Archiv rubriky: Přístupnost webu

E-shopy se mohou přizpůsobit nevidomým. Ty české mají ale stále co dohánět

V Česku je přes 36 tisíc e-shopů, na kterých je možné koupit cokoli od základních potravin přes nejrůznější služby až po luxusní šperky. Když na nich chce ale nakoupit nevidomý, ve většině případů se mu to nejspíš nepodaří. Zpřístupnit stránky pro čtecí zařízení přitom není složitou věcí, tvůrci webů ale mají o tomto problému jen minimální povědomí. „To, že s některým webem nemohou pracovat nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi,“ říkají samotní uživatelé.

Nevidomí dnes mohou díky dostupné technice psát e-maily, pohybovat se na internetu a na sociálních sítích, komunikovat s úřady nebo nakupovat online. Vše ale záleží na tom, jak a jestli vůbec jsou konkrétní portály přizpůsobené pro čtecí zařízení. Portálů, které tuto funkčnost dotáhly do konce, je zatím minimum. S přístupností mají přitom problémy i největší tuzemské e-shopy a stejný stav je možné zaznamenat i u portálů státní správy nebo internetových bankovnictví, které tak nevidomým komplikují třeba podnikání nebo vyřizování pro jiné naprosto banálních záležitostí.

Důkazem malého povědomí o důležitosti přístupnosti je i nyní nově udělená výjimka z EET pro zrakově handicapované podnikatele. Kdyby vývojáři více dbali na přístupnost nástrojů pro vydávání účtenek i s ohledem na čtečky, nebyla by tato výjimka nutná. V digitalizaci a přístupnosti je budoucnost. A zvláště pro handicapované, připomíná Karel Giebisch, specialista na přístupnost webů a aplikací, který je od narození nevidomý.

Možnost použití nejrůznějších aplikací přitom může – bez přehánění – znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Plně přístupná nevidomým je například aplikace Záchranka, která dokáže v případě potřeby kontaktovat Zdravotnickou záchrannou službu, oznámit přesnou polohu a další důležité informace.

Stejně tak se dnes čtecí zařízení pro nevidomé bez problémů vypořádají s mobilní aplikací taxislužby Liftago, vyznají se na e-shopech Košík.cz, CZC.cz nebo na cashback portálu Tipli.

Zrakově postižených je v Česku téměř 100 tisíc, přesto většina webových portálů jejich potřeby nereflektuje. Aby byl web přístupný, musí tomu být veškeré prvky přizpůsobené. Vše musí být popsáno textově, aby to byla čtečka schopná rozpoznat. Tudíž ikona lupičky bez popisku ‚hledat‘ je problém, stejně tak nápisy umístěné přímo v grafice, říká Michal Hardyn, zakladatel portálu Tipli, který je jedním z webů, jež potřebám nevidomých vyhověly.

Zpřístupnění webových stránek pro nevidomé nemusí být otázkou velkých investic. Specialisté na přístupnost webů v Česku přitom potvrzují, že často stačí jediná schůzka s vývojáři, během které je představena problematika přístupnosti a příklady již fungujících řešení, a během několika týdnů je znát výrazný posun. Většina společností u nás ale dosud neměla ambici se problémem přístupnosti zabývat.

Udělat web je jedna věc, ale zpřístupnit ho pro čtečky obrazovek je věc druhá, která bohužel v řadě případů zůstává naprosto opominuta, vysvětluje Karel Giebisch.

Největší problém spočívá v tom, že vývojáři a obecně tvůrci webů či mobilních aplikací nemají o problému přístupnosti žádné informace. To, že s některým webem nemohou pracovat lidé se čtečkami obrazovek, tedy nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi. Třeba nepodařenou strukturou stránek nebo chybějícími textovými popisky. Čtečka pak nedokáže identifikovat, jestli jste zrovna na košíku, zdali jsou produkty vloženy do košíku, nebo názvy polí, které je třeba vyplnit v objednávkovém formuláři, dodává Karel Giebisch.

Tipli je v současnosti nejrychleji rostoucím cashbackovým portálem u nás. Svým uživatelům vrací za nákupy v partnerských e-shopech až 33 %, což je nejvíce v České republice. Portál Tipli.cz byl spuštěn v říjnu 2016. V tuto chvíli má 150 000 uživatelů a řadí se mezi tři největší cashback portály v Česku, na Slovensku má prvenství. V červnu 2017 Tipli vstoupil na polský trh, do budoucna plánuje rozšířit své působení i v rámci dalších evropských států.

Článek napsala Klára Pirochová.

Jak na přístupnost (nejen) knihovních webů

V úterý 10. 10. 2017 od 10 hodin proběhl v Národní technické knihovně v Praze seminář Web knihovny jako nástroj k propagaci služeb a informací, na kterém jsem měl příležitost seznámit s tématikou přístupnosti a inkluzivního designu několik desítek účastníků z řad pracovníků knihoven.

