Archiv štítku: Zákon o přístupnosti

M-Enabling Europe Virtual Leadership Briefing: Oslavte výročí evropské směrnice o přístupnosti

Ve čtvrtek 23. září 2021 od 14:00 do 16.00 našeho času proběhne další ze série virtuálních akcí M-Enabling Europe Virtual Leadership Briefing. Tentokrát na ní budeme společně s IAAP EU slavit výročí evropské směrnice o přístupnosti.

Program

Na úvod programu zazní dva příspěvky: Bárbara Martín Muñoz z European Blind Union se na evropskou směrnici o přístupnosti podívá z pohledu koncových uživatelů. June Lowery Kingston z DG CNECT European Union se pak ohlédne za prvním rokem účinnosti směrnice a připomene účastníkům možnost zapojit se do veřejných konzultací k evropské směrnici o přístupnosti.

Po úvodních přednáškách se účastníci rozdělí do tři paralelních sekcí, v nichž budou mít příležitost aktivně se zapojit do diskuse nad následujícími tématy:

  • Jaké překážky brání v úspěšné implementaci evropské směrnice o přístupnosti? (facilituje Susanna Laurin)
  • Které části evropské směrnice o přístupnosti fungují nejlépe? (facilituje Sabine Lobnig)
  • Jaké změny a doplnění byste v evropské směrnici o přístupnosti přivítali? (facilituje Radek Pavlíček)

Na závěr programu se pak všichni účastníci přesunou do plenární sekce, kde facilitátoři shrnou závěry diskusí v jednotlivých sekcích.

Celým programem bude provázet Susanna Laurin, zástupce IAAP pro Evropskou unii.

Praktické informace a registrace

  • Akce proběhne ve čtvrtek 23. 9. od 14.00 do 16.00 na platformě Zoom.
  • Jednacím jazykem je angličtina.
  • K dispozici bude tlumočení do ISL (mezinárodní znakový jazyk) a titulky v angličtině, němčině, španělštině, francouzštině a švédštině.
  • Účast na akci je bezplatná pro členy i nečleny IAAP, jen je třeba se zaregistrovat.

Další informace jsou k dispozici na stránce Virtual Leadership Briefing Series – Celebrating the Web Accessibility Directive Anniversary.

Registrovat na M-Enabling Europe Virtual Leadership Briefing 2021

Zapojte se do veřejných konzultací k evropské směrnici o přístupnosti

Od 9. dubna 2019 u nás platí zákon o přístupnosti, který se v různé míře a různým způsobem týká celé řady subjektů. Zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru.

Plní evropská směrnice o přístupnosti a její prováděcí akty stále svůj cíl?

Právě na tuto – a další otázky – hledá odpověď Evropská komise formou veřejných konzultací. Cílem těchto konzultací je shromáždit názory všech zúčastněných stran a získat podklady potřebné k posouzení toho, do jaké míry směrnice a její prováděcí akty

  • usnadnily osobám se zdravotním postižením přístup k veřejným službám a informacím, a posílily jejich sociální a digitální začlenění,
  • jsou stále relevantní a vhodné pro daný účel s ohledem na související právní předpisy a technologické změny a
  • harmonizovaly trh přístupnosti webových stránek.

Svůj názor mohou sdělit všechny zainteresované subjekty, včetně členských států, regionálních a místních orgánů, nezávislých subjektů zabývajících se dostupností, nevládních organizací a organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a starší osoby, průmyslových subjektů a poskytovatelů technologií, akademických a certifikačních orgánů, odborníků na přístupnost a občanů, zejména osob se zdravotním postižením nebo funkčním omezením, a starších lidí.

Doslova každý má příležitost demokraticky vyjádřit svůj názor, poskytnout zpětnou vazbu či nabídnout podnět ke zlepšení.

Dostupný internetový a digitální obsah pro osoby se zdravotním postižením – přezkum pravidel EU

K dispozici je také Easy to read (snadno čitelná a srozumitelná) varianta dotazníku, obsahující pouze vybrané otázky.

Dotazník můžete vyplnit do půlnoci 25. října 2021.

Výsledky těchto konzultací budou rovněž sloužit jako zdroj informací pro případné budoucí politické iniciativy týkající se přístupnosti webových stránek.

IAAP EU TwitterTip pro vás: IAAP_EU na Twitteru

Chcete být informováni o tom, co se děje v oblasti přístupnosti u nás v Evropě? Sledujte Twitter účet IAAP_EU, ať vám neunikne žádná z informací, pokrývajících široké spektrum témat od legislativy až po příklady dobré praxe.

Zákon o přístupnosti z pohledu škol a školských zařízení

Zákon o přístupnosti rozšířil povinnost mít přístupné weby a aplikace na mnohé další organizace ve veřejném sektoru. Mezi ně patří i školy a školská zařízení. Jak konkrétně se zákon dotýká právě jich?

