Pozvánka na besedu se zástupci České televize o službě Zvukový popis pro zrakově postižené diváky

Srdečně vás zveme na besedu se zástupci České televize o službě Zvukový popis (Audio Description, AD) pro zrakově postižené diváky.

Beseda proběhne ve středu 30. listopadu 2016 od 14:30 ve Středisku Teiresiás (Brno, Komenského nám. 2), v místnosti 107.

Zástupci České televize, kteří službu připravují, by rádi od účastníků besedy získali uživatelskou zpětnou vazbu. Po ukázce pořadu se zvukovým popisem proto bude prostor na diskusi o způsobu přípravy, technických detailech a možnostech dalšího vývoje této přínosné služby.

Pokud se rozhodnete besedu navštívit, dejte nám, prosím, vědět na e-mail cervenka@teiresias.muni.cz, abychom měli představu o počtu účastníků besedy.

Těšíme na setkání a na zajímavou diskusi.

Za Českou televizi Petra Mašková
Za Středisko Teiresiás Petr Červenka a Radek Pavlíček

Co je služba Zvukový popis

Služba Zvukový popis je primárně určena zrakově postiženým divákům a spočívá v použití řeči k popisu té části dramatického díla, kde vysílaný zvuk není schopen dostatečně popsat situaci na obrazovce. V pauzách mezi textem dialogů se proto vysílá doplňková hlasová informace a zrakově postižený divák tak má možnost plnohodnotně pochopit sledované dílo, ve kterém by se jinak mohl orientovat pouhým poslechem dialogů, případně doprovodných ruchů.

Česká televize nabízí tuto službu od 1. února 2013 u vybraných pořadů na programech ČT1 i ČT2. Mezi díla opatřená službou AD patří například kultovní seriál ČT Vyprávěj, přírodopisný zábavný cyklus Zázraky přírody, dramatický cyklus Nevinné lži nebo mysteriózní detektivní triptych Ztracená brána. Další informace najdete v případě zájmu na stránkách Zvukový popis či ČT spouští pilotní vysílání zvukových popisů pořadů pro nevidomé.

„Dvakrát MOOC o digitální přístupnosti pro začátečníky, prosím“

Fenomén MOOC – hromadných otevřených online kurzů – se nevyhnul ani přístupnosti a v současnosti je možné získat základní znalosti o této tématice hned ve dvou kurzech. A protože mě zajímalo, co tyto kurzy nabízejí, do obou jsem se přihlásil a pustil se do studia.

Co mají oba kurzy společného? Jsou v angličtině, cílí na ty, kdo s přístupností teprve začínají, a u obou lze zakoupit certifikát o jeho absolvování, pokud složíte závěrečný test aspoň na 70 %.

Information and Communication Technology (ICT) Accessibility

První kurz vznikl na The Georgia Institute of Technology a nese název Information and Communication Technology (ICT) Accessibility. Kurz je rozdělen do šesti modulů, věnovaných následujícím tématům:

  • Module 1: ICT Accessibility
  • Module 2: ICT Accessibility Design
  • Module 3: Assistive Technology
  • Module 4: Accessible Documents and Multimedia
  • Module 5: Web Accessibility Evaluation and Design
  • Module 6: ICT Accessibility Operations

Kompletní sylabus v angličtině (pdf; 100 kB)

Předpokládaná doba studia je 6 týdnů při přibližně dvou až čtyřhodinové týdenní zátěži. Kurz je otevřen do 28. února 2017.

Propagační video kurzu na YouTube

Digital Accessibility: Enabling Participation in the Information Society

Za druhý kurzem, který se jmenuje Digital Accessibility: Enabling Participation in the Information Society, stojí ECS Accessibility team ze Southamptonské univerzity a jeho partneři z Erasmus+ MOOC Accessibility Partnership. Je rozdělen do pěti bloků, pokrývajících následující témata:

  • Enabling People – It’s About You – obecný úvod do tématu, představení různých způsobů prezentování obsahu a typických situací, v nichž je digitální přístupnost důležitá
  • Enabling People To Work On Computers – přístupnost osobních počítačů
  • Enabling People To Communicate On Mobile Devices – přístupnost mobilních zařízení
  • Enabling People To Use The Web – přístupnost webu
  • Enabling Everyone Everyday – univerzální design,

Předpokládaná doba studia je 5 týdnů při přibližně tříhodinové týdenní zátěži. Kurz oficiálně končí už v neděli 20. listopadu, ale pokud se do tohoto data stihnete do kurzu zaregistrovat, můžete jím projít (budete ale ochuzeni o zapojení lektorů z partnerských univerzit do diskusí v průběhu jednotlivých týdnů). Pokud byste chtěli absolvovat tento kurz „se vším všudy“, jeho další běh je plánován na únor 2017 a již nyní je možné se do tohoto běhu registrovat.

