Archiv rubriky: Názory

INSPO 2019,5: malé ohlédnutí za předchozími ročníky a pozvání na ten letošní

Za běžných okolností by přesně v čas vydání tohoto příspěvku začínali do Kongresového centra přicházet první z více než 500 návštěvníků, kteří projevili zájem o jubilejní 20. ročník konference INSPO o informačních a komunikačních technologiích pro osoby se specifickými potřebami.

Osud (či spíše koronavirus) tomu ale chtěl jinak. Kvůli nouzovému stavu a zákazu pořádání veřejných akcí se INSPO 2020 v původně plánovaném termínu bohužel nemůže uskutečnit 🙁

Díky operativní domluvě, pohotovému reagování na neustále se měnící situaci, vstřícnosti členů nejužšího organizačního týmu, generálního partnera Nadace Vodafone Česká republika i pracovníků Kongresového centra Praha se nám ale společným úsilím podařilo přesunout termín konání INSPO 2020 na pondělí 12. října.

Přízeň nám zachovali i účastníci a zatím registrujeme minimální počet stornování vstupenek. Děkujeme za zájem i za důvěru.

Ale protože do října je ještě daleko, napadlo mě udělat si dnes INSPO alespoň virtuální a nanečisto.

V čem je INSPO z mého pohledu unikátní?

Možná se ptáte, proč byste se měli o INSPO vůbec zajímat.

Za více než dvacet let, co se věnuji přístupnosti a asistivním technologiím pro zrakově postižené, jsem přednášel (či navštívil) bezpočet seminářů, workshopů a konferencí – včetně takových akcí, jako CSUN v San Diegu nebo M-Enabling Summit ve Washingtonu. A INSPO mezi nimi stále má výsadní postavení. Proč?

  • Zaměření na praxi: kdo mě zná, ví, že místo teoretizování a dlouhých řečí “o ničem” preferuji progmatičnost a praktičnost – věci musí dobře fungovat. A tyto – podle mě klíčové vlastnosti – se nám daří promítat i na INSPO. Do programu konference už řadu let přijímáme jen přednášky, představující již hotová a funkční řešení, která mohou uživatelé začít používat. O tom, že se nám to daří, svědčí například hodnocení, které nám napsala do hodnocení jedna z účastnic: “Nebyly to jen prázdné plky, ale skutečně věci potřebné pro skutečné lidi. Paráda. Gratuluji.”
  • Přátelská atmosféra: na INSPO se vždycky rád vracím, protože se tam dobře cítím a na účastnících, přednášejících, vystavovatelích i všech ostatních je vidět, že tam jezdí rádi.
  • Přístupnost: INSPO je bez nadsázky jedna z nejpřístupnějších konferencí, jaké existují. Přepis mluveného slova do textu, simultánní tlumočení do českého znakového jazyka, zrcadlení prezentací na příruční displeje, interiérový navigační systém pro zrakově postižené účastníky… – to jsou všechno věci, které standardně nabízíme, a díky kterým se může konference účastnit i početná skupina zájemců z řad osob se zdravotním postižením. Mírou přístupnosti se může INSPO směle rovnat i akcím, hospodařícím s řádově vyššími rozpočty.
  • Skvělý organizační tým: s Jaroslavem, Irenou, Martinem, Honzou, Tomášem a dalšími se mi výborně spolupracuje, protože se shodujeme v tom, jak by mělo INSPO vypadat, a sedli jsme si i v rovině osobní, takže veškerá jednání i spolupráce probíhají ve velmi pohodové atmosféře.
  • Vše na jednom místě: Pokud se na INSPO vydáte, budete mít příležitost zhlédnout více než dvě desítky přednášek, prohlédnout si stánky několika desítek vystavovatelů a potkat se a navázat kontakty mezi více než pěti sty účastníky.

Ohlédnutí za minulými ročníky

Konference INSPO jsem se (pokud jsem dobře počítal) z jejích dosavadních 19 ročníků zúčastnil 16. Zpočátku jako řadový účastník, od roku 2011 se pak podílím i na její organizaci. Na starost mám především sekci Přístupnost nejen webu a vyhledávání a oslovování zahraničních řečníků a jejich motivování k osobní účasti 🙂

Své postřehy a dojmy z účasti na INSPO jsem se – zpočátku sporadicky, od roku 2014 pravidelně – snažil přetavit do podoby článku, doplněného o fotografie a videa z daného ročníku.

Pokud máte zájem, můžete se za některými ročníky INSPO ohlédnout společně se mnou 🙂

Videozáznamy z INSPO 2019 na YouTube

Další videozáznamy (nabízíme je od roku 2013) lze najít na YouTube kanálu konference INSPO.

Fotografie z INSPO 2019 na Flickru

INSPO 2019, 30. 3. 2019

Další fotogalerie jsou k dispozici na adrese www.flickr.com/photos/radlicek/collections/72157667637790999/.

Textové příspěvky

S obsahem jednotlivých přednášek se také můžete seznámit v textové podobě. Na webu inspo.cz si vyberte ročník, který vás zajímá, a pak pokračujte na Program konference, případně na odkaz Textové příspěvky. Textové příspěvky nabízíme online od roku 2010.

Pozvání na INSPO 2020

Jak už jsem zmiňoval, letošní ročník se nám podařilo přesunout na podzimní termín. Zájemci se tak stále mohou přihlásit prostřednictvím registračního formuláře na adrese www.inspo.cz/registrace. Program konference INSPO 2020 je k dispozici na adrese www.inspo.cz/inspo-2020.

Poděkování

Na úplný závěr upřímně děkuji všem, kdo mají zásluhu na tom, že INSPO těch 20 let bez přestávky funguje a dostalo se do skvělé podoby, ve které se dnes nachází – účastníkům, přednášejícím, vystavovatelům, tlumočníkům, přepisovatelům, dobrovolníkům, partnerům akce, kolegům z realizačnímu týmu a především Jaroslavu Winterovi, zakladateli a duchovnímu otci celé akce.

TIP: Přečtete si životní příběh jubilejní 60. osobnosti Jsem jedno ucho!, Jaroslava Wintera. Skvělého novináře, který měl dnes v Kongresovém centru pořádat 20. konferenci INSPO: Jaroslav: Ztrátu sluchu jsem si způsobil asi sám. Hlasitou muzikou

Těším se v pondělí 12. října 2020 na setkání v Kongresovém centru Praha na jubilejním 20. ročníku. A než se tam potkáme, mrkněte zatím na videa, prohlédněte fotky, nebo si přečtěte některý z textových příspěvků 🙂


Generálním partnerem konference INSPO je již sedmým rokem Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jubilejního 20. ročníku INSPO jsou Autocont, ČSOB, Microsoft, Mc Donald’s, Skupina ČEZ, Teiresiás a Vojenská zdravotní pojišťovna, mediálními partnery ČTK Protext, portál Helpnet a Inspirante.cz. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci pořádá BMI sdružení, z.s., s pomocí spolku Křižovatka.cz.

Záštitu konferenci poskytli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Ministerstvo práce a sociálních věcí a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

INSPO

COVID-19: Jak publikovat a kde hledat informace v přístupné podobě o situaci, související s koronavirem

V současné situaci, způsobené pandemií COVID-19, je třeba více než když jindy poskytovat informace včas, srozumitelně, pravdivě a přesně. A přístupně, aby se s nimi bez obtíží mohli seznámit všichni ti, kdo to potřebují. Přepis mluveného slova, tlumočení a překlady do znakového jazyka, poskytování textových alternativ k informacím nabízeným pouze v grafické podobě – to vše by mělo být v této době pokud možno standardem.

