Pozvánka na podzimní Agoru 2019: přijďte se zdokonalit v používání ICT pro zrakově postižené

Rádi bychom všechny zájemce o informační a komunikační technologie (ICT) pro zrakově postižené pozvali na jubilejní 10. běh Agory – dvoudenní konference o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele se zrakovým postižením, kterou o víkendu 2. a 3. listopadu 2019 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve svých prostorách na Komenského náměstí 2 v Brně. Za podporu akce děkujeme společnosti Deloitte, Nadačnímu fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalším partnerům.

Nebývalý rozmach informačních a komunikačních technologií – ruku v ruce s aktivitami, vedoucími k jejich zpřístupňování – způsobil, že uživatelé s těžkým postižením zraku mají dnes k dispozici nepřeberné množství pomůcek a služeb, postavených právě na informačních a komunikačních technologiích.

“Tato řešení jsou pro ně dnes relativně snadno dostupná a mohou je tak využívat ke kompenzaci svého těžkého zrakového postižení. Ne vždy je ale umí používat efektivně či využívat všechny možnosti, které jsou jim nabízeny, případně nemají přehled o aktuální nabídce a dostupných možnostech,” upřesňuje Radek Pavlíček z organizačního týmu Agory.

Co Vás čeká? Zahraniční přednášející, výběr z řady zajímavých workshopů, 9 přednášek v plenární sekci, stánky 11 vystavovatelů. Jak už se stalo tradicí, Agora je jak ideálním místem pro seznámení se s horkými novinkami, z nichž některé budou představeny v české premiéře, tak místem pro získání nových či prohloubení stávajících znalostí v oblasti ICT pro zrakově postižené.

Těšit se můžete například na

  • RoboBraille – online nástroj pro snadnou konverzi mezi formáty dokumentů,
  • náramek Sunu Band, usnadňující orientaci v prostoru,
  • kamerové lupy připojitelné k počítači se systémem MacOS a dalším zařízením z produkce Apple,
  • premiérové představení nového – a v řadě ohledů revolučního – braillského zápisníku Orbit Reader 20,
  • využití 3D tisku pro vzdělávání zrakově postižených,
  • mobilní telefon BlindShell Classic,
  • OrCam MyEye 2 a lupu ReadEasy Evolve,
  • mobilní aplikace Cash Reader a NowYouSee,
  • Guide Connect – počítačový program pro snadný přístup k základním úlohám na počítači či tabletu (čtení zpravodajství, e-mailů, knih papírových i elektronických),
  • a řadu dalších zajímavostí.

Cílem Agory je zvýšit digitální gramotnost uživatelů s těžkým postižením zraku a umožnit jim tak plnohodnotně využívat možnosti, které jim nabízí aktuálně dostupné informační a komunikační technologie pro kompenzaci jejich těžké zrakové vady.

“Zatímco u běžných elektronických výrobků si můžu zajít do elektroprodejny či showroomu, u kompenzačních pomůcek, a zvláště těch elektronických, je takových příležitostí během roku jen silně omezený počet, který se dá spočítat na prstech jedné ruky,” popisuje jeden z pravidelných účastníků praktický přínos, které pro něj Agora má.

Detailní program i bližší informace k registraci najdete v článku Podzimní Agora 2019: spouštíme registraci na workshopy o ICT pro zrakově postižené.

A i když už by na Vás náhodou volné místo na workshopech nezbylo, nevadí. Určitě přijeďte na sobotní plenární a vystavovatelskou část, kde se budete moci seznámit s aktuálními novinkami v oblasti ICT pro zrakově postižené prostřednictvím přednášek či prohlídky jednotlivých expozic.

Kontakty na organizátory

Radek Pavlíček: pavlicek@teiresias.muni.cz, 604 462 448
Pepa Konečný: konecny@tyflocentrumbrno.cz, 774 715 110

Za celý organizační tým i přednášející se těšíme na setkání s vámi na podzimní Agoře 2019 🙂

Partneři Agory

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Velmi nás těší, že i v letošním roce pokračuje spolupráce s oběma klíčovými partnery Agory: společností Deloitte, která zůstává hlavním partnerem Agory, a Nadačním fondem Českého rozhlasu, který Agoru podpořil grantem ze sbírky Světluška.

