Archiv štítku: VoiceOver

Novinky v přístupnosti iOS 8: ještě více možností

S každou novou verzí iOS přicházejí velká očekávání, která potom nejsou naplněna a zklamání tak nějak přebíjí reálné přínosy. Pojďme se ve stručnosti podívat, jak tomu je v případě osmé verze iOS zejména v oblasti přístupnosti.

Nové obecné funkce

Všechny nové funkce v iOS 8 se ovládají dosavadně platnými ovládacími gesty VoiceOveru, tudíž blíže je rozebírat nemá smysl. Navíc o novinkách v iOS 8 v obecné rovině bylo napsáno již mnoho článků jinde.

Pozastavme se pouze u Oznamovacího centra a interaktivních oznámení. Karta Dnes v Oznamovacím centru získala podobu série komponent neboli widgetů, které lze dle potřeby zapínat a vypínat. Zejména pro aplikace třetích stran se naskytla nová příležitost mít v Oznamovacím centru svoje pohotové ovládání. To například v případě aplikace Swarm má podobu tlačítka pro check in a název nejbližší lokace. Aktivováním tlačítka check in se můžeme zapsat na daném místě bez nutnosti spouštět aplikaci Swarm a aktivace názvu lokace spustí aplikaci Swarm, kde si můžeme určit, na kterém místě se chceme zapsat. Z hlediska přístupnosti je orientace mezi widgety velmi snadná, neboť postačuje přeladit rotor na volbu Nadpisy a potom šviháním dolů/nahoru již pouze přeskakovat mezi jednotlivými widgety. Šviháním vlevo a vpravo procházíme pak klasicky obsah daného widgetu.

I na kartě Oznámení v Oznamovacím centru u jednotlivých oznámení nově přibyly další akce, jak s daným oznámením naložit, např. vyvolání dialogu pro rychlou odpověď na zprávu. Tyto všechny akce jsou přístupné přes volbu rotoru Akce, pro níž platí stále stejná pravidla. Tedy pokud aktuální položka, v tomto případě oznámení, nabízí alternativní akce, přeladí se rotor po přechodu na ni automaticky na volbu Akce, tudíž je možné bez nutnosti manipulovat s rotorem vybrat požadovanou akci šviháním dolů a nahoru a potvrdit ji poklepáním. Analogicky lze použít volbu rotoru Akce pro interakci s oznámeními na odemykací obrazovce.

Jestliže některá aplikace má nastaveno zobrazování oznámení pomocí bannerů, typicky například aplikace Zprávy nebo Mail a přijde oznámení na odemčenou obrazovku, VoiceOver standardně oznámení přečte. V tu chvíli je nově možno po dobu zobrazení banneru dotknout se v pravém horním rohu displeje a následně potáhnout dolů třemi prsty, čímž se zobrazí okno s akcemi, jak s oznámením naložit.

Vrátíme-li se k volbě rotoru Akce, je vhodné na ni pamatovat ve všech případech, kdy na displeji je zobrazen nějaký seznam položek, protože si tak můžeme urychlit práci. Typicky jsou tímto způsobem tak dostupné příkazy, které například v aplikaci Mail jsou dosažitelné až po otevření detailu e-mailové zprávy nebo v aplikaci Zprávy v dialogu, který se objeví po poklepání a přidržení prstu na aktuální SMS zprávě. Zejména nabídka alternativních akcí se rozšířila v aplikaci Mail oproti iOS 7.

Nové funkce zpřístupnění

iOS 8 nabízí několik nových funkcí, které usnadňují přístup při práci se systémem, ale jsou určeny prakticky všem uživatelům. Především funkce dynamického a tučného písma v nastavení byly vyčleněny ze sekce Zpřístupnění a přesunuty do hlavní sekce Zobrazení a jas, aby byly tak říkajíc více na očích.

