Archiv rubriky: Přístupnost webu

Twitter je opět o něco přístupnější nejen pro uživatele se zrakovým postižením

Nabídnutím možnosti přidávat alternativní textové popisky k obrázkům u tweetů udělal Twitter další velký krok k lepší přístupnosti na něm publikovaného obsahu.

Už poměrně dlouhou dobu dávám Twitter jako příklad běžně dostupné (a současně hodně používané) služby, jejíž provozovatelé berou přístupnost v potaz a snaží se ji průběžně a systematicky vylepšovat. První test přístupnosti webového rozhraní Twitteru jsem dělal už v roce 2009 (více informací v článku Twitter a přístupnost) a až na několik drobných zádrhelů bylo už v té době přístupné a použitelné i pro uživatele s těžkým postižením zraku.

K dalšímu velkému vylepšení pak došlo v roce 2013, kdy Twitter zlepšil přístupnost svého webového rozhraní z klávesnice. Následně je také prošpikoval technikami z WAI ARIA a posunul tak komfort jeho ovládání poslepu na vyšší úroveň – nevidomí uživatelé tak jsou například automaticky informováni o počtu zbývajících znaků v tweetu či mají přístupné seznamy s hashtagy nebo uživatelskými jmény.

https://twitter.com/twitter/status/714828298862198784

Na konci března letošního roku pak došlo k dalšímu velkému kroku směrem k lepší přístupnosti Twitteru. Tentokrát se nejednalo o zlepšení přístupnosti rozhraní Twitteru, ale o nabídnutí možnosti přidávat textové popisky k obrázkům, které jsou součástí tweetu. Tato možnost je (zatím) dostupná pouze v aplikacích Twitteru pro iOS a Android. Pokud chcete začít ke svým obrázkům přidávat popisky, je třeba tuto možnost v rozhraní aplikace nejprve zapnout – detailní popis lze najít v článku Making images accessible for people on Twitter.

Twitter - Nastavení - Vytvářet popisy obrázků

Tématu se podrobně věnuje i Marco Zehe ve svém blogpostu How to: Add image descriptions to pictures you tweet. Zájemce o detailní instrukce, jak tuto novou funkcionalitu používat, si proto dovolím odkázat na Marcův článek.

https://www.marcozehe.de/2016/03/30/how-to-add-image-descriptions-to-pictures-you-tweet/

Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik se tato funkce mezi uživateli Twitteru ujme, aktivují si ji a najdou si čas popisky k obrázkům přidávat. Osobně jsem optimista a věřím, že časem budou na Twitteru obrázky bez alternativních textových popisků minulostí.

Proč je „Mobile First“ přístup dobrý i pro přístupnost

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou i lépe přístupné.

V článku Co je to „Mobile First“? Ale doopravdy popsal Martin Michálek výhody, které přináší „Mobile First“ přístup při vývoji webu. Martin mimo jiné píše:

Mobile First má, kromě jiného, potenciál vylepšit desktopové verze webů třeba tím, že designéry nutí více se zaměřovat na jádro problému.

Jedním z dalších argumentů, které dle mého názoru a zkušeností hrají do karet Mobile First přístupu při návrhu webu a o kterém je dobré vědět, je i lepší přístupnost. Proč?

Když se na přístupnost podíváme optikou řešení v technické rovině, máme dnes robustní nástroje jak na straně uživatelů (například screen reader JAWS), tak vývojářů (například metodika WAI ARIA). A pokud jsou tyto nástroje vhodně používány na obou stranách, pak by uživatelé webu neměli při práci s webem narážet v technické rovině na nějaké problémy.

Kdy a kde tedy může „Mobile First“ přístup z hlediska přístupnosti pomoci?

První oblastí je srozumitelnost a přehlednost. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat přístupnostní faktory na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů při práci s webem komplikuje život více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Pokud je ale třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým „Mobile First“ webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Lepší přístupnosti také napomáhá velikost ovládacích prvků, která při „Mobile First“ respektuje velikost displeje a specifika ovládání. Na menších displejích mají tlačítka a další ovládací prvky větší rozměry, aby se uživatelům webové rozhraní na menším displeji snadno ovládalo a například při vyplňování formuláře omylem nepotvrdili jiné tlačítko. Což by se v případě, kdy rozhraní není uzpůsobeno velikosti displeje, mohlo velmi snadno stát.

