Archiv rubriky: Názory

Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete

V poslední době se bohužel stále častěji potkávám s pojetím přístupnosti v duchu hesla řešme věci od konce 🙁 Akcentovány jsou požadavky, které jsou často až na pomezí přístupnosti a použitelnosti, mají přínos jen pro velmi úzkou skupinu uživatelů, či se o jejich přínosu dokonce dá pochybovat. A to, co je opravdu důležité, se zpravidla neřeší vůbec, či nedostává patřičnou prioritu.

Stejně jako v jiných oborech, i v oblasti přístupnosti je ideální řešit věci v pořadí, které

  • odráží logiku a obvyklé postupy, jak se dané rozhraní vyvíjí,
  • zohledňuje míru zlepšení přístupnosti pro co nejširší skupinu uživatelů.

Je to podobné, jako když stavíme nebo rekonstruujeme dům. I když náš dům ještě nebude stát, jistě už si můžeme vybrat obklady a sanitární příslušenství do koupelny, které se nám líbí. Ale než začneme v koupelně odkládat zdi a umisťovat umyvadlo či vanu, musíme nejprve připravit rozvody vody a odpadů. Bez nich nám koupelna nikdy nebude sloužit tak, jak by měla.

A stejně tak je tomu i v případě, kdy se rozhodneme zpřístupnit svůj web, dokument či aplikaci.

Přístupnost na úrovni kódu je základ, který sice na první pohled není vidět (podobně jako ty rozvody ve zdech domu), ale bez ní to nejde – bezproblémová přístupnost a ovladatelnost rozhraní z klávesnice, robustní nadpisová osnova a oblasti stránek či smysluplné popisky grafických prvků, které slouží k navigaci či nesou informační hodnotu jsou jen některé z klíčových aspektů přístupnosti, které je potřeba mít v pořádku, pokud chceme v souvislosti s naším webem používat přídavné jméno přístupný.

Oproti nim pak mohou stát věci jako snaha o vysoce sofistikované popisy obrázků, překombinované textové označení odkazů (odkaz na stránku s kontakty na knihovnu apod.), přeložení několika málo informací do českého znakového jazyka, či implementace tzv. overlaye – řešení, které po vložení jednoho řádku kódu slibuje odstranění bariér na webu jako mávnutím kouzelného proutku (o tom, že nic takového není možné a prodejci těchto řešení klamou své zákazníky, si povíme někdy jindy).

“Nevýhodou” této roviny přístupnosti jsou podle mého názoru dvě věci

  • dobrá přístupnost na úrovni kódu není na první pohled vidět: podobně jako nevidíme ty trubky ve zdi – ale pro fungování toho, co je k nim pak připojeno, jsou naprosto zásadní,
  • vyžaduje odborné znalosti: s motivačními citáty si zde opravdu nelze vystačit. A ač se začíná blýskat na lepší časy (zdravím Ondru a Jiřího z Actum Digital :-), odborníků na tuto oblast je u nás bohužel pořád jako šafránu.

Tyto dvě skutečnosti jsou pak také nejspíš důvodem, proč jí často není věnována patřičná pozornost, a proč je přístupnost na úrovni kódu často opomíjena (když tomu nerozumím, tak to neřeším).

No dobře, to je sice všechno hezké, ale jak mám tedy postupovat?

Až budete řešit přístupnost, začněte její technickou rovinou. Studijním materiálem v češtině může být pro začátek příručka Přístupné webové stránky od Evy Cerniňákové.

Pomoc při implementaci konkrétních požadavků v technické rovině pak můžete hledat například v How to Meet WCAG (Quick Reference) či Inclusive Components.

A pokud si i tak nebudete vědět rady, hledejte pomoc u někoho, kdo má patřičnou odbornost (a ideálně i certifikaci) vám s těmito věcmi pomoci (ostatně ani tu vodu a odpady si nejspíš nebudete při rekonstrukci domu dělat sami, ale najmete si na to firmu).

Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA)

Přístupnost je nyní trendem jako nikdy dříve. Kombinace rychlé a rozsáhlé digitalizace, nových právních požadavků Evropské komise a většího počtu uživatelů, kteří reagují na únavu z technologií v důsledku pandemie, zapříčinila větší zájem veřejnosti o toto „naše“ téma. Stále však panují nejasnosti ohledně klíčových aspektů právních předpisů EU týkajících se přístupnosti.

