Archiv rubriky: Návody

Jak změnit velikost a barvu ukazatele myši ve Windows 10

O stále větším angažování se společnosti Microsoft v oblasti přístupnosti a univerzálního designu už jsem psal v článku Asistivní technologie pro zrakově postižené z dílny Microsoftu – Lupa, Předčítání, Seeing AI…

Důkazem toho, že Microsoft to myslí s postupným zpřístupňováním svých produktů opravdu vážně, jsou například vylepšení, která přinášejí velké aktualizace Windows 10. Ta z května 2019 přináší jednu důležitou novinku pro slabozraké uživatele – možnost změnit velikost a barvu ukazatele myši. Funkcionalita, která dosud byla k dispozici jen ve zvětšovacích programech jako je ZoomText či Supernova, je tak dostupná každému uživateli Windows 10 verze 1903.

Jak na to?

Možnost změny velikosti a barvy ukazatele najdeme v Nastavení > Usnadnění > Kurzor a ukazatel, které je nejsnáze dostupné stisknutím klávesové zkratky Windows + U, případně stisknutím klávesy Windows, napsáním řetězce Změnit velikost ukazatele myši a stiskem klávesy Enter.

Zde si můžeme změnit velikost kurzoru myši (Windows nabízí 15 velikostí) a jeho barvu. K možnostem bílá, černá a inverzní, které byly ve Windows už dříve, nově přibyla ještě možnost Vlastní. Po jejím potvrzení si můžeme buď zvolit některou z navrhovaných barev, případně si vybral vlastní barvu ukazatele.

Změna velikosti a barvy ukazatele myši je funkcionalita, jejíž doplnění do Windows 10 velmi vítám. Pro řadu uživatelů se díky ní stanou přístupnější i bez toho, aniž by si kvůli zvětšení či změně barvy kurzoru museli instalovat nějaký další program.

Testování přístupnosti webu: doporučené kombinace screen readeru a prohlížeče

Testujete (či se chystáte testovat) přístupnost webových stránek s odečítači obrazovky a zajímá Vás, s jakými konkrétními kombinacemi odečítačů obrazovky a webových prohlížečů dává smysl takové testy dělat? Na základě svých zkušeností, potvrzených nedávnou diskusí na Twitteru, a také na základě výsledků 2016 GOV.UK assistive technology survey, doporučuji pro jednotlivé operační systémy používat následující kombinace.

MS Windows

Na Windows (stále nejpoužívanější platforma) jsou mezi nevidomými uživateli aktuálně nejpoužívanější následující dvě kombinace:

  • NVDA s Mozilla Firefox
  • JAWS s prohlížeči Google Chrome nebo Mozilla Firefox, které nahradily dlouhodobě používaný Internet Explorer.

Pokud zatím nejste s prací se screen readerem zcela obeznámeni (či si ji chcete připomenout), doporučuji k prostudování dva návody

Je také dobré vědět, že:

  • i přes 100 % získaných na www.html5accessibility.com, MS Edge bohužel zatím neposkytuje dostatečnou podporu jak pro JAWS, tak NVDA, a ani není rozšířen mezi uživateli, takže testovat s ním moc nedává smysl.
  • JAWS i NVDA nejsou standardní součástí systému, je potřeba je nejprve nainstalovat. U NVDA je případně možné použít i portable verzi.
  • JAWS nabízí 40 minutovou demoverzi, kterou ale dle licenčních podmínek nelze používat ke (komerčnímu) testování. NVDA je open source odečítač, který žádné takové omezení nemá.
  • JAWS spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí klávesové kombinace Insert + F4.
  • NVDA spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí pomocí klávesové kombinace CapsLock + Q.

OS X a iOS

Na zařízeních od Applu, které běží na operačních systémech OS X či iOS, je nejlepší testovat s kombinací VoiceOver a Safari. VoiceOver je nedílnou součástí systému a stačí jej spustit

  • na OS X pomocí Command+F5 (stejnou klávesovou kombinací jej pak lze i ukončit).
  • Na iOS buď přes Nastavení – Obecné – Zpřístupnění, vhodnější je ale nadefinovat si spuštění/ukončení VoiceOveru na trojí stisknutí tlačítka Plochy (více informací viz VoiceOver na iOS (příručka).

Stručný návod v angličtině, jak testovat přístupnost webu s VoiceOverem, je pak k dispozici v článku Using VoiceOver to Evaluate Web Accessibility.

Android

Na zařízeních s Androidem je k testování možné použít screen reader TalkBack s prohlížečem Google Chrome (nebo nejnovějším Firefoxem). TalkBack je – stejně jako VoiceOver – nabízen jako součást operačního systému, takže jej opět stačí jen spustit přes Nastavení – Přístupnost. Bližší informace k různým možnostem spouštění viz Zapnutí aplikace TalkBack, vypnutí TalkBacku se dělá přes Nastavení > Usnadnění > TalkBack.

