Archiv rubriky: Přístupnost dokumentů

Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete

V poslední době se bohužel stále častěji potkávám s pojetím přístupnosti v duchu hesla řešme věci od konce 🙁 Akcentovány jsou požadavky, které jsou často až na pomezí přístupnosti a použitelnosti, mají přínos jen pro velmi úzkou skupinu uživatelů, či se o jejich přínosu dokonce dá pochybovat. A to, co je opravdu důležité, se zpravidla neřeší vůbec, či nedostává patřičnou prioritu.

Stejně jako v jiných oborech, i v oblasti přístupnosti je ideální řešit věci v pořadí, které

  • odráží logiku a obvyklé postupy, jak se dané rozhraní vyvíjí,
  • zohledňuje míru zlepšení přístupnosti pro co nejširší skupinu uživatelů.

Je to podobné, jako když stavíme nebo rekonstruujeme dům. I když náš dům ještě nebude stát, jistě už si můžeme vybrat obklady a sanitární příslušenství do koupelny, které se nám líbí. Ale než začneme v koupelně odkládat zdi a umisťovat umyvadlo či vanu, musíme nejprve připravit rozvody vody a odpadů. Bez nich nám koupelna nikdy nebude sloužit tak, jak by měla.

A stejně tak je tomu i v případě, kdy se rozhodneme zpřístupnit svůj web, dokument či aplikaci.

Přístupnost na úrovni kódu je základ, který sice na první pohled není vidět (podobně jako ty rozvody ve zdech domu), ale bez ní to nejde – bezproblémová přístupnost a ovladatelnost rozhraní z klávesnice, robustní nadpisová osnova a oblasti stránek či smysluplné popisky grafických prvků, které slouží k navigaci či nesou informační hodnotu jsou jen některé z klíčových aspektů přístupnosti, které je potřeba mít v pořádku, pokud chceme v souvislosti s naším webem používat přídavné jméno přístupný.

Oproti nim pak mohou stát věci jako snaha o vysoce sofistikované popisy obrázků, překombinované textové označení odkazů (odkaz na stránku s kontakty na knihovnu apod.), přeložení několika málo informací do českého znakového jazyka, či implementace tzv. overlaye – řešení, které po vložení jednoho řádku kódu slibuje odstranění bariér na webu jako mávnutím kouzelného proutku (o tom, že nic takového není možné a prodejci těchto řešení klamou své zákazníky, si povíme někdy jindy).

“Nevýhodou” této roviny přístupnosti jsou podle mého názoru dvě věci

  • dobrá přístupnost na úrovni kódu není na první pohled vidět: podobně jako nevidíme ty trubky ve zdi – ale pro fungování toho, co je k nim pak připojeno, jsou naprosto zásadní,
  • vyžaduje odborné znalosti: s motivačními citáty si zde opravdu nelze vystačit. A ač se začíná blýskat na lepší časy (zdravím Ondru a Jiřího z Actum Digital :-), odborníků na tuto oblast je u nás bohužel pořád jako šafránu.

Tyto dvě skutečnosti jsou pak také nejspíš důvodem, proč jí často není věnována patřičná pozornost, a proč je přístupnost na úrovni kódu často opomíjena (když tomu nerozumím, tak to neřeším).

No dobře, to je sice všechno hezké, ale jak mám tedy postupovat?

Až budete řešit přístupnost, začněte její technickou rovinou. Studijním materiálem v češtině může být pro začátek příručka Přístupné webové stránky od Evy Cerniňákové.

Pomoc při implementaci konkrétních požadavků v technické rovině pak můžete hledat například v How to Meet WCAG (Quick Reference) či Inclusive Components.

A pokud si i tak nebudete vědět rady, hledejte pomoc u někoho, kdo má patřičnou odbornost (a ideálně i certifikaci) vám s těmito věcmi pomoci (ostatně ani tu vodu a odpady si nejspíš nebudete při rekonstrukci domu dělat sami, ale najmete si na to firmu).

Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA)

Přístupnost je nyní trendem jako nikdy dříve. Kombinace rychlé a rozsáhlé digitalizace, nových právních požadavků Evropské komise a většího počtu uživatelů, kteří reagují na únavu z technologií v důsledku pandemie, zapříčinila větší zájem veřejnosti o toto „naše“ téma. Stále však panují nejasnosti ohledně klíčových aspektů právních předpisů EU týkajících se přístupnosti.

