Archiv rubriky: Přístupnost webu

Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe

Akce a přednášky, Přístupnost webu,

Ve středu 13. května 2015 jsem prezentoval tématiku přístupnosti na celostátní knihovnické konferenci Elektronické služby knihoven III, kterou pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Můj příspěvek se jmenoval Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe. Povídal jsem o tom, že i knihovnám může přístupnost přinést celou řadu výhod – snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na knihovnu jako takovou. Účastníky jsem seznámil s tím, jak testujeme přístupnost v soutěži Biblioweb, na jaké problémy na webech knihoven nejčastěji narážíme, a jak je možné tyto bariéry odstranit. A v neposlední řadě jsem jim ukázal to, jak i malou změnou na webové stránce lze výrazně zlepšit její přístupnost a získat tak výhody, které přístupnost přináší.

K dispozici jsou komentované slajdy i videozáznam prezentace. Pokud by toto téma někoho zajímalo detailněji, obojí najde na konci tohoto blogpostu. A není to jen pro knihovny – když si nahradíte slovo knihovna třeba slovem neziskovka, tak to funguje úplně stejně 😉

Děkuji kolegům ze zlínské knihovny za pozvání a těším se zase někdy na setkání. A také na hodně přístupných webů knihoven.

Komentované slajdy

Videozáznam prezentace

Související odkazy

Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?

Asistivní software a hardware, Návody, Názory, Přístupnost webu

„Rád bych otestoval svůj web pomocí screen readeru. Můžeš mi prosím nějaký doporučit?“ Čas od času dostávám tento či hodně podobný dotaz. Vývojář nebo správce webu se chce přesvědčit o tom, zda a jak je jeho web přístupný pro nevidomé uživatele, a rád by si jej prošel pomocí screen readeru. Osobně ale tento postup nepovažuji za příliš šťastnou cestu jak zjistit, zda web je či není pro uživatele screen readerů přístupný. Proč?

Jak se pracuje se screen readerem

Screen readery/ odečítače obrazovky jsou poměrně komplexní programy a pro člověka, který je neumí ovládat, obvykle není nikterak triviální s nimi pracovat. Rozdíly oproti běžnému používání webu jsou jak ve způsobu práce, tak ve způsobu vnímání informací, které jsou v tomto případě uživateli předávány prostřednictvím hlasového či hmatového výstupu. Při práci se screen readerem je třeba místo intuitivního vizuálně orientovaného přístupu s počítačem pracovat spíše analyticky. Pracovní postupy jsou sekvence příkazů s minimálním povědomím o kontextu, ve kterém se právě uživatel nachází. Odečítač obrazovky totiž čte vždy jen tu položku, která má právě focus, některé další informace (například nechat si přečíst titulek okna, v němž se právě nacházím) je možné zjistit pomocí funkcí odečítače, ale obecně platí, že uživateli v takové situaci vždy chybí informace o kontextu, v němž právě pracuje. Také ucho, nepřivyklé poslouchat syntetickou řeč, nemusí hlasovému výstupu dobře rozumět.

Než se vydáme se screen readerem na web

Běžná praxe je dnes taková,že nevidomý uživatel předtím, než se vydá se screen readerem surfovat po webu, musí udělat a naučit se spoustu věcí. Vybrat si pro něj srozumitelnou hlasovou syntézu, naučit se pracovat s počítačem prostřednictvím klávesových povelů a to bez zrakové kontroly, atp. Odměnou mu je pak možnost bez větších obtíží získávat informace z běžných webových stránek a využívat další služby, které jsou dnes na Internetu dostupné.

No dobře, ale co kdybych si chtěl práci s webem poslepu přece jen vyzkoušet?

V takovém případě bych doporučil držet se jednoho ze dvou tutoriálů, které jsme s kolegy před časem přeložili:

Ale ani takový test (či spíše řekněme vyzkoušení si, jak lze s webem poslepu pracovat), samozřejmě nelze považovat za důkaz toho, že je daný web bezbariérový. To, že mi screen reader na webu „něco čte“, v žádném případě není záruka toho, že web je přístupný.

Metodiky přístupnosti

Vhodnou cestou, jak se s přístupností webu pro nevidomé uživatele vypořádat, je držet se některé z metodik přístupnosti. Pro ty, kteří se chtějí do této tématiky ponořit hlouběji, je vhodné třeba doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Pro získání rychlého přehledu se pak hodí například 12 požadavků na přístupnost, které hodně pomohou a moc nestojí.

Související odkazy

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Návody, Přístupnost webu,

Pokud jste si mysleli, že pečlivým přidáváním atributu title k odkazům a jiným prvkům na webové stránce zlepšujete její přístupnost, tak vás dnes bohužel zklamu. Atribut title a jeho použití je – až na několik výjimek popsaných níže – často spíše ku škodě věci, než že by přístupnost nějak zlepšoval. Obzvlášť v případě, kdy jsou do atributu title umisťovány důležité informace, k nimž se uživatel nemá možnost dostat jiným způsobem.

Hlavní nevýhody použití atributu title osobně vidím v následujících věcech:

  • jeho obsah je přístupný pouze uživatelům, kteří k práci s webem používají myš,
  • jeho obsah není přístupný uživatelům mobilních zařízení při ovládání dotykem,
  • jeho obsah není přístupný uživatelům, kteří k práci s webem používají výhradně klávesnici.

Spoléhat se tedy na to, že se s informací umístěnou v atributu title budou moci uživatelé bez problémů seznámit, je mylné, protože uživatelé, kteří pracují s webem pouze pomocí klávesnice nebo používají dotykové ovládání, se k obsahu atributu title vůbec nedostanou. Což nemusí vadit v případě, kdy atribut title obsahuje pouze doplňkovou informaci k hlavnímu sdělení. Problematické to ovšem může být v případě, kdy je atribut title jediným nositelem dané informace a uživatel nemá jinou možnost, jak se k ní dostat.

V jistých situacích může dávat smysl atribut title pro sdělení doplňkové informace použít, i když i zde se zpravidla dají najít lepší cesty, jak uživateli požadovanou informaci poskytnout.

  • Prvním příkladem mohou být nápovědné popisky pro formulářové prvky. V takovém případě jsou k dispozici uživatelům odečítačů obrazovky (ty jim je přečtou společně s popisky formulářových prvků) a současně jsou i zobrazeny ve chvíli, kdy si na prvek uživatel najede myší. Stále nám ale zůstávají uživatelé, pro které tyto informace zůstávají skryté. Nápověda se může hodit i uživatelům, kteří vyplňují formulář přes dotykový mobilní telefon a nebo jej ovládají výhradně z klávesnice. Proto je lepší tyto nápovědné texty umístit na stránku v podobě, v níž se s nimi budou moci bezproblémově seznámit i tyto skupiny uživatelů.
  • Druhým příkladem mohou být popisky ikon a dalších grafických prvků. Zde může obsah atributu title uživateli pomoci zjistit (obzvlášť, pokud význam ikony nemusí být na první pohled zřejmý), k čemu ikona slouží a co se po kliknutí na ni stane. Současně ale platí, že takový grafický prvek by měl mít definovánu textovou alternativu pomocí atributu alt a ideální samozřejmě je, když už samotná ikona je dostatečně návodná a žádná nápověda tedy není vůbec potřeba.

Rada závěrem tedy zní – až budete někdy chtít umístit nějakou informaci do atributu title, zamyslete se, zda náhodou neexistuje lepší způsob, jak ji uživatelům prezentovat. Mám za to, že v celé řadě případů jej najdete 🙂

Související odkazy