Archiv rubriky: Názory

Kompenzační pomůcky, které se nepotkaly – či nepotkávají – s potřebami uživatelů

Diskrétní navigační systém, vesta se zabudovanými vibračními motorky a kamerou či laserová hůl – to jsou jen některé z “převratných” kompenzačních pomůcek, u kterých marketing či mediální pozornost naprosto neodpovídala jejich přínosu pro ty, kterým byly primárně určeny. Kromě naprosto mylného zacílení prokazují v této věci medvědí službu i některá média, která líbivá a na první pohled atraktivně vypadající řešení často adorují, aniž by si zjistila pravý stav věcí (viz například článek Čeští vědci vyvinuli slepeckou hůl, která se spojí s mobilem a pomůže navigovat nevidomého, kdy ke zkvalitnění života nevidomých výraznou měrou tento projekt rozhodně nepřispěl).

V posledním newsletteru časopisu Téčko vyšel překlad skvělého článku Some Thoughts on Smart Canes od Dereka Riemera. Článek shrnuje chybné argumenty, jež obecně vedou k zařízením, která nikdo nepotřebuje, a která neřeší skutečné problémy uživatelů.

Lék na to je přitom poměrně jednoduchý – než se do nějaké takové činnosti někdo pustí, je potřeba poznat potřeby uživatelů a zjistit, zda po tom, co se chystám vyvíjet, je vůbec poptávka, zda to řeší nějaký reálný problém a je to vůbec životaschopné.

Tak, jako to dělají autoři jiných projektů – za všechny jmenujme například velmi úspěšné projekty Cash Reader či BlindShell, které všechno výše uvedené splňují – opírají se o skutečné potřeby, řeší reálný problém a vznikají v úzké spolupráci s uživateli z cílové skupiny.

Související čtení

Kancelář pro uvádění (tiskových) zpráv o přístupnosti a asistivních technologiích na pravou míru

Kancelář pro uvádění (tiskových) zpráv o přístupnosti a asistivních technologiích na pravou míru

Jarní Agora 2021 ONLINE: jak ji viděli účastníci

Plenární sekce, kterou jsme otevřeli program jarní Agory 2021 ONLINE, je minulostí. Účastníci na ní měli příležitost se prostřednictvím osmi příspěvkům seznámit s novinkami a praktickým využitím asistivních technologií pro kompenzaci zrakového postižení – program nabídl zájemcům široké spektrum příspěvků od horkých novinek na straně jedné (brýle Envision), přes onen solidní a tradiční základ, na kterém kompenzační pomůcky stojí, až po ohlédnutí za pomůckou, kterou mnozí z nich používali jako děti (Eureka A4).

Protože zpětnou vazbu nám posílá stále více účastníků (což nás samozřejmě těší a za e-maily a zprávy moc děkujeme), rozhodl jsem se jí už tradičně věnovat samostatný příspěvek. Přeji pěkné počtení 🙂

Zpětná vazba

Lukáš

Srdečně zdravím. Chválím opětně online jarní Agoru. Bylo to super. Vy to umíte dobře.

Radek

Děkuji za velmi podařenou Agoru.

Jaromír

Chtěl bych Vám moc poděkovat za realizaci online Agory. Všechna témata, která jste vybrali, byla opravdu zajímavá. Přeji Vám a středisku Teiresiás, ať se vše daří. Doufám, že se na podzim setkáme v Brně.

Petra & Ondra

Děkujeme za opětovně skvělou plenární sekci jarní Agory.

Martin

Díky za skvělý program Agory. Připomínka Eureky, jako historické etapy ve vývoji pomůcek, byl dobrý nápad. Je dobré mít čas od času srovnání stavu před 30 lety a dnes. O to víc si můžeme vážit a ocenit možnosti, které se nám nabízejí v současnosti.

Andrea

Bylo to parádní jako vždycky 🙂

Michal

Radku, poděkování patří hlavně Tobě – Ty jsi ten hlavní „motůrek“, bez kterého by Agora nejela. 🙂

Gabriela

Teď jsem to dokoukala ze záznamu. Jsem unešená těmi brýlemi Envision.