Poděkování za podporu

Podzimní Agoru podpořily společnosti

Všem partnerům děkujeme, velmi si vážíme jejich podpory.

Fotografie z jarní Agory 2019 na Flickru

Jarní Agora 2019, 18.-19. 5. 2019


O Agoře

Agora je dvoudenní konference, zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi uživateli ICT s těžkým postižením zraku výborné renomé. Posledních běhů se pravidelně účastní přes 150 zájemců a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.

Podzimní Agora 2019 je součástí oslav 100. výročí založení Masarykovy univerzity.

O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Více informací viz www.teiresias.muni.cz.

Světlo pro Světlušku 2019: Chinaski, Žbirka nebo Koller

Charitativní koncert Světlo pro Světlušku, který letos proběhne 19. října od 22 hodin v Pražské křižovatce (kostel sv. Anny), se ponese v duchu motta „Pošli to dál“. Motto symbolizuje nejen trvalou snahu Světlušky inspirovat k pomoci nevidomým, ale zároveň ukazuje, že i zrakově postižení pomáhají lidem kolem sebe a motivují je.

Na koncertu opět vystoupí v duetu slavné osobnosti v doprovodu zrakově postižených muzikantů. O osm hudebních vystoupení se letos postarají Chinaski, Lenka Filipová, Miro Žbirka, David Koller, Xindl X a Jananas, Tereza Černochová a Jakub Ondra. Písničky doprovodí smyčcový kvintet a světluščí sbor složený z Kühnova dětského sboru a zrakově postižených dětí Školy Jaroslava Ježka a ZŠ pro žáky s poruchami zraku na náměstí Míru v Praze. Celým večerem provedou moderátoři Lucie Výborná a Jan Smetana.

Více informací o programu lze najít na stránce Chinaski, Žbirka nebo Koller. Na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku zasvítí známé hvězdy.

V průběhu večera bude možné Světlušce posílat dárcovské SMS či přislíbit finanční dar prostřednictvím call centra.

Další informace o možnostech, jak Světlušku podpořit, najdete na stránce Jak můžete pomoci.

Benefiční koncert tradičně živě odvysílá Česká televize a Český rozhlas Radiožurnál.

Světlo pro Světlušku 2018 v České televizi

Světlo pro Světlušku 2018 v České televizi


O Světlušce

Od roku 2003 je Světluška partnerem pro organizace, které zajišťují služby pro lidi s těžkým zrakovým a zrakovým kombinovaným postižením. Stejně tak je jedním ze záchytných bodů pro jednotlivce, rodiny, studenty, seniory s těžkým zrakovým postižením, kterým pomáhá v k životu, který chtějí žít. Světluška přispívá na vzdělávání, na volnočasové aktivity, na moderní asistivní technologie či nové metody diagnostiky a léčby. Rodinám pak na asistenci a odlehčovací služby, které umožní nadechnout se a být tak dlouhodobě oporou svým blízkým.


Sbírkové dny Světlušky rozzáří česká města v první polovině září

Příklady dobré praxe z testování přístupnosti webů v soutěži Zlatý erb

Soutěž Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí má více než dvacetiletou tradici. K celé řadě kritérií přibylo v roce 2002 i kritérium bezbariérové přístupnosti, jehož hodnocení se od té doby stalo nedílnou součástí soutěže.

Od organizátorů soutěže se v té době jednalo o krok vskutku vizionářský, protože první Pravidla pro tvorbu přístupného webu byla Ministerstvem informatiky ČR ve formě doporučení zveřejněna až v roce 2004. Požadavek na přístupnost webů veřejné správy je součástí české legislativy od roku 2008.

O tom, jak hodnocení přístupnosti v takové soutěži probíhá, jsem se nedávno rozepsal v článku Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb.

