Archiv štítku: Zrakové postižení

AccMaps: prosba o účast v průzkumu, zaměřeném na orientaci zrakově postižených v interiérech

Kolegové z Centra pro podporu studentů se zrakovým postižením Technologického institutu v Karlsruhe, pracující na projektu AccessibleMaps, shánějí respondenty do online průzkumu. Průzkum cílí na respondenty se zrakovým nebo tělesným postižením a je zaměřen na sběr zkušeností s orientací a navigací v budovách. Jeho cílem je zjistit, jak lidé z těchto cílových skupin plánují cesty, a zejména pak to, jak se orientují v interiérech budov v cíli cesty.

Dotazník je možné vyplnit v němčině nebo angličtině, kompletní průvodní dopis včetně odkazu na dotazník zájemci najdou níže.

Pokud byste se chtěli do průzkumu zapojit a podělit se o své zkušenosti, pokračujte prosím ve čtení 🙂 Děkuji za spolupráci i za váš čas.


Invitation to take part in a survey on orientation and navigation in buildings

Dear prospective participants to our survey, we would like to invite you to a survey that focuses on your experiences with orientation and navigation in buildings. The survey is aimed at people who have either visual or mobility impairments. The aim of the study is to find out how people with a visual or mobility impairment prepare for travel. We are particularly interested in how they orient themselves inside buildings at the destination.

We would appreciate if you could participate in this survey by the beginning of April. Participation beyond this date is nevertheless possible. The time needed to fill in the questionnaire may vary, but it should be on average 30 minutes. We would be very grateful if you could distribute the questionnaire to the appropriate target group within your circle of acquaintances.

You can access the survey by clicking on the link below:

https://umfragen.psych.tu-dresden.de/sozsci/accessibleMaps

This study is part of the research project “AccessibleMaps”, which is carried out in cooperation between the Chair for Human-Computer Interaction at the TU Dresden and the Study Center for the Visually Impaired at the Karlsruhe Institute of Technology. The aim of the project is to improve the spatial mobility of people with disabilities within buildings. For this purpose, indoor maps containing information about the accessibility of the buildings will be created. With your participation you can contribute to the improvement of inclusion and equal rights of people with disabilities.

We would like to thank you in advance for your participation. Your answers will be stored anonymously, treated confidentially and not passed on to third parties. The results will be used exclusively for scientific purposes. At the end of the survey, you have the opportunity to take part in a prize draw in which Amazon vouchers are raffled among all participants.

If you have any questions regarding the survey or the research project, please feel free to contact Christin Engel at christin.engel@tu-dresden.de or Angela Constantinescu at angela.constantinescu@kit.edu.

If you are also interested in participating in further studies or in our research project, you may leave us your e-mail address at the end of the survey.

With kind regards

Angela Constantinescu

Karlsruher Institut für Technologie (KIT) | Studienzentrum für Sehgeschädigte (SZS)
Engesserstr. 4 | Geb. 20.51 | D | 761 31 Karlsruhe
Tel.: +49 (0) 721 / 608 46156
E-mail: angela.constantinescu@kit.edu
www.szs.kit.edu, www.kit.edu
KIT – Die Forschungsuniversität in der Helmholtz Gemeinschaft

Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát “všemi deseti”), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.

Kolik je v České republice zrakově postižených lidí?

Otázku Kolik vlastně je lidí s těžkým postižením zraku? dostávám poměrně často od studentů, na školeních i konferencích. Dlouhou dobu jsem na ni odpovídal slovy přibližně 100 000, nicméně na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že toto číslo je nadhodnoceno a zasloužilo by si zrevidovat.

285 miliónů celosvětově, ~74 tisíc v ČR

Přesnou hodnotu se nejspíš nedozvíme nikdy, můžeme se ale opírat o průzkumy, statistická zjištění a počty uživatelů vybraných služeb. A samozřejmě také záleží na tom, koho všeho zahrneme do skupiny lidí se zrakovým postižením. Nespadá sem automaticky každý, kdo nosí dioptrické brýle, za lidi s těžkým zrakovým postižením jsou naopak považování až ti, kterým už dioptrické brýle nepomáhají.

Světová zdravotnická organizace uvádí (viz Global data on visual impairment), že na světě žije 285 miliónů lidí se zrakovým postižením (z toho 39 miliónů nevidomých).

Evropská unie nevidomých odhaduje, že v Evropě žije přibližně 30 miliónů lidí se zrakovým postižením.

Na základě údajů z Výběrového šetření zdravotně postižených osob, které provedl v roce 2013 Český statistický úřad, je v České republice přibližně 65 tisíc lidí s těžkým zrakovým postižením (6 % z přibližně 1,1 miliónu lidí se zdravotním postižením v ČR).

Pokud bychom do českých podmínek promítli poměrně přesná čísla z Německa (viz Blindness in Germany–today and in 2030 – detaily viz plný text příspěvku Erblindung in Deutschland – heute und 2030 ve Springeru), pak dostáváme:

  Česká republika Německo
Populace 10,65 milionů 82,67 milionů
z toho těžce zrakově postižených ~83 tisíc ~645 tisíc
z toho nevidomých a prakticky nevidomých ~19 tisíc ~145 tisíc
z toho nevidomých, kteří nemají ani světlocit ~600 ~5 tisíc

Způměrováním hodnot 65 tisíc a 83 tisíc se dostáváme k číslu 74 tisíc, které jsem uvedl i v nadpisu této kapitoly.

Kdo je zrakově postižený?

Mezinárodní klasifikace zrakového postižení

Střední slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možno korekcí: maximum menší než 6/18 – minimum rovné nebo lepší než 6/60.
Silná slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 – minimum rovné nebo lepší než 3/60.
Těžce slabý zrak
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 – minimum rovné nebo lepší než 1/60. Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.
Praktická nevidomost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena.
Úplná nevidomost
Ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5.

Míra zrakového postižení se měří pomocí tzv. Snellenových tabulek. Uvádí se ve zlomku, kde čitatel značí vzdálenost v metrech, při které je schopen člověk se zrakovým postižením přečíst daný text, jmenovatel poté říká, z jaké vzdálenosti jej byl schopen přečíst člověk bez zrakového postižení.

Další informace najdete například na stránkách Zrakové vady, Klasifikace zrakového postižení či Zrakové vady – Nejčastější zrakové diagnózy u dětí v SPRP.

Ne každý zrakově postižený je nevidomý

Zavádějícím tvrzením, se kterým se občas setkávám, je zaměňování pojmů (těžce) zrakově postižený a nevidomý. Zrakové postižení zahrnuje lidi s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností a ne každý, kdo je zrakově postižený, je současně nevidomý.

Obvyklým trikem, jak vyvolat dojem, že cílová skupina daného produktu či služby je výrazně vyšší, než tomu ve skutečnosti je, je postavit na jednu stranu reálný počet nevidomých uživatelů, kteří aktuálně produkt či službu využívají (ten obvykle bývá v řádu desítek, až stovek, maximálně nižších jednotek tisíc), a na druhou pak skupinu všech zrakově postižených.

Což je pochopitelně velmi zavádějící a takové tvrzení může způsobit nedorozumění, člověka neznalého věci snadno zmást a vyvolat u něj dojem, že cílová skupina je extrémně široká (ačkoliv tomu tak ve skutečnosti vůbec není).

V takových situacích je vždy dobré si upřesnit, zda se bavíme o cílové skupině uživatelů nevidomých, nevidomých i prakticky nevidomých, nebo těžce zrakově postižených obecně. Jinak budeme “míchat hrušky s jabkama” a k žádným závěrům, odrážejícím realitu, se z logiky věci nemůžeme dostat.