Pravděpodobně nikdy nebylo zajímavější pracovat v oblasti přístupnosti než právě nyní. Technologie se vyvíjí a trh roste rychlostí světla. Hlavní hráči v odvětvích e-komerce, dopravy a technologií se připravují na novou směrnici a odvrací se od starých zavedených postupů. Zároveň bylo právě dokončeno přezkoumání monitorování stávající směrnice. Velmi brzy bude zveřejněn nový mandát Evropské komise, který pověřuje standardizační organizace vypracováním a aktualizací nejméně 6 norem!

V mnoha ohledech je EU v oblasti přístupnosti na špici – s výjimkou vlastních institucí, na které se legislativa zatím nevztahuje… Evropská norma EN 301 549 je zaváděna ve stále více zemích mimo EU a v současné době jsme v oblasti technických specifikací napřed před USA. Členské státy EU navíc právě provedly největší audit přístupnosti na světě – v rámci národního monitoringu bylo zkontrolováno více než 10 000 webových stránek. Způsob monitorování, požadavek na zveřejnění prohlášení o přístupnosti a mechanismus zpětné vazby zahrnující koncové uživatele jsou poněkud unikátní aktivity, které vzbuzují velký mezinárodní zájem.

V každodenním životě nás to všechno samozřejmě těší, ale všímáme si, že mnoho našich klientů, a to nejen z řad ICT firem, má problém rozlišit jablka od hrušek. Proto zde přinášíme malý pokus o utřídění pojmů.

Často se zaměňují následující dvě směrnice:

  • Směrnice o přístupnosti webu (WAD)
  • Evropský zákon o přístupnosti (EAA)

Oba tyto zákony jsou technicky vzato směrnice, takže jejich zaměňování není překvapivé.

Další mylnou představou, se kterou se často setkáváme, je, že se Evropský zákon o přístupnosti vztahuje na „soukromý sektor“. Pravdou je však to, že se vztahuje na určité výrobky a služby – bez ohledu na typ organizace, která za nimi stojí.

Celkové srovnání obou směrnic naleznete níže
(upozorňujeme, že v tabulce nejsou uvedeny všechny podrobnosti)
Směrnice o přístupnosti webu Evropský zákon o přístupnosti
Oblast působnosti Subjekty veřejného sektoru
Veřejnoprávní subjekty
(plus některé další sektory v různých členských státech, které jdou nad rámec minimálních požadavků)
Výrobci
Zplnomocnění zástupci
Dovozci
Distributoři specifických výrobků a služeb (viz další buňka)
Nezahrnuje Veřejnoprávní vysílací organizace
Nevládní organizace
Mikropodniky poskytující služby, tj. společnosti s méně než 10 zaměstnanci a obratem nižším než 2 miliony euro
Co by mělo být přístupné Webové stránky
Intranety
Extranety
Dokumenty
Mobilní aplikace
Počítače a operační systémy
Samoobslužné terminály
Digitální televize a streamovací služby
E-knihy a čtečky
Komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému
Doprava (digitální služby)
E-komerce
Spotřebitelské bankovní služby
Minimální požadavky EN301549 v 3.2.1 Příloha A

Aktualizované požadavky následujících norem:
EN 301 549
EN 171 61
EN 172 10

Plus tři nové normy definující požadavky na:
Nedigitální informace
Zákaznickou podporu, servisní centrum
Číslo tísňového volání (112)

Od kdy Nyní 28. června 2025
Některé části případně později.
Monitorování Ano Ano
Vyžadováno prohlášení o přístupnosti Ano Ano
Vyžadován mechanismus zpětné vazby Ano Ano
Zaveden mechanismus podávání stížností Ano Ano
Poskytování alternativních formátů Ano Ano
Institut nepřiměřené zátěže Ano Ano
Případné sankce Teoreticky ano. Ano. A produkty mohou být odstraněny z trhu.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.


Autorkou článku Summertime is here – accessibility is in the air je Susanna Laurin. Přeložila Pavlína Soušková.

Civic Tech Open 2022: Digitální transformace státu s inkluzivním rozměrem

Třetí ročník Civic Tech Open se uskuteční 6. června 2022Centru architektury a městského plánování (CAMP). Pozornost bude tentokrát zaměřena na chystanou digitální transformaci státní správy. O tom, jaké výhody může přinést a jaká úskalí v sobě skrývá, budeme mluvit se zástupci státu, samospráv, občanských iniciativ i byznysu. Celodenní akce se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba.

Hlavním hostem Civic Tech Open 2022 bude místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš, který pronese hlavní řeč. Inspiraci ze zahraničí přinese Linnar Viik, zakladatel estonské e-Governance Academy a poradce mnoha evropských vlád v otázkách digitalizace (v anglickém jazyce bez tlumočení).

Expertní komunita, byznys, nezisk i státní správa v jeden den na jednom místě – to je Civic Tech Open

Civic Tech Open 2022 je příležitost k setkání relevantních aktérů digitální transformace. Komponovaná dramaturgie dne přinese panelové debaty, prezentace i prakticky zaměřený workshop. Výsledné propojení zástupců z řad expertní komunity, byznysu, nezisku i státní správy tak bude sloužit nejen k výměně aktuálních informací, ale v rámci pracovních skupin i jako odrazový můstek k budoucí spolupráci na dílčích digitálních projektech.

Situace samospráv či digitalizace s inkluzivním rozměrem

Budeme se věnovat také situaci na úrovni samospráv nebo u skupin obyvatel se speciálními potřebami, nedostatečným přístupem k internetu či jiným typem znevýhodnění. Budeme přemýšlet, jak tyto požadavky už od počátku začleňovat do vznikající struktury českého e-governmentu, aby se nerozšiřovala digitální propast a neprohlubovaly existující nerovnosti ve společnosti.

Rozvoj digitalizace státu jako společný hlavní cíl

Naším hlavním cílem je podpořit efektivní, ale i společensky vyvážený rozvoj digitálního státu, který každému občanovi poskytne pohodlnou možnost, jak se státem komunikovat, čerpat jím poskytované služby a aktivně se zapojit do jeho fungování.

Program

  • 9.00–9.15
    Registrace účastníků
  • 9.15–9.20
    Záštita primátora: Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy
  • 9.20-9.40
    Úvodní příspěvek: Linnar Viik, zakladatel estonské e-Governance Academy, poradce mnoha evropských vlád v otázkách digitalizace
  • 9.40–10.15
    Keynote: Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci
  • 10.15–10.30
    Krátká přestávka
  • 10.30–11.30
    Panelová debata O čem mluvíme, když mluvíme o digitalizaci?
    • Ondřej Profant, náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci
    • Michal Pěchouček, Avast
    • Diana Rádl Rogerová, Deloitte
    • Hynek Trojánek, Iuridicum Remedium
  • 11.30–11.45
    Krátká přestávka
  • 11.45–12.45
    Panelová debata Čím začít a na co nezapomenout
    • Lukáš Kolářík, Ministerstvo vnitra
    • Marek Mencl, pabeni.cz
    • Václav Muchna, YSoft
    • Radek Pavlíček, Středisko Teiresiás, Masarykova univerzita
  • 12.45–13.45
    Oběd
  • 13.45–14.45
    Panelová debata Digitální inkluze aneb jak nenechat nikoho stranou
    • Eva Cerniňáková, Jabok
    • Zuzana Holá, Nadace Vodafone
    • Petr Kasa, Pilulka
    • Eva Pavlíková, Česko.Digital
    • Kateřina Pešková, Deaf Friendly
  • 14.45–15.00
    Krátká přestávka
  • 15.00–16.00
    Panelová debata Architektura digitalizace aneb Jak to celé postavit
    • Jakub Malina, Odbor hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra
    • Michal Bláha, Hlídač státu
    • Benedikt Kotmel, ICT Operátoři
    • Mariana Chytilová, konzultantka přístupnosti, inkluze a diverzity
  • 16.00–16.15
    Krátká přestávka
  • 16.15–17.30
    Workshop Jak vytvořit dobrou digitální službu
    Téma: Jak při designování digitální služby zohlednit speciální potřeby různých skupin obyvatel, přitom udržet jednotný design, uživatelskou přívětivost, bezpečnostní požadavky, etické standardy atd.
    Formát: Účastníci rozdělení do několika pracovních skupin budou designovat digitální službu a na vlastní kůži si vyzkoušejí, co všechno je potřeba při vývoji zohlednit.
    Organizátor: pabeni.cz
  • 17.30–17.45
    Krátká přestávka
  • 17.45–18.15
    Shrnutí a závěrečné slovo

Registrace

Vstup na akci je zdarma a pouze po předchozí registraci.

Registrací dáváte souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely organizace akce a souhlas s focením a nahráváním na akci pro účely propagace ze strany organizátora.

Registrace k účasti na „Civic Tech Open 22“, téma Digitální transformace

Další informace