Archiv rubriky: Názory

Cesta k přístupnému webu: odevzdáním výsledků auditu přístupnosti práce nekončí, ale začíná

Změna legislativy a nový Zákon o přístupnosti s sebou přinesl i zvýšenou poptávku po auditech (testech) přístupnosti webů a aplikací. Což je na jednou stranu samozřejmě dobře, na druhou je třeba říci, že audit sám o sobě z hlediska přístupnosti web či aplikaci nikam neposune, pokud se s jeho výsledky dále nepracuje (ideálně ve spolupráci s autorem auditu).

Pokud to s přístupností svého webu (či aplikace) myslíte opravdu vážně, je potřeba audit přístupnosti doplnit i dalšími navazujícími kroky.

Optimální postup

Auditů přístupnosti většího či menšího rozsahu už jsem vypracoval stovky a postupně dospěl k následujícímu postupu, který mám z hlediska výsledku a praktického přínosu pro uživatele za optimální.

1. Audit přístupnosti

Výsledky auditu slouží jako podkladový materiál k dalším krokům, které jsou pro dosažení cíle (tj. přístupnějšího webu) naprosto nezbytné. Může se samozřejmě stát, že výsledky budou uspokojivé a další kroky nebudou třeba, ale přiznejme si na rovinu, že takový stav je spíše výjimkou, než pravidlem.

2. Navazující konzultace

Ty mohou být jak osobní, tak na dálku. Dnešní technologie už naštěstí umožňují eliminovat cestování (a pošetřit čas na obou stranách), takže konzultaci je možné snadno provést přes některý z online komunikačních nástrojů, aniž by to mělo vliv na její kvalitu a názornost.

Proč jsou tyto konzultace důležité? S výsledky auditů často pracují lidé, kteří se s tématikou přístupnosti setkávají poprvé. Velmi se mi proto osvědčilo se zadavatelem auditu výsledky projít, okomentovat je, zodopovědět případné dotazy a přesvědčit se, zda je všechno pochopeno tak, jak by pochopeno být mělo.

3. Workshop(y) o přístupnosti

Přístupnost se na straně zadavatele zpravidla netýká jen jednoho člověka, ale má na ni vliv celá řada lidí různých profesí: namátkou UX designer, grafik, kodér či redaktor. Proto je vhodné se s týmem na straně zadavatele auditu (ideálně osobně) sejít, s tématikou přístupnosti jej seznámit a při té příležitosti s ním výsledky auditu projít.

Workshop také může sloužit jako platforma pro stanovení nejbližších dalších kroků a domluvě na tom, co, kdy a jak se bude upravovat. Ne vždy je možné (z mnoha důvodů – zvolená technologie, časové či finanční možnosti) implementovat okamžitě všechny požadované změny. Ideální je proto domluvit se na prioritách a opravách největších bariér co nejdříve (nepopsané obrázky ve fotogalerii jsou sice problém, ale nepřístupnost položek menu z klávesnice či absence nadpisové osnovy jsou pro uživatele překážky mnohem závažnější).

4. Zmírnění či odstranění nalezených bariér

Na základě stanovení priorit proběhne zmírnění (či odstranění) bariér, které provede zadavatel auditu. Tato činnost může trvat dny, týdny i měsíce v závislosti na jejich složitosti, volných vývojových kapacitách, rozpočtu, či dalších okolnostech – pokud je například třeba některé komponenty nově naprogramovat a otestovat jejich funkčnost, či je přístupnost součástí vývojového cyklu a opravy se tak do produkční verze dostanou až s další verzí webu či aplikace.

5. Kontrola

Po provedení úprav je vhodné zkontrolovat, zda jsou úpravy dostačující, jejich výsledkem je odstranění (či zmírnění) nalezené bariéry a v důsledku toho přístupnější web či aplikace.

Body 2 až 5 pak lze po první úspěšné iteraci samozřejmě libovolně opakovat a kombinovat 🙂

Zpřístupnění webu je proces, ne jednorázová aktivita

Už na začátku spolupráce je vhodné upozornit zájemce o zpřístupnění webu či aplikace na to, že zpřístupnění webu či aplikace je proces, který mnohdy trvá i několik měsíců. A pokud se má jednat o změnu dlouhodobou a trvalou, je potřeba proškolit i zaměstance a začlenit tak přístupnost do “DNA” týmu, který web či aplikaci vyvíjí a průběžně aktualizuje.

A není to pak celé (mnohonásobně) dražší?

Může, ale nutně nemusí. Výslednou cenu ovlivňuje celá řada faktorů a řada věcí se dá díky možnostem dnešních technologií udělat jednodušeji (a v důsledku toho levněji). Například výsledky auditu je možné nabídnout prostřednictvím sdíleného dokumentu, který může následně posloužit jako podklad ke konzultacím (či konzultace mohou probíhat přímo v něm) a jako osnova workshopu. A finance, ušetřené za mnohdy desítky hodin věnovaných zpracování detailní formální zprávy, mohou být investovány třeba do workshopu a zvýšení kompetencí členů pracovního týmu v oblasti přístupnosti.

Příklady dobré praxe

Nejlepším důkazem toho, že výše nastíněný postup funguje, jsou jeho praktické výsledky. Za všechny zmíním alespoň dlouhodobou spolupráci na zpřístupňování webu s výsledky voleb, webu a online bankovnictví jedné velké banky či přístupnější online supermarket Rohlík.cz 🙂

Audit přístupnosti: co vše by měla obsahovat závěrečná zpráva

Audit (analýza, či test) přístupnosti je jedním z nástrojů, který pomáhá zlepšit přístupnost vašeho webu či aplikace. Může posloužit jako zdroj zpětné vazby k aktuálnímu stavu přístupnosti a poskytnout rady a tipy, co vylepšit, aby testovaný web či aplikace neobsahoval žádné vážné překážky v přístupnosti, které by uživatelům mohly znesnadňovat (či dokonce znemožňovat) web či aplikaci používat.

Co vše by měla závěrečná zpráva z auditu přístupnosti obsahovat, aby byla pro toho, kdo ji bude číst a dále s ní pracovat, skutečně přínosná?

Obecné informace a formální náležitosti

Název webu či aplikace a rozsah auditu

Informace o tom, co bylo předmětem auditu, je samozřejmě zcela zásadní. S ohledem na rozsah většiny dnešních webů zpravidla není možné (a ani účelné) otestovat každou publikovanou stránku. Běžný postup je takový, že se vybere reprezentativní vzorek stránek, postavených na různých šablonách (těch zpravidla nebývá více než deset) a ty se zanalyzují z pohledu přístupnosti.

U mobilních aplikací je kromě rozsahu testu vhodné uvést, jaké verze aplikace a pro jaký mobilní operační systém byla testována. Často se stává, že aplikaci pro různé platformy vyvíjejí různé týmy, takže se může snadno přihodit, že zatímco aplikace pro iOS je bez větších obtíží přístupná, aplikace pro Android obsahuje vážné bariéry v přístupnosti, a naopak.

Pokud je heuristická analýza přístupnosti doplněna uživatelským testem typických scénářů (nákup zboží na e-shopu, nastavení trvalé platby v internetovém bankovnictví, atp.) – což u aplikací (ať už webových, nebo mobilních) je prakticky povinnost – i tuto skutečnost je třeba v závěrečné zprávě z auditu uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány).

Zhotovitel a realizační tým

Neméně důležité je také uvést, kdo za auditem stojí. Ideálně včetně jmen členů realizačního týmu, jejich kompetencí takový audit provést, a kontaktních údajů, na které se mohou čtenáři zprávy s výsledky auditu obrátit v případě, kdy jim ve zprávě něco nebude jasné.

Časové údaje

Audit by měl obsahovat i informaci o tom, kdy analýza přístupnosti proběhla a k jakému datu jsou výsledky auditu přístupnosti relevantní.

Jakým způsobem a s jakými nástroji byl audit proveden

Možností, jak audit provést, se nabízí celá řada. Jeho součástí tak musí být informace o tom,

byl audit proveden.

Pokud bylo jeho součástí i uživatelské testování vybraných scénářů (například objednávky zboží na e-shopu, vyhledání konkrétní informace, atp.), pak je i toto vhodné uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány, a informací o uživatelích, kteří testování provedli).

