Archiv štítku: Zákon o přístupnosti

Zákon o přístupnosti: seznamte se, prosím

Tento článek je rozšířenou verzí mého příspěvku Zákon o přístupnosti: seznamte se, prosím, který 18. září 2023 zazněl na konferenci Jak na přístupnost pro osoby se sluchovým postižením.

Stručně k zákonu o přístupnosti

  • Zákon o přístupnosti platí od roku 2019 a týká se přístupnosti digitálního prostoru (webů, dokumentů, multimédií, mobilních aplikací, atp.), ne prostoru fyzického.
  • Není to jediný zákon, nebo legislativní dokument, který se tématu přístupnosti věnuje (viz příspěvek Jany Havlové k tématu legislativy), je ale velmi podstatný, protože ošetřuje právě přístupnost digitálního prostoru.

Povinné subjekty

  • Organizační složky státu: ministerstva, úřady, soudy, kancelář Veřejného ochránce práv, atp.
  • Územní samosprávné celky: kraje, obce a městské části
  • Právnické osoby zřízené zákonem: například ČTK, ČNB, Státní fond dopravní infrastruktury
  • Právnické osoby založené nebo řízené či financované státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, která byla založena za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu: například dopravní podniky měst, příspěvkové organizace státu (Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie atd.), veřejné výzkumné instituce, většina knihoven, atp.
  • Kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace: například Správa základních registrů

Další informace

Krátký výlet do historie

Ač se občas někdo snaží tvrdit opak, přístupnost digitálního prostoru není v naší legislativě nové téma, a první legislativní uchopení tohoto tématu se datuje už do roku 2004. Tématice digitální přístupnosti se tak postupně věnovaly následující dokumenty:

  • Best Practice Ministerstva informatiky ČR (2004)
  • Vyhláška o přístupnosti (2008)
  • Zákon o přístupnosti (2019)

Důvody, proč se přístupnost v té době nebrala až tak vážně,, nebyla podle mě absence legislativního uchopení (kdo chtěl, měl se o co opřít), ale jednalo se (a v některých bodech bohužel stále jedná) spíše o

  • obecně nízké povědomí o významu a přínosu přístupnosti,
  • absenci dostupných a snadno použitelných nástrojů pro tvorbu přístupných digitálních rozhraní a obsahu,
  • nízkou úroveň znalostí na straně těch, kdo mají přístupné digitální rozhraní a obsah vytvářet,
  • nízkou až žádnou vymahatelnost ve chvíli, kdy někdo legislativní požadavky nesplnil,
  • nízkou míru konkrétní zpětné vazby a požadavků na přístupné weby a aplikace jak přímo od koncových uživatelů, tak od organizací hájících jejich práva. (S tvrzeními typu „Na nepřístupnost našeho webu/ dokumentu/ aplikace si nikdo nikdy nestěžoval.“ se při naší praxi bohužel setkáváme velmi často.

Více informací viz Zákon o přístupnosti: Je přístupnost nové téma z pohledu naší legislativy? (1/24).

Co nás čeká?

Od roku 2025 začne platit Evropský zákon o přístupnosti, který přístupnost posune na vyšší úroveň. Více informací viz Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA).

Mýty a omyly v souvislosti se Zákonem o přístupnosti

V této části bych rád na pravou míru uvedl nejčastější omyly, se kterými se v souvislosti se Zákonem o přístupnosti potkávám.

Přístupnost je v legislativě nové téma
Není, tématika digitální přístupnosti se na legislativní úrovní řeší od roku 2004. Více informací viz kapitola Krátký výlet do historie.
Starší právní úprava byla jen pro zrakově postižené
Požadavky na přístupnost i pro sluchově postižené byly (byť v obecné podobě) formulovány už v Best Practice MI i Vyhlášce o přístupnosti. Jejich uvedení do praxe dle mého názoru bránila spíše absence znalostí a nástrojů, jak přístupný obsah pro sluchově postižené vytváře, než nedostatečné ošetření na legislativní úrovni.
Nastudováním zákona se “naučím přístupnost”
Zákony a standardy nejsou učebnice přístupnosti. Podobně jako se přečtením zákona a silničním provozu nenaučím řídit auto, tím, že si přečtu zákon k přístupnosti, se nenaučím tvořit přístupný digitální obsah.

Potenciálnímu použití zákonů a standardů jako učebnic mimo jiné nepomáhá ani jazyk, jakým jsou napsány. I mnohými tolik adorovaný WCAG (více viz Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím) není jako učebnice – a jako vstupní materiál do světa přístupnosti – vhodný, protože formulace jako

“Obsah prezentovaný pouze prostřednictvím předtočeného videa je opatřen buď alternativou pro multimediální prvek závisející na čase, nebo zvukovou stopou poskytující ekvivalentní informaci pro obsah, který je pouze v předtočeném videu.”

porozumění moc nepomáhají a zájemce o přístupnost mohou svou složitostí dokonce spíše odradit.

