Archiv štítku: Screen Reader

Firefox Quantum a odečítače obrazovky: jaký je aktuální stav?

Na začátku listopadu jsem v článku Používáte prohlížeč Firefox s asistivními technologiemi? Na Firefox Quantum zatím nepřecházejte doporučoval uživatelům používat Firefox 52 ESR, která je kompatibilní s aktuálními verzemi asistivních technologií.

Ve Firefoxu Quantum byl totiž úplně změněn přístup k asistivním technologiím a zrychlení prohlížeče se bohužel nepromítlo do zrychlení práce uživatelů odečítačů obrazovky. Ani uživatelům nových kompatibilních verzí odečítacích a zvětšovacích programů tenkrát nebylo možné přechod na Firefox 57 Quantum doporučit. Odezva odečítače obrazovky ve Firefoxu 57 se kvůli změnám v jeho architektuře značně zpomalila a prohlížeč tedy nebyl vhodný pro běžnou každodenní práci.

Tato situace se naštěstí pozvolna mění.

NVDA & Firefox Quantum

V druhé polovině ledna vydaný Firefox 58 vyřešil problémy s odečítačem obrazovky NVDA, který už je možné s tímto prohlížečem používat i pro běžnou práci. Sám jsem tuto kombinaci vyzkoušel a při běžném brouzdání po webu nenarazil na žádný problém. Problémy s rychlostí odezvy mohu nadále přetrvávat u některých velkých a složitých stránek s mnoha odkazy nebo mnoha různými formáty textů apod. Tyto problémy by měla vyřešit verze Firefoxu 59, která bude vydána v polovině března.

Více informací lze najít v článcích Firefox 58 vyřeší problémy s NVDA a NVDA and Firefox 58 – The team is regaining strength.

JAWS & Firefox Quantum

Obě strany, Freedom Scientific i Mozilla, intenzivně spolupracují na změnách potřebných k tomu, aby uživatelé JAWSu mohli Firefox používat tak, jak byli zvyklí. Anglická verze JAWSu, obsahující potřebné změny, by měla být vydána v březnu. Změny, potřebné na straně Firefoxu, by měla obsahovat verze, vydaná v květnu.

V případě JAWSu a Firefoxu zatím nelze jinak, než doporučit setrvat u Firefoxu 52 ESR. Vyzkoušel jsem aktuální verzi JAWSu 2018 s Firefoxem 58 a pro běžnou práci tuto kombinaci zatím nelze doporučit – prodlevy jsou stále příliš dlouhé.

Více informací lze najít v článku Mozilla and Freedom Scientific working together on Firefox compatibility.

Jak si nainstalovat prohlížeč Firefox 52 ESR

  • Stáhněte si instalátor českého Firefoxu 52 ESR.
  • Pokud máte spuštěný prohlížeč Firefox, ukončete jej.
  • Spusťte stažený instalátor a postupujte podle pokynů v průvodci instalací. Když zvolíte Standardní instalaci, budete dotázáni jen na složku, do které chcete Firefox nainstalovat (průvodcem navrženou složku můžete potvrdit). Firefox 52 ESR se nainstaluje i přes novější verzi Firefoxu (včetně aktuální verze 56) a zachová veškerá jeho nastavení.

Spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze odečítacího programu JAWS 2018

Rádi bychom zájemcům nabídli k vyzkoušení českou verzi odečítacího programu JAWS 2018, jejíž veřejné beta testování dnešním dnem v GALOPu zahajujeme.

Instalační soubory najdete na adresách:

Z nových funkcí verze 2018 bychom rádi zmínili (kromě zjevné změny v číslování verzí 🙂

  • zcela nový instalační program,
  • podporu hlasů Microsoft Mobile ve Windows 10,
  • nové nastavení výřečnosti pro virtuální kurzor,
  • podporu prohlížeče Microsoft Edge,
  • Rozpoznávání textu ze stolních skenerů (aktuálně dostupné pouze z menu JAWSu, ne přes skupinovou klávesovou zkratku),
  • Clonu obrazovky pro vyšší soukromí,
  • funkci Řeč na vyžádání,
  • přístup k pokročilé gramatice hesel ze slovnik.seznam.cz přes funkci Prozkoumat.