Vlastní obsah zprávy s výsledky auditu

Manažerské shrnutí výsledků

Stručné shrnutí (přibližně na 1 až 2 A4) nabídne zadavateli snadno dostupnou a srozumitelnou informaci o výsledku analýzy přístupnosti, umožní mu udělat si představu o aktuálním stavu přístupnosti auditovaného webu a bariérách, které se na něm nacházejí.

Výsledky analýzy přístupnosti a doporučení k nápravě

Jedná se o stěžejní část dokumentu s výsledky auditu přístupnosti. Jejím obsahem je detailní popis

  • oblastí, které byly testovány,
  • popis aktuálního stavu,
  • míry závažnosti jednotlivých bariér (chybějící alternativní popisek u fotky ve fotogalerii bude s největší pravděpodobností menší překážkou než chybějící popisek u tlačítka ve formuláři),
  • návrhů na odstranění potencionálních bariér včetně odkazů na ukázky možných řešení.

Nelze předpokládat, že každý čtenář je odborníkem na problematiku, která je v závěrečné zprávě prezentována. Při psaní této (z hlediska věcného přínosu stěžejní) části zprávy je třeba mít na paměti to, že pro řadu těch, kdo ji budou číst, se bude pravděpodobně jednat o první detailnější seznámení s tématikou přístupnosti. Proto je nutné nabídnout popis výsledků auditu maximálně věcný, názorný a srozumitelný i pro tuto skupinu čtenářů.

Doplňující informace

Ne vždy je psaný text tou nejlepší cestou, jak konkrétní problém příjemci auditu srozumitelně popsat. Proto je občas užitečné danou situaci zprostředkovat například prostřednictvím audio či video záznamu (ten se díky dnešním technologickým možnostem dá pořídit i mobilním telefonem). K větší názornosti mohou také pomoci screenshoty stránek s popisovanými situacemi či přehledová tabulka s vyznačením výskytu jednotlivých bariér na testovaných stránkách.

Odkazy na další zdroje

Důležité je také všechny popisované oblasti řádně ozdrojovat a čtenářům nabídnout odkazy na relevantní zdroje k přístupnosti jak obecného, tak konkrétního charakteru.

Poděkování, kontaktní informace

Závěrem nezbývá než poděkovat za zájem o tématiku přístupnosti a nabídnout kontakt na někoho, s kým může zadavatel komunikovat v případě, kdy má k výsledkům auditu nějaké otázky.


Další informace k tématu najdete na stránce Evaluating Web Accessibility Overview.

Ohlédnutí za INSPO 2019: Jak umělá inteligence pomáhá zdravotně postiženým

V sobotu 30. března 2019 proběhl v pražském Kongresovém centru už 19. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2019. Konference již tradičně přilákala účastníky z řad osob s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami.

Na konferenci zavítalo 521 účastníků, ve vystavovatelské části pak představilo své služby a produkty 38 organizací.

Hodnocení konference účastníky

Je moc dobře, že taková konference je, protože ukazuje, kam se technologie posouvá. A hlavně ukazuje, co je možné. Protože často technologie něco umí, ale lidé neví, že jim takto může pomáhat. Takže je dobře, když se dozvíme, co technologie může dělat, jak nám může pomoci a jak ji můžeme použít.

Těmito slovy zhodnotil konferenci INSPO 2019 Daniel Stach, moderátor její plenární sekce. A ani další účastníci nešetřili slovy chvály:

  • Byl to úžasný den, píše o INSPO 2019 Lenka Zimmermannová,
  • Nejlepší konference. Velká poklona patří organizátorům.
  • Kloubouk dolů, za odvedenou práci. Příští rok se těším na shledanou 🙂
  • Těším se na INSPO 2020 :-), děkuji za každou konferenci.
  • Skvelá konferencia! Pre mňa osobne v poslednom čase jedna z najlepších! Veľmi oceňujem neformálnu atmosféru, motivovaných rečníkov, kvalitné moderovanie… samozrejme aj relax zónu. 🙂
  • Vnímám zvyšující se úroveň – př. prostor pro vystavovatele a jejich přístup, zajímavost témat a způsob prezentací a letos vše pozvedl i moderátor, jeho vstupy do prezentací, pohotové a vtipné reakce (takový fajn HydePark:-))

Výsledky dotazníku, který po skončení konference zasíláme účastníkům, jsou k dispozici v článku Konference INSPO 2019 v hodnocení účastníků.

