Archiv rubriky: Názory

Sbírkové dny Světlušky rozzáří česká města v první polovině září

Do ulic českých a moravských měst letos vyrazí již po sedmnácté dobrovolníci během Sbírkových dnů Světlušky od 9. do 13. září 2019. Sbírkový týden odstartují na pražském Andělu 9. září známé osobnosti, mezi nimiž se objeví například Youtuber Kovy a moderátoři Lucie Výborná nebo Jan Kovařík. Výtěžkem z prodeje předmětů podpoří Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, děti i dospělé s těžkým zrakovým postižením.

Světluška pro dárce připravila nové sbírkové předměty – ponožky se svítícím lemem a hrací karty od českého výrobce Dino Toys, chybět nebude ani tradiční černý zubní kartáček Herbadent. Výtěžkem z prodeje předmětů podpoří Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, děti i dospělé s těžkým zrakovým postižením.

Pro ty, kteří nestihnou Sbírkové dny v ulicích, je na webových stránkách Světlušky připravena nejen dárcovská brána, kde je možné přispět jednoduše online platební kartou nebo převodem z účtu, ale i e-shop s možností zakoupit sbírkové předměty online. Zájemci se zde dočtou také o příbězích lidí s těžkým zrakovým postižením, kterým Světluška pomáhá.

Shromážděné prostředky z loňských Sbírkových dnů byly v rámci grantového řízení rozděleny na přímou pomoc nevidomým a slabozrakým jednotlivcům a neziskovým organizacím, které prostřednictvím svých programům těžce zrakově postiženým po celém Česku pomáhají k samostatnosti a soběstačnosti.

Proč přispět právě Světlušce?

Nadací, které vybírají finance na podporu lidí se zdravotním handicapem, je celá řada. Proč jsem si vybral, podporuji a spolupracuji právě se Světluškou?

Hlavní důvody jsou čtyři:

  • Cílová skupina: od roku 1998 jsem v profesní i osobní rovině poměrně úzce spjat s komunitou lidí s těžkým postižením zraku. Je proto myslím celkem přirozené, že je mi blízká nadace, která právě tuto skupinu lidí podporuje.
  • Transparentnost: u Světlušky nemám pocit, že bych nevěděl, kam vybrané peníze jdou. Jako velké plus vnímám také to, že Světluška podporuje projekty, které vnímám jako smysluplné.
  • Lidé, kteří za Světluškou stojí: Gábina Drastichová i jeho kolegyně odvádí skvělou práci jak v profesní, tak v lidské rovině. A je mi sympatické i to, jak Světluška ve svých aktivitách propojuje svět lidí vidících a zrakově postižených.
  • Koncepční a dlouhodobá podpora některých aktivit, v nichž jsem osobně zapojen:
    • I díky Světlušce můžeme dvakrát do roka pořádat Agoru – unikátní a momentálně jedinou vzdělávací akci o informačních a komunikačních technologiích v České republice, na které se desítky lidí se zrakovým postižením učí používat ICT pro kompenzaci své zrakové vady.
    • Světluška také podporuje účast studentů se zrakovým postižením na ICC – mezinárodní letní škole právě pro tuto cílovou skupinu. I díky podpoře Světlušky tak patří česká skupina již několik let k těm nejpočetnějším.
    • Bez Světlušky by neexistoval ani Pélion – vzdělávací portál o výpočetní technice pro zrakově postižené, na který od jeho spuštění zavítalo více než 30 000 uživatelů.
    • Světluška je i partnerem konference INSPO – největší, nejpřístupnější a nejvýznamnější konferenci v České republice, představující nejnovější zahraniční i tuzemské aplikace, programy a pomůcky usnadňující život lidem s různým zdravotním postižením.
    • Bez Světlušky by se i obtížněji organizoval Bučovice Blind Football Cup.
    • Světluška fandí i novým věcem – jednou z čerstvě podpořených aktivit je využití 3D tisku pro vzdělávání zrakově postižených.
    • V neposlední řadě je to podpora vývojových aktivit Střediska Teiresiás – díky Světlušce můžeme vylepšovat například systém Polygraf, vyvinuli jsme Speekie pro Android či mobilní aplikace ke Knihovní bráně Daleth.

Vše výše uvedené pro mě činí Světlušku maximálně důvěryhodnou a osobně nemám sebemenší problém jí nějakou tu (sto)korunu přispět.

Pokud hledáte nadaci, kterou byste chtěli podpořit, Světluška je ta správná volba 🙂


O Světlušce

Od roku 2003 je Světluška partnerem pro organizace, které zajišťují služby pro lidi s těžkým zrakovým a zrakovým kombinovaným postižením. Stejně tak je jedním ze záchytných bodů pro jednotlivce, rodiny, studenty, seniory s těžkým zrakovým postižením, kterým pomáhá v k životu, který chtějí žít. Světluška přispívá na vzdělávání, na volnočasové aktivity, na moderní asistivní technologie či nové metody diagnostiky a léčby. Rodinám pak na asistenci a odlehčovací služby, které umožní nadechnout se a být tak dlouhodobě oporou svým blízkým.

Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Požadavek na definování smysluplné a výstižné textové alternativy grafickým prvkům, které nesou významovou informaci, patří mezi základní pilíře přístupnosti.

Stále více služeb a aplikací dnes nabízí svým uživatelům možnost strojového popisu obsahu obrázku. Tato tématika se opět dostala do popředí zájmu v souvislosti s nedávným výpadkem Facebooku (Výpadek Facebooku odhalil, jak síť strojově popisuje naše fotky) či postupnou integrací této funkcionality do nejpoužívanějších odečítačů obrazovky (funkce Picture Smart v JAWSu nebo Image Describer v NVDA), kdy ji uživatelé dostávají k dispozici doslova pod konečky prstů.

Zcela logicky se proto nabízí otázka, zda by strojový popis obrázků nemohl odlehčit těm, kdo vkládají na web obsah (co si budeme nalhávat, popsat několik set fotek, které je po skončení akce potřeba nahrát do fotogalerie, není úkol nijak triviální – popisky je jednak třeba vymyslet, jednak je potřeba vyhradit si nějaký čas na jejich doplnění k jednotlivým fotografiím).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že ano, klíčovým jsou zde ona přídavná jména smysluplná a výstižná.

Porovnejme si například popisky u následujícího příspěvku na Facebooku.

[Popis fotografie: černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet.]

Zveřejnil(a) Mathilda dne Pátek 19. července 2019

Zatímco autor příspěvku fotografii popsal slovy Černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet, strojový popis obrázku vypadá následovně: Na obrázku může být: pes, boty, obloha, venku a příroda.

Na tomto příkladu je myslím dobře vidět, že strojové rozpoznávání je s přihmouřením obou očí momentálně dostačující k vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co se asi na fotografii může nacházet. Popisek, připravený člověkem, je po stránce jeho kvality stále o několik řádů výše a poskytuje uživateli výstižnou informaci o tom, co se na fotografii nachází.

Pokud se budete chtít podívat, jaké popisky Facebook vkládá k vašim fotografiím (a případně je upravit), u konkrétní fotografie to můžete udělat přes Možnosti -> Změnit alternativní text.

Podobná situace nastává v případech použití optického rozpoznávání (OCR) či strojového překladu textu. Příkladem z posledně jmenované oblasti může být například nedávné zařazení seriálu Teorie velkého třesku se strojově přeloženými českými titulky do nabídky streamovací služby Netflix, kdy řada strojově přeložených pasáží moc nedávala smysl – více informací viz Strojový překlad nechceme! Fanoušci se bouří kvůli Teorii velkého třesku

I přes výše zmíněné nedostatky si ale dokáži představit celou řadu případů použití v běžném životě, kdy strojové rozpoznávání (či překlad) může uživateli pomoci ve chvílích, kdy potřebuje získat aspoň nějakou informaci namísto žádné.

Stejně jako v jiných oblastech, i v této dochází k postupnému vylepšování používaných technologií. Jednou z posledních novinek je Cloudsight’s AI, který dokáže obsah obrazu rozpoznávat v reálném čase přímo v mobilním zařízení.

Závěr

Podobně jako u jiných funkcionalit, založených na strojovém rozpoznávání a umělé inteligenci, i v případě strojového popisu obrázků je třeba mít na paměti omezení této služby. Pro vytvoření si velmi rámcové představy o jeho obsahu je tato služba použitelná. Spolehnout se výhradně na strojový popis, který je mnohdy nepřesný až zavádějící, by ale byla chyba obzvláště u těch obrázků, u nichž uživatel potřebuje mít co nejpřesnější informace o tom, co obsahují.

Všude tam, kde je třeba uživateli nabídnout přesnou informaci o tom, co obrázek (či grafická předloha obecně) obsahuje, bude při přípravě popisků a alternativ hrát lidský mozek ještě nějaký čas nezastupitelnou roli.

Cesta k přístupnému webu: odevzdáním výsledků auditu přístupnosti práce nekončí, ale začíná

Změna legislativy a nový Zákon o přístupnosti s sebou přinesl i zvýšenou poptávku po auditech (testech) přístupnosti webů a aplikací. Což je na jednou stranu samozřejmě dobře, na druhou je třeba říci, že audit sám o sobě z hlediska přístupnosti web či aplikaci nikam neposune, pokud se s jeho výsledky dále nepracuje (ideálně ve spolupráci s autorem auditu).

