Archiv rubriky: Názory

Jarní Agora 2019: jak ji viděli účastníci a lektoři

Jarní Agora 2019 je zdárně za námi a určitě se k ní tady na POSLEPU a Pélionu ještě několikrát vrátíme. Ale protože zpětnou vazbu nám posílá stále více účastníků (což nás samozřejmě těší a za e-maily a zprávy moc děkujeme), rozhodl jsem se jí i tentokrát věnovat samostatný příspěvek.

Přeji pěkné počtení 🙂

Zpětná vazba

Dan

Tímto chci hrozně moc poděkovat za zprostředkování této akce – je úžasný vidět, že se ještě někdo zajímá o tyto retro kousky. Publikum u všech tří vorkshopů bylo bezvadné, tak snad to k něčemu bylo.

Petra & Ondra

Jarní Agora 2019, stejně jako její předchozí běhy, potvrdila naše očekávání o výborně zvládnuté organizaci, zábavném a zároveň poučném programu, dobrém jídle a útulném ubytování.

Organizace: Již od doby našeho příchodu všechno skvěle klapalo. Obzvláště chválíme výběr asistentů, jejichž tým byl nejlepší a nejsympatičtější za celou dobu konání Agory, pokud si pamatujeme. Za všechny skvělé asistenty jmenujeme pohodového Martina, který se nám skvěle věnoval a obětavě doprovodil naši skupinku z Plzeňského dvora na zastávku tramvaje.

Plenární sekce: Měla naproto optimální délku – šest stručných, výstižných poutavých příspěvků bylo právě tak akorát k udržení pozornosti a zájmu o danou tematiku.

Výstavní část: Velmi kladně hodnotíme, že na prohlídku výstavy bylo díky delší obědové přestávce dostatek času. Jsme moc rádi, že jsme si stihli prohlédnout všechny pomůcky, které jsme chtěli vidět. Rozhodně bychom stávající harmonogram zachovali i pro příště.

Workshopy: sobotní i nedělní workshopy byly opět velmi dobře připravené a tematicky pestré. Mezi sobotními workshopy byl jednoznačným vítězem adrenalinový Corvusácký kolotoč – nápad se střídáním stanovišť a ukazováním různých možností Corvusu byl neotřelý, we workshopu se pořád něco dělo. Výborně vše zvládl i pan Jungmann s předvedením Winmenu 2 Beletrik, který měl v pořádání workshopů premiéru. Osvědčil se i Vladimír Dvořák s workshopem srovnávajícím různé aplikace pro iPhone na rozpoznávání tištěných předloh a jiných předmětů. V neděli byly všechny 4 workshopy, které jsme si vybrali, naprosto super – nadchl nás malý, ale výkonný braillský řádek Braillepen, nové příslušenství k iPhonu opět překvapilo, Corvusácký kolotoč to opět roztočil, jaksepatří, a osvědčená dvojice lektorů brněnského TyfloCentra opět přinesla užiečný návod, jak si zálohovat data v počítači. Stávající model workshopů by měl rozhodně také zůstat ve stávající podobě.

Ubytování: I v nově zvoleném hotelu Garni se bydlelo dobře. Naprosto geniálním nápadem bylo využití autobusu, který značně ukrátil vzdálenost mezi Teiresiásem a hotelem. Zbyl aspoň čas na krátký odpočinek a na večeři člověk dorazil v klidu a neuřícený. Výběr ubytování na příští Agoru bude určitě mimo jiné záležet na cenové výhodnosti a volných kapacitách – kvalita toho současného byla srovnatelná s hotelem Palacký, určitě by byl příště zase skvělý ten autobus, přeprava přece jen probíhá rychleji a ve větší pohodě.

Agora nás opět potěšila, vzdělala, přinesla setkání se starými známými, návrat na osvědčená místa a prozkoumání nových tajů města Brna. Pokud všechno půjde, jak má, na výročním desátém běhu Agory nesmíme chybět, první listopadový víkend si už teď znamenáme do kalendáře a opět k vám zavítáme ze Zlína ve známé sestavě.

Karel

Úžásná atmosféra, skvělá organizace a bohatý výběr workshopů. Obrovské nadšení sálalo jak z účastníků, pořadatelů tak i lektorů. V Teiresiovi jsem se cítil i tentokrát příjemně a věřím, že jsem nebyl sám. Bylo vidět, že i tentokrát – už po deváté – se akce zúčastnilo velké množství úžasných lidí, kteří nepřijeli jen z nudy, ale skutečně nabrat nové poznatky a vědomosti.