Rovina legislativní

Školy, školská zařízení a vysoké školy jsou ze zákona povinny zpřístupnit pouze informace, zveřejněné podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kromě povinnosti zveřejňovat v přístupné podobě obsah úřední desky (§ 26 odst. 1 správního řádu) se dle právních předpisů z oblasti regionálního školství, které spadají do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povinnost zveřejňovat určitý obsah v oblasti veřejné správy na webových stránkách týká především následujícího:

  • dle školského zákona: zveřejnění termínu a místa zápisu do mateřské školy v případě, že je to v místě obvyklé (§ 34 odst. 2), kritérií pro přijímaní do mateřské školy (§ 34 odst. 8), místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání v případě, že je to v místě obvyklé (§ 46 odst. 1), informace týkající se organizace přijímacího řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání (§ 60), seznam přijatých uchazečů a výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě (§ 60e odst. 1), seznam přijatých uchazečů na vyšší odbornou školu (§ 94 odst. 7) a seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče (§ 183 odst. 2).
  • Dle vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů: kritérií přijímacího řízení, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení a přehled přijatých a nepřijatých uchazečů (§ 2 odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o informace, které škola před zahájením zápisu zveřejní k organizaci a průběhu zápisu (§ 3a odst. 7).
  • Dle vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, o termínech pro podání přihlášky do domova (§ 4 odst. 3).
  • Dle vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a kritéria přijímacího řízení (§ 15 odst. 1).

Dalšími příklady povinně zveřejňovaného obsahu mohou být:

  • ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím povinně zveřejňované informace, mezi kterými je například popis organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, elektronická adresa podatelny atd.
  • Povinnost se však vztahuje i na informace poskytované na základě nařízení GDPR a zákona o zpracování osobních údajů, jako je například název a kontaktní údaje, kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů, účel zpracování osobních údajů, právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů a kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů a právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz.
  • Dle zákona o vysokých školách se uvedená povinnost může vztahovat například na lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání, podmínky přijetí a případně také forma, rámcový obsah přijímací zkoušky, kritéria pro její vyhodnocení a nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu (§ 49 odst. 5), veřejnou vysokou školou stanovenou výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok (§ 58 odst. 5), výši poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením (§ 72 odst. 16), poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem (§ 74 odst. 10) a údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a údaje o ukončení těchto řízení (§ 75 odst. 1).

Citováno z dokumentu Informace MŠMT k novému zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, publikovaného MŠMT dne 7. 9. 2020.

Rovina praktická

Pokud ale opustíme legislativní rámec a na přístupnost škol nahlédneme z praktického hlediska (což je ten úhel pohledu, který je pro běžné fungování stěžejní), pak je legislativa – jak už to bohužel občas bývá – v tomto ohledu naprosto nedostačující. A v mnohém se míjí s praktickými potřebami například v situacích, kdy se na běžné škole inkluzivně vzdělává dítě zrakově postižených rodičů.

Je samozřejmě ku prospěchu věci mít v přístupné podobě informace o přijímacích zkouškách, ale neméně důležité (ne-li důležitější) je mít přístupné i vlastní přijímací zkoušky.

Informace poskytované na základě nařízení GDPR jsou v případě, kdy je člověk potřebuje, jistě důležité – ale neméně důležité (či dokonce důležitější 🙂 je mít například možnost objednat dítěti přístupnou cestou obědy či komunikovat se školou ohledně vzdělávání jako takového (tedy zajistit přístupnost nástrojů typu Bakaláři či Edookit či obecně komunikace a způsobu předávání informací).

Některé školy (například Masarykova univerzita) proto toto řeší vlastním interním předpisem (Směrnice MU č.8/2014 – Zajištění přístupnosti MU pro osoby se zdravotním postižením SM08-14). Ten ošetřuje ty situace, které zákon dostatečně nepokrývá (a které současně mají na zajištění praktické přístupnosti nemalý vliv).

Pro pořádek se ale určitě sluší připomenout, že i v případě škol je možné uplatnit institut nepřiměřené zátěže ve chvíli, kdy náklady na úpravy související s přístupností překračují její finanční či personální limity – například pro malou školku, která má svůj web na freehostingu a spravuje si jej svépomocí, může být investice v řádu několika desítek tisíc do nového webu přesně ten případ, kdy je uplatnění nepřiměřené zátěže a nabídnutí alternativních cest zcela na místě.

V takovém případě je pak potřeba mít připraveno, publikováno a pravidelně aktualizováno Prohlášení o přístupnosti, kde uživatelé budou mít tyto informace (včetně funkčního kontaktu) k dispozici.

Závěrem

S jistou mírou zjednodušení lze říci, že přístupný web je přínosný pro každého – celá řada požadavků na přístupnost zlepšuje uživatelský prožitek mnohem širší skupině uživatelů, než jsou uživatelé se zdravotním postižením. Jistě se shodneme na tom, že větší a kontrastnější písmo se lépe čte každému, kdo nosí brýle či mu na monitor dopadá hodně světla. Že titulky u videí usnadňují porozumění obsahu v případě, kdy pracujeme v příliš hlučném (či příliš tichém) prostředí, či kdy jsou dialogy vedeny v jazyce, který není náš mateřský, a máme problém jim porozumět.

Proto bych i v případě škol doporučoval aplikovat požadavky zákona o přístupnosti v plném rozsahu a neomezoval se pouze na situace, které zákon o přístupnosti explicitně pokrývá.

Jak už jsem psal v jiném článku, odpověď na otázku Proč mít přístupný web? je velmi jednoduchá:

“Protože na to, že je váš web bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.”