Archiv rubriky: Přístupnost multimédií

S Théseem bez překážek 2026: Pozvánka na konferenci o digitální přístupnosti

Akce a přednášky, Pozvánky, Přístupnost aplikací, Přístupnost dokumentů, Přístupnost multimédií, Přístupnost webu,

Proč přijít a na co se můžete těšit

Uplynulý rok od platnosti Evropského zákona o přístupnosti přinesl nejen zvýšený zájem o tuto tematiku, ale i řadu výzev. Tou klíčovou je, aby smyslem přístupnosti zůstal funkční design, který lidem se specifickými potřebami reálně umožní nakoupit na e-shopu, spravovat finance nebo se bez cizí pomoci objednat na úřad.

Konference S Théseem bez překážek 2026 nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku aktuálního dění. V dopolední plenární sekci rozebereme čerstvé poznatky z dozorové a kontrolní činnosti Digitální a informační agentury či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo z metodických aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu. Probereme také, kde má současný právní rámec svá slabá místa, a co by se dalo při prosazování přístupnosti zlepšit.

A protože přístupnost je řemeslo jako jakékoliv jiné, odpolední program postavíme právě na praktických dovednostech. Ukážeme si, jak na opravdu kvalitní přepis a titulkování, či se společně podíváme na nejčastější bariéry, na které uživatelé asistivních technologií na webech narážejí, a naučíme se je odstraňovat.

Přijďte s námi sdílet zkušenosti a posunout přístupnost vašich projektů zase o kus dál.

IAAP EU Hybrid Event, Brno, Czechia, 23. and 24. 4. 2025

Praktické informace

Kontakt

Radek Pavlíček, pavlicek@teiresias.muni.cz, +420 604 462 448

Program konference

Program bude postupně doplňován.

Plenární sekce (10.00 až 12.30)

  • Nicole Fryčová, Výbor pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Radě vlády pro OZP: Od legislativy k praxi: Participace a prosazování přístupnosti pro lidi se zdravotním postižením
  • Marek Pazderka, DIA: Zákon č. 99/2019 Sb. v praxi – zkušenosti z kontrol přístupnosti webů a mobilních aplikací
  • Eva Průšová, Jakub Korec, MPO: Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb
  • Tatiana Fejsaková, RRTV: Dohledová činnost RRTV v oblasti přístupnosti a zpřístupnění televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
  • Michaela Glozygová, KVOP: Legislativa vs. realita: Výzvy a budoucí vývoj v oblasti přístupnosti webů, zboží a služeb v ČR a EU

Nicole Fryčová, Výbor pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Radě vlády pro OZP: Od legislativy k praxi: Participace a prosazování přístupnosti pro lidi se zdravotním postižením

Anotace příspěvku: Příspěvek se zaměřuje na klíčovou roli participace osob se zdravotním postižením při prosazování požadavků na fyzickou i digitální přístupnost. Účastníky detailně seznámí se systémem fungování poradních orgánů a pracovních skupin, s důrazem na činnost a kompetence Výboru pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb. Nabídne rovněž kritickou reflexi toho, zda a do jaké míry se daří efektivně zasahovat do legislativního procesu ve prospěch lidí se zdravotním postižením. Významná část prezentace bude věnována analýze funkčnosti a praktických dopadů dvou stěžejních právních předpisů: zákona č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, a zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Příspěvek shrne, jak se tyto teoretické rámce promítají do každodenní aplikační praxe.

Představení přednášející: Nicole Fryčová je právnička, která se dlouhodobě věnuje hájení a prosazování práv a zájmů lidí se zdravotním postižením. Ve své expertní praxi se zaměřuje na oblast přístupnosti v jejím nejširším slova smyslu. Od roku 2019 předsedá Výboru pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Radě vlády pro osoby se zdravotním postižením, jejíž je zároveň členkou. Profesně působí v legislativním odboru Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a úzce spolupracuje s řadou dalších organizací v tomto sektoru.

