Archiv štítku: Webdesign

Proč separátní verze webu selhávají v zajištění jeho přístupnosti

V oblasti webové přístupnosti se občas potkávám s nápadem a dotazy “vyřešit přístupnost” vytvořením separátní, přístupné verze webu pro uživatele se specifickými potřebami (či dokonce jen nějakou část uživatelů – typicky například pro uživatele nevidomé či slabozraké).

Ačkoliv se tento přístup může na první pohled zdát jako vhodné (a mnohdy i rychlé) řešení, ve skutečnosti přináší řadu problémů a nevede ke skutečnému zpřístupnění webu.

Proč nejsou separátní verze vhodným řešením?

Omezený přístup k obsahu či funkcím webu

Separátní verze často neobsahují veškerý obsah nebo funkce hlavního webu, což omezuje uživatele v plném využití služeb, které web nabízí.

Představte si, že přijdete do obchodu, a jen proto, že hůře vidíte nebo chodíte,

  • nemůžete do obchodu vstoupit hlavním vchodem, ale jen bočním, ke kterému je navíc obtížný přístup,
  • budete si moci vybrat zboží jen ze dvou regálů (a ne z celé nabídky obchodu),
  • a zaplatit můžete pouze převodem na účet.

Předpokládám, že takový způsob nakupování by se nikomu nelíbil a považoval by ho přinejmenším za společensky nevhodný (když už zrovna ne za diskriminační).

Náročná a nákladná údržba a aktualizace

Z hlediska vytvoření takové verze musíme vzít v potaz nejen její samotnou tvorbu, ale především její údržbu a aktualizace. Obecně platí, že udržovat více verzí webu je časově i finančně náročné. Kvůli nedostatku času či finančních zdrojů se pak často stává, že separátní verze webu není aktualizována a udržována se stejnou frekvencí jako primární web. To časem nevyhnutelně vede k jejímu obsahovému i technologickému zastarání. Z logiky věci pak taková verze neplní svůj účel, protože uživatelé na ní nenajdou či neudělají to, proč na web přišli.

Diskriminace a segregace

Separátní verze webu rozhodně nejsou to, co uživatelé se zdravotním postižením chtějí (či dokonce na webech cíleně hledají). Řada uživatelů by jakoukoliv verzi pro handicapované uživatele (ať už ji nazvete jakkoliv), mohla zcela poprávu vnímat jako formu segregace a její existence by pro ně mohla naopak představovat důvod, proč s institucí, která takovou verzi webu má, nebude chtít mít vůbec nic společného.

Uživatelé s jakýmkoli zdravotním postižením chtějí mít dnes rovné podmínky a rovný přístup ke všem informacím – což rozhodně nesplňuje cokoliv “exkluzivního”, separátního a jakkoli segregovaného od intaktní veřejnosti. Mimo jiné i proto, že Internet je – nebo by v ideálním případě měl být – jedním z mála prostorů veřejného života, kde uživatelé nemusejí svůj handicap jakýmkoli způsobem uvádět a nepřistupuje se k nim kvůli němu odlišně.

Jaký je tedy správný postup?

Mnohem efektivnější, než vytvářet separátní verze webu, je zajistit v maximální možné míře přístupnost už primární verze webu.

V technické rovině, která je základním kamenem dobré přístupnosti (více informací viz například můj starší, ale stále platný článek Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete) je dobré opřít se o některý pro tento účel existující standard – nejspíše doporučení WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Z technického hlediska je klíčové zajistit, aby webové stránky byly kompatibilní s asistivními technologiemi, jako jsou čtečky obrazovky nebo speciální klávesnice, zajistit ovladatelnost rozhraní z klávesnice či optimalizaci pro různé typy zařízení.

Podobně to platí i pro návrh (design) webu. Ten by měl být přehledný, intuitivní a snadno ovladatelný pro všechny uživatele, bez ohledu na jejich schopnosti či omezení. Je dobré nezapomenout na správné použití barev s dostatečným kontrastem, čitelné písmo či logickou strukturu obsahu.

Obsah by měl být prezentován jasně a srozumitelně, měl by být napsán srozumitelným jazykem (přístupnou češtinou) a logicky strukturován. Texty by měly být dobře čitelné, netextový obsah, jako jsou obrázky a videa, by měl mít vhodné textové alternativy, například popisky nebo titulky.

Přístupná čeština: pište srozumitelně (záznam webináře z 11. 10. 2024)

Dodržováním těchto zásad v technické, designové i obsahové rovině vytvoříte web, který bude svým uživatelům klást co nejméně překážek.

A kdy může být separátní verze webu vhodné řešení?

Jedinou výjimkou, kde dává vytvoření separátní verze smysl, je verze v českém znakovém jazyce, na kterou nahlížíme jako na další jazykovou verzi webu (podobně, jako vytváříme verzi webu v angličtině nebo němčině).

V tomto případě je vhodné vytvořit samostatnou sekci webu s informacemi ve formě videí v českém znakovém jazyce, která usnadní přístup k obsahu neslyšícím uživatelům, dávajícím přednost tomuto způsobu komunikace. Tato sekce by měla být snadno dostupná z hlavního menu a ideálně označena srozumitelným piktogramem. Důležité je také zajistit pravidelnou aktualizaci těchto videí, aby poskytované informace byly vždy aktuální a relevantní.

Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete

V poslední době se bohužel stále častěji potkávám s pojetím přístupnosti v duchu hesla řešme věci od konce 🙁 Akcentovány jsou požadavky, které jsou často až na pomezí přístupnosti a použitelnosti, mají přínos jen pro velmi úzkou skupinu uživatelů, či se o jejich přínosu dokonce dá pochybovat. A to, co je opravdu důležité, se zpravidla neřeší vůbec, či nedostává patřičnou prioritu.

