Dotyková zařízení s externí klávesnicí a nevidomí uživatelé – jde to dohromady?

Aplikace, Asistivní software a hardware, , , , ,

Práci v operačních systémech Android (prostřednictvím odečítače obrazovky TalkBack) či iOS (prostřednictvím odečítače VoiceOver) mají uživatelé se zrakovým postižením primárně spojenu s dotykovým ovládáním.

Pravdou ale je, že obzvlášť psaní na dotykové klávesnici není nijak pohodlné ani pro uživatele, kteří žádnou zrakovou vadu nemají – i já sám v případě, kdy mám napsat delší text, sáhnu raději po klasické klávesnici (například tento článek píšu cestou domů v šalině – ne na mobilu, ale na notebooku, který si pro tento případ nejsem líný vytáhnout z batohu 🙂 Nijak proto nepřekvapí, že i uživatelé se zrakovým handicapem, kteří mobilní zařízení používají ne(jen) k pasivní konzumaci obsahu, ale k aktivní práci (psaní textů, e-mailů, atp.), hledají cesty, jak si svůj způsob práce co nejvíce zefektivnit.

Na webovém portálu Pélion, zaměřeném na výpočetní techniku pro zrakově postižené, jsme v uplynulých dnech publikovali hned dva články, které se této tématice věnují.

Bohumír Juroška se podíval na ovládání Androidu s odečítačem TalkBack pomocí externí klávesnice, Michal Rada pak na iPad Pro s externí klávesnicí pohledem nevidomého.

Jako bonus pak nabízíme kompletní přehledy klávesových zkratek pro odečítače obrazovek TalkBack a VoiceOver, které najdete v článcích Matěje Plcha Nejen dotyk vládne světem: ucelený přehled klávesových zkratek odečítače TalkBack a Adama Samce Klávesové zkratky pro iOS a VoiceOver.

Pěkné počtení 🙂

https://www.portal-pelion.cz/ovladani-androidu-odecitacem-talkback-pomoci-externi-klavesnice/

https://www.portal-pelion.cz/ipad-pohled-nevidomeho/

O technologiích pro nevidomé v pořadu Co vy na to? v Českém rozhlase Brno

Akce a přednášky, Asistivní software a hardware, Názory, Rozhovory, , , ,

S Jiřím Kokmotosem jsme si v pořadu Co vy na to? povídali o tom, jak informační a komunikační technologie pomáhají lidem s těžkým postižením zraku kompenzovat jejich postižení. Ať už v situacích, v nichž se ocitají sporadicky (například volby), tak těch, se kterými se setkávají každodenně – potřeba (nechat si) přečíst nějaký tištěný text, vyhledat spojení, koupit jízdenku, atp.

Řeč přišla i na samostatný pohyb nevidomých, to, jak jim správně pommáhat na ulici, či zda je v 21. století ještě potřeba bodové písmo.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu Brno: Co vy na to? – 14. 3. 2018, případně je možné stáhnout si z Audioarchívu nahrávku ve formátu MP3 (14,7 MB).

Děkuji za pozvání i za příjemný rozhovor – jakoukoliv osvětu v této oblasti považuji za velmi důležitou. Fungujících technologií pro zrakově postižené je dnes k dispozici celá řada, ale informovanost uživatelů o tom, co vše se jim dnes v této oblasti nabízí, bohužel stále není dostatečná.

KNFB Reader v praxi

Po natočení rozhovoru jsme připravili i krátkou videoupoutávku 🙂 Můžete se v ní seznámit s programem KNFB Reader, který slouží k optickému rozpoznávání textu.

Více informací o KNFB Readeru najdete v článku KNFB Reader – čtečka tištěných předloh v mobilu.

KNFB Reader – čtečka tištěných předloh v mobilu

Pozvánka na konferenci INSPO 2018

Protože se rozhovor hodně točil kolem technologií, pomáhajících zrakově postiženým lidem, bylo myslím zcela na místě pozvat zájemce z řad posluchačů na konferenci INSPO 2018, která je největší a nejvýznamnější tuzemskou konferencí představující nejnovější tuzemské i zahraniční aplikace, programy a pomůcky usnadňující život lidem s různým zdravotním postižením.

INSPO 2018 proběhne v sobotu 7. dubna 2018 v Kongresovém centru Praha, na konferenci je stále možné se registrovat, účast je za symbolický poplatek 300 Kč (platí se u prezence), který zahrnuje i průběžné občerstvení a oběd. Účastníci, kteří mají průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, zaplatí pouze 200 Kč, pro osobní asistenty je účast zdarma.

Ohlédnutí za INSPO 2017: rekordní účast i inovace ve zpřístupnění

Může být webová stránka přespříliš přístupná?

Názory, Přístupnost webu,

Otázku z nadpisu článku (mimochodem velmi zajímavou) položil Jaredu Smithovi z WebAIMu jeden z jeho studentů.

Jared stejnou otázku položil svým followerům na Twitteru a následně tomuto tématu věnoval článek Overly Accessible?, ve kterém zveřejnil argumenty jak těch, kteří odpověděli Ano, tak těch, kteří odpověděli Ne.

Já osobně patřím do tábora druhého. Nemyslím si totiž, že by něco jako přespříliš přístupná stránka mohlo existovat.

Proč?

Pokud to s přístupnostními vychytávkami přeženeme (stránku prošpikujeme nadpisy, přidáme množství oblastí, přeskakovacích odkazů, detailně popíšeme i ilustrační obrázky, přidáme přístupnostní widgety, atp.), pak se stránka pro uživatele stane hůře přístupnou. Výsledkem totiž nebude lepší, ale horší uživatelský prožitek. Uživatel se totiž bude muset při práci se stránkou „probojovat“ větším množství informací obsahových a současně bude zahlcen množstvím informací servisních (o tom, že ten a ten prvek na stránce je nadpisem, ta a ta část je oblastí, atp.)

Ukažme si to třeba na příkladu přeskakovacích (skip to) odkazů na jednotlivé části stránky (vyhledávání, menu, hlavní obsah…) Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají. Pokud je počet přeskakovacích odkazů rozumný (řekněme dva až tři), pak opravdu slouží svému účelu a uživateli pomáhají.

Pokud by jich bylo více, pak se pro uživatele stávají spíše překážkou, protože by vytvářely na stránce blok, který by bylo třeba přeskočit (tedy vlastně udělat přeskakovací odkaz, kterým přeskočíme přeskakovací odkazy 🙂 Což moc nedává smysl 🙂

Tak jako všude jinde, i tady platí okřídlené všeho s mírou. Pokud chceme zpřístupnit webovou stránku, je potřeba detailněji rozumět tomu, jaký dopad má implementace jednotlivých věcí na uživatele, a teprve poté je vhodným způsobem uvést v život.

Méně nadpisů často může být z pohledu uživatele přínosnějších, ne každý obrázek musí mít textový popisek, přeskakovací odkazy stačí dva, atp.

A co si myslíte Vy? Může podle Vás existovat něco jako přespříliš přístupná webová stránka? Podělte se o své názory v komentářích.