Archiv rubriky: Přístupnost webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Asistivní software a hardware, Nástroje, Návody, Přístupnost webu, , , , ,

Schopnost otestovat si, zda web, který vytvářím, neobsahuje žádné zásadní prohřešky proti pravidlům přístupnosti, by měla patřit mezi základní dovednosti každého webdesignéra. S tím, jak si takový jednoduchý audit přístupnosti webu udělat, seznamuje diváky v následujícím videu Rob Dodson. A protože mnou doporučovaný postup vypadá až na drobnosti prakticky stejně, pojďme si ukázat, jak takový jednoduchý audit provést a na co se zaměřit.

How I do an accessibility audit — A11ycasts #11

Jednoduchý audit přístupnosti pokrývá následující stěžejní oblasti

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

První věc, kterou je vhodné zkontrolovat, je přístupnost a ovladatelnost prvků z klávesnice. Klávesnice je nejdostupnější nástroj pro testování přístupnosti webu, protože i přes čím dál větší zastoupení mobilních zařízení se stále jedná o primární vstupní zařízení a každý uživatel ji má po ruce.

Jak na to? Přístupnost z klávesnice velmi jednoduše otestujeme tak, že na klávesnici začneme mačkat tabulátor. Pokud jsme se tímto způsobem schopni dostat na každý prvek a máme možnost jej z klávesnice obsloužit, pak je vše v nejlepším pořádku.

Nezapomeneme také ověřit, zda

  • prvek, který při ovládání z klávesnice získá focus, je dostatečně zvýrazněn a uživatel je tak vizuálně informován o tom, na jakém prvku se právě nachází.
  • na stránce není žádný obsah mimo viditelnou oblast obrazovky, který může nedopatřením získat focus,

    • na stránce jsou k dispozici přeskakovací (skip to) odkazy.

Vyzkoušení jednoduché navigace po webu pomocí screen readeru

Znalost alespoň základní obsluhy některého ze screen readerů by dnes už měla také patřit mezi dovedosti tvůrců webů. Od webového vývojáře se samozřejmě neočekává, že bude znát všechny jejich funkce a bude schopen plnohodnotně nasimulovat práci nevidomého uživatele. Cílem je provést základní otestování, zda na uživatele screen readeru nečeká na webové stránce nějaká past, znemožňující mu práci s ní – tedy zda grafické prvky mají alternativní textové popisky, prvky, které slouží k interakci s uživatelem (tlačítka, rozbalovací seznamy…), je možné obsloužit, či zda dynamicky zobrazený obsah získá focus.

Více informací o tom, jaké kombinace screen readerů a prohlížečů (a jakým způsobem) používat, najdete v článcích

Adam na workshopu JAWS a braille

Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky

Správné strukturování webové stránky korektně vyznačenými nadpisy a oblastmi stránek pomáhá uživatelům screen readerů v porozumění tomu, jak je webové stránka rozvržena. Umožňuje jim také efektivní práci s webem a nabízí možnost rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují. Dobře vytvořenou strukturu stránky si můžeme představit jako obsah knihy – podobně, jako z obsahu získáme představu o názvech kapitol a díky vazbě název kapitoly–číslo stránky se můžeme rychle v knize přesunout tam, kam potřebujeme, stejnou službu udělá uživateli screen readeru nadpisová osnova a oblasti stránky.

Další informace lze najít v článcích Jak definovat strukturu v HTML a proč jsem začal mít rád HTML5 tagy a Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů – praktický návod.

Otestovat strukturu je možné jak pomocí screen readeru, tak pomocí některého z mnoha rozšíření pro webové prohlížeče (nabízí se například Web Developer).