S velikostí ovládacích prvků velmi úzce souvisí velikost písma. Pro tu platí to samé, co pro ovládací tlačítka. Písmo je při „Mobile First“ přístupu zpravidla dostatečně velké a snadno čitelné. A když už jsme u písma a velikosti prvků – pokud může přístupnost webů na mobilních zařízeních něco opravdu zkomplikovat, pak je to zakázání zoomování/přiblížení obsahu. Proto se velmi přimlouvám za to, abyste u svých webů toto nezakazovali a ponechali uživatelům možnost si obsah stránky v případě potřeby přiblížit. Děkuji.

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou tedy už ze své podstaty lépe přístupné. Takže pokud na základě výše uvedených faktů budeme na „Mobile First“ nahlížet jako na „Mobile and Accessibility First“, tak tím určitě nic nepokazíme 🙂

Související odkazy

Na koho se obrátit, když si chci nechat vytvořit skvěle přístupný web

Žádostí o doporučení webdeveloperského studia či freelancera, který umí vytvořit přístupný web, jsem dostal v poslední době několik. Své tipy jsem sepsal, a protože by mohly posloužit i někomu dalšímu, dávám je veřejně k dispozici.

Tak pojďme na to 🙂

Kdybych si chtěl nechat vytvořit přístupný e-shop, oslovil byl buď PeckaDesign, nebo w3w.cz. Co jsem měl možnost seznámit se (a používat) výsledky jejich práce, tak v obou případech se jednalo z hlediska přístupnosti o velmi povedené e-shopy.

Pokud bych potřeboval schopného frontendistu, obrátil bych se buď na Martina Michálka, Dana Střelce nebo na Superkodéry, protože je považuju za naprostou špičku v oboru.

Kdybych sháněl webového grafika, který nenahlíží na web jako na sadu plakátů propojených odkazy a neulétává na titěrném a obtížně čitelném písmu, určitě bych oslovil Pavla Kouta z WEBface nebo Filipa Košnara. S Pavlem jsme se potkali u několika projektů a Filip je autorem grafického návrhu vzdělávacího portálu Pélion.

Kdybych byl zastupitel obce nebo města a sháněl dodavatele, který by mi vytvořil přístupný obecní nebo městský web, určitě bych kontaktoval WEBHOUSE. Přístupnosti se věnují dlouhodobě a s jejich redakčním systémem lze bez obtíží vytvořit přístupný web.

Přípravu nového webu (nebo redesign toho stávajícího) bych se určitě nebál svěřit Pixymu, Plaváčkovi, Vítkovi Dlouhému z Nuvio, Michalu Malénkovi nebo Janu Brblovi Bažantovi. Pixy je mimo jiné spoluautorem Dogma W4 i původních českých Pravidel přístupnosti, která vznikla ještě na Ministerstvu informatiky. S Plaváčkem jsme spolupracovali na zpřístupnění webu obce Třebihošť, který dodnes používám na školeních jako příklad toho, jak se to má dělat, s Vítkem na zpřístupnění webu ČÚZK, no a Michal je autorem stávající podoby Blind Friendly Webu (která mimochodem vychází z šablony od Nuvio Templates). S Brblou jsme pak svého času velmi intenzivně spolupracovali na co nejlepším zpřístupnění webu Knihovny digitálních dokumentů.

No a kdybych hledal nějaké open source řešení, jednoznačně bych sáhnul po WordPressu. Přijde mi, že má nejpropracovanější přístupnostní ekosystém (hodně wordpressích vzhledů/themes je accessibility ready) a má přístupný nejen frontend, ale i backend. No a když na něm běží i POSLEPU, tak to určitě nebude špatná volba 🙂

Výčet výše určitě není úplný a je skoro jisté, že jsem na někoho se zkušenostmi v oblasti přístupnosti zapomněl 🙁 Tvoříte weby a berete při tom přístupnost na zřetel? Nenašli jste se v tomto seznamu a chtěli byste v něm být? Připomeňte se mi prosím v komentářích a něco s tím provedeme 🙂

Děkuji.