Otázka č. 10: Jak je to s přístupností JavasSriptu?

Javascript byl (je?) v době kralování doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 považován za nepřístupnou technologii. S příchodem WCAG 2.0 jsme si ale svět černobílý (černá = nepřístupná stránka používající JavaScript, bílá = přístupná stránka nepoužívající JavaScript) rozšířili o široký gradient šedé, v němž se nachází obrovské množství stránek, které JavaScript používají. O kterých ale nevíme, zda jsou nebo nejsou přístupné.

Metodika WCAG 2.0 totiž nestanovuje jasnou mez, co je přístupné a co nikoliv, důležitý je pro ni aktuální stav prohlížečů a (hlavně) asistivních technologií. Pokud umí aktuální verze prohlížečů a asistivních technologií s JavaScriptem pracovat (což v současné době umí), nic nám tedy nebrání JavaScript používat.

Na druhou stranu platí, že ne každé řešení, postavené na JavaScriptu, je přístupné. Důležité tedy je otestovat (či si nechat otestovat) výsledek naší práce, abychom měli jistotu, že uživatelům neklade do cesty žádné překážky.

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 9: Má z hlediska přístupnosti nějaký význam atribut title?

Skoro žádný.

Žádný vhodný způsob použití atributu title prakticky neexistuje. Pro prezentování důležitých informací se nehodí, protože takový obsah je zcela skrytý pro uživatele, kteří s rozhraním pracují prostřednictvím klávesnice či dotykových gest. A nehodí se ani pro prezentování informací nedůležitých, protože jeho obsah je velmi často automaticky čten některými odečítači obrazovky – a pokud duplikuje informace, které už jsou k dispozici jinou cestou (například dubluje obsah atributu label), pak je tato informace uživateli čtena dvakrát. Což může být zdržující a matoucí.

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 8: Jaké změny přináší WCAG 2.1?

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) [WCAG] v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.

Aktuálně platná verze 2.1 (vydaná 5. června 2018) pokrývá oproti verzi předchozí tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:

• přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
• přístupnost pro slabozraké uživatele,
• přístupnost pro uživatele s kongnitivními poruchami či poruchami učení.

Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).

What’s new in WCAG 2.1?

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.