Archiv rubriky: Přístupnost webu

Jak na přístupnost (nejen) knihovních webů

V úterý 10. 10. 2017 od 10 hodin proběhl v Národní technické knihovně v Praze seminář Web knihovny jako nástroj k propagaci služeb a informací, na kterém jsem měl příležitost seznámit s tématikou přístupnosti a inkluzivního designu několik desítek účastníků z řad pracovníků knihoven.

Svou prezentaci jsem nazval Jak na přístupnost knihovních webů a mým cílem bylo ukázat pracovníkům knihoven výhody přístupnosti a její základní principy tak, aby na základě těchto znalostí pak mohli weby knihoven vylepšovat.

Kromě stručného shrnutí nabízím v tomto článku i komentované slajdy k mé prezentaci a odkazy na všechny materiály, které jsem ve svém příspěvku zmiňoval.

Děkuji za pozvání na seminář, organizátorům za perfektní organizaci a účastníkům za zájem, diskusi a ochotu podělit se o své zkušenosti.

Stručné shrnutí probíraných témat

  • Přístupnost pomáhá opravdu všem – některým cílovým skupinám více, jiným méně, ale bez nadsázky lze říci, že přístupnější web se lépe používá komukoliv.
  • Přístupnost je důležitá pro všechny uživatele. Na přístupném webu jsou při plnění úkolů rychlejší nejen nevidomí uživatelé, ale i ti, kteří žádné zdravotní postižení nemají.
  • Protože přístupnost si s sebou nese negativní konotace právě kvůli zužování tématiky přístupnosti pouze na některé nepříliš početné skupiny uživatelů, začínají se ve větší míře používat termíny jako design pro všechny nebo inkluzivní design.
  • Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií, jejich zpřístupnění i možnosti, které uživatelům se specifickými potřebami nabízejí, umožnil těmto uživatelům samostatně vykonávat činnosti, u kterých byli ještě před několika lety plně závislí na pomoci okolí.
  • Přístupnost stojí na pěti základních pilířích, kterými jsou
    • Dostupnost
    • Ovladatelnost
    • Srozumitelnost
    • Orientace
    • Čas
  • Proč se věnovat přístupnosti?
    • Inspirace (vidíme přímý dopad naší práce na zlepšení života jiných)
    • Osvícení (děláme věci přístupné, protože nám to tak dává smysl)
    • Odměna (certifikace)
    • Požadavek (legislativa)
    • Trest (žaloba)
    • Pocit viny (nejhorší motivátor)
  • Přístupnost není černobílá. Jen málokdy lze o něčem jednoznačně říci, zda to je, nebo není přístupné.
  • Odstranění bariér přináší uživatelům
    • Přístup k informacím
    • Lepší uživatelský prožitek
    • Samostatnost
  • Provozovatelům webů pak přístupnost přináší uznání, ocenění a finanční zisk (či úsporu).
  • Přístupnost stojí přibližně 4 % nákladů na vytvoření webu.
  • Přístupnost jde ruku v ruce s kvalitně odvedenou prací.
  • S přístupností je při tvorbě webu ideální začít co nejdříve a brát ji jako nedílnou součást analýzy, vývoje designu i provozu.
  • Na co se zaměřit
    • Strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí (landmarků)
    • Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice
    • Textové alternativy grafických prvků
    • Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu
    • Barvy, kontrast a písmo
    • Responzivní design
  • Často stačí několik málo změn k tomu, aby byly nejvážnější bariéry odstraněny a uživatelé se tak dostali k informacím, které potřebují.
  • Přístupnost je úzce provázána i s dalšími obory webdesignu: UX, SEO…

Komentované slajdy k mé prezentaci

Články

Nástroje pro testování přístupnosti

Toolbary, rozšíření pro prohlížeče

On-line validátory

Asistivní technologie

WAI ARIA – praktické příklady

Metodiky přístupnosti

Videa o přístupnosti

HTML5 a WAI-ARIA jako snadná cesta k lepší přístupnosti webu (Radek Pavlíček)

Jak testovat přístupnost (Rob Dodson)

Jak a proč řeší velké weby přístupnost (Radek Pavlíček)


Přístupnost v kódu: ukázky a návrhové vzory (Martin Michálek)


Přístupnost webů knihoven – příklady dobré a špatné praxe (Radek Pavlíček)

Knihy

WebAIM: probíhá 7. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM minulý týden spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #7. Tento je již v pořadí sedmý, obsahuje 30 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 15 minut. Průzkum opět probíhá formou webového dotazníku a je otevřen všem zájemcům, kteří z jakéhokoliv důvodu používají při práci s webem odečítač obrazovky.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů. Oproti předchozím průzkumům přibylo otázek týkajících se používání mobilních zařízení s odečítačem obrazovky – nově jsou respondenti dotazováni, zda každodenní činnosti raději provádějí v mobilních aplikacích či na webu nebo zda na mobilu pro psaní textu používají externí klávesnici.