Svou prezentaci jsem nazval Jak na přístupnost knihovních webů a mým cílem bylo ukázat pracovníkům knihoven výhody přístupnosti a její základní principy tak, aby na základě těchto znalostí pak mohli weby knihoven vylepšovat.

Kromě stručného shrnutí nabízím v tomto článku i komentované slajdy k mé prezentaci a odkazy na všechny materiály, které jsem ve svém příspěvku zmiňoval.

Děkuji za pozvání na seminář, organizátorům za perfektní organizaci a účastníkům za zájem, diskusi a ochotu podělit se o své zkušenosti.

Stručné shrnutí probíraných témat

  • Přístupnost pomáhá opravdu všem – některým cílovým skupinám více, jiným méně, ale bez nadsázky lze říci, že přístupnější web se lépe používá komukoliv.
  • Přístupnost je důležitá pro všechny uživatele. Na přístupném webu jsou při plnění úkolů rychlejší nejen nevidomí uživatelé, ale i ti, kteří žádné zdravotní postižení nemají.
  • Protože přístupnost si s sebou nese negativní konotace právě kvůli zužování tématiky přístupnosti pouze na některé nepříliš početné skupiny uživatelů, začínají se ve větší míře používat termíny jako design pro všechny nebo inkluzivní design.
  • Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií, jejich zpřístupnění i možnosti, které uživatelům se specifickými potřebami nabízejí, umožnil těmto uživatelům samostatně vykonávat činnosti, u kterých byli ještě před několika lety plně závislí na pomoci okolí.
  • Přístupnost stojí na pěti základních pilířích, kterými jsou
    • Dostupnost
    • Ovladatelnost
    • Srozumitelnost
    • Orientace
    • Čas
  • Proč se věnovat přístupnosti?
    • Inspirace (vidíme přímý dopad naší práce na zlepšení života jiných)
    • Osvícení (děláme věci přístupné, protože nám to tak dává smysl)
    • Odměna (certifikace)
    • Požadavek (legislativa)
    • Trest (žaloba)
    • Pocit viny (nejhorší motivátor)
  • Přístupnost není černobílá. Jen málokdy lze o něčem jednoznačně říci, zda to je, nebo není přístupné.
  • Odstranění bariér přináší uživatelům
    • Přístup k informacím
    • Lepší uživatelský prožitek
    • Samostatnost
  • Provozovatelům webů pak přístupnost přináší uznání, ocenění a finanční zisk (či úsporu).
  • Přístupnost stojí přibližně 4 % nákladů na vytvoření webu.
  • Přístupnost jde ruku v ruce s kvalitně odvedenou prací.
  • S přístupností je při tvorbě webu ideální začít co nejdříve a brát ji jako nedílnou součást analýzy, vývoje designu i provozu.
  • Na co se zaměřit
    • Strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí (landmarků)
    • Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice
    • Textové alternativy grafických prvků
    • Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu
    • Barvy, kontrast a písmo
    • Responzivní design
  • Často stačí několik málo změn k tomu, aby byly nejvážnější bariéry odstraněny a uživatelé se tak dostali k informacím, které potřebují.
  • Přístupnost je úzce provázána i s dalšími obory webdesignu: UX, SEO…

Komentované slajdy k mé prezentaci

Články

Nástroje pro testování přístupnosti

Toolbary, rozšíření pro prohlížeče

On-line validátory

Asistivní technologie

WAI ARIA – praktické příklady

Metodiky přístupnosti

Videa o přístupnosti

HTML5 a WAI-ARIA jako snadná cesta k lepší přístupnosti webu (Radek Pavlíček)

Jak testovat přístupnost (Rob Dodson)

Jak a proč řeší velké weby přístupnost (Radek Pavlíček)


Přístupnost v kódu: ukázky a návrhové vzory (Martin Michálek)


Přístupnost webů knihoven – příklady dobré a špatné praxe (Radek Pavlíček)

Knihy

WebAIM: probíhá 7. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM minulý týden spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #7. Tento je již v pořadí sedmý, obsahuje 30 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 15 minut. Průzkum opět probíhá formou webového dotazníku a je otevřen všem zájemcům, kteří z jakéhokoliv důvodu používají při práci s webem odečítač obrazovky.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů. Oproti předchozím průzkumům přibylo otázek týkajících se používání mobilních zařízení s odečítačem obrazovky – nově jsou respondenti dotazováni, zda každodenní činnosti raději provádějí v mobilních aplikacích či na webu nebo zda na mobilu pro psaní textu používají externí klávesnici.

Průzkum bude k dispozici do 1. listopadu 2017, výsledky by měly být zveřejněny ke konci roku 2017.

Pro zájemce, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať už proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte. Pomůžete tím lépe poznat potřeby uživatelů odečítačů obrazovek při práci na webu.