Veškeré části akce zvládnuty parádně a velice se už těším na unikátní desátý podzimní běh této senzační akce.

Agory se účastním od samého začátku a je skvělé sledovat, jak se z každým během zdokonaluje a zlepšuje. Úžasné, že jeden z účastníků dorazil až z Maďarska, což je vynikající, jak nabíráme ten světový dopad. Jen tak dál. Pokud budu i nadále moci, rád přispěji k dalším běhům Agory dalšími zajímavými tématy a pomohu všem účastníkům spestřit celkový zážitek z této parádní akce.

Břetislav

Děkujeme za příjemné prostředí o víkendu a skvělou organizaci.

Martin

Děkuji za skvělý víkend. Věřím, že se účastníkům Agora líbila a hlavně, že získali nové poznatky. Jsem rád, že jsem součástí tak skvělého realizačního týmu.

Radek

Díky za super organizaci!

Michal

Děkuji za možnost se zúčastnit tohoto setkání uživatelů výpočetní techniky pro nevidomé. Byl jsem maximálně spokojen jak s prezentacemi vystavujících firem, tak i se společnou večeří v Plzeňském dvoře v sobotu. Byla skvěle zajištěna pomoc ze strany asistentů, kteří když viděli, že si někdo s něčím nevěděl rady, vždy byli nápomocni při řešení jakéhokoli problému. Proto jim vyřiďte moje poděkování.

Za sebe můžu hodnotit jarní Agoru jen kladně a již teď se těším na další běh, kterého budu-li moci se určitě zúčastním. Rovněž bylo skvělé, že nás na ubytování přepravil autobus, vše se tak urychlilo.

Ještě jednou moc děkuji všem pořadatelům.

Libor

Na Agoře se mi moc líbilo. Měl jsem strach, že to nezvládnu, ale dal jsem to. Chci vám všem poděkovat za trpělivost, hezkej program a příjemnej víkend.

Roman

Ešte raz sa chceme poďakovať za možnosť zúčastniť sa vašej Agory, bola to pre nás česť a budeme veriť, že sa na vaše podujatie ešte niekedy dostaneme. Cítili sme sa veľmi príjemne a podujatie považujeme za veľmi dobre zorganizované. Prajeme vám veľa ďalších úspešných podujatí, ale aj veľa spokojnosti a kľudu vo vašej práci.

Vojtěch

Dle mě naprosto vynikající akce. Určitě by měla Agora pokračovat. Děkuji za vše, bylo to super.

Marek

Jarní Agor hodnotím kladně. Organizátoři tuto akci zvládli na jedničku, proto bych jim chtěl moc poděkovat. Dále chci poděkovat lektorům, kteří se nám na workshopech věnovali s obrovským nasazením. Jsem rád, že jsem zde mohl potkat staré i nové kamarády. Na jubilejní desátý běh určitě přijedu.


Další zpětnou vazbu budeme postupně přidávat.

Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb

Už řadu let hodnotím přístupnost webů v soutěži o nejlepší webovou prezentaci knihovny Biblioweb, do jejíhož jubilejního dvacátého ročníku přihlásilo své weby 41 veřejných knihoven. Jaká byla přístupnost soutěžních webů a jaké trendy lze na základě letošního hodnocení v této oblasti vypozorovat?

Jak a co jsem testoval

Podobně jako v jiných soutěžích, i testování v Bibliowebu je třeba přizpůsobit aktuálním podmínkám. Což znamená otestovat během relativně krátkého času (cca 10 dnů) relativně velké množství (zpravidla několik desítek) webů. Proto se při testování soustředím na zhodnocení míry naplnění stěžejních požadavků na technickou přístupnost na klíčových místech webu na vybraném vzorku stránek.

Které oblasti to jsou?

  • Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
  • Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
  • Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
  • Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.
  • Přístupnost dokumentů.

Testování v zásadě probíhá způsobem popsaným v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu, díky němuž lze poměrně snadno odhalit největší bariéry v přístupnosti.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak si s jednotlivými oblastmi knihovny poradily?