Přístupnost je cesta k lepšímu a přívětivějšímu webu pro každého uživatele, protože na přístupném webu i uživatel bez zdravotního či jiného znevýhodnění snáze udělá to, proč na web přišel.

Protože Zlatý erb – stejně jako jiné soutěže – s sebou nese potřebu otestovat velké množství webů v relativně krátkém čase, není samozřejmě reálné detailně otestovat, zda jsou všechny stránky každého soutěžního webu v souladu se všemi pravidly doporučení WCAG 2.1.

Při testování se proto soustředím na posouzení, zda

  • je přístupnost brána v potaz při tvorbě a aktualizacích webové prezentace jako celku (lidově řečeno, zda je ze zpracování webu zřejmé, že na přístupnost někdo myslel),
  • webová prezentace neobsahuje nějaké vážné překážky, které by mohly uživatelům používání webové prezentace komplikovat či znemožňovat.

Během testování se zaměřuji na nalezení nejvážnějších bariér z hlediska přístupnosti, které brání efektivnímu používání webové prezentace. Smyslem testování není a nebylo hledat chyby za každou cenu a poukazovat na marginální nedostatky, ale odhalit takové bariéry, které v práci s webem významně brání či ji dokonce znemožňují.

Velmi důležitá je také pozitivní motivace. Vždy se proto snažím soutěžící spíše chválit, než kritizovat, a ocenit to, co mají na webu z hlediska přístupnosti v pořádku.

K tomu, aby web města či obce byl bez obtíží přístupný i pro uživatele se specifickými potřebami, musí být splněno několik předpokladů.

Přístupnost webového rozhraní

Tím prvním je přístupnost webového rozhraní. To už si dnes drtivá většina měst a obcí nechává dělat na zakázku, což – aspoň dle mého názoru – přispělo ke zlepšení kvality webů měst a obcí. Časy, kdy weby měst a obcí vznikaly “na koleně”, už jsou naštěstí za námi. Kvalita webových prezentací měst a obcí se od roku 2002, co přístupnost ve Zlatém erbu hodnotím, nesporně zlepšila.

Zatímco před deseti či patnácti lety bylo celkem běžné, že jsme řadu webů museli z hodnocení vyřadit kvůli vážným překážkám v přístupnosti (typickým příkladem takové bariéry bylo menu, které nebylo možné ovládat z klávesnice), dnes se toto neděje a na zásadní překážky tohoto typu při hodnocení narážím jen velmi výjimečně.

Mezi klíčové oblasti, které z hlediska přístupnosti ve Zlatém erbu hodnotím, patři

  • Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
  • Snadná orientace na webových stránkách
  • Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
  • Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
  • Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.

Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu

Stále více informací je dnes na webu publikováno v podobě dokumentů, audio či videozáznamů. Jedná se zejména o nejrůznější pozvánky na akce, oznámení či jiné dokumenty, které jsou často na web vkládány ve formátech doc či pdf. Situace, kdy se uživatel na přístupném webu bez obtíží dostane na úřední desku, ale dokumenty na ní publikované už si nepřečte, protože jsou publikovány bez textové vrstvy, jsou stále poměrně běžné. Stejná situace může nastat u videozáznamů, které nejsou opatřeny titulky, nebo audiozáznamů bez textových přepisů.

Neméně důležité je proto zajistit i bezproblémovou přístupnost obsahu, který na web vkládají redaktoři z řad zaměstnanců městských nebo obecních úřadů.

Responzivní webdesign

Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam přístupnostních faktorů na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů práci s webem komplikuje více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Vhodným způsobem, jak tuto orientaci ve velkém množství informací pomoci, může být kvalitně vytvořený responzivní web.

Pokud je totiž třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který v souvislosti s responzivním designem hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým responzivním webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Několik pozitivních příkladů závěrem

Mezi příklady webových prezentací, u nichž se autoři i redaktoři s přístupností webu i dokumentů vypořádali na velmi solidní úrovni, určitě patří webové prezentace měst Jihlava, Bruntál či obcí Provodov, Nosislav nebo Velký Beranov.