Nově v nastavení v sekci Obecné / Zpřístupnění / Čtení lze kromě funkce Přečíst výběr zapnout i funkci Předčítat obsah obrazovky, která po potažení dvěma prsty dolů spustí i bez zapnutého VoiceOveru předčítání aktuálního obsahu displeje, což může přijít vhod například při čtení knih v aplikaci iBooks.

Siri ve své sekci v nastavení Obecné / Siri dovoluje zapnout režim tzv. “Hey Siri!”, který umožňuje zařízení dávat příkazy, aniž bychom se ho dotknuli. Podmínkou je, že zařízení musí být připojeno k napájení a každý příkaz pro Siri musíme uvodit frází “Hey Siri!” Tato funkce může být prospěšná těm, kteří nemohou používat horní končetiny, avšak je zde stále jazyková bariéra, neboť Siri dosud neumí česky.

Další novinkou, která se přístupnosti týká spíše okrajově, jsou zvukové iMessage zprávy. Nebýt toho, že kvalita těchto zpráv je v podstatě na telefonní kvalitě, mohly by např. nevidomým sloužit zvukové klipy jako náhražka fotografií. Že tato nízká kvalita tomu zabraňuje, je rozhodně škoda.

Nové aplikace

Součástí iOS 8 je aplikace Podcasty, která není nijakým nováčkem a v App Store byla ke stažení samostatně již dříve. Co nové ovšem je, jsou aplikace Tipy a Zdraví. Zatímco aplikace Zdraví má standardní uživatelské rozhraní obvyklé pro všechny výchozí aplikace iOS a je plně přístupná, je aplikace Tipy výhradně určena uživatelům, kteří nepoužívají žádné asistivní funkce. Popisované postupy totiž nepočítají např. s gesty VoiceOveru.

Nová správa jazyků

iOS 8 nabízí přepracovanou obrazovku pro správu používaných jazyků ve VoiceOveru, která se nachází v nastavení v sekci Obecné / Zpřístupnění /VoiceOver / Čtení, dříve známá jako jazykový rotor. Kromě toho, že pro každý jazyk lze určit rychlost čtení, je možné i určit, zda má být použita zvýšená kvalita hlasu, která není tolik robotická. To jsou již poměrně známé možnosti, avšak navíc tato obrazovka nabízí přehled o tom, kolik zvýšená kvalita daného hlasu zabírá prostoru v úložišti. V případě nepoužívání lze balík zvýšené kvality smazat skrze volbu rotoru Akce, pokud se nacházíme na přepínači Zvýšená kvalita. Analogicky se zachází i s jednotlivými jazyky, a tak volba rotoru Akce může posloužit i k jejich mazání.

  • Pro anglicky mluvící uživatele přináší iOS 8 nespornou výhodu a to stabilní hlas Alex přímo z provenience Applu, jenž není závislí na syntéze firmy Nuance. Ta je sice internacionální, ale v jednotlivých jazycích se tu a tam nepředvídatelně objevují chyby, které samotný Apple ani často nemůže v době sestavení systému ovlivnit. Hlas Alex je pouze pro 64-bitové procesory Apple A7 a vyšší, tedy zařízení nejdříve z podzimu 2013 – iPhone 5S, iPad Air a iPad Mini 2.

V iOS 8 je možné navíc skrze rotor ovlivnit funkci upozaďování hrajícího zvuku, když promlouvá VoiceOver, tzv. Audio Ducking. Ten v předchozích verzích byl zapnut bez možnosti jiné volby.