Podcast Bez bariér: Mýty o webové přístupnosti

S dalšími mýty a omyly stran webové přístupnosti se můžete seznámit ve třetím a čtvrtém díle našeho podcastu Bez bariér.

Co by se mělo dělat

Tato sekce obsahuje výtah nejdůležitějších kritérií z pohledu uživatelů se sluchovým postižením (číslo v závorce odkazuje na kritérium úspěšnosti z doporučení WCAG a prioritu – A je nejvyšší, AAA nejnižší).

  • Textový přepis pro předtočené audio nebo video záznamy (1.2.1, A)
  • Titulky pro předtočené video záznamy (1.2.2, A)
  • Instrukce pro práci s rozhraním nesmí být závislá na smyslových vjemech (1.3.3, A)
  • Texty a texty v obrázcích musí splňovat požadavky na minimální kontrast (1.4.3, AA)

Požadavky, týkající se znakového jazyka, jsou bohužel mimo působnost zákona o přístupnosti. Stejně tak je v úrovní AAA většina požadavků na srozumitelnost textu. Nikdo ale nikomu nebrání jít nad rámec zákonných požadavků.

Jaká je realita?

Chybí know-how a odborníci
Přístupnost bohužel stále není standardní součástí osnov. Ač se situace postupně zlepšuje, obecné povědomí o této tématice je stále velmi nízké – i mezi těmi, kterých se přístupnost bezprostředně týká a měli by ji mít jako nedílnou součást svého pracovního procesu.
Chybí dostupné a intuitivní nástroje
Situace se sice pomalu lepší, ale otitulkovat video, publikovat přístupný příspěvek na sociálních sítích nebo vytvořit přístupný dokument na úřední desku webu městského úřadu stále bohužel není tak snadné, aby to lidé dělali automaticky.
Chybí motivace
Ač se situace postupně zlepšuje, přístupnost je stále vnímána jako okrajová záležitost, kterou není při tvorbě přístupného obsahu či rozhraní třeba brát v potaz.

Co mohu udělat pro změnu k lepšímu jako

Provozovatel webu
Poptávat profesionální služby – jak na to, viz například Jak dobře vybrat konzultanta na přístupnost a inkluzivní design
Správce obsahu, vývojář, designer…
Při své práci brát v potaz požadavky na přístupnost.
Koncový uživatel
Poskytovat relevantní zpětnou vazbu k bariérám v rozhraní či obsahu. Jen tak se provozovatelé webů a aplikací dozví, že přístupnost je pro jejich uživatele důležitá a je třeba na ni myslet.

Jak poskytovat zpětnou vazbu k nepřístupnému obsahu?

Mechanismus pro poskytování zpětné vazby od uživatelů nabízí mimo jiné Prohlášení o přístupnosti. To musí mimo jiné obsahovat jak informaci o míře souladu s požadavky zákona o přístupnosti, tak funkční kontakt pro případ, kdy bude třeba provozovatele webu či aplikace kontaktovat.

Více informaci k Prohlášení o přístupnosti viz

Podzimní Agora 2023, která bude stejně jako loni součástí konference INSPO 2023, nabídne podrobnější seznámení s tématikou poskytování zpětné vazby k nepřístupným informacím v digitálním světě. Těšit se můžete na dva úvodní příspěvky, které tuto tématiku otevřou, a navazující panelovou diskusi.

Podzimní Agora 2023 proběhne 25. listopadu 2023 v Kongresovém centru Praha a bude se jí možné zúčastnit jak prezenčně, tak sledovat živé vysílání.

V pátek 8. prosince od 13.00 pak pod hlavičkou projektu Théseus proběhne navazující webinář, na kterém se to, jak správně poskytovat zpětnou vazbu provozovatelům webů a aplikací, můžete naučit.

Zákon o přístupnosti – seznamte se, prosím (Google Slides)

Zákon o přístupnosti – seznamte se, prosím (YouTube)

Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA)

Přístupnost je nyní trendem jako nikdy dříve. Kombinace rychlé a rozsáhlé digitalizace, nových právních požadavků Evropské komise a většího počtu uživatelů, kteří reagují na únavu z technologií v důsledku pandemie, zapříčinila větší zájem veřejnosti o toto „naše“ téma. Stále však panují nejasnosti ohledně klíčových aspektů právních předpisů EU týkajících se přístupnosti.

Pravděpodobně nikdy nebylo zajímavější pracovat v oblasti přístupnosti než právě nyní. Technologie se vyvíjí a trh roste rychlostí světla. Hlavní hráči v odvětvích e-komerce, dopravy a technologií se připravují na novou směrnici a odvrací se od starých zavedených postupů. Zároveň bylo právě dokončeno přezkoumání monitorování stávající směrnice. Velmi brzy bude zveřejněn nový mandát Evropské komise, který pověřuje standardizační organizace vypracováním a aktualizací nejméně 6 norem!