Při testování na iOS nebo Androidu se vám může hodit Přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Roman Kabelka, lektor workshopu Úvod do tvorby webu v redakčním systému WordPress

Co je třeba umět

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš to s testováním přístupnosti pomocí screen readeru myslíte opravdu vážně. Což je z obecného úhlu pohledu dobře, protože seznámení se s potřebami a způsobem práce jedné z cílových skupin určitě není na škodu. Ale pozor, není to tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Rozhodně neplatí to, že si vezmete do ruky mobil, spustíte odečítač a začnete testovat – tak jednoduché to bohužel není, viz můj starší článek Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?).

Jestliže chcete, aby takové testování za něco stálo a obdrželi jste na základě něj relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak screen readery fungují, porozumět principům, na kterých pracují, a naučit se je obsluhovat. Pomoci vám v tom mohou například tutoriály, odkazované na konci tohoto článku. Bez těchto znalostí nedává moc smysl testovat přístupnost webu tímto způsobem, protože můžete

  • za problém v přístupnosti mylně považovat chyby, které ale budou způsobeny vaší neznalosti obsluhy screen readeru,
  • to, že “screen reader něco čte”, vyhodnotit jako potvrzení toho, že kontrolovaný prvek je přístupný (přestože tomu tak v reálu vůbec být nemusí).

Než se tedy do testování přístupnosti pustíte, zkuste si nejprve projít výše odkazované tutoriály a pokud na to máte prostor, tak není ani věci získat širší znalosti o přístupnosti například prostřednictvím některého z MOOCů o přístupnosti, které jsou aktuálně či v dohledné době nabízeny.

Pokud byste měli k testování přístupnosti se screen readery nějaký dotaz, zkuste na něj buď najít odpověď na Testing with Screen Readers – Questions and Answers, nebo jej napište sem do komentářů.

Přehled doporučených kombinací čtečky obrazovky a prohlížeče

  • MS Windows: JAWS + Google Chrome nebo Mozilla Firefox; NVDA + Mozilla Firefox
  • OS X a iOS: VoiceOver + Safari
  • Android: TalkBack + Google Chrome (eventuálně Mozilla Firefox)

Přehled doporučených studijních materiálů


Původní verze článku vyšla 24. listopadu 2016.

Volby poslepu: jak volit, když vidím špatně, nebo vůbec

Jak volí nevidomí a slabozrací? Kde už jim dnes mohou pomoci informační a komunikační technologie? Může už volit bez cizí pomoci člověk, který nevidí? Nebo se stále ještě neobejde bez asistenta? O tom všem bude tento článek.

Ačkoliv se jedná o situaci, do které se člověk se zrakovým postižením dostává jen čas od času, otázku Jak mohou volit lidé se zrakovým postižením? si občas kladou i redaktoři v mainstreamových médiích. O obtížích, na které může narážet volič s těžkým zrakovým postižením, si lze přečíst například v článku Jak vybrat lístek poslepu? Nevidomí voliči čelí mnoha překážkám. Pojďme toho využít, společně si jednotlivé bariéry připomenout a podívat se, ve kterých situacích už by dnes mohly pomoci informační a komunikační technologie.

Volební lístky

První problém může nastat už ve chvíli, kdy volič dostane do schránky volební lístky. Ty jsou k dispozici pouze ve standardním černotisku, v bodovém písmu se netisknou, protože zákon to neumožňuje. Stejně tak není k dispozici varianta s větším písmem. Jak si tedy informace z volebních lístků přečíst? Možností se nabízí několik.

Jako nejsnazší cesta se obvykle nabízí požádat o pomoc někoho, kdo problém se zrakem nemá. Tato možnost je sice rychlá, ale neumožňuje tajnou volbu (ten, kdo lístek bude vybírat se tak dozví, koho se chystám volit). Občas tuto situaci někteří zrakově postižení řeší tím, že si nechají vybrat lístky dva (nebo i víc), uspořádat si je v požadovaném pořadí a z nich si pak už vyberou sami. Je to sice o něco lepší, než si nechat vybrat jen jeden lístek, míra soukromí je ale stále příliš nízká a navíc musím dotyčnému věřit, že mi lístky opravdu uspořádá tak, jak chci, abych si z nich mohl vybrat ten správný.

Větší míru soukromí (ale současně vyšší míru pracnosti) nabízí použití některé z asistivních technologií. Lístky je možné naskenovat, rozpoznat pomocí OCR a nechat přečíst hlasovým výstupem, zvětšit si je v počítači či pomocí ruční nebo stolní kamerové lupy, nebo použít některé z mobilních zařízení, které tyto funkcionality také nabízejí. K dispozici jsou například programy KNFB Reader (KNFB Reader – čtečka tištěných předloh v mobilu), Envision AI či Seeing AI (Srovnávací test aplikací Envision AI a Seeing AI) nebo miniaturní kamera Orcam MyEye, kterou bylo při nedávných volbách v Izraeli vybaveno 12 z tamních volebních místností (Nevidomí voliči mohli v Izraeli poprvé volit bez asistenta. Přístroj jim četl kandidátní listinu).