Marek Pazderka, DIA: Zákon č. 99/2019 Sb. v praxi – zkušenosti z kontrol přístupnosti webů a mobilních aplikací

Anotace příspěvku: Příspěvek bude zaměřen na praktické naplňování požadavků zákona č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Představíme zkušenosti z kontrolní a metodické činnosti DIA, nejčastější problémy zjišťované při hodnocení přístupnosti a opakující se nedostatky ve zveřejňování povinných informací a prohlášení o přístupnosti. Součástí budou také praktické zkušenosti s aplikací požadavků WCAG při návrhu a provozu webů a mobilních aplikací veřejné správy a nejčastější dopady zjištěných nedostatků na uživatele asistivních technologií.

Představení přednášejícího: Marek Pazderka působí v Digitální a informační agentuře v oblasti digitální přístupnosti, kde má na starosti tým věnující se přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací veřejného sektoru. Věnuje se kontrolám přístupnosti podle zákona č. 99/2019 Sb., metodické podpoře povinných subjektů, aplikaci požadavků standardu WCAG i související legislativě v oblasti digitální přístupnosti. Podílí se také na osvětových a vzdělávacích aktivitách a spolupracuje s odbornou komunitou zabývající se přístupností digitálních služeb.

Eva Průšová, Jakub Korec, MPO: Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb

Anotace příspěvku: Prezentace bude zaměřena na představení zákona č. 424/2023 Sb., na poznatky získané po účinnosti zákona, připravovanou legislativu a činnost Ministerstvo průmyslu a obchodu na podporu aplikace tohoto zákona.

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, implementuje do české právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Dnem 28. června 2025 uvedený zákon vstoupil v účinnost. Pro výrobce a poskytovatelé služeb vznikla povinnost zajišťovat přístupnost vybraných výrobků a služeb a s tím souvisejících povinností. Tyto povinnosti jsou dozorovány ze strany příslušných orgánů veřejné moci. Současně však zákon stanovuje určité výjimky z plnění povinnosti přístupnost zajišťovat. Lze tak předpokládat, že na trhu se budou vyskytovat jak výrobky a služby zpřístupněné podle tohoto zákona, tak výrobky a služby, které zpřístupněné nebudou, avšak legálně budou na trhu nabízeny a poskytovány.

Představení přednášejících: Ing. Eva Průšová, LL.M.: vedoucí oddělení technické harmonizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu, Mgr. Jakub Korec: referent v oddělení technické harmonizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu; oba uvedení se v rámci své činnosti zabývají otázkami přístupnosti výrobků a služeb, a to v souvislosti s legislativní úpravou této oblasti v zákoně č. 424/2023 Sb.

Tatiana Fejsaková, RRTV: Dohledová činnost RRTV v oblasti přístupnosti a zpřístupnění televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

Anotace příspěvku: Příspěvek se zaměří na výkon dohledu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nad plněním povinností provozovatelů televizního vysílání a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v oblasti zpřístupnění televizních pořadů a pořadů v katalogu audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání z hlediska zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 132/2010 Sb. a zajištění služby přístupu k audiovizuálním mediálním službám dle zákona č. 424/2023 Sb. Konkrétně představí příslušnou zákonnou úpravu, která se dané agendy týká, a shrne aktuální stav na základě prvních výstupů zpřístupňování pro osoby se sluchovým a osoby se zrakovým postižením.

Představení přednášející: Mgr. Tatiana Fejsaková působí na oddělení nelineárních služeb Rady pro rozhlasové a televizní vysílání od roku 2014, kde má mimo jiné na starosti agendu zpřístupňování a přístupnosti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Michaela Glozygová, KVOP: Legislativa vs. realita: Výzvy a budoucí vývoj v oblasti přístupnosti webů, zboží a služeb v ČR a EU

Anotace příspěvku: Příspěvek se zaměří na to, jak se bude v příštích letech vyvíjet legislativa EU a ČR a kde má současný právní rámec a praxe slepá místa. Jaké trendy nás čekají a co můžeme udělat pro to, aby byl digitální i fyzický svět v oblasti přístupnosti skutečně bez bariér?

Představení přednášející: Mgr. Michaela Glozygová, LL.M. je právnička odboru justice, migrace a financí Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana.

Podílí se na řešení případů spojených zejména s cizineckým právem, fungováním soudů a znaleckou agendou. Kromě toho se zabývá i průřezovým tématem přístupnosti (jak v obecné rovině, tak i v oblasti přístupnosti informací).

