Archiv rubriky: Asistivní software a hardware

Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát “všemi deseti”), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.

edX: bezplatný online kurz Úvod do přístupnosti webu

Chcete se seznámnit s tématikou přístupnosti a váháte, kde začít? W3C Web Accessibility Initiative (WAI) a UNESCO Institute for Information Technologies in Education (UNESCO IITE) nabízejí bezplatný online kurz Úvod do přístupnosti webu, vycházející z učebních osnov W3C Web Accessibility Initiative (WAI).

Kurz nabízí solidní základy pro tvroby přístupných webů a aplikací, které budou bez obtíží přístupné i pro uživatele se specifickými potřebami, vyhovovat mezinárodním standardům a zlepšovat uživatelský prožitek všem uživatelům. Je navržen pro technicky i netechnicky založené posluchače, zahrnující například vývojáře, designéry, správce obsahu či projektové manažery.

Kurz je veden v angličtině a zahrnuje následující moduly

  • Module 1: What is Web Accessibility (2 sections)
  • Module 2: People and Digital Technology (5 sections)
  • Module 3: Business Case and Benefits (2 sections)
  • Module 4: Principles, Standards, and Checks (5 sections)
  • Module 5: Getting Started with Accessibility (2 sections)

Doporučená doba studia jsou čtyři týdny při časové zátěži 4-5 hodin týdne. Kurz studujete formou samostudia, takže jej samozřejmě můžete dokončit za kratší (či dokonce delší) čas. Tato verze kurzu bude otevřena do 30. dubna 2020.

Bezplatná verze kurzu neobsahuje klasifikované hodnocení a musíte ji dokončit do čtyř týdnů od zahájení studia.

Nebo si můžete za 99 dolarů zakoupit ověřený certifikát, kterým se nejen můžete pochlubit v životopisu, ale umožní vám i studovat delší dobu, než výše zmíněné 4 týdny, a kurz dokončit kdykoliv před 30. dubnem 2020.

Samozřejmě můžete začít studovat bezplatnou variantu a následně přejít na variantu placenou.

Tak směle do toho 🙂

Další informace

Podzimní Agora 2019: Nejlepší konference pro koncové uživatele, na jaké jsme kdy byli, říkají kolegové z RoboBraille

O víkendu 2. a 3. listopadu 2019 proběhl ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity jubilejní desátý běh konference o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele s těžkým postižením zraku – podzimní Agora 2019. Agora je unikátní akce s mezinárodní účastí, přitahující svým zaměřením a vysokou odbornou i organizační úrovní účastníky ze všech koutů České republiky a Slovenska.

Podzimní Agora 2019

56 zaregistrovaných zájemců na workshopy, bezmála 200 účastníků celkem, 11 vystavovatelů, 9 témat v plenární sekci, 37 workshopů, 54 odučených hodin. To jsou jen některá z čísel z podzimní Agory 2019. To, co nevystihnou, je skvělá atmosféra a nadšení všech, kteří se zúčastnili v pořadí už osmého běhu workshopů o ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku.

Především díky štědré finanční podpoře společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška jsme mohli zájemcům nabídnout účast za nulový účastnický poplatek, pokrýt všechny nezbytné režijní náklady, opět uspořádat velmi žádanou dvoudenní variantu a zachovat osvědčený programový rámec (plenární sekce – výstava – worskhopy) z posledních běhů. Děkujeme.

Podzimní Agora 2019

Co vše bylo pro účastníky na Agoře připraveno?

Účastníci mohli navštívit plenární sekci, výstavu pomůcek a prakticky zaměřené workshopy.

Plenární sekce

V plenární části jsme účastníkům opět nabídli možnost seznámit se s novinkami v oboru ICT i na českém trhu prostřednictvím krátkých, frontálně vedených prezentací.

Tanja Stevns a Lars Ballieu Christensen z dánské společnosti RoboBraille Outreach představili online službu RoboBraille. RoboBraille je bezplatná webová služba, podporující češtinu, a umožňující převádět dokumenty mezi různými formáty – grafické dokumenty je možné převést do textových formátů, texty zase načíst syntetickými hlasy do MP3 souborů, ze souborů vytvořených v MS Wordu lze generovat elektronické knihy EPUB či MOBI.

Petr Dušek seznámil účastníky s online platformou pro sdílení ověřených návrhů 3D modelů a postupů pro jejich vytvoření a nově otevřenou 3D dílnu (makerspace) Lablind.Zone, která vznikla za podpory Světlušky.

Na rostoucí oblibu zařízení z produkce Apple v poslední době reagují i zkušení a časem prověření výrobci běžných kamerových lup. Milan Pešák ze společnosti Spektra ukázal ve svém příspěvku možnosti použití lupy Bierley Mouse Mac s MacBookem.

Náramek Sunu Band usnadňuje zrakově handicapovaným cestování prostřednictvím echolokace a rozšířené reality. Náramek bylo možné vyzkoušet už na jarní Agoře či na konferenci INSPO 2019, jeho oficiální představení jsme zařadili do programu podzimní Agory. Náramek Sunu and představil Karel Giebisch ze společnosti GiebHelp Servis.