Nové vstupní metody

Podtitulek z nadpisu článku “ještě více možností” je směrován právě na vstupní metody pro zadávání textu. iOS 8 s aktivním VoiceOverem nabízí následující možnosti:

  • Fyzická bezdrátová klávesnice připojená přes Bluetooth.
  • Dotyková alfanumerická klávesnice se třemi režimy ovládacích gest:
    • Standardní psaní – každý nalezený znak na klávesnici je nutno potvrdit buď poklepáním kamkoli na displej nebo přiklepnutím druhým prstem k tomu prstu, který znak našel.
    • Dotykové psaní – každý nalezený znak se v píše ve chvíli, kdy je z displeje zvednut prst, který znak našel.
    • Psaní přímým dotykem – je de facto stejné jako standardní psaní s tím rozdílem, že lze použít i Ťukání prstem do konkrétních kláves. Tento režim je výhodný pro uživatele VOiceOveru, kteří tu a tam půjčují své zařízení běžným uživatelům, kteří si nemohou zvyknout na metody uvedené víše a nechtějí vypínat VoiceOver.
  • Diktování – vstupní metoda dovolující nadiktovat text hlasem a to i v češtině.
  • Rukopis – vstupní metoda dovolující po přeladění rotoru na příslušnou volbu kreslit prstem na displej tvary tiskacích písmen.
  • Braillský vstup na displej – vstupní metoda zobrazující na displeji braillskou klávesnici pro zadávání textu v Braillově písmu.

Výchozí dotykové klávesnice v iOS jsou při aktivním VoiceOveru prakticky nejpomalejší vstupní metodou. Naštěstí s iOS 8 přichází funkce diktování, která po svém povolení zobrazuje vlevo vedle mezerníku tlačítko Diktovat. Funkce je aktivní jen u národních klávesnic, které pro daný jazyk diktování podporují.

Funkce Braillský vstup na displej má výhodu oproti aplikacím typu MBraille, že je využitelná odkudkoli, na druhou stranu nenabízí gesta pro pohotovou editaci textu. Pokud se rotor přeladí na volbu Braillský vstup na displej, jsou dostupné gesta braillské klávesnice. Při psaní je vhodné zařízení držet na šířku s prsty obou rukou nad displejem tak, aby tvořily tvar otevřeného písmene V. Mezi ovládací gesta patří:

  • Současný dotyk prsty na místech odpovídajících bodů – vloží příslušný braillský znak.
  • Potažení třemi prsty vlevo/vpravo – přepíná mezi zkratkopisem, šestibodem a osmibodem, přičemž osmibod je dostupný pouze na iPadu a zkratkopis pro jazyky, které jej podporují (zejména angličtina).
  • Podržení prstu na displeji a jeho tažení – Oznamuje při tažení prstu po displeji, který bod je právě na aktuální pozici, a dovoluje tak prozkoumat rozložení bodů na displeji.
  • Švihnutí doprava jedním prstem – vpíše znak mezery.
  • Švihnutí vpravo dvěma prsty – Vpíše znak konce řádku (ekvivalent ke klávese Enter).
  • Švihnutí doleva jedním prstem – smaže poslední znak (ekvivalent ke klávese Backspace).
  • Švihnutí nahoru/dolů – dovoluje vybrat z návrhů automatických oprav.

Česká tabulka neobsahuje bohužel pro šestibod korektní znaky s diakritikou, což využití v našich končinách dosti komplikuje.

Hlášení chyb

Chybná tabulka pro braillský šestibodový vstup není bohužel rozhodně jediná chyba, která se v iOS 8 objevila. Ač vývojáři aplikací měli systém k dispozici tři měsíce před oficiálním vydáním, nepodařilo se zdaleka vyřešit všechny problémy. Ty se zejména projevovaly na nejstarších podporovaných zařízeních, tedy iPhone 4S a iPad 2. Uživatele v prvních verzích iOS 8 trápily zejména restarty funkce VoiceOver při čekání na odezvu aplikací. S iOS 8.1 byly nejvážnější problémy prakticky vyřešeny a to zajisté i díky zpětné vazbě od uživatelů, proto je vhodné na tomto místě si uvést, jak některé nestandardní chování systému iOS s aktivním VoiceOverem nahlásit na příslušná místa ve firmě Apple.