Kompletní soupis novinek JAWSu 2018 je k dispozici na www.galop.cz/doc/jaws/jaws2018novinky.html

Český JAWS verze 2018 podporuje všechny 32bitové i 64bitové edice Windows 7, 8.1 a 10; Windows XP a Windows Vista již podporovány nejsou.

Stejně jako u předchozích verzí probíhá instalace v jednom kroku, součástí instalace je i Hlasový výstup HLAS pro JAWS, takže pro instalaci na čistý počítač připojený k Internetu teoreticky stačí stáhnout a nainstalovat jeden jediný soubor.

Máte-li v počítači nainstalováno anglické vydání verze 2018, je nutné jej z počítače před instalací českého vydání odinstalovat.

Chcete-li s verzí 2018 používat WinTalker Voice, Elišku, Zuzanu či Ivetu, je vhodné tyto syntezátory nainstalovat ještě před instalací JAWSu. Budou pak pro ně automaticky vytvořeny příslušné hlasové profily.

Pro hlášení případných chyb prosím použijte adresu jaws@galop.cz. Všemi relevantními podněty se s kolegy budeme zabývat a pokusíme se je zohlednit při vydání finální české verze JAWS 2018, jež by měla následovat během několika týdnů.

Na závěr bychom jako vždy rádi oficiálně poděkovali všem, kteří se v posledních měsících podíleli na testování nové verze, a stejně tak i vám všem, kteří svým podnětem v rámci veřejného testování ještě pomůžete JAWS 2018 vylepšit.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Schopnost otestovat si, zda web, který vytvářím, neobsahuje žádné zásadní prohřešky proti pravidlům přístupnosti, by měla patřit mezi základní dovednosti každého webdesignéra. S tím, jak si takový jednoduchý audit přístupnosti webu udělat, seznamuje diváky v následujícím videu Rob Dodson. A protože mnou doporučovaný postup vypadá až na drobnosti prakticky stejně, pojďme si ukázat, jak takový jednoduchý audit provést a na co se zaměřit.

How I do an accessibility audit — A11ycasts #11

Jednoduchý audit přístupnosti pokrývá následující stěžejní oblasti

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

První věc, kterou je vhodné zkontrolovat, je přístupnost a ovladatelnost prvků z klávesnice. Klávesnice je nejdostupnější nástroj pro testování přístupnosti webu, protože i přes čím dál větší zastoupení mobilních zařízení se stále jedná o primární vstupní zařízení a každý uživatel ji má po ruce.

Jak na to? Přístupnost z klávesnice velmi jednoduše otestujeme tak, že na klávesnici začneme mačkat tabulátor. Pokud jsme se tímto způsobem schopni dostat na každý prvek a máme možnost jej z klávesnice obsloužit, pak je vše v nejlepším pořádku.

Nezapomeneme také ověřit, zda

  • prvek, který při ovládání z klávesnice získá focus, je dostatečně zvýrazněn a uživatel je tak vizuálně informován o tom, na jakém prvku se právě nachází.
  • na stránce není žádný obsah mimo viditelnou oblast obrazovky, který může nedopatřením získat focus,
  • na stránce jsou k dispozici přeskakovací (skip to) odkazy.

Vyzkoušení jednoduché navigace po webu pomocí screen readeru

Znalost alespoň základní obsluhy některého ze screen readerů by dnes už měla také patřit mezi dovedosti tvůrců webů. Od webového vývojáře se samozřejmě neočekává, že bude znát všechny jejich funkce a bude schopen plnohodnotně nasimulovat práci nevidomého uživatele. Cílem je provést základní otestování, zda na uživatele screen readeru nečeká na webové stránce nějaká past, znemožňující mu práci s ní – tedy zda grafické prvky mají alternativní textové popisky, prvky, které slouží k interakci s uživatelem (tlačítka, rozbalovací seznamy…), je možné obsloužit, či zda dynamicky zobrazený obsah získá focus.