Pravděpodobně nikdy nebylo zajímavější pracovat v oblasti přístupnosti než právě nyní. Technologie se vyvíjí a trh roste rychlostí světla. Hlavní hráči v odvětvích e-komerce, dopravy a technologií se připravují na novou směrnici a odvrací se od starých zavedených postupů. Zároveň bylo právě dokončeno přezkoumání monitorování stávající směrnice. Velmi brzy bude zveřejněn nový mandát Evropské komise, který pověřuje standardizační organizace vypracováním a aktualizací nejméně 6 norem!

V mnoha ohledech je EU v oblasti přístupnosti na špici – s výjimkou vlastních institucí, na které se legislativa zatím nevztahuje… Evropská norma EN 301 549 je zaváděna ve stále více zemích mimo EU a v současné době jsme v oblasti technických specifikací napřed před USA. Členské státy EU navíc právě provedly největší audit přístupnosti na světě – v rámci národního monitoringu bylo zkontrolováno více než 10 000 webových stránek. Způsob monitorování, požadavek na zveřejnění prohlášení o přístupnosti a mechanismus zpětné vazby zahrnující koncové uživatele jsou poněkud unikátní aktivity, které vzbuzují velký mezinárodní zájem.

V každodenním životě nás to všechno samozřejmě těší, ale všímáme si, že mnoho našich klientů, a to nejen z řad ICT firem, má problém rozlišit jablka od hrušek. Proto zde přinášíme malý pokus o utřídění pojmů.

Často se zaměňují následující dvě směrnice:

  • Směrnice o přístupnosti webu (WAD)
  • Evropský zákon o přístupnosti (EAA)

Oba tyto zákony jsou technicky vzato směrnice, takže jejich zaměňování není překvapivé.

Další mylnou představou, se kterou se často setkáváme, je, že se Evropský zákon o přístupnosti vztahuje na „soukromý sektor“. Pravdou je však to, že se vztahuje na určité výrobky a služby – bez ohledu na typ organizace, která za nimi stojí.

Celkové srovnání obou směrnic naleznete níže
(upozorňujeme, že v tabulce nejsou uvedeny všechny podrobnosti)
Směrnice o přístupnosti webu Evropský zákon o přístupnosti
Oblast působnosti Subjekty veřejného sektoru
Veřejnoprávní subjekty
(plus některé další sektory v různých členských státech, které jdou nad rámec minimálních požadavků)
Výrobci
Zplnomocnění zástupci
Dovozci
Distributoři specifických výrobků a služeb (viz další buňka)
Nezahrnuje Veřejnoprávní vysílací organizace
Nevládní organizace
Mikropodniky poskytující služby, tj. společnosti s méně než 10 zaměstnanci a obratem nižším než 2 miliony euro
Co by mělo být přístupné Webové stránky
Intranety
Extranety
Dokumenty
Mobilní aplikace
Počítače a operační systémy
Samoobslužné terminály
Digitální televize a streamovací služby
E-knihy a čtečky
Komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému
Doprava (digitální služby)
E-komerce
Spotřebitelské bankovní služby
Minimální požadavky EN301549 v 3.2.1 Příloha A

Aktualizované požadavky následujících norem:
EN 301 549
EN 171 61
EN 172 10

Plus tři nové normy definující požadavky na:
Nedigitální informace
Zákaznickou podporu, servisní centrum
Číslo tísňového volání (112)

Od kdy Nyní 28. června 2025
Některé části případně později.
Monitorování Ano Ano
Vyžadováno prohlášení o přístupnosti Ano Ano
Vyžadován mechanismus zpětné vazby Ano Ano
Zaveden mechanismus podávání stížností Ano Ano
Poskytování alternativních formátů Ano Ano
Institut nepřiměřené zátěže Ano Ano
Případné sankce Teoreticky ano. Ano. A produkty mohou být odstraněny z trhu.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.


Autorkou článku Summertime is here – accessibility is in the air je Susanna Laurin. Přeložila Pavlína Soušková.