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků u konference INSPO dbáme na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference publikujeme v digitální podobě a účastníci si tak mohou příspěvky přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovuje.

Pro označení vchodu do Kongresového centra jsme opět použili hlasový a akustický majáček. Interiér jsme zpřístupnili pomocí systému Right-Hear, který umožňuje získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů uvnitř budovy podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Děkujeme kolegům ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých za spolupráci.

Novinkou ve zpřístupnění pro návštěvníky se zrakovým postižením pak byl 3D model Kongresového centra a hmatové plány prostor, v nichž se konference konala.

3D model Kongresového centra a hmatový plán prostor

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci zaznělo celkem 24 příspěvků. V dopoledním bloku představil Hector Minto, Microsoft Accessibility Evangelist, téma Umělá inteligence pro život bez bariér. Ve svém vystoupení shrnul aktivity Microsoftu v oblasti přístupnosti. Ukázal například možnost čtení webových stránek hlasem v prohlížeči Edge – funkci, kterou využijí slabozrací uživatelé, dyslektici, ale třeba i ti, kdo se učí cizí jazyk. Mezi další představené funkce patřily funkce Lupa ve Windows 10, mobilní aplikace Seeing AI či přepis a překlad mluveného slova v reálném čase.

Hector Minto, Microsoft Accessibility Evangelist: Umělá inteligence pro život bez bariér

Další příspěvky dopoledního programu se týkaly tématiky využití ICT pro kompenzaci zrakového postižení. Tanja Stevns a Lars Christensen z Dánska účastníkům konference představili službu RoboBraille a popsali výhody využívání této bezplatné online služby pro konverzi dokumentů k vytvoření alternativních a přístupných formátů, jako jsou například MP3, Braillovo písmo, knihy DAISY a E-knihy, které podporují začlenění osob s postižením v tisku do vzdělávání a na trhu práce.

Tanja Stevns, Lars Christensen, RoboBraille Outreach, Denmark: RoboBraille - snadný přístup k alternativním médiím

I třetí zahraniční host sezaměřil na potřeby nevidomých a slabozrakých uživatelů výpočetní techniky. Jan Bloem z Nizozemska, který zastupoval společnost Vispero, zmínil i svůj osobní příběh – v mládí se chtěl věnovat agronomii, ale zraková vada mu to znemožnila. Stal se proto specialistou na informační a komunikační technologie, pomáhající lidem s těžkým postižením zraku. S pomůckami na bázi ICT se nesetkává jen profesně, ale je také jejich každodenní uživatel. Jan představil nejen celou řadu pomůcek pro zrakově postižené uživatele z širokého portfolia koncernu Vispero, ale prostřednictvím funkce Picture Smart, díky níž odečítač obrazovky JAWS dokáže popsat obsah obrázků, demonstroval i to, jak umělá inteligence proniká i do oblasti “tradičních” pomůcek.

Jan Bloem, Freedom Scientific: Hardwarové a softwarové prostředky pro vzdělávání a pracovní uplatnění zrakově postižených

Další příspěvky dopolední sekce se zaměřily na distanční terapii a telerehabilitaci v domácím prostředí, inteligentní kompenzační pomůcky, nejčastější hrozby na internetu či podnikání.

Co zaznělo v sekci Přístupnost nejen webu

Sekce Přístupnost nejen webu se už tradičně těšila velkému zájmu účastníků.

První příspěvek o technologiích pro zpřístupnění matematiky nevidomým a slabozrakým přednesli Jaromír Tichý a Lukáš Másilko. Současná speciální výpočetní technika může pomoci nevidomým a slabozrakým při studiu matematiky. Umožňuje jim zpřístupnit úpravy matematických výrazů nejen studentům se zrakovým handicapem, ale také pedagogům a odborníkům, kteří při práci s matematickými výrazy používají zrak.

Jaromír a Lukáš představili nejen jednotlivé softwarové a hardwarové technologie, které se využívají ve výuce matematiky na středních a vysokých školách, ale i speciální didaktické metody, které je vhodné uplatnit pro zpřístupnění studia matematiky u studentů se zrakovým handicapem.