  1. Poslat e-mail na adresu accessibility@apple.com a uvést následující údaje:
    • Stručný popis problému.
    • Jak často k chybě dochází?
    • Seznam kroků, které je nutné učinit, aby se chyba projevila.
    • Popis toho, co je očekáváno, že se má stát, když se vykonají uvedené kroky výše.
    • Popis toho, co se nyní stane, když se vykonají uvedené kroky výše.
    • Informace o zařízení (hardware) a verzi systému (software), které byly při objevení chyby použity.
  2. Zaregistrovat se zdarma na webu bugreport.apple.com, který uživatele sám vede k tomu, aby zadal potřebné informace k objevené chybě.

Pro naše uživatele je situace ztížena tím, že veškerá hlášení musí být podána v angličtině. Za sepsání těch pár vět to ale stojí, neboť v ideálním případě bude chyba opravena nebo aspoň Apple bude mít zpětnou vazbu na kvalitu vydávaných sestavení systému iOS.

Video

Autorem článku je Roman Kabelka.

Je Android skutečně přístupný pro nevidomé?

Po odchodu mobilů Nokia se zpřístupněným systémem Symbian do křemíkového nebe řeší i nevidomí uživatelé mobilů, jakou platformu při koupi nového přístroje zvolit. Při hledání nového mobilu mají nevidomí jednu velkou jistotu a jedno velké dilema. Tou jistotou je, že nový chytrý telefon budou místo starých dobrých fyzických tlačítek ovládat pomocí dotykového displeje, protože nedotykové telefony prostě nejsou. A velkým dilematem je, jakou platformu zvolit. Při tomto rozhodování je jedno z nejdůležitějších kritérií přístupnost.

V současnosti se jako o reálně přístupných platformách i pro zcela nevidomé uživatele mluví o dvou nejrozšířenějších systémech: iOS od Applu a Android od Googlu. Oba systémy mají početné tábory nevidomých uživatelů. Mnozí z těchto uživatelů, ať už pracují v iOS, nebo Androidu, vám řeknou, že právě ten jejich systém je to nejlepší a nejpřístupnější řešení. Nejsou to ale jen subjektivní dojmy těch, kteří do nového mobilu investovali své finance a spoustu úsilí ke zvládnutí obsluhy nového dotykového zařízení poslepu, takže si svůj těžce nabytý mobil nebudou nakonec hanit? A není v tom často také mnoho iracionálních pocitů, ve kterých se otázka zda Apple, nebo Google řeší podobně jako otázka zda Sparta, nebo Baník? Je tedy možné nalézt někde objektivní pohled na přístupnost iOS a Androidu? A jaká kritéria vůbec musí systém splňovat, abychom ho označili za přístupný?

Dva testy, dva různé přístupy

V minulých měsících byly na webu publikovány dva testy přístupnosti Androidu od uznávaných expertů na přístupnost, kteří minimálně deklarovali snahu o objektivitu. Autory testů jsou Chris Hofstader a Marco Zehe. Chris Hofstader je nevidomý informatik, který dlouhá léta působil jako vedoucí vývoje odečítače JAWS. Marco Zehe je také bývalý člen vývojového týmu JAWSu a v současnosti pracuje v Mozilla Foundation jako člověk odpovědný za přístupnost jejich produktů. Oba pánové jsou zkušenínevidomí uživatelé applovských zařízení se systémem iOS, nicméně i podle některých jejich dalších článků bych zrovna tyto dva autory nepodezříval z nekritického fanouškovství pro Apple. Chris Hofstader byl např. v nedávném článku Apple and the Accessible Internet dosti kritický ke způsobu práce na webu s odečítačem VoiceOver v OSX. Marco Zehe zase v textu Switching Back to Windows popisuje, jak ho dlouhodobě neřešené problémy v přístupnosti v OSX přiměly vrátit se k Windows a NVDA. To se tedy týkalo desktopového systému OSX, k čemu ale tito dva autoři dospěli u mobilních platforem?

