DIAstyl: zdravý zrak i při diabetu

Aktuální číslo (září-říjen 2020) časopisu DIAstyl je zaměřeno na tématiku zdravého zraku i při diabetu.

Přečíst si můžete například rozhovor s nevidomým diabetikem Benem Levíčkem o tom, jak svou inzulínovou pumpu ovládá prostřednictvím chytrého telefonu s hlasovým výstupem. Seznámit se s Knihovnou digitálních dokumentů SONS ČR, zajímavými webovými stránkami, určenými pro čtenáře se zrakovým znevýhodněním či mobilními aplikacemi, usnadňujících život se zrakovým postižením.

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit za 25 Kč prostřednictvím obchodu Alza media.

Pražská Křižovatka - haptická mapa

Program Open House Praha 2020 nově nabízí komentované prohlídky i pro osoby se zrakovým postižením

„Architektura pro všechny“ je mottem letošního festivalu Open House Praha, který zve návštěvníky na prohlídku běžně nepřístupných budov a prostorů v 10 městských částech. „Je mým velkým potěšením, že kromě neslyšících návštěvníků, kterým jsme připravili prohlídky budov už v průběhu předchozích dvou ročníků festivalu, letos poprvé budeme moci díky dalším spolupracujícím odborníkům a partnerům pozvat na speciální komentované prohlídky vybraných budov i návštěvníky se zrakovým postižením,“ říká ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková a dodává: „I nadále sledujeme aktuální informace o stavu epidemie koronaviru a tomu také přizpůsobíme provoz a hygienické podmínky v budovách.“ Šestý ročník festivalu Open House Praha se uskuteční v týdnu od 1.–6. září a o víkendu 5. a 6. září zpřístupní veřejnosti 73 běžně nepřístupných budov a prostorů. Lidé si opět budou moci zdarma prohlédnout architektonicky cenné prostory historických paláců a reprezentativních vil, ale mohou ocenit i moderní designové kanceláře, industriální prostory, funerální architekturu nebo si užít nezapomenutelné výhledy na město ze střech výškových budov. Program navíc představí rekonstrukce i oceňované novostavby, které jsou navrženy s ohledem na estetiku, ale také na kvalitu vnitřního prostředí. Víkendový program doplní týdenní doprovodné akce, které poskytnou návštěvníkům více informací o vybraných objektech a tématech z programu. Od 1. září se rovněž pro návštěvníky otevře infocentrum v domě Radost na Žižkově.

Komentované prohlídky pro návštěvníky se zrakovým postižením

Pro osoby se zrakovým postižením chystají organizátoři festivalu o víkendu 5.–6. září pilotně komentované prohlídky v sedmi festivalových budovách a prostorech.

  • Nová budova ČVUT – Fakulta architektury – sobota 10.00 hodin,
  • Vodárenská věž na Letné – sobota 13.00 hodin,
  • Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka – sobota 16.00 hodin,
  • Rezidence primátora hl. města Prahy – neděle 10.00 hodin,
  • CAMP – neděle 12.00 hodin,
  • Olšanský hřbitov – neděle 15.00 hodin,
  • Kasárna Karlín – neděle 17.00 hodin.

K prohlídkám budou připraveny haptické mapy budov a jejich okolí a popisy tras ke všem zpřístupněným objektům, u Nové budovy ČVUT – Fakulty architektury pak i její 3D model.

3D model FA ČVUT

Popisy tras

Tyto speciální prohlídky připravili organizátoři festivalu ve spolupráci se Světluškou, projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu, Střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity (Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky), Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) ČR a Petrem Duškem. „Otevření vybraných budov v rámci festivalu Open House Praha vnímám jako krok správným směrem. Spolu s pořadatelem ukazujeme, že přístupnost je v dnešní době standard. Důležité je ptát se samotných zrakově postižených, co je pro ně důležité a zajímavé. Často zjistíte, že k přístupnosti vedou jen jednoduché kroky, které ale znamenají velkou změnu v zážitku z architektury, divadla či sportovního utkání,“ říká Gabriela Drastichová, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu a Světlušky. Vstup na prohlídky je zdarma bez nutnosti předchozí registrace.

Pražská Křižovatka - haptická mapa

Vodárenská věž na Letné

Vodárenská věž vznikla v letech 1887 až 1888 a zásobovala pitnou vodou Holešovice a Bubeneč. Tento účel plnila až do roku 1913, kdy byla přestavěna na byty pro vodárenské zaměstnance. Šestipodlažní hranolová věž má neorenesanční fasádu s arkádovým ochozem neseným kamennými krakorci. Stanová střecha je zdobena vikýři a završena pavilonovým nástavcem s hodinami. V roce 2018 byla dokončena náročná rekonstrukce, při níž byly zachovány všechny historické vrstvy. V nejvyšším patře vznikl společenský sál a v komínu je umístěn periskop umožňující panoramatické výhledy nebo pozorování noční oblohy.

Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka

Jednolodní gotický kostel na místě bývalého románského kostela byl postaven v letech 1319 až 1330. Nachází se v něm jediný dochovaný středověký kostelní krov v Praze. Pohled do něj odkryla při rekonstrukci interiéru architektka Eva Jiřičná. Podnět k rekonstrukci kostela a jeho využití pro kulturní a duchovní účely dali na počátku nového tisíciletí Václav a Dagmar Havlovi. Mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka, které dbá o jeho záchranu a správu, je jedním z projektů Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Rezidence primátora hl. města Prahy

Mimořádně bohaté interiéry ovlivněné pozdní secesí a stylem art deco, na jejichž výzdobě se podílela celá řada významných českých umělců, se skrývají za strohou novoklasicistní fasádou budovy Ústřední knihovny města Prahy. Reprezentační a přijímací místnosti se nacházejí v prvním patře, v patře třetím je pak soukromý byt primátora s pracovnou a tři apartmány pro ubytování oficiálních návštěv. Avšak jediným primátorem, který zde bydlel v letech 1919 až 1937, byl první pražský primátor Karel Baxa.

CAMP

V roce 2017 bylo v komplexu budov Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) otevřeno Centrum architektury a městského plánování (CAMP) jako místo pro setkávání lidí se zájmem o plánování a rozvoj Prahy. Myšlenku výstavní síně pro prezentaci pražské architektury navrhl již v původním konceptu areálu Karel Prager, ale teprve nyní se dočkala svého naplnění. Současná podoba akcentuje multifunkčnost prostoru. Kromě amfiteátru zde architekti navrhli velký univerzální sál, kde se mohou odehrávat výstavy, panelové diskuse, semináře aj. Unikátní řešení představuje panoramatická projekční stěna složená z obrazu čtyř projektorů o celkové rozloze 24 × 4 m. Kvůli potřebnému zatemnění byla do sálu vložena samostatná příčka, nacházející se za projekční stěnou a z druhé strany fungující jako knihovna.

Olšanský hřbitov

Nejstarší částí Olšanského hřbitova je I. hřbitov, kde se začalo pohřbívat během velké morové epidemie roku 1680. V této části se nachází také původně morová kaple, dnes kostel zasvěcený sv. Rochovi, sv. Šebestiánovi a sv. Rozálii. V průběhu let se hřbitov postupně rozšiřoval, například o pravoslavný hřbitov s chrámem Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde se kromě pohřebních obřadů konají i běžné bohoslužby, a Nový židovský hřbitov. Je zde také vojenské pohřebiště. Na Olšanech jsou podle odhadů pohřbeny 2 miliony zemřelých, včetně řady významných osobností. V rámci komentované prohlídky se návštěvníci dozvědí zajímavou historii o komplexu hrobek rodů Eissner von und zu Eissenstein, Zelinkových a Veselých a Schubert von Soldern, které pochází z 19. století.

Kasárna Karlín

Kasárna Karlín bývala v době svého vzniku největší a nejmodernější vojenskou budovou v Praze. Zajímavostí je, že zde na počátku 20. století sídlil 91. pěší pluk rakousko-uherské armády, mateřský útvar literární postavy vojáka Švejka. V roce 2017 stát budovu pronajal spolku Pražské centrum, který oživil nejen část prostor vnitřních, ale také venkovní dvůr. Ten nyní představuje nejen pro místní obyvatele všech generací oázu klidu, skrytou před ruchem velkoměsta.

Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide, které se konají ve 46 městech po celém světě. Festival zapojuje stovky dobrovolníků, kteří pomáhají s otevíráním budov a jejichž aktivní nábor probíhá až do vypuknutí akce.

Více informací k dispozici na www.openhousepraha.cz/bez-barier.


O Open House Praha

Open House Praha, z. ú., je nestátní nezisková organizace, která v rámci jednoho květnového víkendu pořádá stejnojmenný festival s týdenním doprovodným programem. Během pátého ročníku festivalu Open House Praha v roce 2019 prošlo 80 běžně nepřístupnými budovami a objekty přes 76 tisíc návštěv, a to jak z řad místních obyvatel, tak návštěvníků z celé ČR i zahraničí. Koncept festivalu vznikl v Londýně v roce 1992 pod vedením zakladatelky Victorie Thornton, která za svůj počin získala Řád britského impéria. Světový festival, na jehož pořádání získala organizace mezinárodní licenci, se v Česku konal poprvé v roce 2015 a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v Praze. Patronkou pražského festivalu je Eva Jiřičná, architektka českého původu žijící v Londýně, která stála u počátků Open House London a 20 let byla jeho součástí jako členka správní rady, i dobrovolnice v budovách a tvoří pomyslný most mezi Prahou a zakladatelským městem. Open House Praha je hrdou součástí mezinárodní sítě Open House Worldwide sdružující 46 měst na 5 kontinentech světa, v nichž festivaly Open House probíhají. Vedle pořádání festivalu se organizace věnuje také nejrůznějším celoročním aktivitám (pro dobrovolníky, partnery, klub, veřejnost), včetně vzdělávacích programů pro děti, mladé dospělé či lidi s hendikepem.


