Jak dobře vybrat konzultanta na přístupnost a inkluzivní design

S příchodem zákona o přístupnosti v roce 2019 se přístupnost dostala do popředí zájmu, další vlna nejspíš nastane v roce 2025, kdy má vstoupit v platnost Evropský zákon o přístupnosti. Na tom samozřejmě není nic špatného. Naopak je třeba, aby se přístupnost dostala více do obecného povědomí, protože přístupné prostředí musí být kolektivní dílo. A legislativní opatření tomu určitě mohou pomoci.

Bohužel ne každý, kdo v oblasti přístupnosti a inkluzivního designu v současné době nabízí služby, to dělá kvůli naplnění jejich primárního cíle – totiž zlepšovat přístupnost digitálního (či fyzického) prostředí. Pro řadu subjektů se jedná pouze o rozšíření vlastního byznysu do oblasti, do které stále moc lidí do detailu nevidí, nejsou schopni posoudit kvalitu nabízené služby, smysluplnost navrhovaných opatření, atp. Často tak vynakládají (nemalé) peníze a úsilí na věci, které pro uživatele mají minimální přínos. A naopak to, co by se mělo skutečně řešit, zůstává neřešeno kvůli nízkým či nedostatečným kompetencím těch, kdo se za specialisty považují a prohlašují.

Jak tedy poznat, že ten, kdo vám služby v oblasti přístupnosti nabízí, vám je poskytne na profesionální úrovni a s prokazatelným přínosem pro uživatele vašich webů či aplikací?

Je odborník a může to doložit

Přístupnost je řemeslo jako jakékoliv jiné. Aby ho mohl někdo dělat dobře, musí se ho naučit a získat odpovídající odborné znalosti. Ačkoliv ucelené vzdělávání v oblasti přístupnosti zatím k dispozici není, existuje dnes spousta kurzů (bezplatných a placených), díky kterým je možné potřebné znalosti získat.

Ideální stav samozřejmě je, pokud vám služby nabídne někdo, kdo má na přístupnost certifikaci. U nás je nejznámější certifikace od IAAP, která nabízí tzv. Credly Badge, díky němuž je možné si snadno ověřit, že dotyčný skutečně je držitelem dané certifikace (například prostřednictvím odkazu IAAP Certified Professional in Web Accessibility (CPWA) – Credly si můžete snadno ověřit platnost mého certifikátu 🙂

Další možností, jak svou odbornost – byť nižší úrovně oproti certifikaci – doložit, je úspěšné absolvování nějakého online kurzu, zaměřeného na tématiku přístupnosti (takové kurzy nabízí například Deque, Funka či W3C).

Zdravotní postižení není (dostatečná) kvalifikace

Podobně jako tím, že si zlomíme ruku nebo nohu, se z nás zničehonic nestanou chirurgové, není ani zdravotní postižení zárukou toho, že nevidomý nebo neslyšící člověk je automaticky specialistou na přístupnost a že vám bude schopen poskytnout fundované rady jen na základě toho, že nevidí či neslyší.

Rady a doporučení těch, kdo je poskytují pouze na základě svého zdravotního postižení a osobní zkušenosti, je tedy třeba brát jako subjektivní a uživatelský pohled na věc a jako k takovým k nim přistupovat.

Tyto informace jsou pro nás ale samozřejmě velmi cenné jako uživatelská zpětná vazba, na základě které můžeme zjistit, zda se nám záměr zpřístupnit rozhraní daří úspěšně realizovat a co případně můžeme vylepšit. Vždy je ale potřeba doplnit je expertním pohledem na věc. Jak říká Alejandro Moledo z European Disability Forum:

“We, persons with disabilities, are the best experts of our own situation, we must be involved from the outset in matters affecting us. But we need professionalism in accessibility.”

Jiná situace nastává v případě, pokud se jedná o konzultanta, který má zdravotní postižení a současně odpovídající odborné znalosti, podpořené certifikací. Takových u nás sice zatím moc není, věřím ale, že situace se s rostoucím zájmem o odborné služby v oblasti přístupnosti bude postupně zlepšovat. Lidem se zdravotním postižením totiž takováto pracovní pozice umožní naplno využít jejich expertízu a zúročit jejich zkušenosti.

Detailně zná a bere v potaz potřeby uživatelů

Přístupnost primárně vznikla kvůli odstranění bariér pro lidi s těžkým zdravotním postižením. Postupem času se cílová skupina rozšiřovala a dnes přístupnost pokrývá potřeby mnohem širšího spektra uživatelů nejen s trvalými, ale i dočasnými i situačními handicapy či nejrůznějšími typy specifických potřeb. Což je z obecného úhlu pohledu naprosto v pořádku – dopad na co nejširší cílovou skupinu může mimo jiné podpořit argumentaci v případě, kdy se někdo nechce přístupností zabývat proto, že mu potenciální cílová skupina přijde příliš úzká.

Proto je velmi důležité, aby konzultant detailně znal skutečné potřeby jednotlivých skupin uživatelů, asistivní technologie, které používají, způsob jejich práce s weby či aplikacemi, atp.

Dobrý konzultant by pak měl umět posoudit míru přínosu a důležitost a neměl by upřednostňovat jednoduchá a navenek atraktivní řešení oproti těm, která sice na první pohled tolik vidět nejsou, ale jejich přínos je násobně větší – ať už z hlediska kvality nebo počtu uživatelů, kterým řešení pomůže.

Ideální také je, když je konzultant v úzkém kontaktu s uživateli z primární cílové skupiny – ať už tak, že s nimi pracuje v týmu, nebo je například v kontaktu s organizací, jejíž členové se mohou v případě potřeby zapojit do uživatelského testování.

Zasazuje svá doporučení do kontextu

Malá školka v pohraničí, obecní úřad, knihovna v menším městě, krajský úřad či ministerstvo. Ti všichni dnes musí mít svůj web v souladu s požadavky Zákona o přístupnosti. Je ale zřejmé, že každý z nich má jiné možnosti, lidské a finanční zdroje. To, co jeden nemusí v rozpočtu vůbec pocítit, může být pro jiného částka, kterou vynaloží na správu webu za celý rok.

Při doporučeních je tedy velmi důležité brát tyto skutečnosti v potaz – doporučit knihovně bez předchozího průzkumu potřeb čtenářů nákup drahých asistivních technologií (u kterých ani není zřejmé, zda je budou čtenáři vůbec potřebovat a využívat) či školce kompletní předělání webu za desítky tisíc je sice samozřejmě možné, ale o přínosu takových doporučení lze mít oprávněné pochyby.

Dobrý konzultant tedy umí ve svých doporučeních tato specifika zohlednit a doporučit taková řešení, která jednak mají prokazatelný smysl a přínos pro uživatele, jednak je daný subjekt bude schopen uvést v život.

Má za sebou prokazatelné výsledky

A to nejlépe takové, které se co nejvíce blíží charakteru a rozsahu vaší poptávky. Pokud se například chystáte řešit přístupnost velkého e-shopu, ideální je konzultovat ji s někým, kdo už se zakázkou takového rozsahu zabýval a podařilo se mu ji dotáhnout do úspěšného konce.

Nedejte jen na líbivá slova a požadujte reference včetně informací, co konkrétně se na daném projektu povedlo a kam se jeho přístupnost posunula. Z prostého “pracoval jsem jako konzultant pro společnost XY” ještě nevyplývá, že dotyčný dělal svou práci dobře a za jeho působení se přístupnost digitálního prostředí daného subjektu posunula k lepšímu.

A ideální samozřejmě je, pokud máte možnost získat nezávislou zpětnou vazbu přímo od uživatelů služby, zda je pro ně opravdu přístupná (příkladem budiž článek iVysílání v kapse, který nezávisle hodnotí výsledky naší spolupráce s Českou televizí na zpřístupňování).

Jde sám příkladem

Publikace o přístupnosti v nepřístupném pdf, podcast o inkluzivním vzdělávání bez titulků či přepisu mluveného slova do textu, posty na sociálních sítích s grafikou bez textových popisků. Nejen s těmito bariérami z dílny těch, kdo se prezentují jako odborníci na tématiku přístupnosti, jsem se během své praxe setkal.

Pokud chci ostatní přesvědčovat o významu a přínosu přístupnosti a inkluzivního designu, mělo by být zcela automatické, že sám budu dodržovat to, co doporučuji ostatním.

Závěrem

Jsem moc rád, že se požadavky na odbornost už začínají dostávat i do výběrových řízení na služby v oblasti přístupnosti – například v loňském výběrovém řízení na audit přístupnosti webové platformy, které vypsalo statutární město Brno, byla v kvalifikačních požadavcích vyžadována jak certifikace (či absolvování kurzu), tak reference na realizaci tří zakázek srovnatelného rozsahu.

Pokud budete shánět dodavatele služeb v oblasti přístupnosti, požadujte odborníka. Váš ideální dodavatel by tedy

  • měl mít certifikát od IAAP nebo úspěšně absolvován některý ze specializovaných kurzů na přístupnost,
  • neměl stavět svou odbornost pouze na svém zdravotním postižení či například členství/ působení v některé z organizací sdružujících lidi se zdravotním postižením,
  • měl detailně znát a brát v potaz potřeby jednotlivých skupin uživatelů,
  • být schopen zasazovat svá doporučení do kontextu a umět najít optimální řešení jak pro malou knihovnu, tak velké ministerstvo,
  • umět stanovit priority svých doporučení s ohledem na možnosti toho, komu radí,
  • měl mít prokazatelné reference,
  • měl jít sám příkladem a výstupy jeho práce by měly být v souladu s tím, co požaduje a doporučuje ostatním.

A na úplný závěr dnešního příspěvku si vypůjčím větu od Katky Peškové z Deaf Friendly, protože sám bych to lépe nezformuloval:

“Pokud profesi konzultantů na přístupnost zastoupí laici, kteří nemají potřebné teoretické znalosti a odbornost, nemají předchozí zkušenosti a neznají normy, kterými by se v rámci své profese měli řídit, nemůže být výsledek dobrý.”

Podcast Bez bariér: O přístupnosti s Ondrou Pohlem a Radkem Pavlíčkem

Digitální prostor je stále plný bariér, které některým uživatelům znemožňují vykonávat pro ostatní zcela běžné činnosti – koupit si nějaké zboží v e-shopu, používat internetové bankovnictví či získávat informace z oblíbeného zpravodajského serveru. Důvodem proč jsou weby, aplikace a dokumenty často nepřístupné není, že by jejich tvůrci záměrně chtěli komplikovat uživatelům život. Primárním důvodem je neznalost a chybějící (systematické) vzdělávání v tomto oboru.

S Ondrou Pohlem jsme se proto loni na podzim rozhodli rozjet Podcast Bez bariér, abychom webovou přístupnost popularizovali a zájemcům nabídli seriózní a důvěryhodný zdroj informací. Oba dva jsme držiteli aktuálně nejvyšší možné certifikace v tomto oboru – IAAP Certified Professional in Web Accessibility (CPWA).

Podcast se samozřejmě snažíme dělat co nejvíce přístupně. Ke každé epizodě tak nabízíme textový přepis, audiovizuální podoba na YouTube je opatřena i titulky.
Pokud bude o podcast zájem, do budoucna zvažujeme zajistit i tlumočení/ překlad do znakového jazyka a také překlad do angličtiny.

Pro rok 2023 plánujme přibližně 10 dílů, ve kterých si budeme povídat nejen my dva, ale budeme si zvát i zajímavé hosty. Pokud máte k tématice přístupnosti co říci a chtěli byste být jedním z nich, ozvěte se nám 🙂

V historicky první epizodě podcastu Bez bariér se dozvíte kdo jsme, proč jsme se tento podcast rozhodli dělat, a jaký bude jeho obsah. Něco málo si povíme o tom, co je to webová přístupnost, pro koho je přínosná a jaké jsou nejčastější bariéry, na které uživatelé v digitálním světě narážejí. Probereme také legislativu, stav přístupnosti ve světě i v Čechách a proč ten je stav takový, jaký je. A nabídneme také několik tipů, kde se můžete v oboru přístupnosti vzdělávat.

Přejeme příjemný poslech 🙂

Úvod do webové přístupnosti | Epizoda 1 (YouTube)

Úvod do webové přístupnosti | Epizoda 1 (Spotify)


Podcast Bez bariér vzniká s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška, společnosti ACTUM Digital a jako jeden z výstupů projektu Théseus Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity.

Jak titulkovat videa pomocí online editoru Beey (pozvánka na webinář)

S raketovým nárůstem množství multimediálního obsahu (video i samotné audio) na internetu roste potřeba zpřístupnění těchto zdrojů i v textové podobě. A nejedná se jen o potřeby lidí s postižením sluchu. Většinu videí přihraných ze sociálních platforem na mobilních zařízeních si lidé pouští bez zvuku. Proto jsou titulky v případě videí nebo přepis zvukové stopy v případě podcastů tak důležité.

Online aplikace Beey převádí lidský hlas na text automaticky a díky propojení se zvukovou stopou pomocí časových značek je ideální nástroj na titulkování videí z internetu a zpřístupnění audio obsahu (například podcastů nebo rozhlasového zpravodajství a publicistiky).

Potřebujete si vytvořit titulky k videu nebo textový přepis audiozáznamu? Přijďte se podívat na webinář představující online editor Beey, který přepisuje řeč na text. Ukážeme vám, jak snadno dosáhnout profesionální kvality titulků za minimum času i financí. Beey je intuitivní nástroj pro efektivní editaci i překlad automatického transkriptu a převod do titulkového formátu.

Webinář povedou Veronika Šťastná a Dominika Illeová ze společnosti NEWTON Technologies.

Praktické informace

  • Kdy: čtvrtek 2. února 2023, 13.00 až 14.00
  • Jak: online přes Zoom
  • Za kolik: účast na webináři je zdarma, jen je třeba se zaregistrovat

Registrovat se na webinář Jak titulkovat videa pomocí online editoru Beey

Těšíme se na Vás 🙂


Pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s NEWTON Technologies jako jeden z výstupů projektu Théseus – Dispečink přístupnosti digitálního prostředí, podpořeného Nadačním fondem Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Světluška