Chris a Marco zvolili k testování zcela odlišné přístupy. Chris postupoval systematicky, čistě podle objektivních měřítek, standardů a doporučení BBC Mobile Accessibility Guidelines, jejichž obdoba se stane v USA součástí právního předpisu zabývajícího se přístupností (Section 508). Chris testoval všechny prvky ve všech aplikacích dodávaných se standardním tabletem Googl Nexus 7 a hledal všechny nedostatky, jako jsou nepopsané grafické elementy, objekty, na které nelze přejít šviháním, a další. Oproti tomu Marco Zehe šel cestou uživatelského testování. Rozhodl se na 30 dní odložit svůj iPhone a používat výhradně Google Nexus 4 s aktuálním Androidem, aby zjistil, zda a jak Android splní všechny jeho nároky na chytrý dotykový mobil. Chris se pevně držel jen aplikací dodaných Googlem bez možnosti mobil doplnit jakýmikoli aplikacemi třetích stran. Oproti tomu Marco využil všechny další zdroje, které mohly zlepšit použitelnost jeho mobilu.

Jaký byl výsledek testu Chrise Hofstadera?

To můžete vytušit už z názvu jeho článku Testing Android Accessibility: I Give Up (Testování přístupnosti ‚Androidu: vzdávám to). Chris poukazuje mimo jiné na to, že aplikace přímo z dílny Googlu porušují i naprosto základní pravidla, jako je právě popisování grafických prvků a nedostupnost prvků při procházení gestem švihání. Přestože jsou tyto chyby snadno a levně odstranitelné, vyskytují se v Androidu nepřijatelně často , což podle Chrise svědčí o minimální ochotě Googlu zabývat se přístupností.

Chris Hofstader se dále v článku Testing Android Accessibility: The Programmer’s Perspective (Testování přístupnosti Androidu: Z pohledu programátora) také podíval na to, jak je pro vývojáře aplikací pro Android snadné, či těžké zajistit přístupnost svých aplikací. Chris porovnává API pro přístupnost, která mají programátoři k dispozici na různých platformách od Windows XP, přes OSX, iOS, Windows 8.1, Gnome až právě po Android. Konstatuje, že ačkoli je Android jeden z novějších systémů, jeho API pro přístupnost je nejhorší. Pokud tedy chce vývojář udělat přístupnou aplikaci pro Android, bude ho to stát mnohem více úsilí než pro jakýkoli jiný z výše uvedených systémů. Slabá podpora přístupnosti přímo na systémové úrovni tedy může vést i k daleko většímu podílu špatně přístupných aplikací třetích stran.

K čemu dospěl Marco Zehe?

I to se dá odhadnout z titulku posledního ze série článků, které Marco během testování den po dni publikoval. Nakonec nevydržel s Androidem celých 30 dní, ale už 18. den napsal článek I quit (Končím).

Marco Zehe se během svého uživatelského testování snažil obcházet nedostatky v přístupnosti, na které poukazoval Chris Hofstader, což mnohdy po určitém laborování či za pomoci vidící osoby šlo. Naplno těžil z bohaté nabídky aplikací třetích stran a využíval variability a rozšiřitelnosti Androidu, což je jeho velkou výhodou oproti iOS. Vzhledem k obdobnému testu, který dělal o rok dříve, konstatoval, že přístupnost Androidu se dosti zlepšila a že při práci v Androidu nenarazil na žádný fundamentální problém. Nicméně během intenzivního každodenního používání se setkával neustále s množstvím menších problémů, které jeho práci znepříjemňovaly a činily neefektivní natolik, že to déle jak oněch 18 dní nevydržel.

Mezi problémy, na které ve svém blogu poukázal, patří nekonzistentní chování při rolování seznamů, absence funkce Clona obrazovky, nesnadná editace textu včetně nedostatečné hlasové odezvy při použití hardwarové klávesnice, náhodně měněné položky některých menu, nedostatečná podpora braillského vstupu a výstupu a nevyladěná zvuková signalizace TalkBacku.

