Archiv rubriky: Přístupnost webu

Na koho se obrátit, když si chci nechat vytvořit skvěle přístupný web

Žádostí o doporučení webdeveloperského studia či freelancera, který umí vytvořit přístupný web, jsem dostal v poslední době několik. Své tipy jsem sepsal, a protože by mohly posloužit i někomu dalšímu, dávám je veřejně k dispozici.

Tak pojďme na to 🙂

Kdybych si chtěl nechat vytvořit přístupný e-shop, oslovil byl buď PeckaDesign, nebo w3w.cz. Co jsem měl možnost seznámit se (a používat) výsledky jejich práce, tak v obou případech se jednalo z hlediska přístupnosti o velmi povedené e-shopy.

Pokud bych potřeboval schopného frontendistu, obrátil bych se buď na Martina Michálka, Dana Střelce nebo na Superkodéry, protože je považuju za naprostou špičku v oboru.

Kdybych sháněl webového grafika, který nenahlíží na web jako na sadu plakátů propojených odkazy a neulétává na titěrném a obtížně čitelném písmu, určitě bych oslovil Pavla Kouta z WEBface nebo Filipa Košnara. S Pavlem jsme se potkali u několika projektů a Filip je autorem grafického návrhu vzdělávacího portálu Pélion.

Kdybych byl zastupitel obce nebo města a sháněl dodavatele, který by mi vytvořil přístupný obecní nebo městský web, určitě bych kontaktoval WEBHOUSE. Přístupnosti se věnují dlouhodobě a s jejich redakčním systémem lze bez obtíží vytvořit přístupný web.

Přípravu nového webu (nebo redesign toho stávajícího) bych se určitě nebál svěřit Pixymu, Plaváčkovi, Vítkovi Dlouhému z Nuvio, Michalu Malénkovi nebo Janu Brblovi Bažantovi. Pixy je mimo jiné spoluautorem Dogma W4 i původních českých Pravidel přístupnosti, která vznikla ještě na Ministerstvu informatiky. S Plaváčkem jsme spolupracovali na zpřístupnění webu obce Třebihošť, který dodnes používám na školeních jako příklad toho, jak se to má dělat, s Vítkem na zpřístupnění webu ČÚZK, no a Michal je autorem stávající podoby Blind Friendly Webu (která mimochodem vychází z šablony od Nuvio Templates). S Brblou jsme pak svého času velmi intenzivně spolupracovali na co nejlepším zpřístupnění webu Knihovny digitálních dokumentů.

No a kdybych hledal nějaké open source řešení, jednoznačně bych sáhnul po WordPressu. Přijde mi, že má nejpropracovanější přístupnostní ekosystém (hodně wordpressích vzhledů/themes je accessibility ready) a má přístupný nejen frontend, ale i backend. No a když na něm běží i POSLEPU, tak to určitě nebude špatná volba 🙂

Výčet výše určitě není úplný a je skoro jisté, že jsem na někoho se zkušenostmi v oblasti přístupnosti zapomněl 🙁 Tvoříte weby a berete při tom přístupnost na zřetel? Nenašli jste se v tomto seznamu a chtěli byste v něm být? Připomeňte se mi prosím v komentářích a něco s tím provedeme 🙂

Děkuji.

Probíhá už 6. průzkum mezi uživateli screen readerů

Americký WebAIM spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #6. Tento je již v pořadí šestý, opět obsahuje 24 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 10 minut.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů.

Průzkum bude k dispozici do 24. července 2015 a výsledky by měly být zveřejněny už na konci července.

Pro ty, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte.

Související odkazy

Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe

Ve středu 13. května 2015 jsem prezentoval tématiku přístupnosti na celostátní knihovnické konferenci Elektronické služby knihoven III, kterou pořádala Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Můj příspěvek se jmenoval Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe. Povídal jsem o tom, že i knihovnám může přístupnost přinést celou řadu výhod – snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na knihovnu jako takovou. Účastníky jsem seznámil s tím, jak testujeme přístupnost v soutěži Biblioweb, na jaké problémy na webech knihoven nejčastěji narážíme, a jak je možné tyto bariéry odstranit. A v neposlední řadě jsem jim ukázal to, jak i malou změnou na webové stránce lze výrazně zlepšit její přístupnost a získat tak výhody, které přístupnost přináší.

K dispozici jsou komentované slajdy i videozáznam prezentace. Pokud by toto téma někoho zajímalo detailněji, obojí najde na konci tohoto blogpostu. A není to jen pro knihovny – když si nahradíte slovo knihovna třeba slovem neziskovka, tak to funguje úplně stejně 😉

Děkuji kolegům ze zlínské knihovny za pozvání a těším se zase někdy na setkání. A také na hodně přístupných webů knihoven.

Komentované slajdy

Videozáznam prezentace

Související odkazy