Archiv rubriky: Asistivní software a hardware

Inženýři Googlu: pro přístupnost děláme maximum

Vzhledem k obsáhlým diskusím na téma přístupnost mobilních operačních systémů, kterým předcházely dvě testovací studie dvou nezávislých expertů, se rozhodl přispět svou troškou do mlýna i Matěj Plch (www.blind-android.cz), který je autorem tohoto textu.

Následující řádky nemají za úkol přímo porovnávat vhodnost systémů Android a iOS pro zrakově handicapované uživatele, ale spíše vám přiblížit pohled z druhé strany, čímž je myšleno vyjádření samotné společnosti Google.

V českém shrnutí provedených testů, které rovněž před několika dny vyšlo na tomto webu, mimo jiné zaznívá kritika Googlu nejen kvůli tomu, že ve svých aplikacích porušuje základní pravidla přístupnosti, ale poukazuje i na jeho celkově laxní přístup k této problematice.

Náhoda tomu chtěla, že se mi dostal do rukou přepis rozhovoru s přední accessibility inženýrkou Googlu Eve Andersson, která poskytla interview na toto téma Národní federaci nevidomých ve Spojených státech amerických.
Jde o globální pohled na celou věc, takže se nedotýká jen prostředí operačního systému Android, ale jsou zde zmíněny mnohé další produkty, jež Google vyvíjí.

Přímo k problematice přístupnosti iOS a Androidu se vyjádřím později, tento článek prosím berte jako oficiální stanovisko Googlu, které bych tímto rád přiblížil i české veřejnosti. Cítím tak trochu povinnost hájit zájmy této společnosti i u nás, jelikož jsem s nimi v minulosti mnohokrát komunikoval ohledně přizpůsobení jejich softwaru pro nevidomé uživatele v ČR a oni i přes počáteční nedůvěru nakonec naši zemi akceptovali a díky tomu jsou asistivní technologie operačního systému Android použitelné i v České republice.

Rozhovor jsem nechal v původní podobě, zásahy do textu jsou naprosto minimální.

Závěrem tohoto úvodu mi ještě dovolte poděkovat kolegovi Radku Pavlíčkovi, který se i navzdory obsáhlosti textu rozhodl jej uveřejnit. (Já děkuju Matějovi za překlad a nabídku zveřejnit tento text na POSLEPU).

Redaktor: Google je jedna z nejvíce inovativních firem na světě. Její produkty jsou velmi známé a lze se s nimi setkat prakticky všude. Google vytváří nejrychleji rostoucí operační systémy a aplikuje je v mobilních telefonech, počítačích a dokonce i v samořídících vozidlech. Když tuto technologii budou moci používat nevidomí, pak se jejich šance na jednodušší život zvýší, v opačném případě bude podstatně nižší.

Eve Anderssonová se ve firmě Google velmi intenzivně zabývá přístupností a na sjezdu (Federace nevidomých) pronesla tyto hluboce procítěné úvahy:

Děkuji vám, Dr. Maurere. Zdravím vás všechny. Je mi velkým potěšením a ctí být tady s vámi. Prožíváme úžasný týden a s některými z vás jsem se seznámila zde na sjezdu, dozvěděla jsem se o vašich zkušenostech a získala zpětnou vazbu týkající se našich produktů a taky jsem některé produkty předváděla. Bylo to báječné.

Než jsem sem dorazila, zastavila jsem se v Atlantě a tam jsem se zúčastnila zahájení konference Národní asociace neslyšících. Konala se v kostele Ebenezer Baptist Church v Atlantě. To je ten kostel, kam chodil Martin Luther King jako dítě a kde pak kázal jako dospělý. Bylo vskutku dojemné stát na místě, kde stával tento velký muž a důvodem pro mé dojetí bylo to, že kázal o rovnosti pro všechny. Celý život jsem v ni věřila. Teď když pracuji pro firmu Google a vedu náš tým inženýrů věnujících se přístupnosti, je pro mne opravdu důležité prosazovat cíl rovnosti pro všechny.