Bližší informace k testování pomocí screen readerů viz

Představu o tom, jak taková nadpisová osnova vypadá třeba zde na Poslepu.cz, si můžete udělat z následujícího screenshotu (uživatelé screen readerů si ji mohou vyvolat pomocí odpovídající funce svého screen readeru 🙂

Poslepu.cz: ukázka nadpisové osnovy

Barvy a dostatečný kontrast

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Nástrojů pro otestování dostatečného kontrastu existuje celá řada. Ve videu je doporučováno aXe extension od Deque Systems. Jedná se o jednoduché rozšíření, pomocí nějž je možné provést automatický audit stránky a nechat se upozornit na možné problémy. Jednou z testovaných oblastí je i dostatečný kontrast použitých barev.

Dalším rozšířením, které k testování používám, je Accessibility Developer Tools. Funguje podobně jako aXe extension, kromě upozornění na nedostatečný kontrast ale nabízí i doporučení, jaké barvy použít, aby byly vzájemně dostatečně kontrastní.

Pokud Vám testování kontrastu na úrovni kódu přijde příliš komplikované, doporučuji vyzkoušet Colour Contrast Analyser, který nabízí uživatelsky přívětivější rozhraní.

Otázky, na které je dobré během testování najít odpovědi

  • Pokud procházím stránku z klávesnice (pomocí klávesy Tab), procházím ji ve smysluplném pořadí a dostanu se na na všechny ovládací prvky na stránce?
  • Je prvek, který získá focus, dostatečně zvýrazněn?
  • Nejsou na stránce nějaké prvky mimo viditelnou oblast, na které bych se neměl při průchodu stránky z klávesnice dostat, ale přesto se na ně dostanu?
  • Mohu projít stránku pomocí odečítače obrazovky, aniž bych někde uvízl (tj. dostal se z klávesnice na prvek, z něhož bych nemohl odejít)?
  • Mají všechny grafické prvky, které nesou významovou informaci, definován smysluplný alternativní textový popisek?
  • Jsou custom controls (prvky stránky, vytvořené na míru) přístupné a ovladatelné i pomocí odečítače obrazovky?
  • Je uživatel upozorněn v případě, že se na stránce objeví nový obsah?
  • Má stránka definovánu smysluplnou nadpisovou osnovu?
  • Je stránka vhodně strukturována pomocí oblastí stránky?
  • Je barva textu dostatečně kontrastní oproti barvě pozadí?
  • Má text ve výchozím nastavení dostatečnou velikost a je dobře čitelný?
  • Jsou odkazy v textu dostatečně (ideálně ne pouze barvou) odlišeny od okolního textu?

Testování přístupnosti jako součást vývoje webu

Na závěr videa pak zazní doporučení, se kterým nelze než souhlasit – zahrnout průběžné testování přístupnosti jako nedílnou součást vývoje webu a tím předcházet vzniku bariér.

Závěr

Tento přehled zcela jistě není vyčerpávající a nepokrývá všechny oblasti přístupnosti. Jeho hlavní výhoda a přínos spočívá v tom, že pomocí něj lze odhalit největší překážky v přístupnosti. Po jejich odstranění se tak může z webu, který bude pro uživatele se specifickými potřebami velmi obtížně přístupný, stát web, který bude vyhovovat alespoň základním požadavkům na přístupnost.

HTML element <mark> & jeho přístupnost

Asistivní software a hardware, Návody, Přístupnost webu, ,

Před časem jsem dostal následující dotaz:

Existuje HTML 5 tag <mark>, který nové browsery plně podporují (a myslel jsem, že i čtečky). MARK barevně zvýrazní rozdílný text. Čtečky tento tag zdá se ale naprosto ignorují a nevidomí tudíž nemají tušení, kde v textu se rozdíly nacházejí. V případě barvoslepých, kteří čtečku nepoužívají, je tu další problém. Pokud podbarvení a tudíž pouhé odlišení barvou není řešením, jaké jiné řešení je tedy vhodné?

Jak se to tedy má s jeho přístupností pro uživatele se zrakovým postižením?

HTML element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce (v podporovaných prohlížečích při výchozím stylu text žlutě podbarví) a používá se nějak takto:

<p>
  Element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce.
</p>

Při použití elementu mark tedy není informace odlišena barvou, ale podbarvením, a i barvoslepým uživatelům je tato informace zprostředkována. (Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by se na stránce používaly pro podbarvení různé barvy, ale to asi není v praxi příliš běžné.)

