Zákon o přístupnosti: K čemu jsou dobré tzv. přeskakovací odkazy? (4/24)

Otázka č. 4: K čemu jsou dobré tzv. přeskakovací odkazy?

Hlavní obsah webové stránky obvykle nebývá umístěn na jejím začátku. Předchází mu celá řada jiných částí stránky – záhlaví, menu, reklama, vyhledávání a řada dalších. Uživatelé, kteří pro interakci s webovou stránku používají klávesnici (uživatelé odečítačů obrazovky, uživatelé s motorickým postižením rukou, atp.), tak musí před tím, než se k hlavnímu obsahu z klácesnice dostanou, projít (“protabovat”) netriviální množství odkazů a dalších prvků.

Bez funkcionality/ mechanismu, který umožňuje rychlý přesun na klíčové části stránky, jsou tak tito uživatelé při práci s webovou stránkou značně znevýhodněni a práce s ní je komplikovanější a hlavně pomalejší. A to obzvlášť v situaci, kdy nemají k dispozici žádnou asistivní technologii (například odečítač obrazovky), které tuto funkcionalitu často nabízí jako jednu ze svých funkcí a je tedy možné ji použít ve chvíli, kdy na webu není k dispozici.

Tuto bariéru mohou pomoci překonat tzv. přeskakovací (skip to) odkazy. Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají.

Bývají umístěny co nejblíže začátku stránky, zobrazí se pouze ve chvíli, kdy získají focus při ovládání z klávesnice, a je jich rozumný počet (2-3), aby ovládání zjednodušovaly, a ne komplikovaly (viz Může být webová stránka přespříliš přístupná?).

Jeden z možných vhodných způsobů implementace je k vidění a vyzkoušení například na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Jak přeskakovací odkazy vytvořit se pak můžete dočíst v článku “Skip Navigation” Links na WebAIM.org.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Zlepšují sémantické elementy přístupnost? (3/24)

Otázka č. 3: Zlepšují sémantické elementy přístupnost?

Ano.

Spojování prvků na stránce do logických celků elementem div je stále běžná praxe mnoha kodérů. Element div ale bohužel nenese žádný sémantický význam, a nelze jej tak strojově zpracovávat. Což má samozřejmě negativní dopad i na asistivní technologie – programy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují s webovými stránkámi pracovat (typickým zástupcem a asi nejznámnější asistivní technologií jsou odečítací programy, které používají nevidomí a prakticky nevidomí lidé).

Pokud ale místo elementů div použijeme sémantické elementy, jsou asistivní technologie sémantické informace schopny zprostředkovat svým uživatelům.

Z pohledu asistivní technologie a jejího uživatele je tedy velký rozdíl v tom, jestli například menu umístíme do elementu div, nebo nav. V prvním případě (div) není uživatel o tom, že vstupuje do části stránky, v níž se nachází menu, nijak informován. V případě druhém je mu schopna asistivní technologie tuto informaci zprostředkovat právě díky použití sémantického strukturálního elementu nav (který umí strojově rozpoznat a uživatele informovat o sémantickém významu oblasti stránky, v níž se právě nachází).

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Jak na to, se dozvíte například v článcích Honzy Sládka Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika na Zdrojáku.

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika II

A na závěr jedno moje starší zamyšlení se nad tím, proč bych nerad, aby strukturální HTML5 elementy skončily v propadlišti dějin. Čas naštěstí ukázal, že jsem se ve svém odhadu nespletl, a že to může fungovat přesně tak, jak jsem v roce 2012 popsal 🙂


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse? (2/24)

Otázka č. 2: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse?

Nestačí.

Použití online nástrojů, které nabízí na jedno potvrzení tlačítka otestování webu na přístupnost, je samozřejmě lákavé. Bránit používání těchto nástrojů se určitě nemusíme (práci, kterou mohou udělat stroje, svěřme strojům), nicméně musíme mít na paměti, že automatické validátory jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a jako k takovým k nim přistupovat. V čem jsou jejich úskalí?

  • Žádný takový nástroj neumí o webu říci, zda a jak je (či není) přístupný. Nenechme se tedy ukolébat výstupy, které poskytuje například v otázce zmíněný Google Lighthouse.Google Lighthouse - 99 %

    Za takovým výstupem totiž obvykle ještě následuje sekce nazvaná jako “Další oblasti k manuální kontrole”, kterou nemůžeme ignorovat, ale naopak je potřeba se jí věnovat a body v ní manuálně zkontrolovat.

  • Tyto nástroje neumí zkontrolovat vše, co je třeba zkontrolovat. Uvádí se, že z kritérií úspěšnosti doporučení Web Content Accessibility Guidelines (která jsou celosvětově uznávaným standardem v této oblasti a odkazuje na ně i česká legislativa) lze plně automaticky zkontrolovat pouze 25 % kritérií úrovně A a 17 % úrovně AA. Všechna ostatní vyžadují manuální kontrolu, nebo plně manuální otestování.
  • Automatické validátory také neumí stanovit závažnost daného nálezu v kontextu webu – nástroj nás tedy například upozorní na málo kontrastní barevnou kombinaci nezávisle na tom, jestli se jedná o text hlavního obsahu stránky, nebo drobnou a nedůležitou poznámku v patičce. Na nás pak je, abychom tyto výsledky správně interpretovali a jednotlivým nálezům přiřadili odpovídající váhu.

Automatické validátory lze tedy s úspěchem použít k usnadnění práce a odhalení těch problematických oblastí, které tímto způsobem lze odhalit.

Ale spolehnout se pouze na jejich výstupy by nebylo z výše nastíněných důvodů moudré.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu

O tom, co vše testování přístupnosti zahrnuje, a jak je vhodné k němu přistoupit, se můžete dozvědět prostřednictvím videozáznamu a dalších materiálů ze semináře Informační technologie v knihovnách 2020.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.