Ráda bych vás teď trochu seznámila s tím, co v Googlu děláme na podporu přístupnosti. Normálně to v Googlu není zvykem, ale teď vám trochu pootevřu dveře, abyste mohli nakouknout do vnitřního fungování společnosti. Mým cílem je ukázat, jak vážně v Googlu přistupujeme k otázce přístupnosti a informovat vás o provedených strukturálních změnách.

Nechceme dát naše produkty na trh, získat zpětnou vazbu o funkcích, které nejsou přístupné, a teprve pak použít provizorní řešení problémů. Není to udržitelné a není to ani férové vůči lidem, kteří naše produkty používají. Proto jsme provedli změny s cílem zahrnout přístupnost už do designu, technologie a testování našich produktů. Ráda bych vám dala pár informací. Dr. Mauerer se o tom zmínil: V Googlu pracuje mnoho samostatných týmů. Google opravdu podporuje kreativitu, experimentování a individuální úsilí a to znamená, že uskutečnit takovou kulturní změnu není snadné ani rychlé, ale stejně ji uskutečňujeme.

A o některých těchto snahách vám něco řeknu.

Jak už jsem se zmínila, vedu náš tým inženýrů, který je odpovědný za přístupnost. Jedná se o skupinu, která uvnitř Googlu postupně organicky vyrůstala díky zaujetí jednotlivců, jimž ležela na srdci možnost přístupu v rámci organizace. Po čase se tato skupina stala strukturovanější a systematičtější. Náš tým se skládá z lidí s odbornými znalostmi designu založeném na zkušenostech uživatelů, technologie, testování, asistenční techniky a průzkumu mezi uživateli. Máme programové manažery, kteří pracují po celém Googlu a pomáhají instalovat softwarové vybavení. Náš dokumentační specialista se na plný úvazek věnuje vytváření dokumentace týkající se přístupnosti a máme pracovníky, kteří se specializují také na vzdělávání v této oblasti.

Když už mluvím o vzdělání, všichni noví inženýři, kteří jsou přijati v našich hlavních inženýrských centrech — v Mountain View, Kalifornii, New Yorku a Zürichu ve Švýcarsku — během svých prvních týdnů u firmy Google povinně absolvují jednohodinový workshop na téma přístupnost. V tomto praktickém workshopu se učí o přístupnosti mobilních telefonů a také o přístupnosti webu. Přímo během workshopu musí účastníci sepsat pravidla pro zpřístupnění nějaké webové aplikace. Rovněž jsme zahájili víc než deset dalších interních kurzů, na nichž se vyučuje o přístupnosti webu, Androidu, iOSu, asistenční technologii, testovacích technikách, designu založeném na uživatelských zkušenostech, provádění uživatelských studií na téma přístupnost a jiné. Také bezplatně nabízíme online kurz pro veřejnost „Úvod do přístupnosti webu“.

Pokud jde o vzdělávání, v softwarovém průmyslu je obrovský nedostatek žen, menšin a lidí s postižením a tak se je také pokoušíme oslovit. Nabízíme zaplacení školného pro všechny zájemce s postižením při absolvování kurzů ve škole Code School, aby si osvojili softwarové inženýrské techniky. Mimochodem, do mého týmu přijímáme nové lidi, takže jestli jste vy nebo některý váš známý dobrý inženýr, klidně za mnou potom přijďte.

Snažíme se o vydání pravidel týkajících se interní přístupnosti. Připravili jsme technická pravidla, kterými se řídí naši inženýři při vývoji produktů. Také jsme pro vnitřní potřebu vydali směrnice o uživatelských zkušenostech používané při navrhování našich produktů, aby byly hned od začátku navrženy správně.

Každý rok pořádáme konferenci s názvem I/O – jde o hodně velkou událost v San Francisku — a letos jsme vytvořili naše návrhové normy pro tzv. Relevantní design. Popisují, jak by se měly naše aplikace chovat a mají je také používat externí vývojáři při navrhování aplikací pro Android.