Oběd, networking (12.30 až 14.00)

Pauza mezi bloky patří odpočinku a neformálním setkáním. Využijte čas k načerpání sil, pochutnejte si na dobrotách z Café Morgal a prodiskutujte s dalšími účastníky i přednášejícími nejen dojmy z dopolední plenární sekce.

IAAP EU Hybrid Event, Brno, Czechia, 23. and 24. 4. 2025

Program v sekcích (14.00 až 16.00)

Jan Balák, Lukáš Hosnedl: Nejčastější bariéry na webu a jak je odstranit

Z přístupnosti se dnes v mnoha případech stal spíše “hon na chyby” a potřeby uživatelů jsou mnohdy upozaděny. Agentury se dnes předhání v tom, která najde v rozhraní víc chyb či vytvoří sice líbivou, ale po obsahové stránce ne moc přínosnou závěrečnou zprávu z testování.

Honza a Lukáš vás prakticky seznámí s tím, proč se tento přístup nepotkává s funkčními požadavky na přístupnost, kde jsou slabiny aktuálních standardů a co dělat pro to, aby se na vašem webu či v aplikaci nevyskytovaly bariéry, které výrazně komplikují či znemožňují jeho používání uživatelům s handicapem.

To vše na základě vlastní žité zkušenosti i tvrdých dat.

Tomáš Portych, Zbyněk Cincibus: Jak na přepis a titulkování

Úřady, instituce i firmy mají povinnost audio a videoobsah pro veřejnost zpřístupňovat titulky, v případě streamu pak mohou dokonce potřebovat simultánní přepis. Jak ale dostát závazkům a vybrat z hromady nástrojů, které v posledních letech vznikly?

Povinnosti titulkování se není nutné bát, nicméně je vhodné přistupovat se špetkou soli ke slibům bezpracného zapojení automatických nástrojů, protože ne vždy vyřeší všechny problémy spojené s přepisem záznamů a streamů za vás. Na konci by totiž vždy měla být služba jak užitečná pro toho, kdo ji potřebuje, tak finančně dostupná a udržitelná.

Zbyněk a Tomáš vás provedou tím, co dnes nabízí trh, kolik jednotlivé možnosti stojí a co považují za přínosné uživatelé a diváci. Upozorní vás i na rizika spojená s jednotlivými možnostmi a kam se můžete jít zeptat, když si nebudete vědět v praxi rady.

Asistivní pokojík JINAG

Praktická ukázka domácího prostředí vybaveného asistivními technologiemi, které pomáhají seniorům, lidem se zdravotním postižením i jejich pečujícím žít bezpečněji a samostatněji. Návštěvníci si budou moci technologie vyzkoušet, dozvědět se, v jakých situacích mohou pomoci, a seznámit se se zkušenostmi z praktického zavádění technologií v Jihomoravském kraji.

Registrace na konferenci

Účast na konferenci je sice pro všechny zdarma, kapacita sálu na Filozofické fakultě ale není neomezená. 🙂 Rezervujte si proto své místo včas vyplněním formuláře níže, ať v červenci v Brně počítáme i s vámi.

Těšíme se na Vás. 🙂

Registrace na konferenci S Théseem bez překážek 2026

Konferenci S Théseem bez překážek 2026 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s AccessibleEU Centre jako národní předkonferenci mezinárodní konference ICCHP 2026.

Konference proběhne jako jeden z výstupů projektu Théseus za podpory Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Partnery konference jsou Únia nevidiacich a slabozrakých Slovenska, pristupne s.r.o. a blogy Poslepu.cz a Technologiebezzraku.sk.

UX Salzburg & WebExpo 2026: AI in Accessibility – Revolution or a Well-Marketed Trap?

Názory, Přístupnost aplikací, Přístupnost dokumentů, Přístupnost multimédií, Přístupnost webu, , , ,

I’ve been around the block long enough to know that in the world of accessibility, many people are looking for a „magic wand.“ For years, it was the dream of fully automated testing and the ultimate „Turn Accessibility On“ button—a single click that would magically fix everything. Today, that wand is carved from Artificial Intelligence.