Pro nevidomé uživatele přicházejí v úvahu dvě možnosti, jak situaci vyřešit:

  • na straně uživatele: zapnout ve čtečce obrazovky ohlašování změn atributů písma;
  • na straně provozovatele: doplnit na začátek a konec textu vyznačeného elementem mark vhodně skrytou informaci o tom, že se jedná o zvýrazněný text (například „začátek zvýraznění“ a „konec zvýraznění“).

Koncepčním řešením by samozřejmě bylo, kdyby čtečky obrazovky (a asistivní technologie obecně) tento element braly v potaz a uživatele o podbarvení textu informovaly. To se bohužel neděje a nějaká vhodná/odpovídající role z WAI ARIA bohužel neexistuje 🙁

Shodou okolností jsem minulý týden narazil na článek Steva Faulknera, který se zabývá stejnou tématikou a potvrzuje to, co píši výše. Zájemci v něm najdou i praktickou ukázku, jak pomocí CSS a pseudo elementů :before a :after tuto situaci na stránce ošetřit a element <mark> zpřístupnit.

Short note on making your mark (more accessible)

https://developer.paciellogroup.com/blog/2017/12/short-note-on-making-your-mark-more-accessible/

Tweaking Text Level Styles

V článku Tweaking Text Level Styles téma detailněji rozpracoval Adrian Roselli i pro elementy <del>, <ins> a <s>.

Odstraňování bariér ve virtuálním prostoru je stejně důležité jako odstraňování bariér v prostoru fyzickém

Asistivní software a hardware, Názory, Přístupnost webu, ,

Tak takhle nám v Brně krásně opravili tramvajové platformy. Ty lavičky sou přímo na tý vodící lince. Budiž jim částečně prominuto, takhle je to jen na tom jednom ostrůvku.

Přístupnost ve fyzickém prostoru

Náhledový obrázek k tomuto blogpostu už jste nejspíš někde viděli – či o něm aspoň četli (Zfušovaná oprava nástupiště. Nevidomým do cesty v Brně postavili lavičky a koše). Ukazuje výsledek ne úplně podařené rekonstrukce přednádražního prostoru v Brně s překážkovou dráhou přímo na vodicí linii – tedy právě té části nástupiště, které by mělo nevidomého člověka přesně a bezpečně navést do cíle (opak byl bohužel pravdou 🙁

Podobná situace se odehrála i v Olomouci (Nevidomým lavička nepřekáží, tvrdil magistrát. Pak ji potichu posunul) a jistě by se dala najít celá řada míst, kde nevidomý člověk může při samostatném pohybu po městě narážet na větší či menší překážky.

Je samozřejmě zcela na místě na takové situace slušnou formou upozorňovat a současně se důrazně zasazovat o sjednání nápravy – v mnoha případech taková architektonická bariéra může být i životu nebezpečná (viz například to brněnské přednádraží, kdy při obcházení překážek na vodicí linii mohl nevidomý člověk snadno skončit v kolejišti).

Kampaní, upozorňujících na problémy lidí s těžkým zrakovým postižením v reálném světě, běží teď současně dokonce několik:

Video spoty

Jak poradit nevidomému cestu

Světlo pro Světlušku

Sázka Tomáš a Koko

Přístupnost ve virtuálním prostoru

Vedle prostoru fyzického je tady ale (troufnu si říci mnohem rozsáhlejší) prostor virtuální (digitální), který si z hlediska odstraňování bariér zaslouží nejméně stejnou pozornost, jakou dostává v této oblasti prostor fyzický (skutečný).

Ve virtuálním světě mohou uživatelé s těžkým postižením zraku samostatně vykonávat nejrůznější činnosti – vyhledávat informace, komunikovat, nakupovat, spravovat bankovní účet…, ale taková obecně cílená, dlouhodobá a srozumitelná osvěta tady docela chybí.