Více informací o tom, jaké kombinace screen readerů a prohlížečů (a jakým způsobem) používat, najdete v článcích

Adam na workshopu JAWS a braille

Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky

Správné strukturování webové stránky korektně vyznačenými nadpisy a oblastmi stránek pomáhá uživatelům screen readerů v porozumění tomu, jak je webové stránka rozvržena. Umožňuje jim také efektivní práci s webem a nabízí možnost rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují. Dobře vytvořenou strukturu stránky si můžeme představit jako obsah knihy – podobně, jako z obsahu získáme představu o názvech kapitol a díky vazbě název kapitoly–číslo stránky se můžeme rychle v knize přesunout tam, kam potřebujeme, stejnou službu udělá uživateli screen readeru nadpisová osnova a oblasti stránky.

Další informace lze najít v článcích Jak definovat strukturu v HTML a proč jsem začal mít rád HTML5 tagy a Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů – praktický návod.

Otestovat strukturu je možné jak pomocí screen readeru, tak pomocí některého z mnoha rozšíření pro webové prohlížeče (nabízí se například Web Developer).

Bližší informace k testování pomocí screen readerů viz

Představu o tom, jak taková nadpisová osnova vypadá třeba zde na Poslepu.cz, si můžete udělat z následujícího screenshotu (uživatelé screen readerů si ji mohou vyvolat pomocí odpovídající funce svého screen readeru 🙂

Poslepu.cz: ukázka nadpisové osnovy

Barvy a dostatečný kontrast

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Nástrojů pro otestování dostatečného kontrastu existuje celá řada. Ve videu je doporučováno aXe extension od Deque Systems. Jedná se o jednoduché rozšíření, pomocí nějž je možné provést automatický audit stránky a nechat se upozornit na možné problémy. Jednou z testovaných oblastí je i dostatečný kontrast použitých barev.

Dalším rozšířením, které k testování používám, je Accessibility Developer Tools. Funguje podobně jako aXe extension, kromě upozornění na nedostatečný kontrast ale nabízí i doporučení, jaké barvy použít, aby byly vzájemně dostatečně kontrastní.

Pokud Vám testování kontrastu na úrovni kódu přijde příliš komplikované, doporučuji vyzkoušet Colour Contrast Analyser, který nabízí uživatelsky přívětivější rozhraní.

Otázky, na které je dobré během testování najít odpovědi

  • Pokud procházím stránku z klávesnice (pomocí klávesy Tab), procházím ji ve smysluplném pořadí a dostanu se na na všechny ovládací prvky na stránce?
  • Je prvek, který získá focus, dostatečně zvýrazněn?
  • Nejsou na stránce nějaké prvky mimo viditelnou oblast, na které bych se neměl při průchodu stránky z klávesnice dostat, ale přesto se na ně dostanu?
  • Mohu projít stránku pomocí odečítače obrazovky, aniž bych někde uvízl (tj. dostal se z klávesnice na prvek, z něhož bych nemohl odejít)?
  • Mají všechny grafické prvky, které nesou významovou informaci, definován smysluplný alternativní textový popisek?
  • Jsou custom controls (prvky stránky, vytvořené na míru) přístupné a ovladatelné i pomocí odečítače obrazovky?
  • Je uživatel upozorněn v případě, že se na stránce objeví nový obsah?
  • Má stránka definovánu smysluplnou nadpisovou osnovu?
  • Je stránka vhodně strukturována pomocí oblastí stránky?
  • Je barva textu dostatečně kontrastní oproti barvě pozadí?
  • Má text ve výchozím nastavení dostatečnou velikost a je dobře čitelný?
  • Jsou odkazy v textu dostatečně (ideálně ne pouze barvou) odlišeny od okolního textu?

Testování přístupnosti jako součást vývoje webu

Na závěr videa pak zazní doporučení, se kterým nelze než souhlasit – zahrnout průběžné testování přístupnosti jako nedílnou součást vývoje webu a tím předcházet vzniku bariér.

Závěr

Tento přehled zcela jistě není vyčerpávající a nepokrývá všechny oblasti přístupnosti. Jeho hlavní výhoda a přínos spočívá v tom, že pomocí něj lze odhalit největší překážky v přístupnosti. Po jejich odstranění se tak může z webu, který bude pro uživatele se specifickými potřebami velmi obtížně přístupný, stát web, který bude vyhovovat alespoň základním požadavkům na přístupnost.