Archiv štítku: VoiceOver

Testování přístupnosti webu: doporučené kombinace screen readeru a prohlížeče

Asistivní software a hardware, Návody, Přístupnost webu, , , , , , , , ,

Testujete (či se chystáte testovat) přístupnost webových stránek s odečítači obrazovky a zajímá Vás, s jakými konkrétními kombinacemi odečítačů obrazovky a webových prohlížečů dává smysl takové testy dělat? Na základě svých zkušeností, potvrzených nedávnou diskusí na Twitteru, a také na základě výsledků 2016 GOV.UK assistive technology survey, doporučuji pro jednotlivé operační systémy používat následující kombinace.

MS Windows

Na Windows (stále nejpoužívanější platforma) jsou mezi nevidomými uživateli aktuálně nejpoužívanější následující dvě kombinace:

  • NVDA s Mozilla Firefox
  • JAWS s prohlížeči Google Chrome nebo Mozilla Firefox, které nahradily dlouhodobě používaný Internet Explorer.

Pokud zatím nejste s prací se screen readerem zcela obeznámeni (či si ji chcete připomenout), doporučuji k prostudování dva návody

Je také dobré vědět, že:

  • i přes 100 % získaných na www.html5accessibility.com, MS Edge bohužel zatím neposkytuje dostatečnou podporu jak pro JAWS, tak NVDA, a ani není rozšířen mezi uživateli, takže testovat s ním moc nedává smysl.
  • JAWS i NVDA nejsou standardní součástí systému, je potřeba je nejprve nainstalovat. U NVDA je případně možné použít i portable verzi.
  • JAWS nabízí 40 minutovou demoverzi, kterou ale dle licenčních podmínek nelze používat ke (komerčnímu) testování. NVDA je open source odečítač, který žádné takové omezení nemá.
  • JAWS spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí klávesové kombinace Insert + F4.
  • NVDA spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí pomocí klávesové kombinace CapsLock + Q.

OS X a iOS

Na zařízeních od Applu, které běží na operačních systémech OS X či iOS, je nejlepší testovat s kombinací VoiceOver a Safari. VoiceOver je nedílnou součástí systému a stačí jej spustit

  • na OS X pomocí Command+F5 (stejnou klávesovou kombinací jej pak lze i ukončit).
  • Na iOS buď přes Nastavení – Obecné – Zpřístupnění, vhodnější je ale nadefinovat si spuštění/ukončení VoiceOveru na trojí stisknutí tlačítka Plochy (více informací viz VoiceOver na iOS (příručka).

Stručný návod v angličtině, jak testovat přístupnost webu s VoiceOverem, je pak k dispozici v článku Using VoiceOver to Evaluate Web Accessibility.

Android

Na zařízeních s Androidem je k testování možné použít screen reader TalkBack s prohlížečem Google Chrome (nebo nejnovějším Firefoxem). TalkBack je – stejně jako VoiceOver – nabízen jako součást operačního systému, takže jej opět stačí jen spustit přes Nastavení – Přístupnost. Bližší informace k různým možnostem spouštění viz Zapnutí aplikace TalkBack, vypnutí TalkBacku se dělá přes Nastavení > Usnadnění > TalkBack.

Při testování na iOS nebo Androidu se vám může hodit Přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Roman Kabelka, lektor workshopu Úvod do tvorby webu v redakčním systému WordPress

Co je třeba umět

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš to s testováním přístupnosti pomocí screen readeru myslíte opravdu vážně. Což je z obecného úhlu pohledu dobře, protože seznámení se s potřebami a způsobem práce jedné z cílových skupin určitě není na škodu. Ale pozor, není to tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Rozhodně neplatí to, že si vezmete do ruky mobil, spustíte odečítač a začnete testovat – tak jednoduché to bohužel není, viz můj starší článek Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?).

Jestliže chcete, aby takové testování za něco stálo a obdrželi jste na základě něj relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak screen readery fungují, porozumět principům, na kterých pracují, a naučit se je obsluhovat. Pomoci vám v tom mohou například tutoriály, odkazované na konci tohoto článku. Bez těchto znalostí nedává moc smysl testovat přístupnost webu tímto způsobem, protože můžete

  • za problém v přístupnosti mylně považovat chyby, které ale budou způsobeny vaší neznalosti obsluhy screen readeru,
  • to, že „screen reader něco čte“, vyhodnotit jako potvrzení toho, že kontrolovaný prvek je přístupný (přestože tomu tak v reálu vůbec být nemusí).

Než se tedy do testování přístupnosti pustíte, zkuste si nejprve projít výše odkazované tutoriály a pokud na to máte prostor, tak není ani věci získat širší znalosti o přístupnosti například prostřednictvím některého z MOOCů o přístupnosti, které jsou aktuálně či v dohledné době nabízeny.

Pokud byste měli k testování přístupnosti se screen readery nějaký dotaz, zkuste na něj buď najít odpověď na Testing with Screen Readers – Questions and Answers, nebo jej napište sem do komentářů.

Přehled doporučených kombinací čtečky obrazovky a prohlížeče

  • MS Windows: JAWS + Google Chrome nebo Mozilla Firefox; NVDA + Mozilla Firefox
  • OS X a iOS: VoiceOver + Safari
  • Android: TalkBack + Google Chrome (eventuálně Mozilla Firefox)

Přehled doporučených studijních materiálů

Původní verze článku vyšla 24. listopadu 2016.

Jak na iPhone přes VoiceOver (video a audio kurz)

Aplikace, Asistivní software a hardware, Návody, , ,

Okamžik, z. ú. připravil pro začínající uživatele s těžkým postižením zraku audio a video kurz Jak na iPhone přes VoiceOver. VoiceOver je odečítač obrazovky, který je nedílnou součásti operačního systému iOS, a umožňuje s telefonem pracovat i bez zrakové kontroly.

Video kurz i jeho audio verze jsou koncipovány tak, aby se i úplný začátečník v postupných krocích naučil iPhone zcela samostatně používat. Výklad je uzpůsoben primární cílové skupině, tedy nevidomým uživatelům, kteří slyší při výkladu a předvádění jednotlivých funkcí kromě podrobného slovního popisu instruktora také přímé reakce hlasového výstupu mobilu. Video kurz umoňužje uživatelům sledovat, jak na telefonu správně provádět ovládací gesta.

Audio verze kurzu je mobilnější a využitelná například v přenosných audio přehrávačích přehrávačích. Kurz také může sloužit jako podpůrný materiál pro lektory obluhy kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Obsah kurzu

  1. Popis iPhonu a jeho odemčení
  2. Prohlížení obrazovky a pohyb po plochách
  3. Telefonování
  4. Gesta pro pohyb po obrazovce a práce s rotorem
  5. Psaní textu
  6. Diktování a práce s kontakty
  7. Zprávy a akce rotoru
  8. Poznámky a editace textu
  9. Nastavení VoiceOveru a další gesta
  10. Přepínač aplikací
  11. Stavový řádek
  12. Ovládací centrum
  13. Oznamovací centrum
  14. Uzamčená obrazovka
  15. Obrazovka Dnes
  16. Vyhledávání pomocí Spotlightu
  17. Internetový prohlížeč Safari
  18. Instalace aplikací a jejich uspořádání

Jak a kde kurz získat?

Kurz byl připraven s finanční podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

Aplikace, Asistivní software a hardware, Návody, , , , ,

Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

  • Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
  • Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
  • Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
  • Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
  • Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.