Archiv štítku: NVDA

Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít

Aplikace, Asistivní software a hardware, Nástroje, Návody, Názory, Příručka, Přístupnost webu, , , , , , , , , , , ,

V článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu jsem před dvěma lety publikoval návod, jak si jednoduše otestovat přístupnost webu a odhalit alespoň největší bariéry. Takto koncipovaný test samozřejmě nemůže nahradit profesionálně provedený audit přístupnosti, nicméně pro vytvoření si základní představy o tom, jak je na tom váš web s přístupností, je stále více než dostačující.

I v souvislosti s novým zákonem o přístupnosti ale roste potřeba a poptávka po testech přístupnosti webů na soulad s doporučením Web Content Accessibility Guidelines (WCAG 2.1).

Rád bych proto zájemce o testování postupně seznámil s tím, jak takový test udělat, co vše a jak je třeba testovat, upozornil na možná úskalí a doporučil další zdroje k jednotlivým oblastem testování, o které se mohou následně opřít.

Dnes si pro testování připravíme potřebné vybavení.

Nástroje pro testování přístupnosti webu

K testování používám primárně Windows 10 a Google Chrome, ale obdobně vybavené pracovní prostředí si lze připravit i na jiných operačních systémech.

Rozšíření pro Google Chrome

Základním testovacím nástrojem je pro mě aplikace Google Chrome, doplněná o několik rozšíření.

Color Contrast Analyzer

Color Contrast Analyzer Ideální nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev na webové stránce. Umí udělat analýzu celé stránky v jednom kroku a není tak třeba posuzovat každou použitou barevnou kombinaci samostatně.

headingsMap

headingsMap Rozšíření pro snadné vygenerování interaktivní nadpisové osnovy stránky.

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up Rozšíření pro vygenerování interaktivního seznamu oblastí stránky (landmarků) na dané stránce.

Focus Indicator

Focus Indicator Protože ne na každém webu je vizuálně zvýrazněn prvek, který získá focus při ovládání z klávesnice, hodí se toto rozšíření zapnout ve chvíli, kdy kontrolujeme přístupnost webu z klávesnice a potřebujeme průchod webem vizuálně sledovat.

Web Developer Toolbar

Web Developer Toolbar Komplexní rozšíření, které je dle svého názvu určeno pro webovvé vývojáře, ale lze jej samozřejmě použít i k otestování přístupnosti webu.

Asistivní technologie

Přístupnost webu je také potřeba zkontrolovat i za použití některé z asistivních technhologií.

Odečítače obrazovky

V prostředí operačního systému Windows se nabízí použít odečítací programy NVDA nebo JAWS. NVDA je open-source odečítač, JAWS je placený program, který se dle licenčních podmínek nesmí používat ke komerčnímu testování.

Pokud s testováním pomocí odečítacích programů nemáte zkušenosti, průvodci by vám mohly být následující dva tutoriály:

Zvětšovací program

Pro otestování přístupnosti webu pro uživatele, kteří používají zvětšovací programy, je dnes naprosto dostačující Lupa ve Windows 10.

Klávesnice

Protože řada požadavků na přístupnost je spjata s přístupností z klávesnice, naprosto nezbytným nástrojem pro testování přístupnosti pak je běžná klávesnice.

Nástroje pro automatické testování

Ačkoliv neexistuje automatický nástroj, jehož výstupem by byla informace, že web je přístupný, je vhodné automatické nástroje do svého portfolia zařadit. Pokud jsme si vědomi limitů, které tyto nástroje mají (nelze pomocí nich otestovat vše, detaily viz například Web Accessibility Testing: What Can be Tested and How) a nespoléháme se při testování výhradně na ně, pak nám mohou při testování pomoci odhalit alespoň to, co lze automaticky otestovat.

WAVE Evaluation Tool

WAVE Evaluation Tool

Komplexní nástroj pro testování přístupnosti. Poskytuje vizuální zpětnou vazbu k testované webové stránce tím, že do ní vkládá grafické prvky, upozorňující na analyzovaném webu na chyby (Errors), varování (Alerts), funkce (Features), strukturální elementy (Structural Elements), HTML5 a ARIA prvky (HTML5 and ARIA) a chyby v kontrastu (Contrast Errors).

Ke každému zjištění WAVE také nabízí i doplňující informace a rady, jak při odstranění nalezených bariér postupovat.

Accessibility Insights for Web

Accessibility Insights for Web

Nástroj nabízí dva testovací scénáře:

  • FastPass nabízí dva testy, které umožňují za méně než 5 minut odhalit nejčastější bariéry na testované webové stránce.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Tab stops: podle instrukcí a vizuální nápovědy je možné otestovat web na přístupnost z klávesnice a najít případná kritická místa a bariéry, které souvisí s tímto aspektem přístupnosti.
  • Assessment: testerům s odpovídajícími znalostmi HTML a doporučení Web Content Accessibility Guidelines umožňuje ověřit, zda web je v souladu s WCAG 2.1 úrovně AA.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Manual tests: nástroj nabízí detailní instrukce, příklady a rady, jak odstranit nalezené bariéry.

