Archiv rubriky: Příručka

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu

V pondělí 26. 10. jsem měl možnost (za kterou velmi děkuji) přispět do programu online semináře Informační technologie v knihovnách 2020. Seminář byl tématicky zaměřen na problematiku přístupnosti webových stránek a knihovních katalogů.

A protože záznamů frontálně vedených nízkoprahových přednášek k tomuto tématu je k dispozici spousta a nepřišlo nám fér opakovat už x-krát řečené (obzvlášť, když si je mohou zájemci kdykoliv pustit), rozhodli jsme se, že seminář zaměříme co možná nejvíce prakticky a nabídneme účastníkům možnost si testování různých aspektů přístupnosti vyzkoušet v praxi. A v závěru představit i nově online zveřejněnou metodickou příručku Přístupné webové stránky.

Pro informační předpřipravení se jsme účastníkům doporučili především následující zdroje:

A když už jsme do přípravy a vlastní realizace semináře investovali spoustu času a energie, rozhodli jsme se jeho výstupy veřejně nabídnout všem, kdo o ně budou mít zájem. Zájemcům tedy nabízíme videozáznam webináře, představení příručky i příručku samotnou 🙂

Záznam online semináře Informační technologie v knihovnách 2020

Představení příručky Přístupné webové stránky

Ohlasy účastníků

Ačkoliv jsme se koncepcí rozkročili hodně zeširoka – program zahrnoval živé vstupy, předtočené materiály, online práci ve skupinách, sdílení výsledků, diskusi… – seminář se i díky aktivnímu přístupu účastníků vydařil a měl jsem z něj skvělý pocit. A soudě podle ohlasů, líbil se i účastníkům, kteří jej hodnotili jako nadmíru přínosný. Rád bych ocitoval aspoň některé z nich.

  • Seminář mi moc pomohl, zorganizování práce ve skupinách muselo být nesmírně náročné na přípravu, ale byla jsem ráda, že jsme si všechno mohli prakticky vyzkoušet. Podrobné představení příručky mi také ujasnilo mnoho věcí.
  • Díky za velmi zajímavý, přínosný a prakticky zaměřený seminář.
  • Celý online seminář byl výborně připravený (obsahově), technicky výborně zabezpečený, lektoři naprosto výjimeční…
  • Děkuji za přípravu webináře! Vše bylo velmi srozumitelné a oceňuji interaktivní část. Příručka je také výborná a těším se na další aktualizace.
  • Uvedla jsem, že byla účast „spíše přínosná“ pouze proto, že jsem si materiály prostudovala dopředu a v samotný den to bylo spíše takové opakování. Ale s praktickými ukázkami a v důsledku je i to prostudování materiálů zásluha webináře 🙂
  • Opravdu velmi děkuji za uspořádání akce, která pro mne byla moc přínosná. Zorganizovat práci v menších skupinách a vytvoření všech materiálů muselo stát velké úsilí, které se ale podle mne opravdu zúročilo, vše bylo snadno pochopitelné a návodné.
  • Super připravený seminář, děkuji a přeji pěkný den 😃
  • Moc děkujeme, bylo to velmi přínosné!

Online seminář Informační technologie v knihovnách 2020 aneb Přístupnost knihovních webů a katalogů

Rozsáhlý článek, shrnující informace, které na semináři zazněly (včetně výstupů praktických úkolů), vyšel v čísle 3/4 2020 Bulletinu SKIP.

Poděkování závěrem

Závěrem bych rád poděkoval Lindě a Evě za perfektní spolupráci. Bylo mi opravdu ctí a potěšením se na semináři podílet a svou trochou přispět k jeho zdárnému průběhu.

Tématika přístupnosti v časopise Čtenář

Přístupnost byla i stěžejním tématem desátého čísla měsíčníku Čtenář. Pod zastřešujícím názvem „KNIHOVNY A HANDICAP FRIENDLY“ v něm vyšlo sedm článků, které se této tématice podrobně věnují.


Seminář Informační technologie v knihovnách 2020 připravily pražská organizace SKIP, Národní knihovna ČR, Knihovna Jabok a Osvobozená knihovna, z. s.

Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít

V článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu jsem před dvěma lety publikoval návod, jak si jednoduše otestovat přístupnost webu a odhalit alespoň největší bariéry. Takto koncipovaný test samozřejmě nemůže nahradit profesionálně provedený audit přístupnosti, nicméně pro vytvoření si základní představy o tom, jak je na tom váš web s přístupností, je stále více než dostačující.

I v souvislosti s novým zákonem o přístupnosti ale roste potřeba a poptávka po testech přístupnosti webů na soulad s doporučením Web Content Accessibility Guidelines (WCAG 2.1).

Rád bych proto zájemce o testování postupně seznámil s tím, jak takový test udělat, co vše a jak je třeba testovat, upozornil na možná úskalí a doporučil další zdroje k jednotlivým oblastem testování, o které se mohou následně opřít.

Dnes si pro testování připravíme potřebné vybavení.

Nástroje pro testování přístupnosti webu

K testování používám primárně Windows 10 a Google Chrome, ale obdobně vybavené pracovní prostředí si lze připravit i na jiných operačních systémech.

Rozšíření pro Google Chrome

Základním testovacím nástrojem je pro mě aplikace Google Chrome, doplněná o několik rozšíření.

Color Contrast Analyzer

Color Contrast Analyzer Ideální nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev na webové stránce. Umí udělat analýzu celé stránky v jednom kroku a není tak třeba posuzovat každou použitou barevnou kombinaci samostatně.

headingsMap

headingsMap Rozšíření pro snadné vygenerování interaktivní nadpisové osnovy stránky.

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up Rozšíření pro vygenerování interaktivního seznamu oblastí stránky (landmarků) na dané stránce.

Focus Indicator

Focus Indicator Protože ne na každém webu je vizuálně zvýrazněn prvek, který získá focus při ovládání z klávesnice, hodí se toto rozšíření zapnout ve chvíli, kdy kontrolujeme přístupnost webu z klávesnice a potřebujeme průchod webem vizuálně sledovat.

Web Developer Toolbar

Web Developer Toolbar Komplexní rozšíření, které je dle svého názvu určeno pro webovvé vývojáře, ale lze jej samozřejmě použít i k otestování přístupnosti webu.

Asistivní technologie

Přístupnost webu je také potřeba zkontrolovat i za použití některé z asistivních technhologií.

Odečítače obrazovky

V prostředí operačního systému Windows se nabízí použít odečítací programy NVDA nebo JAWS. NVDA je open-source odečítač, JAWS je placený program, který se dle licenčních podmínek nesmí používat ke komerčnímu testování.

Pokud s testováním pomocí odečítacích programů nemáte zkušenosti, průvodci by vám mohly být následující dva tutoriály:

Zvětšovací program

Pro otestování přístupnosti webu pro uživatele, kteří používají zvětšovací programy, je dnes naprosto dostačující Lupa ve Windows 10.

Klávesnice

Protože řada požadavků na přístupnost je spjata s přístupností z klávesnice, naprosto nezbytným nástrojem pro testování přístupnosti pak je běžná klávesnice.

Nástroje pro automatické testování

Ačkoliv neexistuje automatický nástroj, jehož výstupem by byla informace, že web je přístupný, je vhodné automatické nástroje do svého portfolia zařadit. Pokud jsme si vědomi limitů, které tyto nástroje mají (nelze pomocí nich otestovat vše, detaily viz například Web Accessibility Testing: What Can be Tested and How) a nespoléháme se při testování výhradně na ně, pak nám mohou při testování pomoci odhalit alespoň to, co lze automaticky otestovat.

WAVE Evaluation Tool

WAVE Evaluation Tool

Komplexní nástroj pro testování přístupnosti. Poskytuje vizuální zpětnou vazbu k testované webové stránce tím, že do ní vkládá grafické prvky, upozorňující na analyzovaném webu na chyby (Errors), varování (Alerts), funkce (Features), strukturální elementy (Structural Elements), HTML5 a ARIA prvky (HTML5 and ARIA) a chyby v kontrastu (Contrast Errors).