Skutečnost je bohužel taková, že i tady narážejí na menší či větší překážky. Sice to nejsou lavičky, reklamní poutače nebo neoznačené výkopy, ale nepopsané grafické prvky, nedostatečná struktura stránky nebo tlačítka, která nelze ovládat z klávesnice, také dokáží pěkně zkomplikovat život a znemožnit konkrétní rozhraní samostatně a plnohodnotně používat (prostřednictvím nepřístupného tlačítka platební příkaz neodešlete).

Proč tomu tak je?

Na základě mých zkušeností a odezvy z desítek přednášek či workshopů si troufám tvrdit, že na rozdíl od poukázání na bariéry ve fyzickém prostoru není úplně snadné jednoduše a srozumitelně popsat problémy, na které uživatelé s těžkým postižením zraku narážejí ve virtuálním prostoru. Už jen proto, že řada aspektů, které musí být splněny, aby asistivní technologie zpřístupnily uživatelům se zrakovým postižením rozhraní v digitálním prostředí (například nadpisová osnova dokumentu, ovladatelnost z klávesnice, textové alternativy grafických prvků…), nejsou věci, s nimiž by se uživatelé běžně potkávali, či je při běžné práci s výpočetní technikou používali.

Ukažme si to na příkladu. Oproti praktické ukázce bariér ve fyzickém prostoru, kde je velmi snadné danou situaci navodit – když nevidím na cestu, tak nevím kam jdu, snadno zakopnu a spadnu – a třeba úskalí chůze potmě si tak každý dokáže velmi snadno představit) – ve virtuálním prostředí je to o řád složitější. Pro pochopení celé tématiky je třeba jít ještě o úroveň níž a předtím, než je vůbec možné začít se bavit o konkrétních bariérách, je třeba nejprve vysvětlit proč a jak vůbec vznikají. Což vezme mnohem více času, navíc to pro řadu lidí nemusí být vůbec intuitivní a srozumitelná věc, protože pro ně není běžnou součástí práce přidávat k obrázkům textové alternativy či vytvářet nadpisovou osnovu dokumentu. Takže mnohdy ani nerozumí tomu, proč je to důležité a v čem ona bariéra vlastně spočívá.

Jak z toho ven?

Současně ale platí, že přístupný virtuální prostor může uživatelům s těžkým postižením zraku nabídnout bezpečné prostředí pro samostatné vykonávání činností, které by jinak bez pomoci mohli vykonávat jen obtížně, nebo vůbec. Jsem proto rád za každého člověka či aktivitu, která na tuto problematiku srozumitelnou formou upozorňuje. Ať už je to například

Základy přístupného webu – Roman Kabelka & ukázka přístupnosti irozhlas.cz

Zapomenout pak samozřejmě nesmím na všechny ty, kteří se už přístupnosti a inkluzivnímu designu aktivně věnují a dělají všechno proto, aby výsledky jejich práce kladly svým uživatelům do cesty co nejméně překážek.

Jak a proč řeší velké weby přístupnost (Radek Pavlíček)


Bariér je pořád dost 🙁

I přes veškeré úsilí a možnosti, které informační a komunikační technologie dnes uživatelům se zrakovým postižením nabízejí, je těch bariér pořád ještě relativně dost.

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Alza.cz

Karel a nepřístupná mobilní aplikace Dámejídlo.cz

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Pilulka.cz

Prosba závěrem

Jak naznačují výše uvedené příspěvky, prostor zlepšovat přístupnost digitálních rozhraní tady pořád ještě je. Určitě tedy v osvětě a vzdělávání v této oblasti nebudeme polevovat a budeme se jí s kolegy věnovat i nadále.

Nicméně pokud byste měl někdo nápad, jak tématiku přístupnosti a inkluzivního designu pojmout ještě více nízkoprahově, než se děje dosud, a dostat ji k co nejvíce lidem, sem s ním 🙂

Děkuji!