Archiv štítku: OrCam MyEye

INSPO 2020: Nevidomí se chtějí cítit bezpečně. Moderní asistivní technologie jim dodávají sebejistotu

Digitální asistivní technologie výrazně zvyšují kvalitu života lidí s hendikepy. Některé umí mnohem více než jen pomáhat s určitou činností, ale slučují řadu funkcí v jediném zařízení. Příkladem je OrCam MyEye 2, nositelné zařízení nahrazující zrak pomocí umělé inteligence, které svému nositeli dodává velkou míru nezávislosti a sebevědomí. Vyzkoušet si je budou moci účastníci konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami, která se uskuteční 28. března 2020 v Kongresovém centru Praha.

„Bezpečnost je pro nevidomé zásadní, což si vidoucí možná ne zcela uvědomují. Jedna z našich uživatelek je starší paní, která byla několikrát okradena lidmi, kteří se vydávali za pošťáka nebo kontrolu plynu,“ říká Martin Říha ze společnosti Sagitta, která zastupuje OrCam Technologies na českém trhu. „Od té doby, co si do svého OrCam MyEye 2 nahrála obličeje všech lidí ze svého okolí, včetně skutečného pošťáka, si přes okno zkontroluje, kdo zvoní, a tak dopředu ví, komu otevírá.“

Přístroj o velikosti prstu je totiž vybaven kamerou s vysokým rozlišením a malým reproduktorem. Svému nositeli předčítá tištěné texty na papíře i na monitoru či displeji, rozpoznává bankovky, barvy či právě obličeje. Dokonce podle čárových kódu identifikuje výrobky v obchodě, a předá uživateli informace jako je jméno výrobku, jeho příchuť či váha.

Výrobek, který ve svojí databázi nenajde, se OrCam MyEye 2 naučí poznávat podle názvu, jaký mu uživatel přiřadí. Stejným způsobem si přístroj zapamatuje obličeje a jména. Ovládá se velmi jednoduše pomocí intuitivních gest rukou či prstem prostřednictvím lišty na boku přístroje.

„OrCam MyEye 2 mi nevídanou měrou pomáhá zvládat každodenní úkoly. Snadno si sám nakoupím, lépe se orientuji ve veřejném prostoru, můžu dělat dříve nemyslitelné věci,“ říká Roman Miklík, zcela nevidomý uživatel OrCam MyEye 2 z Kroměříže. „Cítím se teď mnohem jistěji a také bezpečněji než kdykoliv předtím.”

České veřejnosti představil toto zařízení na konferenci INSPO v roce 2018 Omer Elad z Izraele. Poté se jeho distribuce ujala společnost Sagitta. Ta na letošní konferenci předvede ve výstavní části novější verzi, bohatší o řadu funkcí.

Na konferenci zazní přednášky o technologických novinkách zlepšujících život lidem s různým zdravotním postižením. Ve všech sálech bude zajištěno tlumočení do českého znakového jazyka a simultánní přepis. Program byl zveřejněn na www.inspo.cz/inspo-2020.

Registrace účastníků už probíhá, do 15. února 2020 platí zvýhodněná cena 500 Kč, která zahrnuje i průběžné občerstvení a oběd. Účastníci, kteří mají průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, zaplatí pouze 250 Kč, stejně jako jejich osobní asistenti. Od 16. února bude cena 600/300 Kč. Podrobnější informace o registraci jsou na stránce www.inspo.cz/registrace.

Kromě více než 20 přednášek nabídne konference také výstavní část, ve které organizace představí širokou škálu kompenzačních pomůcek, aplikací, programů a služeb pro osoby s různým zdravotním postižením. K dnešnímu dni potvrdilo účast 30 vystavovatelů, další se mohou přihlásit na info@helpnet.cz.