Strukturování webové stránky pomocí nadpisů a oblastí stránky

Obzvlášť u stránek informačně bohatých (a takových najdeme na webech knihoven většinu) je strukturování obsahu webové stránky naprosto zásadní. Nedostatečné či nevyhovující strukturování komplikuje přístup k informacím, naopak robustní nadpisová osnova a vyznačení alespoň stěžejních oblastí stránky orientaci významně usnadňuje.

Nadpisová osnova

Pouze u 8 webů z 41 jsem k nadpisové osnově neměl zásadní připomínky a ohodnotil ji plným počtem bodů, dalších 10 webů mělo v oblasti nadpisových osnov jen drobné chyby. Na druhém konci žebříčku se umístilo hned 16 webů, jejichž nadpisové osnovy neodpovídaly obsahu jednotlivých stránek a například uživatel čtečky obrazovky ji tak nemohl použít pro zorientování se v obsahu stránky a snadnému přístupu k požadované informaci.

Oblasti stránky

Oblasti stránky jsou vedle nadpisové osnovy dalším, již nějaký čas standardizovaným řešením, které může uživatelům usnadnit orientaci v obsahu webové stránky. I přes jeho velmi snadnou implementaci do kódu stránky bylo toto řešení v drtivé většině případů použito nedostatečně, či nebylo použito vůbec.

Na 12 webech bohužel nebyly oblasti stránky vůbec definovány a většina webů je měla definovány nevhodně (tzn. buď nepokrývaly celý obsah; chyběla definice hlavního obsahu; přiřazené role/oblasti neodpovídaly obsahu, kterému byly přiřazeny). Vhodnou implementaci oblastí stránek bylo možné najít jen na 5 soutěžních webech.

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

Dostupnost a ovladatelnost prvků na webové stránce při ovládání pomocí klávesnice je i v době dotykových zařízení stále velmi potřebné. Řada uživatelů (zejména těch se zrakovým postižením) totiž preferuje klávesnici jako primární vstupní zařízení při práci s výpočetní technikou.

U pěti webů byla přístupnost z klávesnice bohužel velmi problematická. kvůli nepřístupnosti položek 2. úrovně menu z klávesnice. U drtivé většiny webů také chyběly přeskakovací odkazy na důležité části webu (hlavní obsah, navigace) a vizuální zvýraznění prvku, který získá focus při ovládání webu z klávesnice. Zcela bezproblémovou měly ovladatelnost z klávesnice pouze 4 soutěžní weby.

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu

Mnohem lepší byla situace v oblasti čitelnosti a kontrastu. Za opravdu problematické z tohoto úhlu pohledu se dalo považovat pouze 6 webů, u ostatních, což byla opět většina, byla čitelnost a kontrast na bezproblémové až vyhovující úrovni.

Dílčí problémy se pak objevily u odlišování odkazů od okolního textu: na několika webech byly odlišeny pouze barvou, v jednom případě pak dokonce nebyly odlišeny vůbec.

Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci

Přiřazovat grafickým prvkům textové popisky je dovednost, kterou už se tvůrci webů poměrně spolehlivě naučili. Se splněním tohoto bodu tedy nebyly žádné zásadní problémy a drtivá většina webů měla stěžejní grafické prvky korektně popsány. Pouze u několika málo webů byly pozvánky na akce zveřejňovány pouze v grafické podobě, což znemožňovalo jejich snadné přečtení či další zpracování (například zkopírování části textu).

Přístupnost dokumentů

Stále více informací je na webu publikováno prostřednictvím dokumentů. Proto je důležité, aby i tyto dokumenty splňovaly alespoň minimální požadavky na přístupnost, tj. alespoň obsahovaly textovou vrstvu.

U 13 webů jsem během testování narazil na dokumenty, které byly bez textové vrstvy, a k jejich přečtení tak bylo třeba vynaložit zvláštní úsilí (například si nechat obsah dokumentu rozpoznat pomocí OCR). Na zbývajících 28 webech byly dokumenty publikovány s textovou vrstvou.

Shrnutí

Jak je z řádků výše patrné, z obecného úhlu pohledu se stav přístupnosti knihovních webů pomalu lepší, nicméně stále je tady prostor ke zlepšení. Za pozornost stojí zejména zlepšení strukturování stránky pomocí nadpisů a oblastí a ovladatelnost rozhraní z klávesnice.

