Archiv štítku: Zákon o přístupnosti

Zákon o přístupnosti z pohledu škol a školských zařízení

Zákon o přístupnosti rozšířil povinnost mít přístupné weby a aplikace na mnohé další organizace ve veřejném sektoru. Mezi ně patří i školy a školská zařízení. Jak konkrétně se zákon dotýká právě jich?

Rovina legislativní

Školy, školská zařízení a vysoké školy jsou ze zákona povinny zpřístupnit pouze informace, zveřejněné podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kromě povinnosti zveřejňovat v přístupné podobě obsah úřední desky (§ 26 odst. 1 správního řádu) se dle právních předpisů z oblasti regionálního školství, které spadají do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povinnost zveřejňovat určitý obsah v oblasti veřejné správy na webových stránkách týká především následujícího:

  • dle školského zákona: zveřejnění termínu a místa zápisu do mateřské školy v případě, že je to v místě obvyklé (§ 34 odst. 2), kritérií pro přijímaní do mateřské školy (§ 34 odst. 8), místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v případě, že je to v místě obvyklé (§ 46 odst. 1), informace týkající se organizace přijímacího řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání (§ 60), seznam přijatých uchazečů a výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě (§ 60e odst. 1), seznam přijatých uchazečů na vyšší odbornou školu (§ 94 odst. 7) a seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče (§ 183 odst. 2).
  • Dle vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: kritérií přijímacího řízení, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení a přehled přijatých a nepřijatých uchazečů (§ 2 odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o informace, které škola před zahájením zápisu zveřejní k organizaci a průběhu zápisu (§ 3a odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, o termínech pro podání přihlášky do domova (§ 4 odst. 3).
  • Dle vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a kritéria přijímacího řízení (§ 15 odst. 1).

Dalšími příklady povinně zveřejňovaného obsahu mohou být:

  • ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím povinně zveřejňované informace, mezi kterými je například popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, elektronická adresa podatelny atd.
  • Povinnost se však vztahuje i na informace poskytované na základě nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů, jako je například název a kontaktní údaje, kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů, účel zpracování osobních údajů, právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů a kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů a právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz.
  • Dle zákona o vysokých školách se uvedená povinnost může vztahovat například na lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání, podmínky přijetí a případně také forma, rámcový obsah přijímací zkoušky, kritéria pro její vyhodnocení a nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu (§ 49 odst. 5), veřejnou vysokou školou stanovenou výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok (§ 58 odst. 5), výši poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením (§ 72 odst. 16), poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem (§ 74 odst. 10) a údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a údaje o ukončení těchto řízení (§ 75 odst. 1).

Citováno z dokumentu Informace MŠMT k novému zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, publikovaného MŠMT dne 7. 9. 2020.

Rovina praktická

Pokud ale opustíme legislativní rámec a na přístupnost škol nahlédneme z praktického hlediska (což je ten úhel pohledu, který je pro běžné fungování stěžejní), pak je legislativa – jak už to bohužel občas bývá – v tomto ohledu naprosto nedostačující. A v mnohém se míjí s praktickými potřebami například v situacích, kdy se na běžné škole inkluzivně vzdělává dítě zrakově postižených rodičů.

Je samozřejmě ku prospěchu věci mít v přístupné podobě informace o přijímacích zkouškách, ale neméně důležité (ne-li důležitější) je mít přístupné i vlastní přijímací zkoušky.

Informace poskytované na základě nařízení GDPR jsou v případě, kdy je člověk potřebuje, jistě důležité – ale neméně důležité (či dokonce důležitější 🙂 je mít například možnost objednat dítěti přístupnou cestou obědy či komunikovat se školou ohledně vzdělávání jako takového (tedy zajistit přístupnost nástrojů typu Bakaláři či Edookit či obecně komunikace a způsobu předávání informací).

Některé školy (například Masarykova univerzita) proto toto řeší vlastním interním předpisem (Směrnice MU č.8/2014 – Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením SM08-14). Ten ošetřuje ty situace, které zákon dostatečně nepokrývá (a které současně mají na zajištění praktické přístupnosti nemalý vliv).