Pokud to s přístupností svého webu (či aplikace) myslíte opravdu vážně, je potřeba audit přístupnosti doplnit i dalšími navazujícími kroky.

Optimální postup

Auditů přístupnosti většího či menšího rozsahu už jsem vypracoval stovky a postupně dospěl k následujícímu postupu, který mám z hlediska výsledku a praktického přínosu pro uživatele za optimální.

1. Audit přístupnosti

Výsledky auditu slouží jako podkladový materiál k dalším krokům, které jsou pro dosažení cíle (tj. přístupnějšího webu) naprosto nezbytné. Může se samozřejmě stát, že výsledky budou uspokojivé a další kroky nebudou třeba, ale přiznejme si na rovinu, že takový stav je spíše výjimkou, než pravidlem.

2. Navazující konzultace

Ty mohou být jak osobní, tak na dálku. Dnešní technologie už naštěstí umožňují eliminovat cestování (a pošetřit čas na obou stranách), takže konzultaci je možné snadno provést přes některý z online komunikačních nástrojů, aniž by to mělo vliv na její kvalitu a názornost.

Proč jsou tyto konzultace důležité? S výsledky auditů často pracují lidé, kteří se s tématikou přístupnosti setkávají poprvé. Velmi se mi proto osvědčilo se zadavatelem auditu výsledky projít, okomentovat je, zodopovědět případné dotazy a přesvědčit se, zda je všechno pochopeno tak, jak by pochopeno být mělo.

3. Workshop(y) o přístupnosti

Přístupnost se na straně zadavatele zpravidla netýká jen jednoho člověka, ale má na ni vliv celá řada lidí různých profesí: namátkou UX designer, grafik, kodér či redaktor. Proto je vhodné se s týmem na straně zadavatele auditu (ideálně osobně) sejít, s tématikou přístupnosti jej seznámit a při té příležitosti s ním výsledky auditu projít.

Workshop také může sloužit jako platforma pro stanovení nejbližších dalších kroků a domluvě na tom, co, kdy a jak se bude upravovat. Ne vždy je možné (z mnoha důvodů – zvolená technologie, časové či finanční možnosti) implementovat okamžitě všechny požadované změny. Ideální je proto domluvit se na prioritách a opravách největších bariér co nejdříve (nepopsané obrázky ve fotogalerii jsou sice problém, ale nepřístupnost položek menu z klávesnice či absence nadpisové osnovy jsou pro uživatele překážky mnohem závažnější).

4. Zmírnění či odstranění nalezených bariér

Na základě stanovení priorit proběhne zmírnění (či odstranění) bariér, které provede zadavatel auditu. Tato činnost může trvat dny, týdny i měsíce v závislosti na jejich složitosti, volných vývojových kapacitách, rozpočtu, či dalších okolnostech – pokud je například třeba některé komponenty nově naprogramovat a otestovat jejich funkčnost, či je přístupnost součástí vývojového cyklu a opravy se tak do produkční verze dostanou až s další verzí webu či aplikace.

5. Kontrola

Po provedení úprav je vhodné zkontrolovat, zda jsou úpravy dostačující, jejich výsledkem je odstranění (či zmírnění) nalezené bariéry a v důsledku toho přístupnější web či aplikace.

Body 2 až 5 pak lze po první úspěšné iteraci samozřejmě libovolně opakovat a kombinovat 🙂

Zpřístupnění webu je proces, ne jednorázová aktivita

Už na začátku spolupráce je vhodné upozornit zájemce o zpřístupnění webu či aplikace na to, že zpřístupnění webu či aplikace je proces, který mnohdy trvá i několik měsíců. A pokud se má jednat o změnu dlouhodobou a trvalou, je potřeba proškolit i zaměstance a začlenit tak přístupnost do “DNA” týmu, který web či aplikaci vyvíjí a průběžně aktualizuje.

A není to pak celé (mnohonásobně) dražší?

Může, ale nutně nemusí. Výslednou cenu ovlivňuje celá řada faktorů a řada věcí se dá díky možnostem dnešních technologií udělat jednodušeji (a v důsledku toho levněji). Například výsledky auditu je možné nabídnout prostřednictvím sdíleného dokumentu, který může následně posloužit jako podklad ke konzultacím (či konzultace mohou probíhat přímo v něm) a jako osnova workshopu. A finance, ušetřené za mnohdy desítky hodin věnovaných zpracování detailní formální zprávy, mohou být investovány třeba do workshopu a zvýšení kompetencí členů pracovního týmu v oblasti přístupnosti.

Příklady dobré praxe

Nejlepším důkazem toho, že výše nastíněný postup funguje, jsou jeho praktické výsledky. Za všechny zmíním alespoň dlouhodobou spolupráci na zpřístupňování webu s výsledky voleb, webu a online bankovnictví jedné velké banky či přístupnější online supermarket Rohlík.cz 🙂