Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

Asistivní software a hardware, Návody, ,

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát „všemi deseti“), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.

INSPO 2020: Světluška a Skupina ČEZ podporují konferenci INSPO o technologiích pro zdravotně postižené

Akce a přednášky, Pozvánky, Tiskové zprávy, , , , ,

Konference INSPO už dvě desetiletí informuje o technologických novinkách usnadňujících život lidem s různým zdravotním postižením také díky tomu, že se vždy našli partneři ochotní tuto unikátní akci podpořit. Společnost Autocont dokonce nepřetržitě od roku 2007, před sedmi lety se staly generálním partnerem Nadace Vodafone a technologickým Středisko Teiresiás, šestým rokem je partnerem ČSOB. A letos již podruhé se k nim přidaly Skupina ČEZ a Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu.

INSPO

„Mylnou domněnkou veřejnosti může být, že asistivní technologie jsou především pro mladé lidi s postižením či specifickou potřebou. Není tomu tak. Světluška již 17 let podporuje těžce zrakově postižené a sledujeme výrazný trend v rostoucím počtu seniorů se zrakovým postižením, kteří potřebují a chtějí používat technologie. Díky nim mohou znovu získat samostatnost a kompetence, o které v důsledku postupné ztráty zraku přišli. I z toho důvodu je Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu již druhým rokem partnerem konference INSPO, protože pořadatelé dokáží oslovit věkově pestrou skupinu účastníků a přirozenou cestou jim nové technologie představit a ukázat v kontextu alternativních řešení,“ říká ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu Gabriela Drastichová.

„Jsme rádi, že jsme již druhým rokem partnerem INSPO konference, která se zabývá novinkami a inovacemi, které pomohou lidem usnadnit život. Skupina ČEZ se ve své činnosti řídí principy udržitelného podnikání. Kromě mnoha činností v této oblasti se intenzivně zaměřujeme i na boj proti podvodným prodejcům energií, kteří se při podomním prodeji orientují hlavně na starší a zranitelné zákazníky. Zejména pro ně máme zřízenou speciální poradnu „Nedejte se“, na kterou se mohou v případě potřeby obrátit,“ dodává Michaela Chaloupková, ředitelka divize správa a leader pro udržitelný rozvoj ve Skupině ČEZ.

Jubilejní 20. ročník INSPO se koná 28. března v Kongresovém centru Praha. Zazní na něm 24 přednášek ve třech sekcích a ve výstavní části více než 40 organizací představí širokou škálu kompenzačních pomůcek, aplikací, projektů a služeb. Jedna z přednášek přiblíží projekt „Nevidomý fanoušek“, který loni realizoval Český rozhlas Radiožurnál ve spolupráci se Světluškou.

„Projekt vznikl na základě iniciativy fotbalové AC Sparta Praha. Jde o jednoduché řešení, které díky speciálnímu komentáři přijímanému do sluchátek umožnilo desítkám zrakově postižených navštívit sportovní utkání, divadelní představení i Zoo Praha a zažít sport i zábavu plnohodnotně a bez nutnosti vyčlenění či narušení zážitku pro vidící fanoušky a diváky,“ uvádí Gabriela Drastichová.

Světluška a Radiožurnál připravili jedinečný zážitek pro nevidomé fanoušky tenisu

Program a registrace

Zájemci o asistivní technologie najdou program konference na adrese www.inspo.cz/inspo-2020. Přihlásit se lze na www.inspo.cz/registrace.

Ohlédnutí za loňským ročníkem

Pokud si chcete ukrátit chvíli do doby, než se sejdeme na INSPO 2020, podívejte se na videozáznamy a fotky z loňského ročníku nebo si přečtěte článek Ohlédnutí za INSPO 2019: Jak umělá inteligence pomáhá zdravotně postiženým.

Videozáznamy z INSPO 2019 na YouTube

Fotografie z INSPO 2019 na Flickru

INSPO 2019, 30. 3. 2019

Generálním partnerem konference INSPO je již sedmým rokem Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jubilejního 20. ročníku INSPO jsou Autocont, ČSOB, Microsoft, Mc Donald’s, Skupina ČEZ, Teiresiás a Vojenská zdravotní pojišťovna, mediálními partnery ČTK Protext, portál Helpnet a Inspirante.cz. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Konferenci pořádá BMI sdružení, z.s., s pomocí spolku Křižovatka.cz.

Záštitu konferenci poskytli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Ministerstvo práce a sociálních věcí a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

INSPO

Pozvánka na semináře o 3D technologiích pro vzdělávání těžce zrakově postižených

Akce a přednášky, Pozvánky, ,

Lablind Zone a středisko Teiresiás Masarykovy univerzity připravily pro učitele, rodiče, zástupce organizací, …, kteří se zabývají vzděláváním těžce zrakově postižených, dva jedinečné semináře zaměřené na technologie používané během 3D tisku, na které Vás srdečně zvou!

Kde: V ateliéru Lablind Zone, Pellicova 3b, Brno (Staré Brno), 602 00.
Registrace: Registraci prosím proveďte co nejdříve. Na seminář se můžete přihlásit prostřednictvím e-mailu petr.dusek@lablind.zone. Prosím o sdělení následujících informací: Vaše jméno a příjmení, vaše role – např. vyučující, rodič zrakově hendikepované/ho, kontakt na vás, případně další důležité informace.

Hmatová grafika za pomoci 3D skenování

Účastníci se seznámí s možnostmi 3D skenování a 3D skenování si prakticky vyzkouší; počítá se s jejich aktivní účasti na výuce. Témata:

  • Stručně o hmatové grafice.
  • Typologie 3D skenerů.
  • 3D skenery na současném trhu. Jak vybírat?
  • Praktické skenování s různě výkonnými skenery (k dispozici máme 3 různě výkonné skenery).
  • Zpracování skenu (výstupní data, zpracování dat).

Časové rozvržení

  • 1. část: pondělí 10. února 2020, 18.00 až 19.30.
  • 2. část: pondělí 17. února 2020, 18.00 až 19.30.
  • 3. část: pondělí 24. února 2020, 18.00 až 19.30.

Hmatová grafika za pomoci 3D tisku

Účastníci se seznámí s možnostmi 3D tisku a 3D tisk si prakticky vyzkouší; počítá se s jejich aktivní účasti na výuce. Témata:

  • Stručně o hmatové grafice.
  • Proces 3D tisku.
  • Typologie 3D tiskáren.
  • 3D tiskárny na současném trhu. Jak vybírat?
  • Co tisknout, kde to sehnat, …?
  • Praktický 3D tisk (k dispozici máme několik 3D tiskáren různých typů)
    • Bezpečnost.
    • Tisk na FFF / FDM 3D tiskárně.
    • Tisk na SL/LCD 3D tiskárně.

Časové rozvržení

  • 1. část: pondělí 10. února 2020, 19.45 až 21.15.
  • 2. část: pondělí 17. února 2020, 19.45 až 21.15.
  • 3. část: pondělí 24. února 2020, 19.45 až 21.15.
  • 4. část: pondělí 2. března 2020, 19.45 až 21.15.

Semináře jsou součástí projektu Kvalitní inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základní a střední škole (projekt číslo CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0004872), PV KA2 – Škola jako centrum kolegiální podpory.