Generálním partnerem konference INSPO je již sedmým rokem Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jubilejního 20. ročníku INSPO jsou Autocont, ČSOB, Microsoft, Skupina ČEZ, Teiresiás a Vojenská zdravotní pojišťovna, mediálními partnery ČTK Protext, portál Helpnet a Inspirante.cz. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci pořádá BMI sdružení, z.s., s pomocí spolku Křižovatka.cz.

Záštitu konferenci poskytli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Ministerstvo práce a sociálních věcí a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

INSPO

Volby poslepu: jak volit, když vidím špatně, nebo vůbec

Jak volí nevidomí a slabozrací? Kde už jim dnes mohou pomoci informační a komunikační technologie? Může už volit bez cizí pomoci člověk, který nevidí? Nebo se stále ještě neobejde bez asistenta? O tom všem bude tento článek.

Ačkoliv se jedná o situaci, do které se člověk se zrakovým postižením dostává jen čas od času, otázku Jak mohou volit lidé se zrakovým postižením? si občas kladou i redaktoři v mainstreamových médiích. O obtížích, na které může narážet volič s těžkým zrakovým postižením, si lze přečíst například v článku Jak vybrat lístek poslepu? Nevidomí voliči čelí mnoha překážkám. Pojďme toho využít, společně si jednotlivé bariéry připomenout a podívat se, ve kterých situacích už by dnes mohly pomoci informační a komunikační technologie.

Volební lístky

První problém může nastat už ve chvíli, kdy volič dostane do schránky volební lístky. Ty jsou k dispozici pouze ve standardním černotisku, v bodovém písmu se netisknou, protože zákon to neumožňuje. Stejně tak není k dispozici varianta s větším písmem. Jak si tedy informace z volebních lístků přečíst? Možností se nabízí několik.

Jako nejsnazší cesta se obvykle nabízí požádat o pomoc někoho, kdo problém se zrakem nemá. Tato možnost je sice rychlá, ale neumožňuje tajnou volbu (ten, kdo lístek bude vybírat se tak dozví, koho se chystám volit). Občas tuto situaci někteří zrakově postižení řeší tím, že si nechají vybrat lístky dva (nebo i víc), uspořádat si je v požadovaném pořadí a z nich si pak už vyberou sami. Je to sice o něco lepší, než si nechat vybrat jen jeden lístek, míra soukromí je ale stále příliš nízká a navíc musím dotyčnému věřit, že mi lístky opravdu uspořádá tak, jak chci, abych si z nich mohl vybrat ten správný.

Větší míru soukromí (ale současně vyšší míru pracnosti) nabízí použití některé z asistivních technologií. Lístky je možné naskenovat, rozpoznat pomocí OCR a nechat přečíst hlasovým výstupem, zvětšit si je v počítači či pomocí ruční nebo stolní kamerové lupy, nebo použít některé z mobilních zařízení, které tyto funkcionality také nabízejí. K dispozici jsou například programy KNFB Reader (KNFB Reader – čtečka tištěných předloh v mobilu), Envision AI či Seeing AI (Srovnávací test aplikací Envision AI a Seeing AI) nebo miniaturní kamera Orcam MyEye, kterou bylo při nedávných volbách v Izraeli vybaveno 12 z tamních volebních místností (Nevidomí voliči mohli v Izraeli poprvé volit bez asistenta. Přístroj jim četl kandidátní listinu).

Další možností pak může být využití služeb jako je například BeMyEyes, která zprostředkuje nevidomému uživateli pomocí video-hovoru asistenci vidícího dobrovolníka a to kdykoli a kdekoli. Tato služba přináší výhodu iterakce s člověkem a současně i poměrně velkou míru soukromí, protože služba je poskytována anonymně.

V neposlední řadě se také nabízí možnost seznámit se s kandidátními listinami jednotlivých stran na webu volby.cz, jehož obsah je už řadu let vytvářen tak, aby byl bez obtíží přístupný i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zde pak mohou zájemci najít v přístupné podobě i volební výsledky.

