Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

• Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
• Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
• Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
• Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
• Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

• Accessibility Programming Guide for iOS
• Accessibility on iOS
• Accessibility for Android Developers

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

• Relaxuj potmě od vývojáře Master App Solutions, o které jsem psal i zde na POSLEPU v článku Relaxuj potmě – s nevidomými hudebníky, MasterAPP a Světluškou
• Záchranka od vývojáře Medical Information Technologies, s.r.o., která získala titul nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016
• Knihovní brána Daleth (verze pro Android/ iOS) od vývojáře Masaryk University, s níž se můžete blíže seznámit ve videozáznamu prezentace Mobilní verze KDD a Knihovní brány pro zrakově postižené na konferenci INSPO.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.