V Česku je přes 36 tisíc e-shopů, na kterých je možné koupit cokoli od základních potravin přes nejrůznější služby až po luxusní šperky. Když na nich chce ale nakoupit nevidomý, ve většině případů se mu to nejspíš nepodaří. Zpřístupnit stránky pro čtecí zařízení přitom není složitou věcí, tvůrci webů ale mají o tomto problému jen minimální povědomí. „To, že s některým webem nemohou pracovat nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi,“ říkají samotní uživatelé.

Nevidomí dnes mohou díky dostupné technice psát e-maily, pohybovat se na internetu a na sociálních sítích, komunikovat s úřady nebo nakupovat online. Vše ale záleží na tom, jak a jestli vůbec jsou konkrétní portály přizpůsobené pro čtecí zařízení. Portálů, které tuto funkčnost dotáhly do konce, je zatím minimum. S přístupností mají přitom problémy i největší tuzemské e-shopy a stejný stav je možné zaznamenat i u portálů státní správy nebo internetových bankovnictví, které tak nevidomým komplikují třeba podnikání nebo vyřizování pro jiné naprosto banálních záležitostí.

Důkazem malého povědomí o důležitosti přístupnosti je i nyní nově udělená výjimka z EET pro zrakově handicapované podnikatele. Kdyby vývojáři více dbali na přístupnost nástrojů pro vydávání účtenek i s ohledem na čtečky, nebyla by tato výjimka nutná. V digitalizaci a přístupnosti je budoucnost. A zvláště pro handicapované, připomíná Karel Giebisch, specialista na přístupnost webů a aplikací, který je od narození nevidomý.

Možnost použití nejrůznějších aplikací přitom může – bez přehánění – znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Plně přístupná nevidomým je například aplikace Záchranka, která dokáže v případě potřeby kontaktovat Zdravotnickou záchrannou službu, oznámit přesnou polohu a další důležité informace.

Stejně tak se dnes čtecí zařízení pro nevidomé bez problémů vypořádají s mobilní aplikací taxislužby Liftago, vyznají se na e-shopech Košík.cz, CZC.cz nebo na cashback portálu Tipli.

Zrakově postižených je v Česku téměř 100 tisíc, přesto většina webových portálů jejich potřeby nereflektuje. Aby byl web přístupný, musí tomu být veškeré prvky přizpůsobené. Vše musí být popsáno textově, aby to byla čtečka schopná rozpoznat. Tudíž ikona lupičky bez popisku ‚hledat‘ je problém, stejně tak nápisy umístěné přímo v grafice, říká Michal Hardyn, zakladatel portálu Tipli, který je jedním z webů, jež potřebám nevidomých vyhověly.

Zpřístupnění webových stránek pro nevidomé nemusí být otázkou velkých investic. Specialisté na přístupnost webů v Česku přitom potvrzují, že často stačí jediná schůzka s vývojáři, během které je představena problematika přístupnosti a příklady již fungujících řešení, a během několika týdnů je znát výrazný posun. Většina společností u nás ale dosud neměla ambici se problémem přístupnosti zabývat.

Udělat web je jedna věc, ale zpřístupnit ho pro čtečky obrazovek je věc druhá, která bohužel v řadě případů zůstává naprosto opominuta, vysvětluje Karel Giebisch.

Největší problém spočívá v tom, že vývojáři a obecně tvůrci webů či mobilních aplikací nemají o problému přístupnosti žádné informace. To, že s některým webem nemohou pracovat lidé se čtečkami obrazovek, tedy nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi. Třeba nepodařenou strukturou stránek nebo chybějícími textovými popisky. Čtečka pak nedokáže identifikovat, jestli jste zrovna na košíku, zdali jsou produkty vloženy do košíku, nebo názvy polí, které je třeba vyplnit v objednávkovém formuláři, dodává Karel Giebisch.

Tipli je v současnosti nejrychleji rostoucím cashbackovým portálem u nás. Svým uživatelům vrací za nákupy v partnerských e-shopech až 33 %, což je nejvíce v České republice. Portál Tipli.cz byl spuštěn v říjnu 2016. V tuto chvíli má 150 000 uživatelů a řadí se mezi tři největší cashback portály v Česku, na Slovensku má prvenství. V červnu 2017 Tipli vstoupil na polský trh, do budoucna plánuje rozšířit své působení i v rámci dalších evropských států.

Článek napsala Klára Pirochová.