Preferenční hlasy

Další velký zádrhel může nastat při výběru kandidátů pro kroužkování preferenčních hlasů. Zde je stále nutné použít pomoc někoho vidícího, protože ani zařízení jako OrCam MyEye nejsou zatím natolik přesná, aby bylo možné pomocí nich se stoprocentní jistotou konkrétní kandidáty vybrat a bez zrakové kontroly zakroužkovat.

I v tomto případě se nabízí možnost využít službu BeMyEyes. Samotné zakroužkování kandidáta nemusí být úplně triviální úkon (na stůl si položím volební lístek, v jedné ruce držím telefon, jehož kamerou musím mířit na lístek, v druhé ruce držím propisku a s pomocí asistenta se snažím najít to správné jméno), ale při troše cviku by se to mohlo dát zvládnout.

Jak se dostat do volební místnosti

Lidé se zdravotním postižením mohou volit doma. O takovou možnost je ale třeba požádat okrskovou komisi nebo příslušný městský úřad. Někteří nevidomí spoluobčané však mohou mít z této možnosti obavy – například kvůli tomu, že žijí sami, a bojí se do bytu pustit cizí lidi. Proto dávají přednost volbě přímo ve volebních místnostech.

Volební místnosti se ale často nacházejí v místech, na které se neumí nevidomý člověk sám dostat. Najít správnou budovu – například školu nebo kulturní centrum – tak nemusí být pro nevidomého voliče snadné, a učit se jednu konkrétní trasu jen kvůli volbám zase není úplně efektivní.

Opět je tedy třeba zajistit si doprovod – ať už z řad rodinných příslušníků, či prostřednictvím některé z asistečních služeb, které jsou u nás zrakově postiženým nabízeny. Pro nevidomé, kteří jsou dostatečně zběhlí v prostorové orientaci a samostatném pohybu, se nabízí možnost nechat si připravit popis trasy například prostřednictvím Navigačního centra SONS ČR, které v případě potřeby nabízí i vzdálenou asistenci přes kameru telefonu.

Ideální ale je, když se volební místnost nachází někde, kam zná nevidomý volič cestu. Ne vždy je ale možné tomuto požadavku vyhovět.

Orientace ve volební místnosti a volba

Výše uvedené je možné vztáhnout i na orientaci ve volební místnosti. Protože se jedná o prostor, v němž se nevidomý volič běžně nepohybuje a nezná jej, je opět potřeba asistence někoho vidícího, kdo nevidomého voliče navede tam, kam je potřeba (k volební komisi, za plentu a následně k urně).

Elektronické volby

Jak je z výše uvedeného textu zřejmé, překážek, které musí zrakově postižený volič překonat, je celá řada. Řešením by bylo umožnit volit elektronicky přes přístupné webové rozhraní. Volič se zrakovým postižením by tak odvolil prostřednictvím svého zařízení (počítače, mobilního telefonu či tabletu), které umí ovládat. Při tomto způsobu volby by mohla být volba opravdu tajná, a také by se ním odstranila většina problémů, popsaných výše. Současně by tento způsob voleb mohl zrychlit sčítání hlasovacích lístků a snížit náklady na placení zaměstnanců počítajících hlasy.

Například v Estonsku už elektronické hlasování funguje, některé země, jako Nizozemsko a Spojené Království, ale od tohoto systému kvůli podezření z útoků hackerů naopak upustily.

Přidá se k zemím, v nichž budou probíhat volby elektronicky – a pokud ano, tak kdy – i Česká republika?


Poznámka pod čarou: protože další – zde explicitně nezmíněné způsoby – lze obecně považovat za nekomfortní, zdlouhavé či nepřesné, článek si neklade za cíl být úplným výčtem všech možností, jak řešit dané situace – ať už je to zpřístupnění a označování volebních lístků nebo zajištění cesty do volební místnosti a orientaci v ní.

O technologiích pro zrakově postižené v pořadu Den na Moravě v Českém rozhlase Brno

Po roce jsme se opět potkali s Jiřím Kokmotosem v Českém rozhlase Brno a v pořadu Den na Moravě si povídali o tom, jak informační a komunikační technologie pomáhají lidem s těžkým postižením zraku kompenzovat jejich postižení.

Tentokrát jsme se zaměřili na představení některých řešení, s nimiž se mohli seznámit i účastníci konference INSPO 2019.

  • Cash Reader je mobilní aplikace na rozpoznávání bankovek pro nevidomé a slabozraké. V současné době rozpoznává bankovky 40 měn, informace o hodnotě bankovky poskytuje zvětšeným písmem, hlasovým výstupem i vibracemi. Aplikace byla jedním z hitů letošního ročníku konference INSPO, stánek Cash Readeru i přednáška Tomáše Jelínka v sekci Přístupnost nejen webu skončily v hlasování účastníků na prvním místě.
  • Miniaturní kameru Orcam MyEye, která umí v reálném čase nahlas číst text z libovolného povrchu nebo jednoduše rozpoznávat bankovky či obličeje osob, jsme na INSPO v české premiéře představili už loni. Tenkrát ještě bez české lokalizace a bez možnosti získat na její pořízení příspěvek od Úřadu práce ČR. Doba pokročila, Orcam My Eye už je v češtině a po splnění podmínek je také možné získat příspěvek na jeho pořízení.
  • Braillské řádky Focus Blue páté generace patří mezi osvědčená řešení, umožňující nevidomým lidem přístup k informacím, vzdělávání či zaměstnávání. V době, kdy se stále častěji objevují nejrůznější – často mediálně velmi propagované – pomůcky, jejichž skutečný přínos je ale přinejmenším diskutabilní, je myslím zcela na místě připomínat, že tím řešením, na kterém stojí nezávislost zrakově postižených, nejsou futuristické hračky, ale produkty, za kterými jsou desítky let vývoje, a nabízejí dostatečně spolehlivé a robustní funkce, umožňující efektivní přístup k informacím a ke komunikaci.

Řeč ale přišla i na dostupnost pomůcek pro lidi se zrakovým postižením; to, zda se nebojím, že časem přijdu o práci, protože mě nahradí umělá inteligence :-), či známý citát Helen Keller Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.

Záznam rozhovoru si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu Brno: Den na Moravě – 8. 4. 2019, případně je možné stáhnout si z Audioarchívu nahrávku ve formátu MP3 (15 MB).

Fungujících technologií pro zrakově postižené je dnes k dispozici celá řada. Ale informovanost uživatelů o tom, co vše se jim dnes v této oblasti nabízí, bohužel stále není dostatečná. Řada uživatelů tak třeba vůbec neví, že telefon či notebook, který běžně používají, již má asistivní technologie (hlasový výstup či zvětšování obrazu) integrovány v sobě a přístup k nim je tak mnohem snazší, než před deseti čí patnácti lety.

Jakoukoliv osvětu v této oblasti považuji za velmi důležitou.

Děkuji za pozvání i za příjemný rozhovor.

Videoupoutávka

Po natočení rozhovoru jsme připravili i (tentokrát trochu delší 🙂 videoupoutávku. Můžete se v ní prostřednictvím obrazu i mluveného slova seznámit s některými technologickými řešeními, které v současné době pomáhají zrakově postiženým lidem kompenzovat jejich zrakový handicap.

Pozvánka na jarní Agoru 2019

Zájemce o informační a komunikační technologie bych rád pozval na jarní Agoru 2019 – vzdělávací akci o výpočetní technice pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Ta proběhne 18. a 19. května 2019 v prostorách Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2. Zveřejněn už je program plenární sekce i seznam vystavovatelů, nabídku workshopů zveřejníme a registraci spustíme v nejbližších dnech.

Fotogalerie z podzimní Agory 2018 na Flickru

Podzimní Agora 2018, 3.–4. 11. 2018