Daniel Jungmann představil novinky v nabídce společnosti GALOP. Jednalo se nejen o produkty společnosti Freedom Scientific/Vispero a výsledky vlastních vývojových aktivit, ale i o na premiérové představení nového – a v řadě ohledů revolučního – braillského zápisníku Orbit Reader 20.

Braillský zápisník Orbit Reader 20

Se čtecími zařízeními OrCam MyEye a ReadEasy Evolve, které umožňuje číst i předlohy formátu A3, účastníky seznámili Jakub Kachel a Hanka Petrová ze společnosti Sagitta.

Ke změně vzhledu i funkčnosti dochází ve službách, nabízených společností Seznam.cz, docela často. Lukáš Pazderka účastníkům přiblížil, jaké věci pro přístupnost Seznam.cz dělá, kde se to daří a kde má Seznam.cz ještě rezervy.

Po pěti letech fungování projektu Haptické.mapy.cz představil Petr Červenka poslední novinky. Mapy jsou k dispozici již pro celý svět a díky aktivnímu přístupu firmy Seznam.cz je možné je získat zdarma.

Pod pokličku historie společnosti Matapo, která od roku 2014 pracuje na vývoji mobilních telefonů BlindShell, nás nechal nahlédnout Jan Šimík. Kromě historických pikantností se podělil i o plány do dalších let. Honzův příspěvek jsme využili i jako příležitost popřát společnosti Matapo k úspěšnému pětiletému působení (nejen) na českém trhu.

Podzimní Agora 2019

Výstava

V části pro vystavovatele představilo své produkty či služby rekordních 11 vystavovatelů. Zájemci si mohli prohlédnout expozice BlindShell, CashReader, Ergones, GALOP, GiebHelp Servis, Haptické Mapy.cz, Nesmírný makerspace Lablind.Zone, Sagitta, Spektra, Tyflopomůcky Olomouc a RoboBraille

Zájem o vystavovatelskou část předčil naše očekávání nejen ze strany účastníků, ale i vystavovatelů (děkujeme 🙂 a opět se potvrdilo, že pro cílovou skupinu uživatelů se zrakovým postižením možnost osobně si nabízená řešení vyzkoušet žádná webová prezentace nenahradí.

Podzimní Agora 2019

Workshopy

Zájemci si mohli vybrat z dvaceti nabízených témat a v průběhu Agory se přihlásit až na 4 workshopy. Během víkendu proběhlo 37 workshopů, na nichž se prostřídalo bezmála šest desítek zájemců o tuto tématiku.

Sobota

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Představení čtecích zařízení Orcam a ReadEasy Evolve
  • Karel Giebisch ml., Karel Giebisch st.: Náramek Sunu Band, vnímejte okolí citem jako netopýři I.
  • Lukáš Pazderka: Přizpůsobení hlavní strany Seznam.cz
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Lukáš Tyrychtr: Linux v kapse – 1. část
  • Bohdan Milar, Vojtěch Polášek, Lukáš Tyrychtr: Základy příkazové řádky v Linuxu – 1. část
  • Vladimír Dvořák: Jablko plné sladké šťávy – aneb nahráváme hudební, textové a video soubory do iPhone
  • Milan Pešák, Břetislav Verner: Guide Connect
  • Zdeněk Bajtl, Marek Salaba: Novinky systému iOS verze 13
  • Michal Jelínek, Jan Šnyrych: Služby Google s JAWS jako pracovní nástroj
  • Jan Hadáček: BlindShell Classic – tlačítkový telefon pro nevidomé a slabozraké
  • Tanja Stevns, Lars Christensen: RoboBraille

Neděle

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Představení čtecích zařízení Orcam a ReadEasy Evolve
  • Karel Giebisch ml., Karel Giebisch st.: Náramek Sunu Band, vnímejte okolí citem jako netopýři II.
  • Matěj Plch: Commentary screen reader, nová naděje v přístupnosti Androidu
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Lukáš Tyrychtr: Linux v kapse – 2. část
  • Bohdan Milar, Vojtěch Polášek, Lukáš Tyrychtr: Základy příkazové řádky v Linuxu – 2. část
  • Milan Pešák, Břetislav Verner: Guide Connect
  • Marek Salaba, Zdeněk Bajtl: Chytré příslušenství k iPhone – workshop verze 4.0
  • Martin Baláž, Jan Pokorný: Optimalizace OS Windows 10 pro potřeby nevidomého uživatele
  • Jan Hadáček: BlindShell Classic – tlačítkový telefon pro nevidomé a slabozraké
  • Tanja Stevns, Lars Christensen: RoboBraille
  • Michal Jelínek, Jan Šnyrych: Služby Google s JAWS jako pracovní nástroj
  • Petr Dušek: Hmatová grafika za pomocí 3D tisku

Anotace a požadavky na účastníky jsou v případě zájmu stále k dispozici v článku Podzimní Agora 2019: zájemci opět mohou vybírat z bohaté nabídky workshopů.