Following a recent session with Lukáš and me at 35. UX Salzburg Evening and looking ahead to WebExpo 2026 in May, I find myself returning to a familiar skepticism. Is AI a revolution that will finally bridge the accessibility gap, or is it a dangerous trap that trades real usability for a false sense of legal security?

The Accessibility Paradox: Stuck at a „D“ Grade

Let’s look at the cold, hard numbers first, because data should always be the foundation of our story. Despite thirty years of web standards, the WebAIM Million analysis consistently shows that about 96 % of the top one million homepages still fail basic WCAG audits. Technology is advancing, but the fundamental structure of the web remains largely inaccessible. According to Fable’s AUS analysis, the average desktop experience for users with assistive technology scores a 56 out of 100. In academic terms, that’s a „D“ grade.

However, let’s not paint a purely dystopian picture. It would be a mistake to claim that the web is completely unusable for people with disabilities. On the contrary, many things have improved tremendously. My colleagues today routinely navigate even highly complex environments like Google Workspace, manage their own blogs on WordPress, YouTube channels and podcasts, or handle online banking. This progress isn’t thanks to some AI „magic button,“ but the result of systematic work on core platforms. We are scaling quantity faster than usability, but where there is genuine intent and „Accessibility by Design,“ the digital world is more open than ever before.

The „One-Line“ Illusion and the Trap of Easy Fixes

The biggest „Balrog“ we’re facing right now is the rise of Accessibility Overlays. For many, these tools represent the ultimate fulfillment of that „Turn Accessibility On“ button I mentioned earlier. Since the European Accessibility Act (EAA) enforcement became an active legal mandate in June 2025-and with the general global trend of increasing fines and sanctions—accessibility has shifted from a „nice-to-have“ to a source of corporate panic.

And here comes the trap: many companies, driven by the fear of litigation, are looking for shortcuts to avoid penalties. Instead of following the path of functional platforms that truly worked hard on their accessibility, they reach for a single line of JavaScript. But from my experience, this is a dangerous disservice for several reasons:

  • The Illusion of Compliance: Relying on an automated patch does not protect a business from legal liability if a user cannot complete a functional journey.
  • Technical Conflict: When AI attempts to „repair“ broken code on the fly, it often creates a secondary layer of data. Screen reader users end up receiving conflicting information—the original mess and the AI’s „guess“-leading to massive confusion.
  • The Keyboard Navigational Cage: These tools often inject their own toolbars that become „navigational traps“ for keyboard-only users, making the site less accessible than it was originally.
  • Profit Over People: Many providers have built their business on the fear of lawsuits, often hiding under a veil of „helping the handicapped“ while their solution brings zero real value to actual users.

As I often say, every pressure creates a counter-pressure. The pressure of legislation and the threat of sanctions have unfortunately awakened solutions that prioritize a „Compliance Certificate“ over the actual human experience.

7 reasons accessibility overlays SUCK (YouTube)

The Good, The Bad, and The Hallucinated

To navigate the future of accessibility, we must move from viewing AI as a „gimmick“ to viewing it as a tool that requires human supervision. AI doesn’t have a soul or intent; it has patterns. And while patterns can be helpful, they can also lead to „hallucinations“ that create new barriers for users.

The Failures: Where AI creates barriers

  • Context Blindness: AI vision can identify objects but misses human intent. It might describe a banner as „a group of people smiling,“ but it fails to realize they are the support team, which is the vital message of the page.
  • Logical Reading Order: AI often struggles with complex layouts like dashboards or multi-column forms, causing screen readers to read content in an order that makes no sense to a human.
  • The Trust Deficit: For a screen reader user, a confidently delivered but wrong description is often more dangerous than no description at all, leading to a total loss of trust in the interface.

The Wins: Where AI empowers us

During our session at UX Salzburg, we highlighted several tools that demonstrate how AI, when used as an assistant rather than a replacement, can be transformative:

  • Real-time Assistance: Be My Eyes and Seeing AI are already life-changers, providing immediate visual descriptions.
  • Specialized Helpers: Tools like the Tactile maps AI Assistant or the Friendly accessibility first frontend developer show how targeted AI can support both users and creators.
  • Transcription and Captioning: AI provides a 90 % accurate baseline for captions and transcripts, allowing us to make video content accessible in a fraction of the time.
  • Cognitive Simplification: AI is excellent at transforming jargon-heavy text into „Plain Language,“ opening up content for people with learning disabilities.