Závěr

Dva naprosto odlišně postavené testy tedy došly ke shodným závěrům. Úroveň přístupnosti iOS a Androidu se významně liší jak podle čistě formálních kritérií, tak i z hlediska uživatelské zkušenosti.

Je zde tedy Apple, který bere přístupnost jako integrální vlastnost iOS a snaží se o stoprocentní přístupnost svých vlastních aplikací, a na druhé straně Google, který v Androidu poskytuje jen slabou podporu pro přístupnost aplikacím třetích stran a i ve svých vlastních aplikacích porušuje základní pravidla přístupnosti. Proč bychom za takového stavu věcí měli Android prohlašovat za přístupný systém?

Mnoho nevidomých uživatelů sice s Androidem úspěšně pracuje, zásadní otázkou ale je, zda je to díky skvělé podpoře Googlu, nebo spíš navzdory velmi slabé podpoře Googlu. Z výše uvedeného se zdá, že pravdivá je ta druhá možnost. To samozřejmě neznamená, že Android je pro nevidomého uživatele nutně špatná volba. Kromě úrovně přístupnosti člověk vždy vybírá i podle dalších kritérií, jako je cena, variabilita systému, nabídka aplikací, hardwarové vybavení přístroje, a jistě také záleží, k čemu všemu chce člověk mobil využívat.

Pokud bychom ale Android v současné podobě přijali jako přístupný systém, posunuli bychom laťku toho, co vše se dá označit za přístupné, příliš nízko. Když vidíme, jak vážně bere přístupnost svého softwaru Apple, není důvod, abychom se u Googlu spokojili s přístupností o několik úrovní horší. Netvrďme tedy, že Android je přístupný jen proto, že jsme schopni se se všemi nedostatky, na které v něm narážíme, poprat, ale spíše se snažme přimět Google, aby se přístupností zabýval stejně vážně jako jeho konkurence.

Článek připravil Honza Šnyrych.

Články, ze kterých jsem čerpal

Využití funkce Rukopis ve Voice Overu pro iOS

iOS 7 přinesl zrakově postiženým uživatelům odečítače VoiceOver mimo jiné novou funkci Rukopis. V tomto článku se podrobněji podíváme na její použitelnost, vysvětlíme si, jak za pomoci Rukopisu psát a k čemu dalšímu lze funkci Rukopis využít.

Primárním účelem funkce Rukopis je umožnit pohodlné psaní textu prostým „malováním“ písmen prstem na displeji. Lze se tak vyhnout některým obtížím, které jsou spojené se psaním na virtuální klávesnici. Na druhou stranu i Rukopis má svá omezení. Rukopis tedy rozhodně není funkce vhodná pro každého uživatele a každou situaci, někdy však může být její použití mnohem příjemnější než použití virtuální klávesnice. Kdo a kdy může Rukopis využít, naznačí několik následujících bodů, které jej srovnávají s virtuální klávesnicí.

Výhody Rukopisu oproti virtuální klávesnici

  • Při pohybu po klávesách virtuální klávesnice musíte neustále přesně slyšet hlasovou odezvu. To je problém v jakémkoli trochu hlučném prostředí. Při psaní Rukopisem nejste na hlasové odezvě tolik závislí, i v hlučnějším prostředí je psaní Rukopisem schůdné.
  • Při psaní na virtuální klávesnici musíte znát nazpaměť rozložení písmen a dalších znaků. To je sice samozřejmost pro každého nevidomého uživatele počítače, ale mobily a tablety mohou používat i lidé, kteří s počítači nepracují a doposud klávesnici znát nepotřebovali.
  • Psaní na virtuální klávesnici na mobilu může dělat problémy lidem se špatnou jemnou motorikou, protože klávesnice je poměrně malá.

