Archiv rubriky: Přístupnost webu

Nestandardně vytvořené formulářové prvky jsou z hlediska přístupnosti velký problém

Dnešní článek nebude o nedostatečném barevném kontrastu, titěrném písmu či nedostatečném odlišení odkazů od okolního textu (byť i to jsou témata, která by si zasloužila samostatné příspěvky). Rád bych se dnes podíval na věc, která se pomalu a plíživě šíří českým i zahraničních webem a znepříjemňuje život řadě uživatelů. O čem je řeč? O formulářových prvcích, které nejsou přístupné z klávesnice a/nebo pro uživatele asistivních technologií.

V čem je problém?

V nahrazení (či lépe řečeno překrytí) standardních formulářových prvků (například zaškrtávacích políček či přepínačů) prvky, které sice vizuálně vypadají jako zaškrtávátko či přepínač, ale na úrovni kódu tomu tak není a nejsou buď ovladatelné z klávesnice, nebo je jako formulářové prvky „nevidí“ asistivní technologie. Jedno z pravidel přístupnosti a použitelnosti přitom říká, že veškeré prvky na stránce musí být přístupné a ovladatelné z klávesnice. Bohužel tomu tak ale často není.

Ano, už jsem se setkal i s názorem „hlavně to musí být hezké, aby to lidi chtěli používat“. Já osobně (a věřím, že nejsem sám) to ale vidím jinak – když nebude web použitelný a přístupný, tak ho pěkná grafika nezachrání. Samozřejmě po nikom nechci, aby měl kvůli přístupnosti nepěkný web (to, že jde přístupnost a pěkný design skloubit dohromady a že pěkný design může přístupnosti pomoci, je obecně známý fakt), ale povyšování designu nad funkčnost, přístupnost a uživatelskou přívětivost mi začíná čím dál tím víc vadit.

Jak z toho ven

Řešení je přitom velmi jednoduché. První cestou je respektovat standardy, nevymýšlet znovu kolo a používat standardní formulářové prvky. Možná nejsou tak cool jako ty nakreslené grafikem, ale zaručeně budou fungovat napříč systémy a všem uživatelům. A třeba u takové platební brány jsou nepřístupné rozbalovací seznamy „megafail“. K čemu je uživateli, že jsou hezké, když mu brání v zaplacení? Tento příklad je navíc živou a reálnou ukázkou toho, jak se nepřístupným webem připravit o peníze.

Druhou cestou je pak použít techniky z WAI ARIA, které jsou přesně pro tyto účely určeny.

Jak si může pomoci uživatel

Protože přesvědčit autory webu o potřebných úpravách je dost často běh na dlouhou trať, samozřejmě hledáme cesty, jak situaci operativně vyřešit na straně klienta a nabídnout nějaké okamžité řešení. S kolegy v GALOPu jsme proto připravili bookmarklet, který danou situaci jednoduše řeší. Pokud jej chcete používat, pak si stačí standardním způsobem vytvořit v prohlížeči novou záložku, pojmenovat ji například Zobrazit skryté prvky formuláře

a do pole Adresa URL v dialogovém okně pro vytvoření záložky zkopírovat následující kód:

javascript:(function(){var formElements;var i;formElements = $("select[style]");for(i=0;i<formElements.length;i++){formElements[i].setAttribute("style","");}formElements = $("input[type='checkbox'][style]");for(i=0;i<formElements.length;i++){formElements[i].setAttribute("style","");} })();

Od této chvíle pokaždé, když narazíte na problém s nepřístupnými formulářovými poli kvůli jejich skrytí, si stačí na dané stránce zobrazit Oblíbené položky, najít a potvrdit záložku Zobrazit skryté prvky formuláře a pak už pro váš odečítač budou skryté prvky přístupné a vy s nimi můžete standardním způsobem pracovat.

Bookmarklet si můžete vyzkoušet například na stránce s formulářem pro nastavení newsletteru dTestu.

Ukázka formuláře na stránce dtest.cz

Související odkazy

Děkuji Michalu Jelínkovi za otestování řešení v praxi a zpětnou vazbu.

Tutoriály tvorby přístupného webu od Web Accessibility Initiative (WAI)

Web Accessibility Initiative (WAI) při W3C pokračuje v přípravách tutoriálů tvorby přístupného webu v souladu s doporučením WCAG 2.0 s názvem Guidance on how to create websites that meet WCAG. Jejich cílem je nabídnout praktické příklady a ukázat, jak tvořit obsah přístupný lidem s postižením a nabídnout jim tak lepší uživatelský prožitek.

Tutoriály působí přehledným dojmem a pokrývají různá témata, související s činnostmi, které při své práci potřebují znát tvůrci webů. Aktuálně jsou formou praktických příkladů, obsahujících i ukázky kódu, zpracována tři témata: obrázky, tabulky a formuláře. K dispozici jsou i odkazy na konkrétní techniky WCAG 2.0, které se k jednotlivým tématům vztahují.

Jako další by měla přijít na řadu témata jakými jsou přístupné carousely či různé způsoby řešení navigace, výhledově by pak mohlo být zpracováno například strukturování obsahu stránky, zpřístupnění infografiky nebo modálních oken.

Těším se, že obsah bude dále přibývat, protože po praktických příkladech řešení konkrétních případů je neustále poptávka 😉

Za inspiraci k článku děkuji Martinu Kleinovi.

Má dnes ještě smysl aktualizovat metodiku Blind Friendly Web?

Čas od času dostanu dotaz, jakou metodiku přístupnosti doporučit zájemcům, kteří se chtějí seznámit s tématikou přístupnosti. Metodiku Blind Friendly Web 2.3 už v současné době nedoporučuji, je skoro 10 let stará a byť informace v ní stále platí, nejsou už pro dnešní pojetí přístupnosti dostačující. Proto čas od času zvažuji, že bych tuto metodiku aktualizoval. S ohledem na existenci metodiky WCAG 2.0, kterou momentálně považuji za to nejlepší, co se dá nabídnout, současně přemýšlím, zda to není zbytečné. Na druhou stranu je ale fakt, že WCAG 2.0 je hodně složitý a rozsáhlý dokument a že by dokonce mohl v jistých případech zájemce spíše odradit, než v něm zájem o přístupnost vzbudit a posílit.

Myslíte si, že by bylo užitečné metodiku Blind Friendly Web upgradovat na verzi 3.0 do formy jakéhosi jednoduchého, přehledného a snadno aplikovatelného checklistu, který by neodradil a obsahoval to nejdůležitější včetně odkazů na další zdroje? Považovali byste takovou metodiku za užitečnou a dávalo by tedy smysl do její přípravy investovat čas? Nebo by to bylo znovuvynalézání kola?

Jaký je váš názor z praxe? Pomozte mi prosím a podělte se o něj v komentářích (kdyby náhodou komentáře nedostačovaly, vyrobím hlasovací formulář 😉 Děkuju.