Archiv štítku: Volby

Volby poslepu: jak volit, když vidím špatně, nebo vůbec

Jak volí nevidomí a slabozrací? Kde už jim dnes mohou pomoci informační a komunikační technologie? Může už volit bez cizí pomoci člověk, který nevidí? Nebo se stále ještě neobejde bez asistenta? O tom všem bude tento článek.

Ačkoliv se jedná o situaci, do které se člověk se zrakovým postižením dostává jen čas od času, otázku Jak mohou volit lidé se zrakovým postižením? si občas kladou i redaktoři v mainstreamových médiích. O obtížích, na které může narážet volič s těžkým zrakovým postižením, si lze přečíst například v článku Jak vybrat lístek poslepu? Nevidomí voliči čelí mnoha překážkám. Pojďme toho využít, společně si jednotlivé bariéry připomenout a podívat se, ve kterých situacích už by dnes mohly pomoci informační a komunikační technologie.

Volební lístky

První problém může nastat už ve chvíli, kdy volič dostane do schránky volební lístky. Ty jsou k dispozici pouze ve standardním černotisku, v bodovém písmu se netisknou, protože zákon to neumožňuje. Stejně tak není k dispozici varianta s větším písmem. Jak si tedy informace z volebních lístků přečíst? Možností se nabízí několik.

Jako nejsnazší cesta se obvykle nabízí požádat o pomoc někoho, kdo problém se zrakem nemá. Tato možnost je sice rychlá, ale neumožňuje tajnou volbu (ten, kdo lístek bude vybírat se tak dozví, koho se chystám volit). Občas tuto situaci někteří zrakově postižení řeší tím, že si nechají vybrat lístky dva (nebo i víc), uspořádat si je v požadovaném pořadí a z nich si pak už vyberou sami. Je to sice o něco lepší, než si nechat vybrat jen jeden lístek, míra soukromí je ale stále příliš nízká a navíc musím dotyčnému věřit, že mi lístky opravdu uspořádá tak, jak chci, abych si z nich mohl vybrat ten správný.

Větší míru soukromí (ale současně vyšší míru pracnosti) nabízí použití některé z asistivních technologií. Lístky je možné naskenovat, rozpoznat pomocí OCR a nechat přečíst hlasovým výstupem, zvětšit si je v počítači či pomocí ruční nebo stolní kamerové lupy, nebo použít některé z mobilních zařízení, které tyto funkcionality také nabízejí. K dispozici jsou například programy KNFB Reader (KNFB Reader – čtečka tištěných předloh v mobilu), Envision AI či Seeing AI (Srovnávací test aplikací Envision AI a Seeing AI) nebo miniaturní kamera Orcam MyEye, kterou bylo při nedávných volbách v Izraeli vybaveno 12 z tamních volebních místností (Nevidomí voliči mohli v Izraeli poprvé volit bez asistenta. Přístroj jim četl kandidátní listinu).

Další možností pak může být využití služeb jako je například BeMyEyes, která zprostředkuje nevidomému uživateli pomocí video-hovoru asistenci vidícího dobrovolníka a to kdykoli a kdekoli. Tato služba přináší výhodu iterakce s člověkem a současně i poměrně velkou míru soukromí, protože služba je poskytována anonymně.

V neposlední řadě se také nabízí možnost seznámit se s kandidátními listinami jednotlivých stran na webu volby.cz, jehož obsah je už řadu let vytvářen tak, aby byl bez obtíží přístupný i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zde pak mohou zájemci najít v přístupné podobě i volební výsledky.

Preferenční hlasy

Další velký zádrhel může nastat při výběru kandidátů pro kroužkování preferenčních hlasů. Zde je stále nutné použít pomoc někoho vidícího, protože ani zařízení jako OrCam MyEye nejsou zatím natolik přesná, aby bylo možné pomocí nich se stoprocentní jistotou konkrétní kandidáty vybrat a bez zrakové kontroly zakroužkovat.

I v tomto případě se nabízí možnost využít službu BeMyEyes. Samotné zakroužkování kandidáta nemusí být úplně triviální úkon (na stůl si položím volební lístek, v jedné ruce držím telefon, jehož kamerou musím mířit na lístek, v druhé ruce držím propisku a s pomocí asistenta se snažím najít to správné jméno), ale při troše cviku by se to mohlo dát zvládnout.