Od února 2022 je prohloubena povinnost přístupných dokumentů

S novým rokem vstoupila v částečnou (a od února v úplnou) platnost novela vyhlášky o podrobnostech výkonu spisové služby. Mimo jiné přinesla neoddiskutovatelné povinnosti technické přístupnosti dokumentů. Pokud tedy úřad vytvoří nepřístupný dokument, porušuje zákon ještě jasněji. Co se opravdu mění a co s tím veřejná správa bude dělat?

Přístupnost dokumentů je dosti palčivé a dlouze se vlekoucí téma nejen pro veřejnou správu, ale pochopitelně i pro nás, uživatele. S pokračující digitalizací veřejné správy pochopitelně narůstá i důležitost potřeby přístupnosti dokumentů. Asi nikoho nepřekvapí, že tvořit přístupné dokumenty je dlouhodobě povinnost pro veřejnou správu. Protože jsme ale vyhodnotili, že to sice povinnost je, ale ne všichni to takhle chápou, přistoupili jsme k trochu přímočařejšímu přístupu a tuto povinnost jsme detailně specifikovali.

Obecně k přístupnosti dokumentů

S tou přístupností dokumentů je to trochu složitější. Málo kdo totiž ví, že taková povinnost už existuje. Jak na obecné úrovni (ústavní práva, práva klienta správního orgánu, apod.), tak i na technické úrovni v souvislosti s takzvaným výkonem spisové služby v úřadech. Spisová služba je správa dokumentů, tedy jde o vše co souvisí s dokumenty.

Dokumenty dělíme podle formy na analogové (listinné) a digitální (elektronické). Podle původu je pak dělíme na doručené (přijaté od někdo jiného) a vlastní (dokumenty úřadu jako takového). Jednou z povinností spisové služby je takzvaný "výstupní formát", který opět definuje legislativa a to konkrétně Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby a Národní standard pro elektronické systémy spisové služby.

Vlastní dokumenty (ať už formálně projdou elektronickým systémem spisové služby, nebo ne) musejí být v souladu s konkrétní ISO specifikací pro daný výstupní formát. Platí obecná pravda, že jakýkoliv dokument jež vznikl v nesouladu se zákonem (tedy v rozporu s legislativou ke spisové službě) právně vzniknout nemohl a tedy není právně platný. To se týká jak formy dokumentu, tak i jeho technického formátu, ale třeba i toho, zda je dokument opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovanou elektronickou pečetí, apod. Nešvarů a protizákonnosti jednání úřadů v souvislosti s dokumenty je ale bohužel i dnes celá řada.

Zcela drsně řečeno, již dnes platí, že nepřístupný dokument není platný. Tento článek nemá prostor vysvětlit proč konkrétně tomu tak je, nicméně kombinací všech dosavadních práv klientů a povinností veřejné správy, je to obecně platná pravda. Zájemci si mohou prostudovat kupříkladu podklady pracovních skupin vlády k této problematice.

Co se mění od února?

Do legislativy byla specifikována takzvaná technická přístupnost dokumentů a to dost "natvrdo". Vyhláška 504/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě přináší nově výslovnou povinnost technické přístupnosti, a to takto:

  1. V § 16 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Veřejnoprávní původce vyhotoví dokument podle věty první v podobě, v jaké vykonává spisovou službu, ledaže povaha dokumentu takové vyhotovení vylučuje.
  2. V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní: „Pokud veřejnoprávní původce vykonává spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, musí jím vyhotovovaný statický textový dokument v digitální podobě nebo statický kombinovaný textový a obrazový dokument v digitální podobě obsahovat strojově čitelný text (textovou vrstvu), a bylo-li příslušné schéma XML stanoveno národním standardem, také metadata ve formátu XML. Veřejnoprávní původce zajistí soulad obsahu dokumentu ve výstupním datovém formátu s obsahem strojově čitelného textu a metadat ve formátu XML. Věty první a druhá se nepoužijí v případě, je-li dokument určen pouze pro komunikaci mezi informačními systémy.“.