Průzkum bude k dispozici do 1. listopadu 2017, výsledky by měly být zveřejněny ke konci roku 2017.

Pro zájemce, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať už proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte. Pomůžete tím lépe poznat potřeby uživatelů odečítačů obrazovek při práci na webu.

Přístupnost a inkluzivní design na WebExpo 2017

Když jsem se v roce 2014 loučil v článku Jaké bylo WebExpo 2014 pohledem speakera a vystavovatele větou Za rok na WebExpu zase ahoj, tak jsem ještě netušil, že ten rok bude trvat „trochu“ déle. Po dvouleté, zdravotními obtížemi vynucené pauze, jsem se na WebExpo vydal až letos. A stejně jako na všech předchozích ročnících, kterých jsem se zúčastnil, i letos jsem nabídl do programu příspěvek, související s přístupností a inkluzivním designem.

A ani tentokrát jsem na to nebyl sám. Společně s Martinem Míchálkem ze Vzhůru dolů jsme připravili čtyřicetiminutový blok, věnovaný právě této tématice. Martinovi bych rád při této příležitosti moc poděkoval za skvělou spolupráci i za to, že se této tématice v rámci svých aktivit věnuje.

O čem to bylo?

Já svou část pojal spíše motivačně (co si budeme nalhávat, přístupnost i přes veškerou snahu a osvětu stále pro mnoho lidí není atraktivní téma) a na konkrétních příkladech velkých webů jsem se snažil ukázat, že přístupnost je pro ně aktrativní, provozovatele po finanční stránce nezruinuje a dává smysl se jí věnovat, protože přístupný web se lépe používá nejen uživatelům se zdravotním postižením.

Poděkování za spolupráci a poskytnutí informací, bez kterých by moje přednáška nemohla vzniknout, míří tvůrcům či provozovatelům následujících webů: cd.cz, irozhlas.cz, Monster.com, muni.cz, Seznam.cz a volby.cz.

Martin svou přednášku zacílil primárně na kodéry. Ukázal jim několik správně nakódovaných návrhových vzorů – strukturování stránky, tlačítka, schovávání obsahu, klávesnice či našeptávač a také to, jak přístupnost webu testovat.

Aktualizace 5. 10. 2017 – videa z WebExpo 2017 už jsou venku, najdete je pod odkazy/nadpisy níže.

Jak a proč řeší velké weby přístupnost

Anotace přednášky

Přístupnost se stále více začíná dostávat do popředí zájmu i provozovatelů a tvůrců velkých webů. Co je k tomu vede? Potřeby a zpětná vazba uživatelů? Altruismus? Připravovaná evropská legislativa? Nebo všechno dohromady? Na konkrétních příkladech (irozhlas.cz, volby.cz a některých dalších) si ukážeme, jak při zpřístupnění velkých webů postupovat, na co si dát pozor a na co naopak nezapomenout.

Komentované slajdy

Jak a proč řeší velké weby přístupnost od Radka Pavlíčka

Přístupnost v kódu: ukázky a návrhové vzory

Anotace přednášky

Podíváme se na časté chyby, které kodéři a designéři sekají jako slepý Baťa cvičky. Pak si ukážeme pár jednoduchých tipů, jak bez velké námahy pomoci nevidomým uživatelům vašich webů. A hlavně se podíváme na několik správně nakódovaných návrhových vzorů. Víte jak navrhout například přístupný našeptávač?

Komentované slajdy

WebExpo 2017 – Přístupnost v kódu: ukázky a návrhové vzory od Martina Michálka

Co nás potěšilo

Velký zájem účastníků o tuto tématiku

Pozitivní zpětná vazba

Děkujeme!

Nebyli jsme na to sami 🙂

Na WebExpo jsme nebyli jediní, kdo se tématikou přístupnosti zabýval. Ať už nechtěně – jako třeba Honza Řezáč…

…nebo cíleně – například Emanuela Damiani.

Poděkování závěrem

Kromě Martina a „mých“ respondentů si poděkování určitě zaslouží Šárka Štrossová nejen za poskytnutí prostoru v programu této tématice a Pavlína Louženská za skvělé moderování programu v Divadle ABC.

Tak zase někdy příště ahoj. A ještě jednou děkujeme za zájem 🙂