Nevýhody Rukopisu oproti virtuální klávesnici

  • Není možné psát písmena s háčky a čárkami. Rukopis lze tedy využít jen pro texty bez diakritiky např. pro SMS.
  • Nevidomý uživatel musí znát černotiskovou podobu písmen a dalších znaků. Ne všichni nevidomí znají vizuální podobu všech znaků natolik, aby je systém při psaní prstem na displej spolehlivě rozpoznával. Proto bude Rukopis možná častěji používán lidmi se zbytky zraku nebo těmi, kteří přišli o zrak ve vyšším věku a podobu písmen mají dobře v paměti.

Jak zapnout funkci Rukopis

Ve výchozím nastavení VoiceOveru je Rukopis vypnutý. Abychom jej tedy mohli začít využívat, je třeba jej zapnout. Protože k Rukopisu budeme přistupovat pomocí rotoru, zapínáme jej právě v nastavení položek rotoru:

  1. Z první plochy otevřete položku Nastavení a dále položky Obecné, Zpřístupnění VoiceOver a Rotor.
  2. V seznamu možných voleb Rotoru přejděte na položku Rukopis a poklepejte na ni. VoiceOver poté ohlásí „vybráno“. Od této chvíle bude Rukopis dostupný přes gesto rotoru.

Jak se během psaní přepnout na Rukopis

Kdykoli jste v režimu vstupu textu do aktivního editačního pole a ve spodní části obrazovky je zobrazena virtuální klávesnice, můžete Rukopis aktivovat jediným gestem rotoru ve směru hodinových ručiček. Volba Rukopis je v rotoru jen v situacích, kdy ji můžete reálně využít a vždy je to první položka po směru hodinových ručiček bez ohledu na pořadí položek ve výše popsaném nastavení rotoru.

Jakmile je Rukopis aktivní, přestanou fungovat všechna běžná gesta VoiceOveru. Displej vám v tu chvíli bude sloužit pro psaní znaků a pro několik speciálních gest Rukopisu, která jsou popsána níže. Jediné standardní gesto, které máte k dispozici, je opět rotor, kterým režim Rukopisu opět deaktivujete. A nyní k tomu hlavnímu…

Jak psát v režimu Rukopisu

V následujících bodech je shrnuto vše, co je potřeba pro psaní Rukopisem vědět.

  • Šviháním třemi prsty vzhůru či dolů se cyklicky přepínáte mezi vkládáním malých písmen, velkých písmen, číslic a interpunkčních znamének. Klepnutím třemi prsty zjistíte, v jakém z těchto režimů právě jste.
  • Písmena je třeba psát jedním tahem případně jen s velmi krátkým zdvihem prstu. Jakmile zdvihnete prst na delší dobu, systém vyhodnotí váš dosavadní tah prstem a vloží písmeno, které v tahu poznal. Jak tedy napsat například písmeno X? Buď se musíte po už napsané čáře prstem vrátit ke středu, abyste udělali ještě čáry v kolmém směru, nebo opravdu uděláte dvě samostatné čáry, ale prst musíte zdvihnout skutečně jen na okamžik. S krátkým zdvihem je třeba psát i měkké I, kdy je třeba udělat samostatnou tečku nad písmenem – kolmá čára bez tečky by totiž byla interpretována jako L.
  • Písmena můžete na displej malovat jako malá i velká, tiskací i psací. Jestli se pak do textu vloží malé nebo velké písmeno, je totiž určeno režimem, který přepínáte šviháním třemi prsty. Je tedy dobré pro každé písmeno si zjistit, v jaké podobě ho systém rozpozná nejspolehlivěji a tuto podobu potom používat. Například když se budete snažit napsat velké tiskací D, systém je může často zaměňovat za O. Tomu můžete předejít tím, že D bude psát jako malé tiskací písmeno.
  • Chybné písmeno smažete švihnutím dvěma prsty vlevo.
  • Mezeru vložíte švihnutím dvěma prsty vpravo.
  • Švihnutím dvěma prsty vzhůru či dolů zaměníte poslední zadaný znak za nějaký další, který mu je podobný. To je důležité zvlášť při psaní některých interpunkčních znamének. Když například v režimu zadávání interpunkce chcete zadat pomlčku, nestačí jen prstem udělat vodorovnou čáru. Ta je totiž vždy interpretována jako podtržítko. Je tedy třeba švihnout dvěma prsty dolů a podtržítko bude nahrazeno pomlčkou jako nejpodobnějším znakem. Také čárku ve větě je vhodné zadávat tak, že napíšete tečku, a poté ji švihnutím dvěma prsty dolů změníte na čárku. Když se totiž budete snažit napsat přímo čárku, bude interpretována spíše jako lomítko či svislá čára.