Takto tedy hovoří legislativa. Pro běžného smrtelníka je to srozumitelné tak trochu, proto si dovolím to hodně zjednodušit a v bodech vysvětlit, co to znamená:

  • Nesmí vytvářet jiné, než digitální dokumenty (se všemi dopady a konsekvencemi).
  • Dokument musí být ve formátu PDF/A2x a vyšší a musí obsahovat textovou vrstvu (ve správné ISO specifikaci).
  • Nebo je dokument také v jiném formátu (podle posledního odstavce) a i pak musí obsahovat textovou vrstvu.
  • Není přípustné OCR, pokud ESSL nezaznamenal v protokolu zodpovědnost úředníka za úplný soulad textové vrstvy.
  • Dokument nemající textovou vrstvu nevznikl v souladu se zákonem, tedy právně nemůže existovat.
  • U vybraných typů dokumentů bude povinně PDF obsahovat i standardizovanou XML datovou větu se strukturovanými informacemi a obsahem.

Lidsky řečeno, dokument musí obsahovat textovou vrstvu se kterou umí pracovat PDF prohlížeč a tedy jí číst i odečítač obrazovky. Další úrovní je pak ona datová struktura v XML, ale to je pro běžného uživatele zatím trochu mimo.

Co s tím veřejná správa bude dělat?

Veřejná správa má již vlastně nyní povinnost přístupnosti dokumentů podle stávající legislativy ke spisové službě. Ovšem, stále to hapruje. Nicméně novelizací vyhlášky se důležitost prohloubila a na to veřejná správa musí reagovat.

Existuje několik základních bodů, na které si musí dávat úřad pozor:

  1. Přestanu ignorovat potřeby a povinnosti přístupnosti dokumentů, ale zahrnu to do své schopnosti správy dokumentů.
  2. Prověřím si, zda jsou moje dokumenty přístupné a pokud ne, zjednám nápravu.
  3. Budu plně akceptovat novelu z vyhlášky 504/2021 a zajistím plnění souvisejících povinností.
  4. Dokumenty striktně vyhotovuji/generuji v řádném ESSL splňujícím veškeré technické požadavky.
  5. Neporušuji zákon tím, že původně digitální dokument vytisknu a nechám fyzicky podepsat někým a následně dokument naskenuji.
  6. Nevytvářím konverzí pouze obrazová PDF nebo PDF bez textové vrstvy dle ISO specifikace výstupního formátu.
  7. Zkontroluji dodavatele ESSL a všech dalších systémů, v nichž vznikají moje dokumenty, zda plní povinnosti a zda generují správné dokumenty se všemi technickými náležitostmi.
  8. Dokumenty vyhotovuji a vypravuji vždy ve výstupním formátu, ale mám i jejich zdrojový soubor v jiném formátu a ten v případě potřeby poskytnu také.
  9. Kladu důraz zejména na úřední dokumenty a rozhodnutí určené příjemcům, také na dokumenty zveřejněné na internetu.

V lednu 2022 jsme zahájili část projektu tvorby metodického a návodného základu pro oblast Přístupnost dokumentů. Projekt se opozdil o rok, a to vzhledem k posunu tvorby legislativy a nutnosti dokončit projekt Digitální úřad.

Projekt není oficiálním projektem Ministerstva vnitra ČR, přesto na něm budou spolupracovat a jeho výsledky pak využívat OHA, OAS, PSNSESSS, NAČR.

  1. Důkladnější analýza stavu přístupnosti digitálních dokumentů a nejčastějších problémů.
  2. Stanovení Rámcových potřeb změn pro lepší přístupnost digitálních dokumentů (částečně splněno).
  3. Revize legislativy a návrhy legislativních opatření (většinou splněno).
  4. Metodika pro úřad, jak technicky řešit přístupnost dokumentů a na co si dát pozor.
  5. Zahrnutí přístupnosti a technického stavu dokumentu do kontrolní činnosti archivů (částečně splněno).
  6. Zahrnutí oblasti přístupnosti dokumentů. Výstupů z ISVS do posuzování a kontrolní činnosti OHA (částečně splněno).

Předpokládá se, že samotná Metodika bude dokončena v dubnu, koncem února bude working draft. Průběžně lze otevřený projekt sledovat na GIT repository egdílna, kde kdokoliv se může zapojit a reagovat, a s projektem i prakticky pomoci.

GitHub – egdilna/metodiky-pristupnost-dokumentu: Metodiky pro přístupnost digitálních dokumentů

Autorem článku je Michal Rada.