Účastnice si prohlíží adaptované materiály pro výuku matematiku zrakově postižených

Ukázkou nové generace přenosné kamerové lupy Compact 6HD, postavené na systému Android, navázal Tomáš Hrdinka. Mimo standardních zvětšovacích funkcí lupa poskytuje možnost bezdrátového zrcadlení obrazu do počítače s Windows 10 či chytré televize (Miracast) a možnost hlasového čtení. V kombinaci s brýlemi pro virtuální realitu se promění ve zvětšovací pomůcku, při práci s níž má uživatel volné ruce.

Třetí příspěvek, který přednesl Petr Červenka, představil novinky na mapovém portálu hapticke.mapy.cz. Již od roku 2014 mají možnost zájemci využívat haptické mapy ČR, umístěné na portálu Mapy.cz. Běžné mapové podklady jsou unikátní metodou automaticky upraveny tak, aby po vytištění na mikrokapslový papír byly čitelné hmatem. Po postupném doplnění o mapy středního a malého měřítka a rozšíření map na území Slovenska přicházejí autoři s dalším rozšířením služby. Haptické mapy budou nyní k dispozici i pro území Evropy.

Cash Reader je mobilní aplikace, sloužící k rozpoznávání bankovek. V současné době umí rozpoznat téměř 200 bankovek od více jak 30 měn. Lidem s těžkým postižením zraku tak může posloužit jako kompenzační pomůcka, prostřednictvím které mohou bankovky snadno identifikovat. Ve čtvrtém příspěvku ji účastníkům sekce Přístupnost nejen webu detailně představil Tomáš Jelínek.

Aplikace Cash Reader účastníky velmi zaujala

V dubnu 2019 byl přijat nový zákon upravující přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru, který je založen na již dříve schválené směrnici Evropského parlamentu. S tím, jak konkrétně se tyto předpisy projeví v našem každodenním životě, teré organizace budou mít za povinnost provozovat své weby a aplikace v souladu s požadavky na přístupnost či jak je přístupnost definována po technické stránce seznámil účastníky Jan Šnyrych ze SONS ČR.

Po deseti letech nastal čas modernizovat webové stránky Knihovny digitálních dokumentů. Nejvýraznější změny, zahrnující nový systém navigace, rychlé hledání, novou funkci Čtenářský deník i možnost hodnocení knih, představil účastníkům Zdeněk Bajtl, vedoucí Knihovny digitálních dokumentů.

Zaplněná Terasa A, v níž probíhala sekce Přístupnost nejen webu

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos získala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých za projekt Knihovna digitálních dokumentů. První místo v soutěži Internet a můj handicap obsadil Ladislav Kratochvíl.

Předání Ceny Nadace Vodafone Rafael: Jan Fencl, Marek Salaba, Zdeněk Bajtl a Adriana Dergam

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Petra Uličnéhointeligentních kompenzačních pomůckách. V sekci Přístupnost nejen webu bodovala přednáška Tomáše Jelínkaaplikaci Cash Reader. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Jana Wirtha, který představil první online platformu Deaf Travel, bořící komunikační a informační bariéry při cestování lidí se sluchovým postižením. V sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získala nejvíce hlasů přednáška Jak technologie, ve spojení s vhodnými metodami, mohou pomoci při rozvoji rané komunikace u dětí se speciálními potřebami Lenky Říhové a Ivy Jelínkové ze Speciální ZŠ Poděbrady. V hlasování publika o nejlepší expozici zvítězil opět Tomáš Jelínek a expozice aplikace Cash Reader.

Networking

Konference INSPO také nabízí prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami a je ideálním místem pro setkávání se s kolegy z oboru. Ostatně kde jinde potkáte na jednom místě přes 500 lidí, zajímajících se o tématiku využití ICT pro potřeby osob se zdravotním postižením. Za sebe také opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference.

Videozáznamy z INSPO 2019 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě záběru na prezentaci obsahují i záběr na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotogalerie z INSPO 2019 na Flickru

INSPO 2019, 30. 3. 2019

Pozvánka na INSPO 2020

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 28. března 2020 v Kongresovém centru Praha.

Těšíme se na vás 🙂