Archiv rubriky: Přístupnost webu

Probíhá už 6. průzkum mezi uživateli screen readerů

Americký WebAIM spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #6. Tento je již v pořadí šestý, opět obsahuje 24 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 10 minut.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů.

Průzkum bude k dispozici do 24. července 2015 a výsledky by měly být zveřejněny už na konci července.

Pro ty, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte.

Související odkazy

Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe

Ve středu 13. května 2015 jsem prezentoval tématiku přístupnosti na celostátní knihovnické konferenci Elektronické služby knihoven III, kterou pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Můj příspěvek se jmenoval Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe. Povídal jsem o tom, že i knihovnám může přístupnost přinést celou řadu výhod – snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na knihovnu jako takovou. Účastníky jsem seznámil s tím, jak testujeme přístupnost v soutěži Biblioweb, na jaké problémy na webech knihoven nejčastěji narážíme, a jak je možné tyto bariéry odstranit. A v neposlední řadě jsem jim ukázal to, jak i malou změnou na webové stránce lze výrazně zlepšit její přístupnost a získat tak výhody, které přístupnost přináší.

K dispozici jsou komentované slajdy i videozáznam prezentace. Pokud by toto téma někoho zajímalo detailněji, obojí najde na konci tohoto blogpostu. A není to jen pro knihovny – když si nahradíte slovo knihovna třeba slovem neziskovka, tak to funguje úplně stejně 😉

Děkuji kolegům ze zlínské knihovny za pozvání a těším se zase někdy na setkání. A také na hodně přístupných webů knihoven.

Komentované slajdy

Videozáznam prezentace

Související odkazy

Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?

„Rád bych otestoval svůj web pomocí screen readeru. Můžeš mi prosím nějaký doporučit?“ Čas od času dostávám tento či hodně podobný dotaz. Vývojář nebo správce webu se chce přesvědčit o tom, zda a jak je jeho web přístupný pro nevidomé uživatele, a rád by si jej prošel pomocí screen readeru. Osobně ale tento postup nepovažuji za příliš šťastnou cestu jak zjistit, zda web je či není pro uživatele screen readerů přístupný. Proč?

Jak se pracuje se screen readerem

Screen readery/ odečítače obrazovky jsou poměrně komplexní programy a pro člověka, který je neumí ovládat, obvykle není nikterak triviální s nimi pracovat. Rozdíly oproti běžnému používání webu jsou jak ve způsobu práce, tak ve způsobu vnímání informací, které jsou v tomto případě uživateli předávány prostřednictvím hlasového či hmatového výstupu. Při práci se screen readerem je třeba místo intuitivního vizuálně orientovaného přístupu s počítačem pracovat spíše analyticky. Pracovní postupy jsou sekvence příkazů s minimálním povědomím o kontextu, ve kterém se právě uživatel nachází. Odečítač obrazovky totiž čte vždy jen tu položku, která má právě focus, některé další informace (například nechat si přečíst titulek okna, v němž se právě nacházím) je možné zjistit pomocí funkcí odečítače, ale obecně platí, že uživateli v takové situaci vždy chybí informace o kontextu, v němž právě pracuje. Také ucho, nepřivyklé poslouchat syntetickou řeč, nemusí hlasovému výstupu dobře rozumět.

Než se vydáme se screen readerem na web

Běžná praxe je dnes taková,že nevidomý uživatel předtím, než se vydá se screen readerem surfovat po webu, musí udělat a naučit se spoustu věcí. Vybrat si pro něj srozumitelnou hlasovou syntézu, naučit se pracovat s počítačem prostřednictvím klávesových povelů a to bez zrakové kontroly, atp. Odměnou mu je pak možnost bez větších obtíží získávat informace z běžných webových stránek a využívat další služby, které jsou dnes na Internetu dostupné.

No dobře, ale co kdybych si chtěl práci s webem poslepu přece jen vyzkoušet?

V takovém případě bych doporučil držet se jednoho ze dvou tutoriálů, které jsme s kolegy před časem přeložili:

Ale ani takový test (či spíše řekněme vyzkoušení si, jak lze s webem poslepu pracovat), samozřejmě nelze považovat za důkaz toho, že je daný web bezbariérový. To, že mi screen reader na webu „něco čte“, v žádném případě není záruka toho, že web je přístupný.

Metodiky přístupnosti

Vhodnou cestou, jak se s přístupností webu pro nevidomé uživatele vypořádat, je držet se některé z metodik přístupnosti. Pro ty, kteří se chtějí do této tématiky ponořit hlouběji, je vhodné třeba doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Pro získání rychlého přehledu se pak hodí například 12 požadavků na přístupnost, které hodně pomohou a moc nestojí.

Související odkazy