Agora v tomhle formátu mě prostě baví, protože ty přednášky jsou efektivní, tematicky zacílené (nikdo tam nedělá zbytečnou slovní vatu) a prostě koukneš na to, když máš čas.

Takže moc díky za to.

Miloš

Radku, díky moc za včerejší Agoru. Výborné. Líbilo se mi, že tam bylo pro každého něco – pro slabozraké, pro nevidomé, pro lidi se zbytky zraku (brýle).

Jarka

Dekuji za dobrovolniky z IBM, ze jsme se mohli prihovorit ucastnikum AGORY a doufam, ze budeme dale spolupracovat.

Petr

Já jsem byl nadšen rovněž. Děkuji ještě jednou Radkovi i všem ostatním, kdo v tom mají kus svého života.

Vojtěch

Právě jsem dosledoval Jarní Agoru 2021 a jsem nadšen. Zaujalo mě hned několik přednášek, například ta první o brýlích, funkce Winmenu, půjčovna pomůcek, aplikace na trénink psaní na klávesnici a Eureka A4.

Ksenia

💖 Děkuju moc za tuto prezentaci. Apku Envision použivám denně, moc se mi líbí! Vyzkoušet brýle Envision je můj velký sen! 💖

Irena

Byla to skvělá akce a super příspěvky. Dík celému týmu!!! Snad příště již osobně.

Peťo

Vdaka za Agoru a za prezentácie 🙂

Michal

Moc se mi líbila dnešní přednáška o Eurece v rámci online jarní Agory.

Záznam jarní Agory 2021

Nestihli jste zhlédnout plenární sekci jarní Agory 2021 naživo? V takovém případě můžete zhlédnout záznam jarní Agory 2021 na Facebooku.

Workshopy a tutoriály

Jak už jsme avizovali, plenární sekcí Agora nekončí, ale začíná. Až do konce června budeme průběžně publikovat články a tutoriály na portálu Pélion a zájemcům také nabídneme online workshopy na vybraná témata.

Sledujte proto Poslepu, Pélion a samozřejmě web Agory na agora.muni.cz, který nám bude sloužit jako rozcestník k dílčím aktivitám.


O Agoře

Agora je konference, zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi uživateli ICT s těžkým postižením zraku výborné renomé. Pravidelně se jí účastní stovky zájemců a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.

O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Více informací viz www.teiresias.muni.cz.

Zákon o přístupnosti z pohledu škol a školských zařízení

Zákon o přístupnosti rozšířil povinnost mít přístupné weby a aplikace na mnohé další organizace ve veřejném sektoru. Mezi ně patří i školy a školská zařízení. Jak konkrétně se zákon dotýká právě jich?

Rovina legislativní

Školy, školská zařízení a vysoké školy jsou ze zákona povinny zpřístupnit pouze informace, zveřejněné podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kromě povinnosti zveřejňovat v přístupné podobě obsah úřední desky (§ 26 odst. 1 správního řádu) se dle právních předpisů z oblasti regionálního školství, které spadají do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povinnost zveřejňovat určitý obsah v oblasti veřejné správy na webových stránkách týká především následujícího:

  • dle školského zákona: zveřejnění termínu a místa zápisu do mateřské školy v případě, že je to v místě obvyklé (§ 34 odst. 2), kritérií pro přijímaní do mateřské školy (§ 34 odst. 8), místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v případě, že je to v místě obvyklé (§ 46 odst. 1), informace týkající se organizace přijímacího řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání (§ 60), seznam přijatých uchazečů a výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě (§ 60e odst. 1), seznam přijatých uchazečů na vyšší odbornou školu (§ 94 odst. 7) a seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče (§ 183 odst. 2).
  • Dle vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: kritérií přijímacího řízení, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení a přehled přijatých a nepřijatých uchazečů (§ 2 odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o informace, které škola před zahájením zápisu zveřejní k organizaci a průběhu zápisu (§ 3a odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, o termínech pro podání přihlášky do domova (§ 4 odst. 3).
  • Dle vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a kritéria přijímacího řízení (§ 15 odst. 1).

Dalšími příklady povinně zveřejňovaného obsahu mohou být:

  • ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím povinně zveřejňované informace, mezi kterými je například popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, elektronická adresa podatelny atd.
  • Povinnost se však vztahuje i na informace poskytované na základě nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů, jako je například název a kontaktní údaje, kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů, účel zpracování osobních údajů, právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů a kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů a právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz.
  • Dle zákona o vysokých školách se uvedená povinnost může vztahovat například na lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání, podmínky přijetí a případně také forma, rámcový obsah přijímací zkoušky, kritéria pro její vyhodnocení a nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu (§ 49 odst. 5), veřejnou vysokou školou stanovenou výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok (§ 58 odst. 5), výši poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením (§ 72 odst. 16), poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem (§ 74 odst. 10) a údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a údaje o ukončení těchto řízení (§ 75 odst. 1).

Citováno z dokumentu Informace MŠMT k novému zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, publikovaného MŠMT dne 7. 9. 2020.

Rovina praktická

Pokud ale opustíme legislativní rámec a na přístupnost škol nahlédneme z praktického hlediska (což je ten úhel pohledu, který je pro běžné fungování stěžejní), pak je legislativa – jak už to bohužel občas bývá – v tomto ohledu naprosto nedostačující. A v mnohém se míjí s praktickými potřebami například v situacích, kdy se na běžné škole inkluzivně vzdělává dítě zrakově postižených rodičů.

Je samozřejmě ku prospěchu věci mít v přístupné podobě informace o přijímacích zkouškách, ale neméně důležité (ne-li důležitější) je mít přístupné i vlastní přijímací zkoušky.

Informace poskytované na základě nařízení GDPR jsou v případě, kdy je člověk potřebuje, jistě důležité – ale neméně důležité (či dokonce důležitější 🙂 je mít například možnost objednat dítěti přístupnou cestou obědy či komunikovat se školou ohledně vzdělávání jako takového (tedy zajistit přístupnost nástrojů typu Bakaláři či Edookit či obecně komunikace a způsobu předávání informací).

Některé školy (například Masarykova univerzita) proto toto řeší vlastním interním předpisem (Směrnice MU č.8/2014 – Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením SM08-14). Ten ošetřuje ty situace, které zákon dostatečně nepokrývá (a které současně mají na zajištění praktické přístupnosti nemalý vliv).

Pro pořádek se ale určitě sluší připomenout, že i v případě škol je možné uplatnit institut nepřiměřené zátěže ve chvíli, kdy náklady na úpravy související s přístupností překračují její finanční či personální limity – například pro malou školku, která má svůj web na freehostingu a spravuje si jej svépomocí, může být investice v řádu několika desítek tisíc do nového webu přesně ten případ, kdy je uplatnění nepřiměřené zátěže a nabídnutí alternativních cest zcela na místě.

V takovém případě je pak potřeba mít připraveno, publikováno a pravidelně aktualizováno Prohlášení o přístupnosti, kde uživatelé budou mít tyto informace (včetně funkčního kontaktu) k dispozici.

Závěrem

S jistou mírou zjednodušení lze říci, že přístupný web je přínosný pro každého – celá řada požadavků na přístupnost zlepšuje uživatelský prožitek mnohem širší skupině uživatelů, než jsou uživatelé se zdravotním postižením. Jistě se shodneme na tom, že větší a kontrastnější písmo se lépe čte každému, kdo nosí brýle či mu na monitor dopadá hodně světla. Že titulky u videí usnadňují porozumění obsahu v případě, kdy pracujeme v příliš hlučném (či příliš tichém) prostředí, či kdy jsou dialogy vedeny v jazyce, který není náš mateřský, a máme problém jim porozumět.

Proto bych i v případě škol doporučoval aplikovat požadavky zákona o přístupnosti v plném rozsahu a neomezoval se pouze na situace, které zákon o přístupnosti explicitně pokrývá.

Jak už jsem psal v jiném článku, odpověď na otázku Proč mít přístupný web? je velmi jednoduchá:

“Protože na to, že je váš web bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.”