Nástroje samy o sobě nám samozřejmě kvalitní výstupy z testování nezaručí, důležité jsou i know-how a kompetence testera. Jako výchozí materiál k prostudování doporučuji již několikrát zmíněné doporučení WCAG 2.1. Studium můžete začít například článkem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím či na webu WUHCAG | Web accessibility for developers 🙂

V době psaní tohoto článku (leden 2020) ještě testuji axe Pro. Pokud se mi nástroj zalíbí a budu jej používat, určitě o tom napíšu 🙂

Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Aplikace, Asistivní software a hardware, Názory, , , ,

Požadavek na definování smysluplné a výstižné textové alternativy grafickým prvkům, které nesou významovou informaci, patří mezi základní pilíře přístupnosti.

Stále více služeb a aplikací dnes nabízí svým uživatelům možnost strojového popisu obsahu obrázku. Tato tématika se opět dostala do popředí zájmu v souvislosti s nedávným výpadkem Facebooku (Výpadek Facebooku odhalil, jak síť strojově popisuje naše fotky) či postupnou integrací této funkcionality do nejpoužívanějších odečítačů obrazovky (funkce Picture Smart v JAWSu nebo Image Describer v NVDA), kdy ji uživatelé dostávají k dispozici doslova pod konečky prstů.

Zcela logicky se proto nabízí otázka, zda by strojový popis obrázků nemohl odlehčit těm, kdo vkládají na web obsah (co si budeme nalhávat, popsat několik set fotek, které je po skončení akce potřeba nahrát do fotogalerie, není úkol nijak triviální – popisky je jednak třeba vymyslet, jednak je potřeba vyhradit si nějaký čas na jejich doplnění k jednotlivým fotografiím).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že ano, klíčovým jsou zde ona přídavná jména smysluplná a výstižná.

Porovnejme si například popisky u následujícího příspěvku na Facebooku.

https://www.facebook.com/mathilda.cz/photos/a.1399378746980931/2294285180823612/?type=3&theater

Zatímco autor příspěvku fotografii popsal slovy Černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet, strojový popis obrázku vypadá následovně: Na obrázku může být: pes, boty, obloha, venku a příroda.

Na tomto příkladu je myslím dobře vidět, že strojové rozpoznávání je s přihmouřením obou očí momentálně dostačující k vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co se asi na fotografii může nacházet. Popisek, připravený člověkem, je po stránce jeho kvality stále o několik řádů výše a poskytuje uživateli výstižnou informaci o tom, co se na fotografii nachází.

Pokud se budete chtít podívat, jaké popisky Facebook vkládá k vašim fotografiím (a případně je upravit), u konkrétní fotografie to můžete udělat přes Možnosti -> Změnit alternativní text.

Podobná situace nastává v případech použití optického rozpoznávání (OCR) či strojového překladu textu. Příkladem z posledně jmenované oblasti může být například nedávné zařazení seriálu Teorie velkého třesku se strojově přeloženými českými titulky do nabídky streamovací služby Netflix, kdy řada strojově přeložených pasáží moc nedávala smysl – více informací viz Strojový překlad nechceme! Fanoušci se bouří kvůli Teorii velkého třesku

I přes výše zmíněné nedostatky si ale dokáži představit celou řadu případů použití v běžném životě, kdy strojové rozpoznávání (či překlad) může uživateli pomoci ve chvílích, kdy potřebuje získat aspoň nějakou informaci namísto žádné.

Stejně jako v jiných oblastech, i v této dochází k postupnému vylepšování používaných technologií. Jednou z posledních novinek je Cloudsight’s AI, který dokáže obsah obrazu rozpoznávat v reálném čase přímo v mobilním zařízení.

Závěr

Podobně jako u jiných funkcionalit, založených na strojovém rozpoznávání a umělé inteligenci, i v případě strojového popisu obrázků je třeba mít na paměti omezení této služby. Pro vytvoření si velmi rámcové představy o jeho obsahu je tato služba použitelná. Spolehnout se výhradně na strojový popis, který je mnohdy nepřesný až zavádějící, by ale byla chyba obzvláště u těch obrázků, u nichž uživatel potřebuje mít co nejpřesnější informace o tom, co obsahují.

Všude tam, kde je třeba uživateli nabídnout přesnou informaci o tom, co obrázek (či grafická předloha obecně) obsahuje, bude při přípravě popisků a alternativ hrát lidský mozek ještě nějaký čas nezastupitelnou roli.

Další informace

Testování přístupnosti webu: doporučené kombinace screen readeru a prohlížeče

Asistivní software a hardware, Návody, Přístupnost webu, , , , , , , , ,

Testujete (či se chystáte testovat) přístupnost webových stránek s odečítači obrazovky a zajímá Vás, s jakými konkrétními kombinacemi odečítačů obrazovky a webových prohlížečů dává smysl takové testy dělat? Na základě svých zkušeností, potvrzených nedávnou diskusí na Twitteru, a také na základě výsledků 2016 GOV.UK assistive technology survey, doporučuji pro jednotlivé operační systémy používat následující kombinace.

