Otázka č. 7: Máme na webu funkcionalitu pro změnu velikosti písma. Je to k něčemu?

Nejspíš ne.

Uživatelé, kteří hůře vidí a potřebují zvětšovat písmo (či informace zobrazené na displeji), toto zpravidla nepotřebují řešit na jednom konkrétním webu, ale koncepčně. Obvykle tedy ke kompenzaci své lehčí či těžší zrakové vady používají nějakou vhodnou asistivní technologii na své straně (ať už některou z funkcionalit, které nabízí aktuální verze operačních systémů, nebo nějaký program třetí strany). Nabídnutí jednoúčelového řešení na jednom konkrétním webu jejich potřeby neřeší.

Tématice řešením přístupnosti prostřednictvím widgetů na webových stránkách se před časem ve své bakalářské práci Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov věnovala Terézie Fričová.

Výsledky průzkumu, který byl součástí této bakalářské práce, jednoznačně ukázaly, že zpřístupnění webu pomocí widgetů není z několika důvodů vhodná cesta:

• řada widgetů byla sama o sobě nefunkčních,
• widgety uživatelům nenabízely tu funkcionalitu, kterou slibovaly, či která by jim dostatečně kompenzovala jejich zrakovou vadu,
• některé widgety bylo obtížné na webové stránce najít (například kvůli nízkému kontrastu),
• uživatelé nejsou na používání widgetů zvyklí,
• uživatelé neví, že taková možnost vůbec existuje.

Navíc také platí, že widgety činí uživatelské rozhraní složitější (je to další prvek navíc), což může jeho používání spíše zkomplikovat, než usnadnit.

Pokud chcete návštěvníky svého webu navést k tomu, že si mohou v případě potřeby změnit velikost textu nebo barvy, jděte na to chytře. Šikovné řešení jsem našel na webu Web Accessibility Initiative. Odkaz Change Text Size or Colors zavede uživatele na stránku s instrukcemi, jak může tyto změny provést pomocí nástrojů svého prohlížeče.

Ušetření prostředky (finance i čas) investujte spíše do toho, aby web byl vytvořen podle aktuálních standardů tvorby přístupného webu (a například měl definovánu dostatečně čitelnou výchozí velikost písma tak, aby je uživatelé neměli potřebu zvětšovat).

Soulad se standardy tvorby přístupného webu, nikoli widgety, je správná cesta k přístupnosti

Soulad se standardy tvorby přístupného webu, nikoli widgety, je správná cesta k přístupnosti

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 6: Přístupnost je pro mě nové téma – kde s ní mám začít?

Pokud hledáte ucelený zdroj informací v češtině, mohu doporučit metodickou příručku Přístupné webové stránky, kterou napsala Eva Cerniňáková pro knihovny. (Toho, že je to pro knihovny, se vůbec nelekejte. Není myslím žádný rozdíl mezi požadavky na přístupnost webu knihovny, živnostníka menší obce – či jakéhokoliv jiného 🙂

Z anglicky psaných zdrojů mohu doporučit články a užitečné zdroje na webu WebAIM.org.

A pokud hledáte online kurz, pusťte se do samostudia bezplatného online kurzu Úvod do přístupnosti webu. Kurz je třeba dokončit do 31. prosince (od 1. ledna 2021 bude jeho obsah archivován), takže se studiem neotálejte 🙂

A co naopak jako začátečníci nedělejte? Seznamovat se s přístupností určitě nezačínejte pročtením doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Jakkoliv se toto doporučení může zdát nelogické. Proč? Podobně jako se auto nenaučíte řídit tím, že si přečtete zákon o provozu na pozemních komunikacích, ani přístupnost se nenaučíte tím, že si přečtete normu WCAG 2.1. WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá i styl, jakým je napsán. A na rovinu – ten může začátečníka spíše odradit, než ho motivovat k tomu se přístupnosti věnovat.

Pokud to s přístupností budete myslet vážně, s normou WCAG se samozřejmě v pravý čas seznamte (podobně jako to uděláte se zákonem o provozu na pozemních komunikacích v případě učení se řízení auta). A stejně tak se seznamte i požadavky zákona o přístupnosti.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 5: Je nějaké rozvržení webu, které je „univerzální“ v tom smyslu, že jsou návštěvníci s handicapem zvyklí a očekávají je?

Návštěvníci s handicapem se v tomto požadavku nijak neliší od návštěvníků, kteří žádný handicap nemají (respektive se k němu nehlásí).

Na webu stejně jako kdekoli jinde platí, že zvyk je železná košile. Byla by tedy chybou nevyužít toho, na co už jsou lidé zvyklí a s čím automaticky počítají. Obzvlášť pokud jde o orientaci na webu a snadnou nalezitelnost a dostupnost obvyklých prvků. Zde nebude žádný pokus o originalitu zpravidla vnímán pozitivně a snaha umístit standardní prvky jinam, než jsou zvyklí, může návštěvníky webu odradit od jeho dalšího používání (a v krajním případě – pokud se na vašem webu nebudou schopni zorientovat – je motivovat k nákupu u konkurence).

Dodržování zvyklostí při rozmístění prvků na webové stránce tedy udělá váš web přístupnější a zjednoduší orientaci všem uživatelům.

Většina webů dodržuje určité zvyklosti stran rozmístění prvků na webových stránkách – odkaz pro přihlášení obvykle hledáme v pravém horním rohu, logo s proklikem na úvodní stránku naopak v levém horním rohu.

Umístit tyto prvky jinam je samozřejmě možné. Současně je ale dost pravděpodobné, že tím uživatelům zkomplikujeme používání webové stránky, protože nenajdou konkrétní prvky stránky tam, kde obvykle bývají.

Ukažme si to na příkladu.

Slabozrací uživatelé, používající lupu (program, který zvětšuje informace na displeji), vidí v jednu chvíli jen velmi malou část obrazovky. Často proto hledají konkrétní obsah či funkcionality na obvyklých místech stránky (například vyhledávání je zpravidla umístěno v pravém horním rohu). Pokud je umístíte jinam, můžete se stát, že je slabozraký uživatel přehlédne a z tohoto důvodu je nebude moci použít. Vhodné je také barevně odlišit navigační části od hlavního obsahu stránky (ideálně výraznou změnou barvy pozadí těchto částí), aby slabozraký uživatel mohl podle tohoto barevného odlišení snadno určit, s kterou částí stránky právě pracuje. Stejně tak je užitečné zachovat stejné rozložení prvků na stránkách v rámci celého webu, aby měl slabozraký uživatel na jednotlivých stránkách usnadněnou orientaci.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.