Be My AI – NEW on the Be My Eyes App! (YouTube)

Redefining the Role: From Salzburg to WebExpo

Our discussions at 35. UX Salzburg Evening (ONLINE) made one thing clear: our roles as designers, developers, and accessibility specialists are fundamentally shifting. We are no longer just building components from scratch; we are becoming the governors and auditors of the intelligence that generates them.

The emergence of the European Accessibility Act and other global regulations has proven that technology provides the speed, but humans provide the accountability. We cannot simply outsource our ethical and legal responsibilities to an algorithm.

The Human Responsibility

  • Intentional Design: Accessibility requires human intent; AI prioritizes patterns, which often lack the context of a real user’s needs.
  • Verification over Trust: Every automated output must be verified by a human expert to ensure it doesn’t create new barriers.
  • Focus on Functional Journeys: Our job is to ensure a user can actually complete a task, not just achieve a technical „green checkmark“.

UX Salzburg was just the beginning of this conversation. At WebExpo 2026 in May, I will continue this conversation in my talk, Accessibility by the numbers: What actually matters (and what just looks good).

While AI and automated tools focus on what can be counted, we will focus on what actually counts. We’ll look at real-world data to identify which issues have the most impact on users and address the critical gaps in WCAG 2-specifically its lack of prioritization based on context and function. I will offer a practical framework for making informed decisions about what to fix-and what may not be worth the effort-while touching on how WCAG 3 aims to bridge these gaps.

Accessibility is not a hurdle to be cleared with a one-click shortcut. It is a continuous process of education, empathy, and professional craftsmanship. I look forward to seeing you in Prague to move past the numbers and focus on real human impact.

Closing Thought: Accessibility is not a feature to be automated; it is a human right to be designed.

Théseus: Hledáme témata a lektory webinářů o přístupnosti pro rok 2025

Přístupnost aplikací, Přístupnost dokumentů, Přístupnost multimédií, Přístupnost webu, Průzkumy, , , ,

4 webináře, 658 zaregistrovaných zájemců a přes 1 000 zhlédnutí záznamů na YouTube. Tak vypadají v řeči čísel a tvrdých dat webináře, které jsme loni uspořádali pod hlavičkou našeho projektu Théseus, který už několik let pomáhá vzdělávat zájemce v tematice digitální přístupnosti. Na základě nich si troufnu tvrdit, že jsme v současnosti největším poskytovatelem odborného vzdělávání v oblasti přístupnosti v České republice.

A protože nám vzdělávání v oblasti přístupnosti dává velký smysl (ostatně je to jeden z pilířů toho, aby byly produkty a služby přístupné), rádi bychom v nastaveném trendu pokračovali i letos. K tomu ale potřebujeme vaši pomoc.

Pomozte nám vybrat témata pro rok 2025

Pro letošní webináře hledáme nová témata i lektory, kteří by se chtěli podělit o své zkušenosti s ostatními.

Věnujete se přístupnosti? Objevili jste téma, které by si zasloužilo větší pozornost, nebo víte o odborníkovi, jehož zkušenosti by mohly být přínosné pro ostatní? Podělte se s námi o své tipy, jakým tématům bychom měli letošní webináře věnovat.

Své návrhy zasílejte ideálně do 17. února 2025 prostřednictvím formuláře Théseus: návrh či nabídka tématu webináře pro rok 2025.

Zaslat tip na téma webináře

V případě dotazů pošlete e-mail Radku Pavlíčkovi na pavlicek@teiresias.muni.cz.

Těšíme se na vaše tipy a nápady. 🙂

Webináře v roce 2024

Pro připomenutí (a třeba i inspiraci) nabízím záznamy loňských webinářů.

Théseus je projekt Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, zaměřený na zlepšení přístupnosti digitálního prostředí (webů, aplikací a dokumentů), který realizujeme s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.