Tento kurz jsem úspěšně absolvoval a pro základní seznámení s tématikou digitální přístupnosti jej mohu doporučit. Jeho jedinou větší vadou na kráse byly často nejednoznačně položené otázky v závěrečném testu. A protože jsem nebyl sám, kdo k podobě závěrečného testu poskytl autorům kurzu tuto zpětnou vazbu, věřím, že připomínky zapracují a do dalšího běhu kurzu test upraví tak, aby otázky byly jednoznačné a srozumitelné.

Tak přeji příjemné a pohodové studium 🙂

Přečetl jsem: Bobbie Peers – Zloděj luridia

Nikdo z cestujících nezpozoroval, že starší pán skočil na koleje. To už se ozývalo rachocení přijíždějícího vlaku a proud vzduchu z tunelu zesiloval. Muž se naposledl ohlédl k nástupištu, otočil se a zmizel v temném podzemí.

Ten starší pán byl dědeček Williama Wentona – kluka, který je neuvěřitelně dobrý v luštění šifer a jenž se od chvíle, co jeho dědeček beze stopy zmizel v londýnském metru, už osm let společně s rodiči skrývá v Norsku.

Když William vyluští Nemožnost, nejsložitější šifru na světě, spustí tím nevratný řetěz událostí. Aby se vyhnul bezprostředně hrozícímu nebezpečí, musí se co nejrychleji dostat do londýnského Centra posthumánního výzkumu, kde eho život zde nabírá nový a nečekaný směr. Svět, do kterého se dostal, je totiž plný překvapení, robotů a šifer. William se rychle seznamuje s novým prostředím a pomalu začíná odhalovat stará rodinná tajemství. A zjišťuje, že bez dědečka, po němž zdědil zálibu a nadání v luštění šifer, se dál nedostane. Dědeček je totiž jediný, kdo mu může pomoci celou tu motanici rozplést a odhalit zloděje tajemného luridia. Naštěstí na to není sám a spolehlivou parťačku najde ve spolužačce Iscii.

I když je z knihy cítit lehká analogie s příběhy Harry Pottera (propojení reálného a fantasy světa, místo Bradavic zde máme Centrum postuhumánního výzkumu, místo hůlek orby, místo Hermiony Isciu), jeden velký rozdíl zde je – svět, v nemž se William ocitá, totiž není postaven na magii, ale na vědě. A tak možná ty věci, s nimiž se v knize dnešní malí čtenáři setkají a o kterých si zatím jen přečtou, pro ně budou za několik (desítek) let běžnou realitou. Vzpomínám si, že když jsem jako dítě četl Neználka ve Slunečním městě, bral jsem auto bez řidiče jako nereálnou fantazii autora. A dnes?

Ačkoliv je Zloděj luridia kniha určená pro děti, bavila i mě. Autor vsadil na jednoduchý a přímočarý příběh, nepostrádající vtip a napětí, a moc se „nezdržuje“ popisem prostředí, ani nám cestu k cíli nekomplikuje nějakým filozofováním nad nesmrtelností chrousta. Za mě se mu napsání knihy pro děti podařilo na sto procent. A pevně věřím, že to tak vyhodnotí i mé děti 🙂

Zařazení knihy do série William Wenton a její označení pořadovým číslem 1 dává tušit, že by setkání s Williamem nemuselo být poslední.

A když už jsme u toho snění, filmové zpracování by také nebylo na škodu. A od něj už by pak mohl být jen krůček k „Wentonmánii“ – už teď se těším na to, jak pak budu doma místo po neuklizených kostičkách Lega šlapat po neuklizených orbech a s dětmi po večerech luštit šifry 🙂

Ukázka z knihy na ISSUU

Knihu Zloděj luridia vydala Kniha Zlín, 244 stran, překlad Marie Voslářová, ISBN 978-80-7473-425-0.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Pokud hledáte vhodný dárek pro děti k Vánocům, Zloděje luridia mohu jen doporučit. Ať už v papírové, nebo v elektronické podobě.