V České republice žije přibližně 1,1 miliónu lidí, kteří mají zdravotní postižení a mohou tak potřebovat informace v přístupné podobě. Ale i ostatním může přístupně poskytnutá informace pomoci – určitě je mnohem snazší zkopírovat telefonní číslo na krajskou hygienickou stanici z textu stránky, než je opisovat z obrázku.

Jak publikovat informace o dění kolem COVID-19 v přístupné podobě?

Nejčastější překážku v přístupnosti, na kterou narážím, je publikování informací v podobě, kterou není možné vnímat více smysly (video bez titulků či mluveného slova, infografika bez textové alternativy, dokumenty bez textové vrstvy či odopovídajícího strukturování, atp.)

Pokud vám to vaše kapacity umožňují

  • opatřete videa titulky,
  • zajistěte překlad/ tlumočení do znakového jazyka
  • k infografikám nabídněte textový přepis (viz například COVID-19: Informace pro občany o koronaviru),
  • dokumenty publikujte ve více formátech.

Pokud nevíte, jak na to, ozvěte se, něco společně určitě vymyslíme. Můžete si také prostudovat článek Advice on sharing accessible content during the Coronavirus pandemic a řídit se jeho radami.

Kde hledat informace o dění kolem COVID-19 v přístupné podobě?

koronavirus.mzcr.cz

Webová stránky koronavirus.mzcr.cz, které spravuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky, jsou prvním a ze své podstaty autoritativním zdrojem informací. Stránky jsou postaveny na jednoduché šabloně (což vnímám jako velké plus), která neklade svým uživatelům žádné překážky v přístupu k prezentovanému obsahu.

Informace jsou poskytovány převážně v textové podobě. Ty, které jsou nabízeny formou obrázků, se správci webu snaží v rámci možností nabízet i v alternativních formátech (viz například úprava stránky s důležitými kontakty do přístupnější podoby v průběhu uplynulého víkendu).

Mainstreamová média

Mým primárním informačním kanálem je iRozhlas.cz, konkrétně stránka irozhlas.cz/koronavirus. Ten je postaven na šablonách, které jsou perfektně odladěny na přístupnost, takže dostat se k informacím by neměl být problém. Problematický může být přístup k některým částem obsahu (obzvlášť při přebírání informací třetích stran, například některé vložené tweety v Online reportáži).

Česká televize nabízí na stránce PŘEHLEDNĚ: Kam volat a kde hledat informace a pomoc ohledně koronaviru průběžně aktualizovaný seznam kontaktních informací v textové podobě.

ČUN

Průběžně informovat a nabízet informace v alternativních formátech se snaží i Česká unie neslyšících, která klíčové informace překládá a nabízí i českém znakovém jazyce.

Transkript Online

Online simultánní přepis řeči operátora na speciálních infolinkách krajských hygienických stanic zajišťuje společnost Transkript Online. Na stránkách těchto a dalších organizací veřejné správy najde klient piktogram ucha: po rozkliknutí odkazu s tímto symbolem napíše do příslušného pole své telefonní číslo a potvrdí tlačítko „Zavolejte mi“. Po vyzvednutí okamžitého hovoru vyčká na písemný pokyn přepisovatele, že může začít mluvit. Ten se mu zobrazí ve speciálním okně pro přepis. Následně již probíhá standardní hovor, přepis řeči operátora sleduje volající klient po celou dobu hovoru v okně na webu.

V současné době je možné jej využít na speciálních infolinkách Státního zdravotního ústavu a čtyřech krajských hygienických stanicích. O rozšiřování nabídky a aktuálním stavu průběžně informuje portál Helpnet.cz (viz například Rozšiřuje se komunikační podpora tazatelů se sluchovým postižením).

Televize Beey

Společmost NEWTON Technologies spustila internetovou televizi pro diváky se sluchovým postižením (tv.beey.io) s nejdůležitějšími TV pořady a videi o koronavirové pandemii. Na jednom místě jsou zdarma dostupné videozáznamy zvlášť důležitých pořadů opatřené titulky.