V mnoha ohledech je EU v oblasti přístupnosti na špici – s výjimkou vlastních institucí, na které se legislativa zatím nevztahuje… Evropská norma EN 301 549 je zaváděna ve stále více zemích mimo EU a v současné době jsme v oblasti technických specifikací napřed před USA. Členské státy EU navíc právě provedly největší audit přístupnosti na světě – v rámci národního monitoringu bylo zkontrolováno více než 10 000 webových stránek. Způsob monitorování, požadavek na zveřejnění prohlášení o přístupnosti a mechanismus zpětné vazby zahrnující koncové uživatele jsou poněkud unikátní aktivity, které vzbuzují velký mezinárodní zájem.

V každodenním životě nás to všechno samozřejmě těší, ale všímáme si, že mnoho našich klientů, a to nejen z řad ICT firem, má problém rozlišit jablka od hrušek. Proto zde přinášíme malý pokus o utřídění pojmů.

Často se zaměňují následující dvě směrnice:

  • Směrnice o přístupnosti webu (WAD)
  • Evropský zákon o přístupnosti (EAA)

Oba tyto zákony jsou technicky vzato směrnice, takže jejich zaměňování není překvapivé.

Další mylnou představou, se kterou se často setkáváme, je, že se Evropský zákon o přístupnosti vztahuje na „soukromý sektor“. Pravdou je však to, že se vztahuje na určité výrobky a služby – bez ohledu na typ organizace, která za nimi stojí.

Celkové srovnání obou směrnic naleznete níže
(upozorňujeme, že v tabulce nejsou uvedeny všechny podrobnosti)
Směrnice o přístupnosti webu Evropský zákon o přístupnosti
Oblast působnosti Subjekty veřejného sektoru
Veřejnoprávní subjekty
(plus některé další sektory v různých členských státech, které jdou nad rámec minimálních požadavků)
Výrobci
Zplnomocnění zástupci
Dovozci
Distributoři specifických výrobků a služeb (viz další buňka)
Nezahrnuje Veřejnoprávní vysílací organizace
Nevládní organizace
Mikropodniky poskytující služby, tj. společnosti s méně než 10 zaměstnanci a obratem nižším než 2 miliony euro
Co by mělo být přístupné Webové stránky
Intranety
Extranety
Dokumenty
Mobilní aplikace
Počítače a operační systémy
Samoobslužné terminály
Digitální televize a streamovací služby
E-knihy a čtečky
Komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému
Doprava (digitální služby)
E-komerce
Spotřebitelské bankovní služby
Minimální požadavky EN301549 v 3.2.1 Příloha A

Aktualizované požadavky následujících norem:
EN 301 549
EN 171 61
EN 172 10

Plus tři nové normy definující požadavky na:
Nedigitální informace
Zákaznickou podporu, servisní centrum
Číslo tísňového volání (112)

Od kdy Nyní 28. června 2025
Některé části případně později.
Monitorování Ano Ano
Vyžadováno prohlášení o přístupnosti Ano Ano
Vyžadován mechanismus zpětné vazby Ano Ano
Zaveden mechanismus podávání stížností Ano Ano
Poskytování alternativních formátů Ano Ano
Institut nepřiměřené zátěže Ano Ano
Případné sankce Teoreticky ano. Ano. A produkty mohou být odstraněny z trhu.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.


Autorkou článku Summertime is here – accessibility is in the air je Susanna Laurin. Přeložila Pavlína Soušková.

Pozvánka na webinář Aktuální informace o požadavcích a legislativě EU v oblasti přístupnosti

V pátek 18. března od 13.00 do 13.45 pořádá švédská společnost Funka další ze svých pátečních webinářů.

V současné době probíhá revize směrnice o přístupnosti webu a za rohem je evropský zákon o přístupnosti. Jaká požadavky stran přístupnosti jsou teď vlastně vyžadovány? Jaký je rozdíl mezi WCAG a EN 301 549 – a je vůbec důležitý? O aktuální informace ze světa legislativního dění kolem přístupnosti se podělí Susanna Laurin, vedoucí výzkumu a inovací společnosti Funka, která je i předsedkyní společné pracovní skupiny ETSI/CEN/CENELEC pro eAccessibility.

Účast na webináři je zdarma, jen je třeba se zaregistrovat.

Webinář bude simultánně tlumočen do češtiny a záznam bude následně opatřen českými titulky. Tlumočení i otitulkování záznamu zajišťuje Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity, člen IAAP, jako jeden z výstupů projektu Théseus, zaměřeného na zlepšení přístupnosti digitálního prostředí (webů, aplikací a dokumentů), který realizuje s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Další čtení k tématu