MS Windows

Na Windows (stále nejpoužívanější platforma) jsou mezi nevidomými uživateli aktuálně nejpoužívanější následující dvě kombinace:

  • NVDA s Mozilla Firefox
  • JAWS s prohlížeči Google Chrome nebo Mozilla Firefox, které nahradily dlouhodobě používaný Internet Explorer.

Pokud zatím nejste s prací se screen readerem zcela obeznámeni (či si ji chcete připomenout), doporučuji k prostudování dva návody

Je také dobré vědět, že:

  • i přes 100 % získaných na www.html5accessibility.com, MS Edge bohužel zatím neposkytuje dostatečnou podporu jak pro JAWS, tak NVDA, a ani není rozšířen mezi uživateli, takže testovat s ním moc nedává smysl.
  • JAWS i NVDA nejsou standardní součástí systému, je potřeba je nejprve nainstalovat. U NVDA je případně možné použít i portable verzi.
  • JAWS nabízí 40 minutovou demoverzi, kterou ale dle licenčních podmínek nelze používat ke (komerčnímu) testování. NVDA je open source odečítač, který žádné takové omezení nemá.
  • JAWS spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí klávesové kombinace Insert + F4.
  • NVDA spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí pomocí klávesové kombinace CapsLock + Q.

OS X a iOS

Na zařízeních od Applu, které běží na operačních systémech OS X či iOS, je nejlepší testovat s kombinací VoiceOver a Safari. VoiceOver je nedílnou součástí systému a stačí jej spustit

  • na OS X pomocí Command+F5 (stejnou klávesovou kombinací jej pak lze i ukončit).
  • Na iOS buď přes Nastavení – Obecné – Zpřístupnění, vhodnější je ale nadefinovat si spuštění/ukončení VoiceOveru na trojí stisknutí tlačítka Plochy (více informací viz VoiceOver na iOS (příručka).

Stručný návod v angličtině, jak testovat přístupnost webu s VoiceOverem, je pak k dispozici v článku Using VoiceOver to Evaluate Web Accessibility.

Android

Na zařízeních s Androidem je k testování možné použít screen reader TalkBack s prohlížečem Google Chrome (nebo nejnovějším Firefoxem). TalkBack je – stejně jako VoiceOver – nabízen jako součást operačního systému, takže jej opět stačí jen spustit přes Nastavení – Přístupnost. Bližší informace k různým možnostem spouštění viz Zapnutí aplikace TalkBack, vypnutí TalkBacku se dělá přes Nastavení > Usnadnění > TalkBack.

Při testování na iOS nebo Androidu se vám může hodit Přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Roman Kabelka, lektor workshopu Úvod do tvorby webu v redakčním systému WordPress

Co je třeba umět

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš to s testováním přístupnosti pomocí screen readeru myslíte opravdu vážně. Což je z obecného úhlu pohledu dobře, protože seznámení se s potřebami a způsobem práce jedné z cílových skupin určitě není na škodu. Ale pozor, není to tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Rozhodně neplatí to, že si vezmete do ruky mobil, spustíte odečítač a začnete testovat – tak jednoduché to bohužel není, viz můj starší článek Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?).

Jestliže chcete, aby takové testování za něco stálo a obdrželi jste na základě něj relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak screen readery fungují, porozumět principům, na kterých pracují, a naučit se je obsluhovat. Pomoci vám v tom mohou například tutoriály, odkazované na konci tohoto článku. Bez těchto znalostí nedává moc smysl testovat přístupnost webu tímto způsobem, protože můžete

  • za problém v přístupnosti mylně považovat chyby, které ale budou způsobeny vaší neznalosti obsluhy screen readeru,
  • to, že „screen reader něco čte“, vyhodnotit jako potvrzení toho, že kontrolovaný prvek je přístupný (přestože tomu tak v reálu vůbec být nemusí).

Než se tedy do testování přístupnosti pustíte, zkuste si nejprve projít výše odkazované tutoriály a pokud na to máte prostor, tak není ani věci získat širší znalosti o přístupnosti například prostřednictvím některého z MOOCů o přístupnosti, které jsou aktuálně či v dohledné době nabízeny.

Pokud byste měli k testování přístupnosti se screen readery nějaký dotaz, zkuste na něj buď najít odpověď na Testing with Screen Readers – Questions and Answers, nebo jej napište sem do komentářů.

Přehled doporučených kombinací čtečky obrazovky a prohlížeče

  • MS Windows: JAWS + Google Chrome nebo Mozilla Firefox; NVDA + Mozilla Firefox
  • OS X a iOS: VoiceOver + Safari
  • Android: TalkBack + Google Chrome (eventuálně Mozilla Firefox)

Přehled doporučených studijních materiálů

Původní verze článku vyšla 24. listopadu 2016.