něj buď najít odpověď na Testing with Screen Readers – Questions and Answers, nebo jej napište sem do komentářů.

Přehled doporučených kombinací čtečky obrazovky a prohlížeče

  • MS Windows: JAWS + Google Chrome nebo Mozilla Firefox; NVDA + Mozilla Firefox
  • OS X a iOS: VoiceOver + Safari
  • Android: TalkBack + Google Chrome (eventuálně Mozilla Firefox)

Přehled doporučených studijních materiálů


Původní verze článku vyšla 24. listopadu 2016.

Firefox Quantum a odečítače obrazovky: jaký je aktuální stav?

Na začátku listopadu jsem v článku Používáte prohlížeč Firefox s asistivními technologiemi? Na Firefox Quantum zatím nepřecházejte doporučoval uživatelům používat Firefox 52 ESR, která je kompatibilní s aktuálními verzemi asistivních technologií.

Ve Firefoxu Quantum byl totiž úplně změněn přístup k asistivním technologiím a zrychlení prohlížeče se bohužel nepromítlo do zrychlení práce uživatelů odečítačů obrazovky. Ani uživatelům nových kompatibilních verzí odečítacích a zvětšovacích programů tenkrát nebylo možné přechod na Firefox 57 Quantum doporučit. Odezva odečítače obrazovky ve Firefoxu 57 se kvůli změnám v jeho architektuře značně zpomalila a prohlížeč tedy nebyl vhodný pro běžnou každodenní práci.

Tato situace se naštěstí pozvolna mění.

NVDA & Firefox Quantum

V druhé polovině ledna vydaný Firefox 58 vyřešil problémy s odečítačem obrazovky NVDA, který už je možné s tímto prohlížečem používat i pro běžnou práci. Sám jsem tuto kombinaci vyzkoušel a při běžném brouzdání po webu nenarazil na žádný problém. Problémy s rychlostí odezvy mohu nadále přetrvávat u některých velkých a složitých stránek s mnoha odkazy nebo mnoha různými formáty textů apod. Tyto problémy by měla vyřešit verze Firefoxu 59, která bude vydána v polovině března.

Více informací lze najít v článcích Firefox 58 vyřeší problémy s NVDA a NVDA and Firefox 58 – The team is regaining strength.

JAWS & Firefox Quantum

Obě strany, Freedom Scientific i Mozilla, intenzivně spolupracují na změnách potřebných k tomu, aby uživatelé JAWSu mohli Firefox používat tak, jak byli zvyklí. Anglická verze JAWSu, obsahující potřebné změny, by měla být vydána v březnu. Změny, potřebné na straně Firefoxu, by měla obsahovat verze, vydaná v květnu.

V případě JAWSu a Firefoxu zatím nelze jinak, než doporučit setrvat u Firefoxu 52 ESR. Vyzkoušel jsem aktuální verzi JAWSu 2018 s Firefoxem 58 a pro běžnou práci tuto kombinaci zatím nelze doporučit – prodlevy jsou stále příliš dlouhé.

Více informací lze najít v článku Mozilla and Freedom Scientific working together on Firefox compatibility.

Jak si nainstalovat prohlížeč Firefox 52 ESR

  • Stáhněte si instalátor českého Firefoxu 52 ESR.
  • Pokud máte spuštěný prohlížeč Firefox, ukončete jej.
  • Spusťte stažený instalátor a postupujte podle pokynů v průvodci instalací. Když zvolíte Standardní instalaci, budete dotázáni jen na složku, do které chcete Firefox nainstalovat (průvodcem navrženou složku můžete potvrdit). Firefox 52 ESR se nainstaluje i přes novější verzi Firefoxu (včetně aktuální verze 56) a zachová veškerá jeho nastavení.