Poznámka: Jedná se o velmi často zmiňovaný Material design, do kterého bude zahalena přicházející nová verze operačního systému Android, pravděpodobně s kódovým označením Lion. Těchto grafických změn si můžete povšimnout již nyní a to například u prohlížeče Google Chrome nebo v poslední aktualizaci obchodu Google Play. Tentokrát jsme poprvé už při uvolnění produktu aplikovali v designu směrnice přístupnosti. Naším cílem ovšem není jen to, aby Google vyráběl produkty více přístupné, ale chceme, aby se takové produkty vyvíjely po celém světě.

Ve své roli jsem v poslední době byla svědkem jedné úžasné věci: zpočátku jsme museli naše produktové týmy nabádat a snažili jsme se je přinutit, aby se zapojili do navrhování přístupných produktů, ale teď se tento poměr změnil. Lidé za námi přicházejí pro radu. Táhnou nás vpřed a máme potíže s nimi udržet krok!

U lidí s postižením provádíme studie zaměřené na zkušenosti uživatelů, abychom zjistili, jak lidé naše produkty skutečně využívají. V posledních pár měsících probíhaly takové studie v Zürichu, New Yorku a v Mountain View a osobně jsem se musela některých zúčastnit. Tyto uživatelské studie jsou pro nás velmi důležité, protože se můžeme učit a jen jejich čtením jsme pochopili tolik věcí. Ráda bych vyzvala všechny, kdo se chtějí účastnit uživatelské studie, aby se přihlásili. Máme emailovou adresu speciálně vytvořenou pro tento sjezd a pokud chcete být do studie zařazeni, pošlete zprávu na adresu –. A to je vše, nic víc nemusíte udělat. Pak vám na váš e-mail odpovíme a později vás požádáme, abyste se přihlásili do uživatelské studie v oblasti vašeho bydliště.

Vedle našeho vlastního výzkumu také sponzorujeme výzkum na univerzitách. Udělujeme fakultní ceny za výzkum a teď jsme začali udělovat ceny speciálně za výzkum přístupnosti.

Další velmi důležitá věc je naše zapojení se do komunity díky naší přítomnosti na sjezdu NFB a seznámení se s co nejvíce lidmi. Chci tím říci, že NFB (Národní federace nevidomých) je pro nás velmi důležitým partnerem. Úžasná Anne Taylorová a celý tým nám poskytl výbornou zpětnou vazbu; je nesmírným potěšením s nimi pracovat a jsem jim hrozně vděčná.

Přesuňme teď naši pozornost na některá hmatatelná zlepšení. Je skvělé provádět restrukturalizační procesy, ale chci také ukázat, jak se ty změny odrážejí na našich produktech. Soustředím se pouze na jednu opravdu velmi důležitou sadu produktů pro sféru vzdělávání a pro různá pracoviště.

Jedná se o Google Drive (Disk Google), což je náš systém sdílení souborů a také dokumentů, tabulek, prezentací a formulářů. Pracujeme na zvýšení podpory přístupnosti, když jsou tyto produkty používány s odečítači obrazovky (JAWS, NVDA, VoiceOver a ChromeVox). Provedli jsme komplexní testování, abychom se přesvědčili, že je ke všemu přístup z klávesnice a také jsme zabudovali aktualizovatelnou podporu zobrazení pomocí Braillova písma v Docs a Slides.

Jednou z velkých výhod využívání těchto nástrojů ve srovnání s tradičními aplikacemi desktop productivity, aspoň pro mne, je schopnost snadno spolupracovat s ostatními lidmi. Nedávno jsme vyvinuli podporu umožňující to, aby vám odečítač obrazovky oznámil, že někdo jiný edituje stejný odstavec, který právě editujete vy, takže můžete spolupracovat v reálném čase.

Také jsme úplně zpřístupnili historii revizí, takže když jeden ze spolupracovníků rozhodí váš dokument, můžete vše vrátit zpět a upravit jej.

Nejnovější verze Google Drive se vyvíjela s ohledem na přístupnost od samého počátku. O tomto novém způsobu práce pojednává jedna z našich případových studií a jádro našeho inženýrského týmu pro přístupnost spolupracovalo velmi úzce s inženýry ze skupiny Google Drive, z nichž někteří se sami specializují na přístupnost, aby mohli správně navrhovat, vyvíjet a testovat produkt, provést uživatelské studie atd.