Ke každému zjištění WAVE také nabízí i doplňující informace a rady, jak při odstranění nalezených bariér postupovat.

Accessibility Insights for Web

Accessibility Insights for Web

Nástroj nabízí dva testovací scénáře:

  • FastPass nabízí dva testy, které umožňují za méně než 5 minut odhalit nejčastější bariéry na testované webové stránce.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Tab stops: podle instrukcí a vizuální nápovědy je možné otestovat web na přístupnost z klávesnice a najít případná kritická místa a bariéry, které souvisí s tímto aspektem přístupnosti.
  • Assessment: testerům s odpovídajícími znalostmi HTML a doporučení Web Content Accessibility Guidelines umožňuje ověřit, zda web je v souladu s WCAG 2.1 úrovně AA.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Manual tests: nástroj nabízí detailní instrukce, příklady a rady, jak odstranit nalezené bariéry.

Nástroje samy o sobě nám samozřejmě kvalitní výstupy z testování nezaručí, důležité jsou i know-how a kompetence testera. Jako výchozí materiál k prostudování doporučuji již několikrát zmíněné doporučení WCAG 2.1. Studium můžete začít například článkem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím či na webu WUHCAG | Web accessibility for developers 🙂


V době psaní tohoto článku (leden 2020) ještě testuji axe Pro. Pokud se mi nástroj zalíbí a budu jej používat, určitě o tom napíšu 🙂

A11y Color Palette: nástroj pro měření kontrastu barev

Máte k dispozici paletu barev a potřebujete z ní vybrat takové kombinace, které jsou vzájemně dostatečně kontrastní? Šikovným nástrojem, který může tuto činnost usnadnit, během chvilky porovnat vzájemný kontrast zadaných barev a vyhodnotit jejich soulad s požadavky metodiky WCAG 2.1 na dostatečný barevný kontrast, je A11y Color Palette.

Požadavky na minimální kontrast

  • AA běžný / velký text: 4,5:1 / 3:1 – minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů je 4,5:1. Pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů je minimální kontrastní poměr 3:1.
  • AA netextové objekty: 3:1 – pro prvky uživatelského rozhraní a grafické objekty je minimální kontrastní poměr 3:1
  • AAA běžný / velký text: 7:1 / 4,5:1 – minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů je 7:1. Pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů je minimální kontrastní poměr 4,5:1.

Hodnoty AA a AAA vyjadřují míru důležitosti (hodnota AA v kontextu metodiky WCAG 2.1 odpovídá střední úrovni, hodnota AAA úrovni nejnižší).

Jak nástroj funguje?

Jeho použití je velmi jednoduché. Nástroj (nebo chcete-li jednoduchou webovou aplikaci) najdete na adrese a11yrocks.com/colorPalette/. Do editačního pole Colors (comma separated HEX) zadáte hexadecimální kód barev, jejichž vzájemný kontrast chcete porovnat (nástroj k nim automaticky přidá černou a bílou), potvrdíte tlačítko Create Palette a to je vše.

A11y Color Palette jako výsledek vrátí paletu dvojic barevných kombinací, které jsou seřazeny podle míry vzájemného kontrastu (čím jsou barvy vzájemně kontrastnější, tím jsou v tabulce výše). Kromě vizuální reprezentace obsahuje každá dvojice i informace textové:

  • 21:1 – hodnota kontrastního poměru
  • level of compliance – míra shody
    • AA normal / large – vyhovuje požadavku úrovně AA na minimální kontrast pro běžný text a velký text.
    • AA non-text – vyhovuje požadavku na minimální barevný kontrast pro prvky rozhraní a grafické objekty.
    • AAA normal / large – vyhovuje požadavku úrovně AAA na minimální kontrast pro běžný text a velký text.

Z takto nabídnutých výsledků je pak již poměrně snadné vybrat barevné kombinace, které jsou pro požadovaný účel (normální text, velký text, prvky rozhraní) dostatečně kontrastní.

Pokud bychom některou z barevných kombinací rádi použili, ale její vzájemný kontrast není dostatečný, můžeme k nalezení podobné, ale vyhovující kombinace, použít například tanaguru contrast finder.