Další možností pak může být využití služeb jako je například BeMyEyes, která zprostředkuje nevidomému uživateli pomocí video-hovoru asistenci vidícího dobrovolníka a to kdykoli a kdekoli. Tato služba přináší výhodu iterakce s člověkem a současně i poměrně velkou míru soukromí, protože služba je poskytována anonymně.

V neposlední řadě se také nabízí možnost seznámit se s kandidátními listinami jednotlivých stran na webu volby.cz, jehož obsah je už řadu let vytvářen tak, aby byl bez obtíží přístupný i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zde pak mohou zájemci najít v přístupné podobě i volební výsledky.

Preferenční hlasy

Další velký zádrhel může nastat při výběru kandidátů pro kroužkování preferenčních hlasů. Zde je stále nutné použít pomoc někoho vidícího, protože ani zařízení jako OrCam MyEye nejsou zatím natolik přesná, aby bylo možné pomocí nich se stoprocentní jistotou konkrétní kandidáty vybrat a bez zrakové kontroly zakroužkovat.

I v tomto případě se nabízí možnost využít službu BeMyEyes. Samotné zakroužkování kandidáta nemusí být úplně triviální úkon (na stůl si položím volební lístek, v jedné ruce držím telefon, jehož kamerou musím mířit na lístek, v druhé ruce držím propisku a s pomocí asistenta se snažím najít to správné jméno), ale při troše cviku by se to mohlo dát zvládnout.

Jak se dostat do volební místnosti

Lidé se zdravotním postižením mohou volit doma. O takovou možnost je ale třeba požádat okrskovou komisi nebo příslušný městský úřad. Někteří nevidomí spoluobčané však mohou mít z této možnosti obavy – například kvůli tomu, že žijí sami, a bojí se do bytu pustit cizí lidi. Proto dávají přednost volbě přímo ve volebních místnostech.

Volební místnosti se ale často nacházejí v místech, na které se neumí nevidomý člověk sám dostat. Najít správnou budovu – například školu nebo kulturní centrum – tak nemusí být pro nevidomého voliče snadné, a učit se jednu konkrétní trasu jen kvůli volbám zase není úplně efektivní.

Opět je tedy třeba zajistit si doprovod – ať už z řad rodinných příslušníků, či prostřednictvím některé z asistečních služeb, které jsou u nás zrakově postiženým nabízeny. Pro nevidomé, kteří jsou dostatečně zběhlí v prostorové orientaci a samostatném pohybu, se nabízí možnost nechat si připravit popis trasy například prostřednictvím Navigačního centra SONS ČR, které v případě potřeby nabízí i vzdálenou asistenci přes kameru telefonu.

Ideální ale je, když se volební místnost nachází někde, kam zná nevidomý volič cestu. Ne vždy je ale možné tomuto požadavku vyhovět.

Orientace ve volební místnosti a volba

Výše uvedené je možné vztáhnout i na orientaci ve volební místnosti. Protože se jedná o prostor, v němž se nevidomý volič běžně nepohybuje a nezná jej, je opět potřeba asistence někoho vidícího, kdo nevidomého voliče navede tam, kam je potřeba (k volební komisi, za plentu a následně k urně).

Elektronické volby

Jak je z výše uvedeného textu zřejmé, překážek, které musí zrakově postižený volič překonat, je celá řada. Řešením by bylo umožnit volit elektronicky přes přístupné webové rozhraní. Volič se zrakovým postižením by tak odvolil prostřednictvím svého zařízení (počítače, mobilního telefonu či tabletu), které umí ovládat. Při tomto způsobu volby by mohla být volba opravdu tajná, a také by se ním odstranila většina problémů, popsaných výše. Současně by tento způsob voleb mohl zrychlit sčítání hlasovacích lístků a snížit náklady na placení zaměstnanců počítajících hlasy.

Například v Estonsku už elektronické hlasování funguje, některé země, jako Nizozemsko a Spojené Království, ale od tohoto systému kvůli podezření z útoků hackerů naopak upustily.

Přidá se k zemím, v nichž budou probíhat volby elektronicky – a pokud ano, tak kdy – i Česká republika?


Poznámka pod čarou: protože další – zde explicitně nezmíněné způsoby – lze obecně považovat za nekomfortní, zdlouhavé či nepřesné, článek si neklade za cíl být úplným výčtem všech možností, jak řešit dané situace – ať už je to zpřístupnění a označování volebních lístků nebo zajištění cesty do volební místnosti a orientaci v ní.