Cena za nejpřístupnější web

Součástí hodnocení je i nominování jednoho ze soutěžních webů na cenu za nejlepší bezbariérový web, který může posloužit jako zdroj inspirace pro ty, kdo chtějí svůj web lépe zpřístupnit. S požadavky na přístupnost se v letošním ročníku nejlépe vypořádali tvůrci webu Knihovny Jabok, kterým tímto ještě jednou srdečně blahopřeji 🙂


Pokud je pro Vás přístupnost nové téma a chtěli byste se s ní seznámit detailněji, doporučuji kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC.

Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC

O technologiích pro zrakově postižené v pořadu Den na Moravě v Českém rozhlase Brno

Po roce jsme se opět potkali s Jiřím Kokmotosem v Českém rozhlase Brno a v pořadu Den na Moravě si povídali o tom, jak informační a komunikační technologie pomáhají lidem s těžkým postižením zraku kompenzovat jejich postižení.

Tentokrát jsme se zaměřili na představení některých řešení, s nimiž se mohli seznámit i účastníci konference INSPO 2019.

  • Cash Reader je mobilní aplikace na rozpoznávání bankovek pro nevidomé a slabozraké. V současné době rozpoznává bankovky 40 měn, informace o hodnotě bankovky poskytuje zvětšeným písmem, hlasovým výstupem i vibracemi. Aplikace byla jedním z hitů letošního ročníku konference INSPO, stánek Cash Readeru i přednáška Tomáše Jelínka v sekci Přístupnost nejen webu skončily v hlasování účastníků na prvním místě.
  • Miniaturní kameru Orcam MyEye, která umí v reálném čase nahlas číst text z libovolného povrchu nebo jednoduše rozpoznávat bankovky či obličeje osob, jsme na INSPO v české premiéře představili už loni. Tenkrát ještě bez české lokalizace a bez možnosti získat na její pořízení příspěvek od Úřadu práce ČR. Doba pokročila, Orcam My Eye už je v češtině a po splnění podmínek je také možné získat příspěvek na jeho pořízení.
  • Braillské řádky Focus Blue páté generace patří mezi osvědčená řešení, umožňující nevidomým lidem přístup k informacím, vzdělávání či zaměstnávání. V době, kdy se stále častěji objevují nejrůznější – často mediálně velmi propagované – pomůcky, jejichž skutečný přínos je ale přinejmenším diskutabilní, je myslím zcela na místě připomínat, že tím řešením, na kterém stojí nezávislost zrakově postižených, nejsou futuristické hračky, ale produkty, za kterými jsou desítky let vývoje, a nabízejí dostatečně spolehlivé a robustní funkce, umožňující efektivní přístup k informacím a ke komunikaci.

Řeč ale přišla i na dostupnost pomůcek pro lidi se zrakovým postižením; to, zda se nebojím, že časem přijdu o práci, protože mě nahradí umělá inteligence :-), či známý citát Helen Keller Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.

Záznam rozhovoru si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu Brno: Den na Moravě – 8. 4. 2019, případně je možné stáhnout si z Audioarchívu nahrávku ve formátu MP3 (15 MB).

Fungujících technologií pro zrakově postižené je dnes k dispozici celá řada. Ale informovanost uživatelů o tom, co vše se jim dnes v této oblasti nabízí, bohužel stále není dostatečná. Řada uživatelů tak třeba vůbec neví, že telefon či notebook, který běžně používají, již má asistivní technologie (hlasový výstup či zvětšování obrazu) integrovány v sobě a přístup k nim je tak mnohem snazší, než před deseti čí patnácti lety.

Jakoukoliv osvětu v této oblasti považuji za velmi důležitou.

Děkuji za pozvání i za příjemný rozhovor.

Videoupoutávka

Po natočení rozhovoru jsme připravili i (tentokrát trochu delší 🙂 videoupoutávku. Můžete se v ní prostřednictvím obrazu i mluveného slova seznámit s některými technologickými řešeními, které v současné době pomáhají zrakově postiženým lidem kompenzovat jejich zrakový handicap.

Pozvánka na jarní Agoru 2019

Zájemce o informační a komunikační technologie bych rád pozval na jarní Agoru 2019 – vzdělávací akci o výpočetní technice pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Ta proběhne 18. a 19. května 2019 v prostorách Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2. Zveřejněn už je program plenární sekce i seznam vystavovatelů, nabídku workshopů zveřejníme a registraci spustíme v nejbližších dnech.

Fotogalerie z podzimní Agory 2018 na Flickru

Podzimní Agora 2018, 3.–4. 11. 2018