Všichni uživatelé nejsou stejní. Každý z nich má různé potřeby, preference a schopnosti, jak může s webem pracovat. Neexistuje jediné univerzální řešení, které by vyhovovalo všem bez rozdílu. K přístupu k obsahu webu a jeho ovládání tak mohou dnes uživatelé využít několik možností:

1. Pokud je web vytvořen v souladu s aktuálně platnými standardy a doporučeními tvorby přístupného webu, pak lze k němu bez obtíží přistupovat pomocí nejrůznějších asistivních technologií. Uživatelé se specifickými potřebami je běžně používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi, a pokud chcete, aby s nimi mohli bez obtíží pracovat i s vaším webem, pak je jeho soulad s aktuálně platnými doporučeními naprosto nezbytný.
2. S bodem prvním úzce souvisí i možnost přizpůsobit si obsah webu pomocí nástrojů, které nabízejí operační systémy či prohlížeče.
3. Integrováním jednoúčelových nástrojů (widgetů), pomocí nichž si může uživatel obsah jednoho konkrétního webu zkusit více či méně uzpůsobit svým potřebám.

Jak už to tak bývá, první řešení – vytvoření webu v souladu s aktuálně platnými standardy a doporučeními – sice není na první pohled moc vidět, ale přináší skutečné výsledky a užitek co nejširší skupině uživatelů. S přístupným webem, vytvořeným dle aktuálně platných doporučení tvorby přístupného webu, si poradí asistivní technologie (například odečítací či zvětšovací programy) a jejich uživatelé tak mohou web bez obtíží používat.

Ne každý uživatel potřebuje robustní a funkcemi nabitou asistivní technologii. Řadě uživatelů stačí, když si mohou mírně zvětšit písmo či upravit barvy. V takovém případě mu mohou dobře posloužit nástroje, které mají v sobě integrovány operační systémy nebo prohlížeče. Zpravidla totiž platí, že takové nastavení bude potřebovat ne na jednom konkrétním webu, ale obecně.

Řada provozovatelů webů ale zvažuje vydat se cestou třetí, tj. soulad se standardy neřešit, ale nabízet na svých stránkách návštěvníkům jednoúčelové nástroje (widgety), sloužící například ke změně velikosti textu či pro přečtení části obsahu webové stránky. Takové nástroje jsou sice mnohem viditelnější a dají se i mediálně lépe „prodat“, její skutečný přínos pro uživatele je ale přinejmenším diskutabilní.

V čem vidím hlavní úskalí integrování nástrojů (widgetů) přímo do webových stránek?

Potřeba zvětšovat obsah na obrazovce či nechat si přečíst hlasem informace není vázána na jeden konkrétní web. Uživatel, který tímto způsobem kompenzuje svou zrakovou vadu, má tuto potřebu obecně. Proto je třeba toto řešit na straně uživatele poskytnutím vhodných asistivních technologií/ kompenzačních pomůcek a zaškolením v práci s nimi, ne nabídnutím jednoúčelového řešení na jednom webu.

Aby bylo možné asistivní technologie používat, provozovatel webu musí zajistit, aby web byl vytvořen v souladu s doporučením Web Content Accessibility Guidelines 2.1 (které je vyžadováno zákonem č. 99/2019 Sb.) a tím umožnil uživatelům bezproblémový přístup k obsahu webu a jeho ovládání prostřednictvím jimi používaných asistivních technologií.

Způsob, jakým tato rozšíření přistupují k řešení přístupnosti webu, proto považuji principiálně za (eufemicky řečeno) ne úplně šťastný, protože se snaží řešit to, co by mělo (musí) být řešeno na straně uživatele, a ne jednoho konkrétního webu, který tuto službu nasadí.