Google Drive vzniká a dostává se na trh postupně jako mnoho našich produktů. Za pár týdnů lidé získají na svých zařízeních přístup k novému Google Drive. Tak doufám, že se vám bude líbit!

S Michiganskou univerzitou spolupracujeme velmi úzce a ředitelka IT, Laura M. Pattersonová, řekla: „Nejnovější zlepšení v Google Drive a Docs pro uživatele asistenční technologie jsou velkým krokem vpřed a jsou příkladem závazku Googlu zpřístupnit je všem lidem v naší komunitě.“

A tak plošně pracujeme na mnoha různých produktech a já jsem chtěla uvést jen jeden příklad. Domnívám se, že je to velmi důležitá zpráva, ačkoliv nezbývá než přiznat, že máme před sebou ještě dlouhou cestu a čeká nás spousta práce. Je to nesmírně důležité a budeme o to stále usilovat. Google věří – a já též – že všichni lidé na světě mají právo na vzdělání a na zaměstnání, které odpovídá informační éře. Také si myslíme, že mají právo na vzdělání a zábavu a nepolevíme v našem snažení, dokud nedosáhneme cíle s našimi produkty Google. Chceme být součástí řešení.

Děkuji všem za poskytnutou zpětnou vazbu, podporu a děkuji Národní federaci nevidomých i Dr. Maurerovi za pozvání a možnost vystoupit.

Původní text najdete na stránce The Federation at Work with Google: Changing the Structure of Expectations.

JAWS Standard se mění na JAWS Home Edition

JAWS for WindowsPro stávající – i potenciální budoucí – uživatele odečítacího programu JAWS máme jednu velice čerstvou a poměrně podstatnou novinku. Vzhledem k rostoucímu počtu počítačů – zejména notebooků – nabízených jejich výrobci výhradně s operačním systémem Windows 7 Professional či Windows 8 Pro, vyšel výrobce odečítacího programu JAWS vstříc potřebám domácích uživatelů a od letošního září upravil nabídku licencí JAWSu. Stávající varianta JAWS Standard Edition se mění na JAWS Home Edition a lze ji nově použít v libovolné variantě operačního systému Windows včetně Professional či Ultimate, kde dříve byla zapotřebí dražší licence JAWS Professional Edition. Licence JAWS Home Edition je určena pouze pro soukromé nekomerční účely na vlastních počítačích – pro použití v zaměstnání či ve škole na školním počítači je zapotřebí licence JAWS Professional Edition, která zůstává v nabídce ve stávající podobě.

JAWS Home Edition je k dispozici od verze 15, vydané v české lokalizaci na počátku září, a všechny licence JAWS Standard Edition platné pro verzi 15 či vyšší byly již na ILM serveru výrobce automaticky převedeny na JAWS Home Edition; původní ILM autorizační čísla zůstávají v platnosti. Ceny licencí i SMA pro JAWS Home Edition zůstávají shodné s dřívějšími cenami JAWS Standard Edition. Stávající uživatelé varianty Professional Edition mohou – splňují-li podmínku výhradně soukromého nekomerčního použití na vlastních počítačích – při budoucím upgrade na vyšší verzi bezplatně přejít na variantu Home Edition a výrazně tak ušetřit při nákupu SMA.

Výše uvedená změna se samozřejmě také v nejbližších dnech promítne do nabídky počítačových sestav firmy GALOP sro., výhradního distributora odečítacího programu JAWS v České republice.

Je Android skutečně přístupný pro nevidomé?

Po odchodu mobilů Nokia se zpřístupněným systémem Symbian do křemíkového nebe řeší i nevidomí uživatelé mobilů, jakou platformu při koupi nového přístroje zvolit. Při hledání nového mobilu mají nevidomí jednu velkou jistotu a jedno velké dilema. Tou jistotou je, že nový chytrý telefon budou místo starých dobrých fyzických tlačítek ovládat pomocí dotykového displeje, protože nedotykové telefony prostě nejsou. A velkým dilematem je, jakou platformu zvolit. Při tomto rozhodování je jedno z nejdůležitějších kritérií přístupnost.