Pro pořádek se ale určitě sluší připomenout, že i v případě škol je možné uplatnit institut nepřiměřené zátěže ve chvíli, kdy náklady na úpravy související s přístupností překračují její finanční či personální limity – například pro malou školku, která má svůj web na freehostingu a spravuje si jej svépomocí, může být investice v řádu několika desítek tisíc do nového webu přesně ten případ, kdy je uplatnění nepřiměřené zátěže a nabídnutí alternativních cest zcela na místě.

V takovém případě je pak potřeba mít připraveno, publikováno a pravidelně aktualizováno Prohlášení o přístupnosti, kde uživatelé budou mít tyto informace (včetně funkčního kontaktu) k dispozici.

Závěrem

S jistou mírou zjednodušení lze říci, že přístupný web je přínosný pro každého – celá řada požadavků na přístupnost zlepšuje uživatelský prožitek mnohem širší skupině uživatelů, než jsou uživatelé se zdravotním postižením. Jistě se shodneme na tom, že větší a kontrastnější písmo se lépe čte každému, kdo nosí brýle či mu na monitor dopadá hodně světla. Že titulky u videí usnadňují porozumění obsahu v případě, kdy pracujeme v příliš hlučném (či příliš tichém) prostředí, či kdy jsou dialogy vedeny v jazyce, který není náš mateřský, a máme problém jim porozumět.

Proto bych i v případě škol doporučoval aplikovat požadavky zákona o přístupnosti v plném rozsahu a neomezoval se pouze na situace, které zákon o přístupnosti explicitně pokrývá.

Jak už jsem psal v jiném článku, odpověď na otázku Proč mít přístupný web? je velmi jednoduchá:

“Protože na to, že je váš web bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.”

Zákon o přístupnosti: Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube? (24/24)

Otázka č. 24: Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube?

Rovina praktická

Z praktického úhlu pohledu jednoznačně ano (uživatel nerozlišuje mezi tím, jestli například video zhlédne na YouTube kanálu úřadu, nebo na jeho webu – užvatel se potřebuje dostat k informacím, které to video obsahuje).

Pokud povinný subjekt publikuje informace na sociálních sítích, tento obsah musí být přístupný, protože jako takový je publikován povinným subjektem, a je na jeho zodpovědnosti publikovat obsah v přístupné podobě.

Pokud například video (budeme-li se držet našeho příkladu z prvního odstavce) vzniklo za peníze úřadu, o YouTube kanál úřadu, na kterém je video umístěno, se také někdo stará v pracovní době (a je placen z veřejných peněz), pak není důvod, aby na takové video bylo nahlíženo tak, že nemusí být přístupné jen proto, že není na webu úřadu, ale na YouTube kanálu úřadu.

To by pak bylo možné například povinnost mít přístupné dokumenty velmi snadno obcházet tím, že je umístím na cloudové úložiště mimo svou doménu a mohu tvrdit, že se na ně tím pádem zákon o přístupnosti nevztahuje.

Což už jsme tady svého času měli (Portál veřejné správy není web, ale portál, a proto se na něj pravidla přístupnosti nevztahují.) a k tomuto “pojetí” přístupnosti se jistě vracet nechceme.

Analogické situace by pak totiž mohli vznikat u studijních informačních systémů, úředních desek, knihovních katalogů, atp. které taktéž může provozovat externí subjekt a provozovatel je “jen” využívá jako vhodnou, respektive vyhovující platformu pro publikování.

Rovina formální

Formálně ale tento obsah zákonem pokryt není (explicitně není nikde zmiňován a nebude tudíž ani podléhat monitoringu přístupnosti), protože povinné subjekty nemohou ovlivnit přístupnost sociálních médií jako takových. A už “jen” to, co zákon explicitně pokrývá, zahrnuje obrovské množství obsahu, kterým je třeba se zabývat.

Závěr

Platí tedy jednoduché pravidlo a doporučení:

“Můj obsah, moje zodpovědnost (i za přístupnost).”


Tímto příspěvkem a obecným doporučením bych adventní kalendář o přístupnosti pro rok 2020 uzavřel. Děkuji za pozornost, věřím, že to pro vás bylo přínosné a v některém z “okének” jste našli odpověď na “svoji” otázku.

Pokud ne, pošlete mi ji, rád ji zodpovím 🙂

Přeji krásné svátky a pohodový a úspěšný nový rok.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti? (23/24)

Otázka č. 23: Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?

Ano, pokud obsahuje korektně vytvořenou textovou vrstvu.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.