Archiv štítku: Zrakové postižení

DIAstyl: zdravý zrak i při diabetu

Aktuální číslo (září-říjen 2020) časopisu DIAstyl je zaměřeno na tématiku zdravého zraku i při diabetu.

Přečíst si můžete například rozhovor s nevidomým diabetikem Benem Levíčkem o tom, jak svou inzulínovou pumpu ovládá prostřednictvím chytrého telefonu s hlasovým výstupem. Seznámit se s Knihovnou digitálních dokumentů SONS ČR, zajímavými webovými stránkami, určenými pro čtenáře se zrakovým znevýhodněním či mobilními aplikacemi, usnadňujících život se zrakovým postižením.

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit za 25 Kč prostřednictvím obchodu Alza media.

AccMaps: prosba o účast v průzkumu, zaměřeném na orientaci zrakově postižených v interiérech

Kolegové z Centra pro podporu studentů se zrakovým postižením Technologického institutu v Karlsruhe, pracující na projektu AccessibleMaps, shánějí respondenty do online průzkumu. Průzkum cílí na respondenty se zrakovým nebo tělesným postižením a je zaměřen na sběr zkušeností s orientací a navigací v budovách. Jeho cílem je zjistit, jak lidé z těchto cílových skupin plánují cesty, a zejména pak to, jak se orientují v interiérech budov v cíli cesty.

Dotazník je možné vyplnit v němčině nebo angličtině, kompletní průvodní dopis včetně odkazu na dotazník zájemci najdou níže.

Pokud byste se chtěli do průzkumu zapojit a podělit se o své zkušenosti, pokračujte prosím ve čtení 🙂 Děkuji za spolupráci i za váš čas.


Invitation to take part in a survey on orientation and navigation in buildings

Dear prospective participants to our survey, we would like to invite you to a survey that focuses on your experiences with orientation and navigation in buildings. The survey is aimed at people who have either visual or mobility impairments. The aim of the study is to find out how people with a visual or mobility impairment prepare for travel. We are particularly interested in how they orient themselves inside buildings at the destination.

We would appreciate if you could participate in this survey by the beginning of April. Participation beyond this date is nevertheless possible. The time needed to fill in the questionnaire may vary, but it should be on average 30 minutes. We would be very grateful if you could distribute the questionnaire to the appropriate target group within your circle of acquaintances.

You can access the survey by clicking on the link below:

https://umfragen.psych.tu-dresden.de/sozsci/accessibleMaps

This study is part of the research project „AccessibleMaps“, which is carried out in cooperation between the Chair for Human-Computer Interaction at the TU Dresden and the Study Center for the Visually Impaired at the Karlsruhe Institute of Technology. The aim of the project is to improve the spatial mobility of people with disabilities within buildings. For this purpose, indoor maps containing information about the accessibility of the buildings will be created. With your participation you can contribute to the improvement of inclusion and equal rights of people with disabilities.

We would like to thank you in advance for your participation. Your answers will be stored anonymously, treated confidentially and not passed on to third parties. The results will be used exclusively for scientific purposes. At the end of the survey, you have the opportunity to take part in a prize draw in which Amazon vouchers are raffled among all participants.

If you have any questions regarding the survey or the research project, please feel free to contact Christin Engel at christin.engel@tu-dresden.de or Angela Constantinescu at angela.constantinescu@kit.edu.

If you are also interested in participating in further studies or in our research project, you may leave us your e-mail address at the end of the survey.

With kind regards

Angela Constantinescu

Karlsruher Institut für Technologie (KIT) | Studienzentrum für Sehgeschädigte (SZS)
Engesserstr. 4 | Geb. 20.51 | D | 761 31 Karlsruhe
Tel.: +49 (0) 721 / 608 46156
E-mail: angela.constantinescu@kit.edu
www.szs.kit.edu, www.kit.edu
KIT – Die Forschungsuniversität in der Helmholtz Gemeinschaft

Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát „všemi deseti“), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.