V současnosti se jako o reálně přístupných platformách i pro zcela nevidomé uživatele mluví o dvou nejrozšířenějších systémech: iOS od Applu a Android od Googlu. Oba systémy mají početné tábory nevidomých uživatelů. Mnozí z těchto uživatelů, ať už pracují v iOS, nebo Androidu, vám řeknou, že právě ten jejich systém je to nejlepší a nejpřístupnější řešení. Nejsou to ale jen subjektivní dojmy těch, kteří do nového mobilu investovali své finance a spoustu úsilí ke zvládnutí obsluhy nového dotykového zařízení poslepu, takže si svůj těžce nabytý mobil nebudou nakonec hanit? A není v tom často také mnoho iracionálních pocitů, ve kterých se otázka zda Apple, nebo Google řeší podobně jako otázka zda Sparta, nebo Baník? Je tedy možné nalézt někde objektivní pohled na přístupnost iOS a Androidu? A jaká kritéria vůbec musí systém splňovat, abychom ho označili za přístupný?

Dva testy, dva různé přístupy

V minulých měsících byly na webu publikovány dva testy přístupnosti Androidu od uznávaných expertů na přístupnost, kteří minimálně deklarovali snahu o objektivitu. Autory testů jsou Chris Hofstader a Marco Zehe. Chris Hofstader je nevidomý informatik, který dlouhá léta působil jako vedoucí vývoje odečítače JAWS. Marco Zehe je také bývalý člen vývojového týmu JAWSu a v současnosti pracuje v Mozilla Foundation jako člověk odpovědný za přístupnost jejich produktů. Oba pánové jsou zkušenínevidomí uživatelé applovských zařízení se systémem iOS, nicméně i podle některých jejich dalších článků bych zrovna tyto dva autory nepodezříval z nekritického fanouškovství pro Apple. Chris Hofstader byl např. v nedávném článku Apple and the Accessible Internet dosti kritický ke způsobu práce na webu s odečítačem VoiceOver v OSX. Marco Zehe zase v textu Switching Back to Windows popisuje, jak ho dlouhodobě neřešené problémy v přístupnosti v OSX přiměly vrátit se k Windows a NVDA. To se tedy týkalo desktopového systému OSX, k čemu ale tito dva autoři dospěli u mobilních platforem?

Chris a Marco zvolili k testování zcela odlišné přístupy. Chris postupoval systematicky, čistě podle objektivních měřítek, standardů a doporučení BBC Mobile Accessibility Guidelines, jejichž obdoba se stane v USA součástí právního předpisu zabývajícího se přístupností (Section 508). Chris testoval všechny prvky ve všech aplikacích dodávaných se standardním tabletem Googl Nexus 7 a hledal všechny nedostatky, jako jsou nepopsané grafické elementy, objekty, na které nelze přejít šviháním, a další. Oproti tomu Marco Zehe šel cestou uživatelského testování. Rozhodl se na 30 dní odložit svůj iPhone a používat výhradně Google Nexus 4 s aktuálním Androidem, aby zjistil, zda a jak Android splní všechny jeho nároky na chytrý dotykový mobil. Chris se pevně držel jen aplikací dodaných Googlem bez možnosti mobil doplnit jakýmikoli aplikacemi třetích stran. Oproti tomu Marco využil všechny další zdroje, které mohly zlepšit použitelnost jeho mobilu.

Jaký byl výsledek testu Chrise Hofstadera?

To můžete vytušit už z názvu jeho článku Testing Android Accessibility: I Give Up (Testování přístupnosti ‚Androidu: vzdávám to). Chris poukazuje mimo jiné na to, že aplikace přímo z dílny Googlu porušují i naprosto základní pravidla, jako je právě popisování grafických prvků a nedostupnost prvků při procházení gestem švihání. Přestože jsou tyto chyby snadno a levně odstranitelné, vyskytují se v Androidu nepřijatelně často , což podle Chrise svědčí o minimální ochotě Googlu zabývat se přístupností.

Chris Hofstader se dále v článku Testing Android Accessibility: The Programmer’s Perspective (Testování přístupnosti Androidu: Z pohledu programátora) také podíval na to, jak je pro vývojáře aplikací pro Android snadné, či těžké zajistit přístupnost svých aplikací. Chris porovnává API pro přístupnost, která mají programátoři k dispozici na různých platformách od Windows XP, přes OSX, iOS, Windows 8.1, Gnome až právě po Android. Konstatuje, že ačkoli je Android jeden z novějších systémů, jeho API pro přístupnost je nejhorší. Pokud tedy chce vývojář udělat přístupnou aplikaci pro Android, bude ho to stát mnohem více úsilí než pro jakýkoli jiný z výše uvedených systémů. Slabá podpora přístupnosti přímo na systémové úrovni tedy může vést i k daleko většímu podílu špatně přístupných aplikací třetích stran.

K čemu dospěl Marco Zehe?

I to se dá odhadnout z titulku posledního ze série článků, které Marco během testování den po dni publikoval. Nakonec nevydržel s Androidem celých 30 dní, ale už 18. den napsal článek I quit (Končím).

Marco Zehe se během svého uživatelského testování snažil obcházet nedostatky v přístupnosti, na které poukazoval Chris Hofstader, což mnohdy po určitém laborování či za pomoci vidící osoby šlo. Naplno těžil z bohaté nabídky aplikací třetích stran a využíval variability a rozšiřitelnosti Androidu, což je jeho velkou výhodou oproti iOS. Vzhledem k obdobnému testu, který dělal o rok dříve, konstatoval, že přístupnost Androidu se dosti zlepšila a že při práci v Androidu nenarazil na žádný fundamentální problém. Nicméně během intenzivního každodenního používání se setkával neustále s množstvím menších problémů, které jeho práci znepříjemňovaly a činily neefektivní natolik, že to déle jak oněch 18 dní nevydržel.

Mezi problémy, na které ve svém blogu poukázal, patří nekonzistentní chování při rolování seznamů, absence funkce Clona obrazovky, nesnadná editace textu včetně nedostatečné hlasové odezvy při použití hardwarové klávesnice, náhodně měněné položky některých menu, nedostatečná podpora braillského vstupu a výstupu a nevyladěná zvuková signalizace TalkBacku.

Závěr

Dva naprosto odlišně postavené testy tedy došly ke shodným závěrům. Úroveň přístupnosti iOS a Androidu se významně liší jak podle čistě formálních kritérií, tak i z hlediska uživatelské zkušenosti.

Je zde tedy Apple, který bere přístupnost jako integrální vlastnost iOS a snaží se o stoprocentní přístupnost svých vlastních aplikací, a na druhé straně Google, který v Androidu poskytuje jen slabou podporu pro přístupnost aplikacím třetích stran a i ve svých vlastních aplikacích porušuje základní pravidla přístupnosti. Proč bychom za takového stavu věcí měli Android prohlašovat za přístupný systém?

Mnoho nevidomých uživatelů sice s Androidem úspěšně pracuje, zásadní otázkou ale je, zda je to díky skvělé podpoře Googlu, nebo spíš navzdory velmi slabé podpoře Googlu. Z výše uvedeného se zdá, že pravdivá je ta druhá možnost. To samozřejmě neznamená, že Android je pro nevidomého uživatele nutně špatná volba. Kromě úrovně přístupnosti člověk vždy vybírá i podle dalších kritérií, jako je cena, variabilita systému, nabídka aplikací, hardwarové vybavení přístroje, a jistě také záleží, k čemu všemu chce člověk mobil využívat.

Pokud bychom ale Android v současné podobě přijali jako přístupný systém, posunuli bychom laťku toho, co vše se dá označit za přístupné, příliš nízko. Když vidíme, jak vážně bere přístupnost svého softwaru Apple, není důvod, abychom se u Googlu spokojili s přístupností o několik úrovní horší. Netvrďme tedy, že Android je přístupný jen proto, že jsme schopni se se všemi nedostatky, na které v něm narážíme, poprat, ale spíše se snažme přimět Google, aby se přístupností zabýval stejně vážně jako jeho konkurence.

Článek připravil Honza Šnyrych.

Články, ze kterých jsem čerpal