Bližší informace o jednotlivých programových částech Agory jsou k dispozici v následujících článcích:

Součástí podzimní Agory byla i procházka večerní oblohou pro nevidomé a slabozraké.

Pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké, 1. 11. 2019

Materiály z Agory

Neměli jste příležitost zúčastnit se Agory, ale zajímají vás témata, která na ní zazněla? Příspěvky, které nám lektoři jednotlivých workshopů dodají, postupně zveřejňujeme na vzdělávacím portálu Pélion v sekci Agora.

Zpřístupnění Agory

S ohledem na primární cílovou skupinu naší akce, kterou jsou uživatelé s těžkým postižením zraku, dbáme také o její maximální zpřístupnění. Prostory Střediska Teiresiás jsou skvělým místem pro pořádání naší akce, jelikož jsou zpřístupněny pro tuto cílovou skupinu (brailleské popisky na štítcích dveří, hmatové mapy interiéru, atp.). Na místě také máme k dispozici tým asistentů, kteří s orientací v prostorách Teiresia v případě potřeby pomáhají. Ceníme si a plně využíváme technologické zázemí Teiresia (vybavené učebny, technika pro účastníky k zapůjčení, atp.).

I v digitálním prostoru se snažíme o to, aby uživatelé při získávání potřebných informací nemuseli překonávat žádné překážky. Registrovaní účastníci dostávají všechny informace v digitální podobě v několika formátech tak, aby si mohli vybrat ten, který jim nejlépe vyhovuje. Individuální rozvrh zasíláme prostřednictvím e-mailu, aby jej měli účastníci vždy po ruce ve svém mobilním telefonu.

Potřebám primární cílové skupiny je uzpůsoben výklad a způsob vedení workshopů. Pro tuto formu vzdělávání (skupina přibližně 5 účastníků a 2 lektoři) jsme se rozhodli právě proto, aby uživatelé měli dostatek času a prostoru si probírané věci pod vedením lektorů prakticky vyzkoušet. A jak jednoznačně vyplývá ze zpětné vazby, tento formát akce je uživateli velmi ceněn a my jej máme v plánu zachovat i do dalších let.

Pro individuální zobrazení prezentace na příručním displeji (nejen) pro uživatele se zrakovým postižením jsme použili aplikaci Polygraf. Ten si mohli účastníci nainstalovat do vlastního zařízení (mobil, tablet), případně si jej mohli zapůjčit na infostánku u místnosti, v níž proběhla plenární sekce.

Účastník plenární sekce sleduje promítanou prezentaci na tabletu

Ve spolupráci s partnery Agory se také snažíme účastníkům usnadnit dopravu do a z místa konání akce.

Zpětná vazba účastníků

Agora byla ze strany účastníků i lektorů opět velmi kladně hodnocena. Jsme rádi, že zájem o vzdělávání v oblasti ICT je nejen mezi koncovými uživateli, ale že nabízená témata jsou zajímavá i pro odbornou veřejnost a že jsme opět mohli přivítat kolegy z TyfloCenter či center podpory na vysokých školách.

Zpětné vazby se nám sešlo opravdu hodně, najdete ji tedy opět v samostatném článku Podzimní Agora 2019: jak ji viděli účastníci a lektoři. Za všechny zde ocituji aspoň jedno hodnocení.

Podzimní Agoru hodnotím na 100 %. Je vidět, že neustálým vylepšováním akce až k současnému 10. běhu se podařilo vše ideálně sladit. Vše je domyšleno do posledního detailu a to po odborné i organizační stránce.
Agoru si nikdy nenechám ujít a už se těším na následující jarní běh.
Děkuji všem organizátorům, lektorům a asistentům za vysoké osobní nasazení a rovněž sponzorům, kteří akci dlouhodobě podporují.

Poděkování za podporu

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Všem za podporu moc děkujeme.

Poděkování patří také asistentům za poskytnutí nezbytného servisu účastníkům v průběhu celé akce i za výpomoc s jejím organizačním zajištěním, kolegům z ekonomického oddělení Střediska Teiresiás za zajištění nezbytné administrativy a kolegům z Oddělení speciální informatiky za pomoc s přípravou technického zázemí pro workshopy.

Fotografie z podzimní Agory 2019 na Flickru

Podzimní Agora 2019, 2. a 3. 11. 2019

Fotografie z pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké na Flickru

Pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké, 1. 11. 2019

Pozvánka na jarní Agoru 2020

Jarní Agora 2020 proběhne o víkendu 16. a 17. května 2020 opět ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2.

Sběr témat na jarní Agoru 2020 spustíme na začátku března, registrace pak v polovině dubna. Vážné zájemce o účast na workshopech velmi prosíme, aby si hlídali termíny a včas se zaregistrovali – navyšování míst v jednotlivých workshopech neplánujeme, protože to z prostorových ani koncepčních důvodů není možné. Děkujeme za pochopení.

Ještě jednou děkujeme všem, kdo se jakkoliv zasloužili o to, že se podzimní Agora 2019 vydařila, a těšíme se na další společné vzdělávání a setkávání.

Radek Pavlíček & Pepa Konečný