Nyní jsme tedy teoreticky vysvětlili jak psát na iPhonu Rukopisem, nicméně u této funkce je více než kdekoli jinde důležitá praxe. Aby systém spolehlivě rozpoznával, jaká písmena píšete, je třeba věnovat trochu času zkoušení všech možných znaků. Nakonec pro každý znak zjistíte, zda je lépe psát jej jako malé či velké písmeno a jak vést tahy prstem, abyste psali co nejrychleji a s minimem chyb.

Další využití Rukopisu

Kromě psaní je možné funkci Rukopis využívat také k rychlému vyhledávání aplikací a pohybu na webu.

Vyhledávání aplikací Rukopisem

Tato funkce vyhledává aplikace na všech plochách a ve všech složkách. Jde o trochu rychlejší alternativu k vyhledávání aplikací přes Spotlight. Při vyhledávání aplikací pomocí Rukopisu postupujte takto:

  1. Přejděte na jakoukoli plochu.
  2. Jedním pootočením rotoru ve směru hodinových ručiček se přepněte do Rukopisu.
  3. Napište jedno či více počátečních písmen z názvu hledané aplikace. Po zadání každého písmene hlas oznámí, kolik aplikací odpovídá dosud zadaným písmenům. Pokud byste zadali chybné písmeno, smažete je standardně švihnutím dvěma prsty vlevo.
  4. Šviháním dvěma prsty vzhůru či dolů můžete cyklicky procházet vyhledané aplikace.
  5. Poklepáním jedním prstem vybranou aplikaci spustíte a režim Rukopisu se ukončí.

Pohyb na webu pomocí Rukopisu

V režimu Rukopisu se lze pohybovat po webových prvcích různého typu. Nicméně množství typů prvků je dosti omezené, jak je uvedeno níže. To výrazně snižuje použitelnost této funkce. Pro pohyb po webu pomocí Rukopisu postupujte takto:

  1. Na stránce ve webovém prohlížeči se jedním gestem rotoru ve směru hodinových ručiček přepněte do Rukopisu.
  2. Napište písmeno odpovídající typu prvků, po kterých se chcete pohybovat. Lze použít tato písmena:
    • F – formulářové prvky.
    • N – nadpisy.
    • O – obrázky.
    • S – prvky stejného typu.
    • T – tlačítka.
  3. Šviháním dvěma prsty vzhůru či dolů se potom budete pohybovat po všech prvcích zadaného typu, které na aktuální stránce jsou.
  4. Až takto přejdete na požadovaný prvek, gestem rotoru se vraťte k běžnému režimu pohybu po stránce.

Závěrem

Funkce Rukopis může být pro některé uživatele zajímavou alternativou psaní textu na iPhonu. Její využití je ale limitováno požadavkem na dobrou znalost vizuální podoby znaků a také tím, že momentálně nepodporuje psaní znaků s českou diakritikou. Určitě je ale dobré o této možnosti vědět, protože každý další způsob jak do dotykového zařízení zadávat text zvyšuje použitelnost těchto mobilních zařízení.

Autorem článku je Honza Šnyrych, článek je převzat z webu Spektry.

Copyright Spektra v.d.n., 2014
Tento text je možné používat a dále šířit, pokud nebude měněn ani jinak upravován a vždy bude uveden jeho zdroj, copyright a odkaz na původní text.