Archiv štítku: Zákon o přístupnosti

Zákon o přístupnosti: Je nějaké rozvržení webu, které je “univerzální” v tom smyslu, že jsou na ně návštěvníci s handicapem zvyklí a očekávají je? (5/24)

Otázka č. 5: Je nějaké rozvržení webu, které je “univerzální” v tom smyslu, že jsou návštěvníci s handicapem zvyklí a očekávají je?

Návštěvníci s handicapem se v tomto požadavku nijak neliší od návštěvníků, kteří žádný handicap nemají (respektive se k němu nehlásí).

Na webu stejně jako kdekoli jinde platí, že zvyk je železná košile. Byla by tedy chybou nevyužít toho, na co už jsou lidé zvyklí a s čím automaticky počítají. Obzvlášť pokud jde o orientaci na webu a snadnou nalezitelnost a dostupnost obvyklých prvků. Zde nebude žádný pokus o originalitu zpravidla vnímán pozitivně a snaha umístit standardní prvky jinam, než jsou zvyklí, může návštěvníky webu odradit od jeho dalšího používání (a v krajním případě – pokud se na vašem webu nebudou schopni zorientovat – je motivovat k nákupu u konkurence).

Dodržování zvyklostí při rozmístění prvků na webové stránce tedy udělá váš web přístupnější a zjednoduší orientaci všem uživatelům.

Většina webů dodržuje určité zvyklosti stran rozmístění prvků na webových stránkách – odkaz pro přihlášení obvykle hledáme v pravém horním rohu, logo s proklikem na úvodní stránku naopak v levém horním rohu.

Umístit tyto prvky jinam je samozřejmě možné. Současně je ale dost pravděpodobné, že tím uživatelům zkomplikujeme používání webové stránky, protože nenajdou konkrétní prvky stránky tam, kde obvykle bývají.

Ukažme si to na příkladu.

Slabozrací uživatelé, používající lupu (program, který zvětšuje informace na displeji), vidí v jednu chvíli jen velmi malou část obrazovky. Často proto hledají konkrétní obsah či funkcionality na obvyklých místech stránky (apříklad vyhledávání je zpravidla umístěno v pravém horním rohu). Pokud je umístíte jinam, můžete se stát, že je slabozraký uživatel přehlédne a z tohoto důvodu je nebude moci použít. Vhodné je také barevně odlišit navigační části od hlavního obsahu stránky (ideálně výraznou změnou barvy pozadí těchto částí), aby slabozraký uživatel mohl podle tohoto barevného odlišení snadno určit, s kterou částí stránky právě pracuje. Stejně tak je užitečné zachovat stejné rozložení prvků na stránkách v rámci celého webu, aby měl slabozraký uživatel na jednotlivých stránkách usnadněnou orientaci.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: K čemu jsou dobré tzv. přeskakovací odkazy? (4/24)

Otázka č. 4: K čemu jsou dobré tzv. přeskakovací odkazy?

Hlavní obsah webové stránky obvykle nebývá umístěn na jejím začátku. Předchází mu celá řada jiných částí stránky – záhlaví, menu, reklama, vyhledávání a řada dalších. Uživatelé, kteří pro interakci s webovou stránku používají klávesnici (uživatelé odečítačů obrazovky, uživatelé s motorickým postižením rukou, atp.), tak musí před tím, než se k hlavnímu obsahu z klácesnice dostanou, projít (“protabovat”) netriviální množství odkazů a dalších prvků.

Bez funkcionality/ mechanismu, který umožňuje rychlý přesun na klíčové části stránky, jsou tak tito uživatelé při práci s webovou stránkou značně znevýhodněni a práce s ní je komplikovanější a hlavně pomalejší. A to obzvlášť v situaci, kdy nemají k dispozici žádnou asistivní technologii (například odečítač obrazovky), které tuto funkcionalitu často nabízí jako jednu ze svých funkcí a je tedy možné ji použít ve chvíli, kdy na webu není k dispozici.

Tuto bariéru mohou pomoci překonat tzv. přeskakovací (skip to) odkazy. Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají.

Bývají umístěny co nejblíže začátku stránky, zobrazí se pouze ve chvíli, kdy získají focus při ovládání z klávesnice, a je jich rozumný počet (2-3), aby ovládání zjednodušovaly, a ne komplikovaly (viz Může být webová stránka přespříliš přístupná?).

Jeden z možných vhodných způsobů implementace je k vidění a vyzkoušení například na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Jak přeskakovací odkazy vytvořit se pak můžete dočíst v článku “Skip Navigation” Links na WebAIM.org.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Zlepšují sémantické elementy přístupnost? (3/24)

Otázka č. 3: Zlepšují sémantické elementy přístupnost?

Ano.

Spojování prvků na stránce do logických celků elementem div je stále běžná praxe mnoha kodérů. Element div ale bohužel nenese žádný sémantický význam, a nelze jej tak strojově zpracovávat. Což má samozřejmě negativní dopad i na asistivní technologie – programy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují s webovými stránkámi pracovat (typickým zástupcem a asi nejznámnější asistivní technologií jsou odečítací programy, které používají nevidomí a prakticky nevidomí lidé).

Pokud ale místo elementů div použijeme sémantické elementy, jsou asistivní technologie sémantické informace schopny zprostředkovat svým uživatelům.

Z pohledu asistivní technologie a jejího uživatele je tedy velký rozdíl v tom, jestli například menu umístíme do elementu div, nebo nav. V prvním případě (div) není uživatel o tom, že vstupuje do části stránky, v níž se nachází menu, nijak informován. V případě druhém je mu schopna asistivní technologie tuto informaci zprostředkovat právě díky použití sémantického strukturálního elementu nav (který umí strojově rozpoznat a uživatele informovat o sémantickém významu oblasti stránky, v níž se právě nachází).

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Jak na to, se dozvíte například v článcích Honzy Sládka Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika na Zdrojáku.

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika II

A na závěr jedno moje starší zamyšlení se nad tím, proč bych nerad, aby strukturální HTML5 elementy skončily v propadlišti dějin. Čas naštěstí ukázal, že jsem se ve svém odhadu nespletl, a že to může fungovat přesně tak, jak jsem v roce 2012 popsal 🙂


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.