Jak se dostat do volební místnosti

Lidé se zdravotním postižením mohou volit doma. O takovou možnost je ale třeba požádat okrskovou komisi nebo příslušný městský úřad. Někteří nevidomí spoluobčané však mohou mít z této možnosti obavy – například kvůli tomu, že žijí sami, a bojí se do bytu pustit cizí lidi. Proto dávají přednost volbě přímo ve volebních místnostech.

Volební místnosti se ale často nacházejí v místech, na které se neumí nevidomý člověk sám dostat. Najít správnou budovu – například školu nebo kulturní centrum – tak nemusí být pro nevidomého voliče snadné, a učit se jednu konkrétní trasu jen kvůli volbám zase není úplně efektivní.

Opět je tedy třeba zajistit si doprovod – ať už z řad rodinných příslušníků, či prostřednictvím některé z asistečních služeb, které jsou u nás zrakově postiženým nabízeny. Pro nevidomé, kteří jsou dostatečně zběhlí v prostorové orientaci a samostatném pohybu, se nabízí možnost nechat si připravit popis trasy například prostřednictvím Navigačního centra SONS ČR, které v případě potřeby nabízí i vzdálenou asistenci přes kameru telefonu.

Ideální ale je, když se volební místnost nachází někde, kam zná nevidomý volič cestu. Ne vždy je ale možné tomuto požadavku vyhovět.

Orientace ve volební místnosti a volba

Výše uvedené je možné vztáhnout i na orientaci ve volební místnosti. Protože se jedná o prostor, v němž se nevidomý volič běžně nepohybuje a nezná jej, je opět potřeba asistence někoho vidícího, kdo nevidomého voliče navede tam, kam je potřeba (k volební komisi, za plentu a následně k urně).

Elektronické volby

Jak je z výše uvedeného textu zřejmé, překážek, které musí zrakově postižený volič překonat, je celá řada. Řešením by bylo umožnit volit elektronicky přes přístupné webové rozhraní. Volič se zrakovým postižením by tak odvolil prostřednictvím svého zařízení (počítače, mobilního telefonu či tabletu), které umí ovládat. Při tomto způsobu volby by mohla být volba opravdu tajná, a také by se ním odstranila většina problémů, popsaných výše. Současně by tento způsob voleb mohl zrychlit sčítání hlasovacích lístků a snížit náklady na placení zaměstnanců počítajících hlasy.

Například v Estonsku už elektronické hlasování funguje, některé země, jako Nizozemsko a Spojené Království, ale od tohoto systému kvůli podezření z útoků hackerů naopak upustily.

Přidá se k zemím, v nichž budou probíhat volby elektronicky – a pokud ano, tak kdy – i Česká republika?


Poznámka pod čarou: protože další – zde explicitně nezmíněné způsoby – lze obecně považovat za nekomfortní, zdlouhavé či nepřesné, článek si neklade za cíl být úplným výčtem všech možností, jak řešit dané situace – ať už je to zpřístupnění a označování volebních lístků nebo zajištění cesty do volební místnosti a orientaci v ní.

Jsou weby kandidátů na post prezidenta republiky bezbariérové?

Volba prezidenta republiky vrcholí. A ačkoliv si nedělám iluze o tom, že by (ne)přístupnost webu některého z kandidátů byla pro někoho natolik zásadní skutečností, že by se rozhodoval jen podle ní (nebo podle ní změnil na poslední chvíli názor), přišlo mi zajímavé podívat se, jak si stojí weby Miloše Zemana a Jiřího Drahoše z pohledu přístupnosti. Protože míru jejich (ne)přístupnosti vnímám jako jeden z ukazatelů toho, jak se staví k potřebám lidí s nějakým handicapem.

Z časových i pragmatických důvodů jsem se zaměřil na zkontrolování následujících stěžejních oblastí na webech www.zemanznovu.cz a www.jiridrahos.cz:

  1. Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice.
  2. Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek.
  3. Dostatečný barevný kontrast a čitelnost.
  4. Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci.
  5. Přístupná multimédia.

Weby jsem neprocházel celé, primárně jsem se zaměřil na to, zda je přístupnost řešena koncepčně: tedy zda (a do jaké míry) byla přístupnost brána v potaz jako součást vývoje webu, a jaké přístupnostní prvky weby po technické stránce obsahují. Nestrhával jsem tedy body za drobné chyby či opomenutí (chybějící titulky u jednoho videa atp.), ale za koncepční nezvládnutí testované oblasti.

A jak to dopadlo?

Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice

Celá řada uživatelů nemá možnost pracovat s webem pomocí myši či dotykovým ovládáním. Proto je třeba, aby byl web plně přístupný a ovladatelný z klávesnice. To znamená, že uživatel se musí být schopen z klávesnice dostat na každý prvek, který může získat focus, a musí jej být schopen z klávesnice ovládat.

V této oblasti jsou na tom oba weby +/- stejně. Ovládání z klávesnice sice není nijak optimalizováno – chybí přeskakovací odkazy či zvýraznění právě aktivního prvku – současně ale platí, že weby neobsahují žádné “pasti na klávesy” a jsou tedy z klávesnice plnohodnotně ovladatelné.

Za tuto “disciplínu” tedy dávám po jednom bodu oběma hodnoceným webům.

Průběžné skóre: Drahoš 1 : 0 Zeman

Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek

Správné strukturování obsahu prostřednictvím nadpisů a oblastí webové stránky pomáhá uživatelům v porozumění tomu, jak je obsah stránky rozvržen, a umožňuje jim také rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují.

Web Jiřího Drahoše lze považovat za uspokojivě strukturovaný jak pomocí oblastí, tak nadpisů. Oblasti stránky jsou definovány pro všechny stěžejní oblasti (včetně hlavní o). Nadpisová osnova pak vhodně doplňuje definované oblasti stránky a je i vhodně definována její hierarchie.

Oblasti stránky na webu Jiřího Drahoše

Nadpisová osnova na webu Jiřího Drahoše

Oproti tomu web Miloše Zemana v této oblasti zcela selhává – oblasti stránky jsou definovány jen dvě (hlavní navigace a další obsah), což nelze považovat ani za dostačující, ani za systémové řešení. Nadpisů je použito také poskrovnu, navíc jsou jako nadpisy vyznačeny texty, které ze své podstaty nadpisem v pravém slova smyslu nejsou.

Oblasti stránky na webu Miloše Zemana

Nadpisová osnova na webu Miloše Zemana

V této disciplíně tedy jednoznačně vítězí Jiří Drahoš a získává 2 body (jeden za oblasti stránky, jeden za nadpisy).

Průběžné skóre: Drahoš 3 : 1 Zeman

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Důležité je také zvolit čitelný font, definovat dostatečnou výchozí velikost písma a umožnit jeho zvětšování pomocí prostředků prohlížeče.

Ani jeden z hodnocených webů neobsahuje závažnou překážku stran kontrastu či čitelnosti, za tuto disciplínu tedy dávám po jednom bodu jak webu Jiřího Drahoše, tak webu Miloše Zemana.

Průběžné skóre: Drahoš 4 : 2 Zeman

Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci

Grafické prvky jsou dnes důležitou součástí každého webu, a proto je potřeba, abychom se při jejich používání vyvarovali chyb, které by mohly zamezit získání takto publikované informace handicapovanými uživateli. Celá řada uživatelů není schopna vizuálně vnímat grafické prvky, které jsou umístěny na webových stránkách. Veškeré grafické prvky na stránkách, které nesou informaci, a/nebo slouží jako odkazy, musí mít proto definovánu relevantní textovou alternativu.

Na webu Jiřího Drahoše jsou textové alternativy poměrně důsledně definovány, na webu Miloše Zemana textové alternativy u grafických prvků chybí.

Chybějící textové alternativy u grafických prvků na webu Miloše Zemana

Průběžné skóre: Drahoš 5 : 2 Zeman

Přístupná multimédia

Dosud jsme se zabývali spíše technikami, které umožňují či usnadňují přístup k textovému či grafickému obsahu. V tomto bodě se podíváme na to, jak jsou na tom stran přístupnosti videa. Stěžejním požadavkem na jejich přístupnost je videozáznamy otitulkovat.

Videozáznamů na webu Miloše Zemana moc není, a ty, které tam jsou, bohužel titulky opatřeny nejsou. Oproti tomu prakticky všechny videozáznamy na webu Jiřího Drahoše otitulkovány jsou a s jejich obsahem se tak mohou seznámit všichni ti, kteří nejsou z nějakého důvodu schopni informace získat z audiostopy.

Webu Jiřího Drahoše tedy dávám 1 bod za důsledné a koncepční titulkování videozáznamů.

Průběžné skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Vítěz

Vítězem se stává web Jiřího Drahoše, který zabodoval ve všech hodnocených oblastech a neobsahuje žádné závažné bariéry.

Celkové skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Tip na závěr

Chcete si otestovat přístupnost vlastního webu a nevíte, jak na to? Postupujte dle návodu v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu a zjistíte, že to není nic složitého.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu