Archiv rubriky: Přístupnost webu

Bezplatné webináře pro JAWS a MAGic od Freedom Scientific

Asistivní software a hardware, Návody, Přístupnost webu, , , ,

Vzdělávacích materiálů není nikdy dost. A to hlavně k tématům, se kterými se člověk nesetkává příliš často, a kdy trávit spousty hodin bádáním a zkoumáním je až krajním řešením, jak se potřebné věci naučit. Dle mého názoru je vždy lepší a efektivnější se v dané problematice nechat někým zkušeným a znalým věci proškolit.

Jedním ze zdrojů, které v takových případech využívám, jsou bezplatné webináře, nabízené společností Freedom Scientific. Ta vyvíjí odečítací program JAWS a zvětšovací program MAGic a webináře jsou proto zaměřeny právě na práci s výpočetní technikou pomocí těchto asistivních technologií.

Webinář (jak se píše ve Wikipedii) je živá forma online komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu pouze přes webový prohlížeč. Webináře od Freedom Scientific pokrývají jak témata pro začátečníky (například Introduction to Office 2016 with JAWS and MAGic), tak pro zkušenější a pokročilejší uživatele (například Simple Word Forms with JAWS and MAGic).

Na přehledové stránce každého webináře jsou zpravidla k dispozici tři odkazy, pomocí nichž je možné se dostat k prezentovanému obsahu:

  • Archive of webinar – po potvrzení tohoto odkazu je možné si celý webinář nechat přehrát,
  • MP3 file of webinar – audiozáznam celého webináře v MP3 formátu,
  • HTML files of webinar – HTML soubory, obsahující probíranou látku, které si mohu samostatně prostudovat.

Jedinou bariérou pro uživatele z České republiky může být bariéra jazyková (prostředí webinářů jako takové je samo o sobě přístupné) a jiná sada horkých kláves v aplikacích MS Office, ale pokud vládnete angličtinou na komunikační úrovni a některé z nabízených témat vás zaujalo, určitě bezplatné webináře od Freedom Scientific vyzkoušejte.

Mně osobně tato forma vzdělávání velmi vyhovuje, protože nemusím nikam cestovat a potřebné věci mohu v klidu nastudovat u svého pracovního stolu.

Twitter je opět o něco přístupnější nejen pro uživatele se zrakovým postižením

Aplikace, Asistivní software a hardware, Oznámení, Přístupnost webu, , , ,

Nabídnutím možnosti přidávat alternativní textové popisky k obrázkům u tweetů udělal Twitter další velký krok k lepší přístupnosti na něm publikovaného obsahu.

Už poměrně dlouhou dobu dávám Twitter jako příklad běžně dostupné (a současně hodně používané) služby, jejíž provozovatelé berou přístupnost v potaz a snaží se ji průběžně a systematicky vylepšovat. První test přístupnosti webového rozhraní Twitteru jsem dělal už v roce 2009 (více informací v článku Twitter a přístupnost) a až na několik drobných zádrhelů bylo už v té době přístupné a použitelné i pro uživatele s těžkým postižením zraku.

K dalšímu velkému vylepšení pak došlo v roce 2013, kdy Twitter zlepšil přístupnost svého webového rozhraní z klávesnice. Následně je také prošpikoval technikami z WAI ARIA a posunul tak komfort jeho ovládání poslepu na vyšší úroveň – nevidomí uživatelé tak jsou například automaticky informováni o počtu zbývajících znaků v tweetu či mají přístupné seznamy s hashtagy nebo uživatelskými jmény.

https://twitter.com/twitter/status/714828298862198784

Na konci března letošního roku pak došlo k dalšímu velkému kroku směrem k lepší přístupnosti Twitteru. Tentokrát se nejednalo o zlepšení přístupnosti rozhraní Twitteru, ale o nabídnutí možnosti přidávat textové popisky k obrázkům, které jsou součástí tweetu. Tato možnost je (zatím) dostupná pouze v aplikacích Twitteru pro iOS a Android. Pokud chcete začít ke svým obrázkům přidávat popisky, je třeba tuto možnost v rozhraní aplikace nejprve zapnout – detailní popis lze najít v článku Making images accessible for people on Twitter.

Twitter - Nastavení - Vytvářet popisy obrázků

Tématu se podrobně věnuje i Marco Zehe ve svém blogpostu How to: Add image descriptions to pictures you tweet. Zájemce o detailní instrukce, jak tuto novou funkcionalitu používat, si proto dovolím odkázat na Marcův článek.

https://www.marcozehe.de/2016/03/30/how-to-add-image-descriptions-to-pictures-you-tweet/

Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik se tato funkce mezi uživateli Twitteru ujme, aktivují si ji a najdou si čas popisky k obrázkům přidávat. Osobně jsem optimista a věřím, že časem budou na Twitteru obrázky bez alternativních textových popisků minulostí.

Proč je „Mobile First“ přístup dobrý i pro přístupnost

Návody, Přístupnost webu, ,

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou i lépe přístupné.

V článku Co je to „Mobile First“? Ale doopravdy popsal Martin Michálek výhody, které přináší „Mobile First“ přístup při vývoji webu. Martin mimo jiné píše:

Mobile First má, kromě jiného, potenciál vylepšit desktopové verze webů třeba tím, že designéry nutí více se zaměřovat na jádro problému.

Jedním z dalších argumentů, které dle mého názoru a zkušeností hrají do karet Mobile First přístupu při návrhu webu a o kterém je dobré vědět, je i lepší přístupnost. Proč?

Když se na přístupnost podíváme optikou řešení v technické rovině, máme dnes robustní nástroje jak na straně uživatelů (například screen reader JAWS), tak vývojářů (například metodika WAI ARIA). A pokud jsou tyto nástroje vhodně používány na obou stranách, pak by uživatelé webu neměli při práci s webem narážet v technické rovině na nějaké problémy.

Kdy a kde tedy může „Mobile First“ přístup z hlediska přístupnosti pomoci?

První oblastí je srozumitelnost a přehlednost. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat přístupnostní faktory na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů při práci s webem komplikuje život více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Pokud je ale třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým „Mobile First“ webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Lepší přístupnosti také napomáhá velikost ovládacích prvků, která při „Mobile First“ respektuje velikost displeje a specifika ovládání. Na menších displejích mají tlačítka a další ovládací prvky větší rozměry, aby se uživatelům webové rozhraní na menším displeji snadno ovládalo a například při vyplňování formuláře omylem nepotvrdili jiné tlačítko. Což by se v případě, kdy rozhraní není uzpůsobeno velikosti displeje, mohlo velmi snadno stát.

S velikostí ovládacích prvků velmi úzce souvisí velikost písma. Pro tu platí to samé, co pro ovládací tlačítka. Písmo je při „Mobile First“ přístupu zpravidla dostatečně velké a snadno čitelné. A když už jsme u písma a velikosti prvků – pokud může přístupnost webů na mobilních zařízeních něco opravdu zkomplikovat, pak je to zakázání zoomování/přiblížení obsahu. Proto se velmi přimlouvám za to, abyste u svých webů toto nezakazovali a ponechali uživatelům možnost si obsah stránky v případě potřeby přiblížit. Děkuji.

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou tedy už ze své podstaty lépe přístupné. Takže pokud na základě výše uvedených faktů budeme na „Mobile First“ nahlížet jako na „Mobile and Accessibility First“, tak tím určitě nic nepokazíme 🙂

Související odkazy