Stejně jako v jiných oborech, i v oblasti přístupnosti je ideální řešit věci v pořadí, které

  • odráží logiku a obvyklé postupy, jak se dané rozhraní vyvíjí,
  • zohledňuje míru zlepšení přístupnosti pro co nejširší skupinu uživatelů.

Je to podobné, jako když stavíme nebo rekonstruujeme dům. I když náš dům ještě nebude stát, jistě už si můžeme vybrat obklady a sanitární příslušenství do koupelny, které se nám líbí. Ale než začneme v koupelně odkládat zdi a umisťovat umyvadlo či vanu, musíme nejprve připravit rozvody vody a odpadů. Bez nich nám koupelna nikdy nebude sloužit tak, jak by měla.

A stejně tak je tomu i v případě, kdy se rozhodneme zpřístupnit svůj web, dokument či aplikaci.

Přístupnost na úrovni kódu je základ, který sice na první pohled není vidět (podobně jako ty rozvody ve zdech domu), ale bez ní to nejde – bezproblémová přístupnost a ovladatelnost rozhraní z klávesnice, robustní nadpisová osnova a oblasti stránek či smysluplné popisky grafických prvků, které slouží k navigaci či nesou informační hodnotu jsou jen některé z klíčových aspektů přístupnosti, které je potřeba mít v pořádku, pokud chceme v souvislosti s naším webem používat přídavné jméno přístupný.

Oproti nim pak mohou stát věci jako snaha o vysoce sofistikované popisy obrázků, překombinované textové označení odkazů (odkaz na stránku s kontakty na knihovnu apod.), přeložení několika málo informací do českého znakového jazyka, či implementace tzv. overlaye – řešení, které po vložení jednoho řádku kódu slibuje odstranění bariér na webu jako mávnutím kouzelného proutku (o tom, že nic takového není možné a prodejci těchto řešení klamou své zákazníky, si povíme někdy jindy). Které se prohlásí za dostačující a web jako takový kvůli nim za přístupný.

“Nevýhodou” této roviny přístupnosti jsou podle mého názoru dvě věci

  • dobrá přístupnost na úrovni kódu není na první pohled vidět: podobně jako nevidíme ty trubky ve zdi – ale pro fungování toho, co je k nim pak připojeno, jsou naprosto zásadní,
  • vyžaduje odborné znalosti: s motivačními citáty si zde opravdu nelze vystačit. A ač se začíná blýskat na lepší časy (zdravím Ondru a Jiřího z Actum Digital :-), odborníků na tuto oblast je u nás bohužel pořád jako šafránu.

Tyto dvě skutečnosti jsou pak také nejspíš důvodem, proč jí často není věnována patřičná pozornost, a proč je přístupnost na úrovni kódu často opomíjena (když tomu nerozumím, tak to neřeším).

No dobře, to je sice všechno hezké, ale jak mám tedy postupovat?

Až budete řešit přístupnost, začněte její technickou rovinou. Studijním materiálem v češtině může být pro začátek příručka Přístupné webové stránky od Evy Cerniňákové.

Pomoc při implementaci konkrétních požadavků v technické rovině pak můžete hledat například v How to Meet WCAG (Quick Reference) či Inclusive Components.

A pokud si i tak nebudete vědět rady, hledejte pomoc u někoho, kdo má patřičnou odbornost (a ideálně i certifikaci) vám s těmito věcmi pomoci (ostatně ani tu vodu a odpady si nejspíš nebudete při rekonstrukci domu dělat sami, ale najmete si na to firmu).

Prístupný život – inkluzívnejší život: konferencia o prístupnosti pre ľudí so zrakovým postihnutím

Únia nevidiacich a slabozrakých Slovenska vás pozýva na záverečnú online konferenciu Prístupný život – inkluzívnejší život k projektu realizovanému v rámci programu Erasmus+ Od vzdelávania k inklúzii (From Education to Inclusion – EDI), ktorú organizuje s partnermi projektu Podporným centrom pre študentov so špecifickými potrebami Teiresiás Masarykovej univerzity z Českej republiky, a švédskou spoločnosťou Funka. Konferencia sa uskutoční v útorok 22. februára 2022, 9:00 – 11:10 hod.

Konferencia bude zameraná na prístupnosť pre ľudí so zrakovým postihnutím v oblasti zastavaného prostredia, dopravy, informácií a v oblasti komunikácie v kontexte verejnej správy.

Hlavné témy konferencie

  • Ukážeme vám príklady dobrej praxe na Slovensku a v iných európskych krajinách
  • Budeme diskutovať o prístupnosti prostredia, v ktorom žijete
  • Ponúkneme ľuďom so zrakovým postihnutím tipy a triky, ako vysvetliť okoliu, čo je potrebné urobiť, aby ste mohli uplatňovať svoje práva v oblasti prístupnosti.
  • Zástupcom verejnej správy ukážeme výhody zabezpečenia prístupnosti
  • Odprezentujeme vám výsledky 2,5 ročnej spolupráce partnerov projektu v oblasti vzdelávania zamestnancov miestnych samospráv a lídrov so zrakovým postihnutím v oblastiach prístupnosti a sebaobhajoby.

Jazyky konferencie: anglický, slovenský, český (bude zabezpečené tlmočenie z angličtiny do slovenčiny a späť)

Predbežný program konferencie nájdete na stránke projektu EDI v krátkom čase.

Ak vás naše online podujatie zaujalo, zaregistrujte sa čím skôr.

Registrácia na konferenciu

V prípade otázok nás kontaktujte na:

Prosíme o zdieľanie informácie o konferencii s ďalšími potenciálnymi záujemcami.