Další informace viz Titulkovaná televize Beey zlepšuje informovanost lidí se sluchovým postižením.

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.

Tamtam spolu s psychology z MV ČR a Policejního prezídia ČR připravil sérii videospotů na aktuální témata k epidemii nemoci COVID-19, tlumočenou do českého znakového jazyka.

Další informace viz Tamtam natáčí s psychology spoty pro osoby se sluchovým postižením.

Pedagogická fakulta UPOL

Pracovníci Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci připravili překlad videa Ministerstva zdravotnictví s informacemi a pokyny Co byste měli vědět o koronaviru do českého znakového jazyka.

Masarykova univerzita

V oblasti zpřístupňování informací o COVID-19 (zejména) studentům se specifickými potřebami nezahálí ani Masarykova univerzita. Prostřednictvím Střediska Teiresiás nabízí klíčové informace (mimořádná opatření rektora, organizační detaily atp.) přeložené do českého znakového jazyka (www.teiresias.muni.cz/cz/novinky/mimoradne-opatreni-rektora), děláme maximum pro to, aby i distanční výuka, na kterou univerzita přešla, byla přístupná studenty se specifickými potřebami, atp. Bližší informace o fungování Teiresia v době koronavirové jsou k dispozici na stránce Aktuální provoz Střediska Teiresiás.

COVID-19: Potřebujete pomoc? Masarykova univerzita nabízí dobrovolníky

Víte o dalším užitečném zdroji o COVID-19, který dbá na přístupnost?

Tento seznam berte jako inspiraci, co vše se dá pro lepší přístupnost informací, ne jako kompletní výčet všech možností, které se momentálně nabízejí. Pokud víte o nějakém zajímavém zdroji informací o COVID-19 v přístupné podobě, dejte mi prosím vědět v komentářích, rád jej sem doplním.


Přístupné informace jsou jedna – ale nikoliv jediná – věc, kterou je třeba zajistit. Současná situace naplno ukazuje potřebu přístupných online služeb – ať už se jedná o vzdělávání či nakupování na e-shopech – aby z těchto (jindy běžných činností) nebyli vyloučeni lidé se zdravotním či jiným postižením.

Nabídka pomoci

Chystáte se zveřejnit nějakou důležitou informaci, související s COVID-19, rádi byste ji nabídli v přístupné podobě a nevíte, jak na to? Ozvěte se mi, rád poradím.

Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít

V článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu jsem před dvěma lety publikoval návod, jak si jednoduše otestovat přístupnost webu a odhalit alespoň největší bariéry. Takto koncipovaný test samozřejmě nemůže nahradit profesionálně provedený audit přístupnosti, nicméně pro vytvoření si základní představy o tom, jak je na tom váš web s přístupností, je stále více než dostačující.

I v souvislosti s novým zákonem o přístupnosti ale roste potřeba a poptávka po testech přístupnosti webů na soulad s doporučením Web Content Accessibility Guidelines (WCAG 2.1).

Rád bych proto zájemce o testování postupně seznámil s tím, jak takový test udělat, co vše a jak je třeba testovat, upozornil na možná úskalí a doporučil další zdroje k jednotlivým oblastem testování, o které se mohou následně opřít.

Dnes si pro testování připravíme potřebné vybavení.

Nástroje pro testování přístupnosti webu

K testování používám primárně Windows 10 a Google Chrome, ale obdobně vybavené pracovní prostředí si lze připravit i na jiných operačních systémech.

Rozšíření pro Google Chrome

Základním testovacím nástrojem je pro mě aplikace Google Chrome, doplněná o několik rozšíření.

Color Contrast Analyzer

Color Contrast Analyzer Ideální nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev na webové stránce. Umí udělat analýzu celé stránky v jednom kroku a není tak třeba posuzovat každou použitou barevnou kombinaci samostatně.

headingsMap

headingsMap Rozšíření pro snadné vygenerování interaktivní nadpisové osnovy stránky.

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up Rozšíření pro vygenerování interaktivního seznamu oblastí stránky (landmarků) na dané stránce.

Focus Indicator

Focus Indicator Protože ne na každém webu je vizuálně zvýrazněn prvek, který získá focus při ovládání z klávesnice, hodí se toto rozšíření zapnout ve chvíli, kdy kontrolujeme přístupnost webu z klávesnice a potřebujeme průchod webem vizuálně sledovat.

Web Developer Toolbar

Web Developer Toolbar Komplexní rozšíření, které je dle svého názvu určeno pro webovvé vývojáře, ale lze jej samozřejmě použít i k otestování přístupnosti webu.

Asistivní technologie

Přístupnost webu je také potřeba zkontrolovat i za použití některé z asistivních technhologií.

Odečítače obrazovky

V prostředí operačního systému Windows se nabízí použít odečítací programy NVDA nebo JAWS. NVDA je open-source odečítač, JAWS je placený program, který se dle licenčních podmínek nesmí používat ke komerčnímu testování.

Pokud s testováním pomocí odečítacích programů nemáte zkušenosti, průvodci by vám mohly být následující dva tutoriály:

Zvětšovací program

Pro otestování přístupnosti webu pro uživatele, kteří používají zvětšovací programy, je dnes naprosto dostačující Lupa ve Windows 10.

Klávesnice

Protože řada požadavků na přístupnost je spjata s přístupností z klávesnice, naprosto nezbytným nástrojem pro testování přístupnosti pak je běžná klávesnice.

Nástroje pro automatické testování

Ačkoliv neexistuje automatický nástroj, jehož výstupem by byla informace, že web je přístupný, je vhodné automatické nástroje do svého portfolia zařadit. Pokud jsme si vědomi limitů, které tyto nástroje mají (nelze pomocí nich otestovat vše, detaily viz například Web Accessibility Testing: What Can be Tested and How) a nespoléháme se při testování výhradně na ně, pak nám mohou při testování pomoci odhalit alespoň to, co lze automaticky otestovat.

WAVE Evaluation Tool

WAVE Evaluation Tool

Komplexní nástroj pro testování přístupnosti. Poskytuje vizuální zpětnou vazbu k testované webové stránce tím, že do ní vkládá grafické prvky, upozorňující na analyzovaném webu na chyby (Errors), varování (Alerts), funkce (Features), strukturální elementy (Structural Elements), HTML5 a ARIA prvky (HTML5 and ARIA) a chyby v kontrastu (Contrast Errors).

Ke každému zjištění WAVE také nabízí i doplňující informace a rady, jak při odstranění nalezených bariér postupovat.

Accessibility Insights for Web

Accessibility Insights for Web

Nástroj nabízí dva testovací scénáře:

  • FastPass nabízí dva testy, které umožňují za méně než 5 minut odhalit nejčastější bariéry na testované webové stránce.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Tab stops: podle instrukcí a vizuální nápovědy je možné otestovat web na přístupnost z klávesnice a najít případná kritická místa a bariéry, které souvisí s tímto aspektem přístupnosti.
  • Assessment: testerům s odpovídajícími znalostmi HTML a doporučení Web Content Accessibility Guidelines umožňuje ověřit, zda web je v souladu s WCAG 2.1 úrovně AA.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Manual tests: nástroj nabízí detailní instrukce, příklady a rady, jak odstranit nalezené bariéry.

Nástroje samy o sobě nám samozřejmě kvalitní výstupy z testování nezaručí, důležité jsou i know-how a kompetence testera. Jako výchozí materiál k prostudování doporučuji již několikrát zmíněné doporučení WCAG 2.1. Studium můžete začít například článkem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím či na webu WUHCAG | Web accessibility for developers 🙂


V době psaní tohoto článku (leden 2020) ještě testuji axe Pro. Pokud se mi nástroj zalíbí a budu jej používat, určitě o tom napíšu 🙂