Je to podobné, jako kdybyste při zlomenině nohy chtěli vyřešit potřebu někam se dostat tím, že dotyčnému budete nabízet berle či invalidní vozík v každém potencionálním místě, na které se může vydat. Věřím, že se shodneme na tom, že takovýto přístup nedává z mnoha úhlů pohledu smysl. A že smysluplné je naopak to, co se dnes běžně děje, totiž že člověk si pořídí berle či vozík pro svou osobní potřebu a nespoléhá se na to, že mu v místě, na něž se vydá, budou při příchodu berle či vozík nabídnuty, a při odchodu je zase vrátí (už jen proto, že berle či vozík potřebuje i k tomu, aby se dostal na to místo).

Na provozovatelích míst, na která se může člověk s berlemi/ na vozíku vydat pak je, aby zajistili jejich přístupnost tím, že odstraní potencionální bariéry třeba vybudováním rampy, výtahu, absencí prahů, atp. A ne tím, že mu tam nabídnou další berle či vozík.

Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov

Tématice řešením přístupnosti prostřednictvím widgetů na webových stránkách se ve své bakalářské práci Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov věnovala Terézie Fričová.

Jejím cílem bylo zmapovat aktuálně nabízená řešení (widgety; asistivní technologie; prostředky, nabízené operačními systémy či webovými prohlížeči), která umožňují pracovat s webovým obsahem slabozrakým uživatelům. V praktické části pak provést průzkum mezi slabozrakými uživateli a zjistit, jaká z výše uvedených řešení pro práci s webem preferují a proč.

Widgety nejsou správná cesta

Výsledky průzkumu jednoznačně ukázaly, že zpřístupnění webu pomocí widgetů není z několika důvodů vhodná cesta:

• řada widgetů byla sama o sobě nefunkčních,
• widgety uživatelům nenabízely tu funkcionalitu, kterou slibovaly, či která by jim dostatečně kompenzovala jejich zrakovou vadu,
• některé widgety bylo obtížné na webové stránce najít (například kvůli nízkému kontrastu),
• uživatelé nejsou na používání widgetů zvyklí,
• uživatelé neví, že taková možnost vůbec existuje.

Navíc také platí, že widgety činí uživatelské rozhraní složitější (je to další prvek navíc), což může jeho používání spíše zkomplikovat, než usnadnit.

Pokud chcete návštěvníky svého webu navést k tomu, že si mohou v případě potřeby změnit velikost textu nebo barvy, udělejte to chytře. Šikovné řešení jsem našel na webu Web Accessibility Initiative. Odkaz Change Text Size or Colors zavede uživatele na stránku s instrukcemi, jak může tyto změny provést pomocí nástrojů svého prohlížeče.

Několik doporučení na závěr

Bakalářská práce ve svém závěru uvádí tři doporučení, s nimiž se plně ztotožňuji:

• Nástroje integrované ve webových prohlížečích a operačních systémech neukrývat hluboko v nastaveních, ale nabízet je uživatelům na jednom místě a snadno dostupné tak, aby je uživatelé v případě potřeby mohli snadno použít.
• Aktualizovat možnosti, které nabízí webové prohlížeče, operační systémy a asistivní technologie tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám uživatelů.
• Při tvorbě přístupného webového obsahu se nesoustředit na přidávání widgetů na webové stránky (ty se ukázaly jako nevyhovující nástroj pro zpřístupňování webového obsahu), ale jít cestou dodržování zásad tvorby přístupných webových stránek (ideálně doporučení WCAG 2.1).

Další informace k tématu

Overlays are not the solution to your accessibility problem

V článku Overlays are not the solution to your accessibility problem shrnuje Sheri Byrne-Haber důvody, proč widgety (v angličtině se pro ně také používá termín accessibility overlay) nejsou cesta k řešení přístupnosti.

Accessibility Overlays: What You See You Already Have

Karl Groves se detailněji podíval na to, jak vypadají nástroje, nabízení dvěma prodejci, slibující snadné vyřešení přístupnosti a garantující 100 % shodu s WCAG 2.1, ADA, Section 508 či EN 301 549. A porovnal to s funkcionalitami, které dnes nabízejí prohlížeče a operační systémy. Na to, jak to dopadlo se můžete podívat v následujícím videu.