Open House Praha na sociálních sítích

#openhousepraha, #ohp2020, #openhouseworldwide
Facebook | Instagram | LinkedIn | Youtube


Zakladatelka festivalu Open House Praha Andrea Šenkyříková: Máme vyhlédnuto na sedm set budov

Přečtěte si rozhovor se zakladatelkou festivalu, Andreou Šenkyříkovou o zákulisí organizace festivalu – Zakladatelka festivalu Open House Praha Andrea Šenkyříková: Máme vyhlédnuto na sedm set budov

Jiří Jaroš a Radek Seifert: S přístupností nejdál dojdeš

Poslechněte si rozhovor Radka Seiferta a Jiří Jaroše o přístupnosti budov a architektuře obecně v podcastu POTMĚ v dílu s názvem S přístupností nejdál dojdeš.

Nevidomí návštěvníci Zoo Brno mohou k orientaci v areálu nově využít hmatovou mapu

Jedním z výsledků spolupráce mezi ZOO Brno a Masarykovou univerzitou je hmatová mapa celého areálu ZOO, kterou pro nevidomé návštěvníky zpracovalo a vytisklo Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity – Teiresiás.

Hmatový plán je zhotoven jako soutisk vizuální a hmatové vrstvy včetně popisu, který je proveden jak v Brailleově písmu, tak i v běžné latince. Toto zpracování umožňuje dobrou spolupráci nevidomého návštěvníka s jeho vidícím průvodcem. Čtenář mapy získá základní přehled o průběhu cest, umístění hlavních skupin živočichů a v neposlední řadě i přesnou polohu budov včetně doprovodných služeb.

Hmatových plánů je vytištěno dostatek, takže každý zrakově handicapovaný návštěvník brněnské ZOO si může u pokladny požádat o svůj. Spolupráce mezi ZOO Brno a Střediskem Teiresiás bude pokračovat přípravou hmatových popisků reliéfních informací v rámci areálu.

„Naším záměrem bylo, aby si nevidomý uživatel mapy udělal představu, co všechno se v areálu nachází, v jaké asi vzdálenosti, co by rád navštívil, a podle toho si zvolil trasu. Na rozdíl třeba od úřadu, kam může nevidomý vyrazit sám a od plánu očekává, že mu pomůže dojít tam, kam potřebuje, v případě zoo půjde nejspíše s průvodcem – díky mapě však nebude odkázán jen na něj, budou moci společně plánovat cestu a případně se i rozdělit,“ uvedl jeden z tvůrců hmatové mapy Ondřej Nečas ze Střediska Teiresiás.

Hmatová mapa ZOO Brno

Návštěvníci v hmatové mapě najdou cesty, důležité budovy a pavilony, stanice vláčku, toalety a občerstvení. „Snažili jsme se uvést co nejvíce informací o zvířatech. Nebylo sice možné vyznačit každý výběh, ale chtěli jsme upozornit aspoň na ty důležité. Tvar cesty je samozřejmě zjednodušený, nevyznačujeme každou nerovnost, budovy jsou vyznačené jen symbolem, nikoli tvarem, a je u nich jen jednoslovný popis. Pro případ nouze je na mapě telefonní kontakt na pracovníka zoo, který může poradit či pomoci,“ doplnil Nečas.

Tvorba mapy probíhala v několika fázích. Autoři nejprve rozhodli, jaké prvky budou na mapě zachovány, poté se základním návrhem projeli celou zoo a zkontrolovali umístění všech zanesených bodů. Nakonec přišla na řadu úprava návrhu pro bodový tisk. „Jedná se o tvorbu hmatové grafiky pomocí vytlačovaných bodů do papíru, podobným způsobem, jako se tiskne Brailleovo písmo. Nevýhodou je nižší rozlišení, takže na papír se vejde menší množství informací. Výhodou této technologie je naopak poměrně dobrá trvanlivost a také nízká cena materiálu, je tedy možné připravit větší množství kopií bez velkých nákladů,“ vysvětlil Nečas.

Tisková zpráva – nevidomí návštěvníci Zoo Brno mohou nově využít hmatovou mapu


S výrobou hmatové grafiky mají pracovníci Knihovního a vydavatelského oddělení Střediska Teiresiás mnohaleté zkušenosti. Jedním z úspěšných projektů z této oblasti jsou například Haptické Mapy.cz, na jejichž přípravě spolupracovali se společností Seznam.cz a střediskem ELSA na ČVUT.

Haptické mapy pro nevidomé