Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?

„Rád bych otestoval svůj web pomocí screen readeru. Můžeš mi prosím nějaký doporučit?“ Čas od času dostávám tento či hodně podobný dotaz. Vývojář nebo správce webu se chce přesvědčit o tom, zda a jak je jeho web přístupný pro nevidomé uživatele, a rád by si jej prošel pomocí screen readeru. Osobně ale tento postup nepovažuji za příliš šťastnou cestu jak zjistit, zda web je či není pro uživatele screen readerů přístupný. Proč?

Jak se pracuje se screen readerem

Screen readery/ odečítače obrazovky jsou poměrně komplexní programy a pro člověka, který je neumí ovládat, obvykle není nikterak triviální s nimi pracovat. Rozdíly oproti běžnému používání webu jsou jak ve způsobu práce, tak ve způsobu vnímání informací, které jsou v tomto případě uživateli předávány prostřednictvím hlasového či hmatového výstupu. Při práci se screen readerem je třeba místo intuitivního vizuálně orientovaného přístupu s počítačem pracovat spíše analyticky. Pracovní postupy jsou sekvence příkazů s minimálním povědomím o kontextu, ve kterém se právě uživatel nachází. Odečítač obrazovky totiž čte vždy jen tu položku, která má právě focus, některé další informace (například nechat si přečíst titulek okna, v němž se právě nacházím) je možné zjistit pomocí funkcí odečítače, ale obecně platí, že uživateli v takové situaci vždy chybí informace o kontextu, v němž právě pracuje. Také ucho, nepřivyklé poslouchat syntetickou řeč, nemusí hlasovému výstupu dobře rozumět.

Než se vydáme se screen readerem na web

Běžná praxe je dnes taková,že nevidomý uživatel předtím, než se vydá se screen readerem surfovat po webu, musí udělat a naučit se spoustu věcí. Vybrat si pro něj srozumitelnou hlasovou syntézu, naučit se pracovat s počítačem prostřednictvím klávesových povelů a to bez zrakové kontroly, atp. Odměnou mu je pak možnost bez větších obtíží získávat informace z běžných webových stránek a využívat další služby, které jsou dnes na Internetu dostupné.

No dobře, ale co kdybych si chtěl práci s webem poslepu přece jen vyzkoušet?

V takovém případě bych doporučil držet se jednoho ze dvou tutoriálů, které jsme s kolegy před časem přeložili:

Ale ani takový test (či spíše řekněme vyzkoušení si, jak lze s webem poslepu pracovat), samozřejmě nelze považovat za důkaz toho, že je daný web bezbariérový. To, že mi screen reader na webu „něco čte“, v žádném případě není záruka toho, že web je přístupný.

Metodiky přístupnosti

Vhodnou cestou, jak se s přístupností webu pro nevidomé uživatele vypořádat, je držet se některé z metodik přístupnosti. Pro ty, kteří se chtějí do této tématiky ponořit hlouběji, je vhodné třeba doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Pro získání rychlého přehledu se pak hodí například 12 požadavků na přístupnost, které hodně pomohou a moc nestojí.

Související odkazy

Radek Pavlíček

Radek Pavlíček

Radek se přístupnosti a speciální ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku věnuje od roku 1999.Blog POSLEPU založil v roce 2007 a protože práce je mu koníčkem, stále jej baví na něj psát a udržovat ho aktivní a aktuální.
Radek Pavlíček

1 komentář u „Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?

  1. Zatímco o přístupnosti webu je toho poměrně dost a osvěta je značná, dost mi chybí téma přístupnosti desktopových aplikací. Ačkoli se kolem těchto věcí motám dlouho, nikde jsem ještě neviděl knížku, která by zdravým programátorům vysvětlila, ci to obnáší ovládat počítač screenreaderem a nabídla návody, jak učinit desktopové aplikace přístupné, ať už jsou ve Windows, na Macu či v Linuxu. Prohledával jsem i knihkupectví Amazonu a je to docela bída …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *