Listopadová Agora 2017 – hledáme lektory a témata workshopů o ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, opět nastává čas zasednout do školních škamen a naučit se něco nového. A kde? Třeba na Agoře – šestém běhu workshopů, zaměřených na tématiku speciální výpočetní techniky pro uživatele s těžkým postižením zraku.

Agora je akce, která se i za relativně krátkou dobu své existence těší stále většímu zájmu účastníků i lektorů. Dvakrát do roka se ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity sejde několik desítek zájemců seznámit s novinkami v oblasti speciální výpočetní techniky, vyměnit si zkušenosti či se prakticky procvičit v dovednostech v práci s informačními a komunikačními technologiemi pomocí odečítačího nebo zvětšovacího programu.

Zaplněná galerie Střediska Teiresiás

Základní informace

Pořadatel akce: Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky – Teiresiás
Místo konání: Komenského náměstí 2, 602 00 Brno
Termín podzimního běhu: 4. a 5. listopadu 2017
Účastnický poplatek: 0 Kč
Hlavní partner akce: Deloitte Advisory, s.r.o.

Místo, účastnický poplatek, termíny, programové schéma sobotního a nedělního dne, společná sobotní večeře… – to vše zachováváme v podobě, která funguje, a jakou znáte z již realizovaných běhů. Prostory Střediska Teiresiás jsou pro uspořádání workshopů ideálním místem, schopným pojmout přibližně 80 lidí, a nabízejícím komfortní zázemí pro výuku i odpočinek. Účast na akci i občerstvení v průběhu akce bude opět zdarma, v režii účastníků je doprava na akci, příspěvek na ubytování (pokud o ně budou mít zájem) a nápoje při sobotní společné večeři (pokud se jí budou účastnit).

Deloitte Advisory, s.r.o. – hlavní partner Agory pro rok 2017

Jednou z nejvýznamnějších novinek letošního roku, která nás velmi těší, je zcela určitě navázání partnerství se společností Deloitte Advisory, s.r.o. Díky její velmi štědré finanční podpoře můžeme oba letošní běhy workshopů nabídnout zájemcům opět za nulový účastnický poplatek a současně pokrýt všechny nezbytné náklady, které s sebou nese uspořádání čím dál tím více poptávané dvoudenní varianty, umožňující nabídnout delší workshopy, jdoucí v tématech více do hloubky.

Společnosti Deloitte Advisory, s.r.o. moc děkujeme za významnou podporu naší akce. Velmi si jí vážíme.

LCD obrazovky s logy partnerů, rozvrhem a prezentačním videem společnosti Deloitte, hlavního partnera Agory pro letošní rok

Programové schéma Agory – v sobotu do šířky, v neděli do hloubky

Při květnovém běhu Agory se nám model sobotních hodinových a nedělních dvou- či čtyřhodinových workshopů osvědčil a plánujeme jej tedy zachovat.

V sobotu bych tedy opět chtěli nabídnout hodinové workshopy pro přibližně pět účastníků, které by se dle zájmu zopakovaly až čtyřikrát po sobě. Začali bychom opět kolem desáté hodiny a skončili mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne.

Na neděli pak plánujeme workshopy delší – buď dvouhodinové (ty by se zopakovaly dvakrát po sobě), nebo čtyřhodinové. Počet účastníků v jednom workshopu by opět byl přibližně pět, s programem bychom začali kolem deváté a skončili kolem druhé hodiny.

Tomáš na workshopu ZoomText 11 – využijte naplno novinky, které přináší

Nabídněte nám workshop – či workshopy

Máte zajímavé téma, které se jakkoliv týká speciální výpočetní techniky pro uživatele s těžkým postižením zraku, a chcete je nabídnout účastníkům našich workshopů? Pak směle do toho 🙂 A pokud máte témat víc, nabídněte nám je. Aspoň budeme mít my i účastníci z čeho vybírat. A pokud se nám některé z témat do listopadového běhu nevejde, rádi jej po domluvě s vámi nabídneme v květnu příštího roku.

Rádi bychom připomenuli, že poptáváme prakticky zaměřené workshopy, na kterých si účastníci mohou probíraná témata hned v praxi zkoušet. Co nám do programu úplně nezapadá, jsou přednášky či prezentace s minimálním zapojením účastníků, vedené frontálním způsobem. Takové do programu zařazovat nebudeme.

Velmi se nám také osvědčilo, když workshop vedou dva lidé. Chtěli bychom vás proto požádat, abyste s tímto počítali a pokud je to jen trochu možné, spolupřednášejícího si zajistili.

Opět bychom chtěli účastníkům nabídnout sborník příspěvků/materiály z workshopů v digitální podobě. Velmi bychom proto přivítali, pokud byste takové materiály pro účastníky připravili.

Děkujeme.

Formulář pro sběr návrhů příspěvků

Pokud máte téma, které byste chtěli účastníkům Agory nabídnout, můžete tak učinit prostřednictvím formuláře pro sběr příspěvků. Uzávěrka pro sběr příspěvků je v neděli 10. září 2017, s informací o zařazení příspěvku budeme autory kontaktovat do 15. září 2017.

Chcete se stát partnerem Agory?

Je Vám myšlenka Agory sympatická a rádi byste ji podpořili? Kontaktujte nás prosím. Je možné poskytnout jak materiální dar (ideálně nějaké drobné propagační a současně praktické a použitelné předměty do „konferenčního balíčku“ pro účastníky), tak finanční dar, z běhož bychom mohli pokrýt část nezbytných režijních nákladů.

Fotogalerie z jarní Agory 2017 na Flickru

Představu o tom, jak to na Agoře chodí a vypadá, si můžete udělat ve fotogalerii z minulého běhu, případně ve videoreportáži Jarní Agora 2017, kterou připravil Janusz Chmiel.

Agora - workshopy o ICT pro zrakově postižené ve Středisku Teiresiás, 13.-14. 5. 2017

Děkujeme za zájem a těšíme se na další společnou vydařenou akci.

Radek Pavlíček & Pepa Konečný

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2017

Mobilní zařízení jsou pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Výrazně usnaďnují jejich mobilitu, zvyšují nezávislost a řada uživatelů s těžkým postižením zraku si už dnes bez nich nedokáže představit svůj život. Umožňují jim totiž samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Obyčejné telefonování a psaní SMS už dnes pro spoustu uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují. Mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako přenosný počítač se vším všudy. Tablet či mobilní telefon jim umožňuje správu elektronické pošty či bankovní účet, vyhledávání informací na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, nástroj pro nakupování, navigaci či vyhledávat v jízdních řádech.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla beze zbytku využívat možnosti, které jim dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) mohli tato zařízení a aplikace používat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na úspěšnou spolupráci z předchozích let s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Láďa Kubeček, lektor workshopu Taxi trochu jinak

Jak jsme testovali

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
U většiny testovaných aplikací jsme v tomto bodě nenaráželi na žádné problémy, prezentovaný obsah byl dostupný i pro odečítače obrazovky či při použití gesta pro zvětšení/přiblížení obsahu obrazovky.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
Většina prvků rozhraní byla samostatně identifikovatelná jak při přímém dotyku, tak při sekvenčním průchodu obrazovkou. Zde se ale v některých případech stávalo, že některé prvky nebyly dosažitelné vůbec, případně jen náhodně.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
U řady ovládacích prvků popisky zcela chyběly a jejich účel tak bylo možné odvodit pouze vyzkoušením. Rovněž tak některé prvky neposkytovaly dostatečné informace o svém typu a stavu. Obě tyto skutečnosti měly za následek

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
Pokud bylo prvky možné zaměřit pomocí odečítače obrazovky (a takových byla naštěstí většina), pak byly pomocí něj i ovladatelné.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.
Většina aplikací používala adekvátní strukturální prvky operačního systému, fokus se ve většině případů choval v rozhraní aplikace konzistentně.

Autorům testovaných aplikací nabízíme v případě zájmu zaslání detailnější zpětné vazby k přístupnosti jejich aplikace. V případě zájmu mě prosím kontaktujte.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu za nejpřístupnější aplikaci roku 2017 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

Jako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Nevolejte.cz. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Rozhovor s autorem aplikace, Zdeňkem Valachem, si můžete přečíst v článku Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval Martině Odcházelové a Anetě Mielniczkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které nás oslovily s nabídkou na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi, Karlu Giebischovi a Tomáši Valůškovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Zejména Tomášovo zapojení dalo testování nový rozměr a umožnilo nám zaměřit se na bohužel stále relativně opomíjené potřeby uživatelů se zbytky zraku.

Těšíme se na spolupráci v dalším ročníku soutěže 🙂

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.

Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017

Aplikace Nevolejte.cz získala v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Bližší informace najdete v případě zájmu v recenzi Konec otravným telefonátům: je tu Nevolejte.cz nebo přímo na Nevolejte.cz.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zdeňka Valacha, autora aplikace Nevolejte.cz, jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Rozhovor se Zdeňkem Valachem

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Nevolejte.cz byla přístupná?

Toto je dobrá otázka. Většinou potřeba přístupného návrhu aplikace souvisí s tím, že má člověk ve svém okolí někoho handicapovaného, který mu pomáhá s návrhem a testy, připadně aplikaci dělá přímo pro něj. Bohužel toto se v mém případě nestalo – ne že bych o to neměl zájem, ale v okolí jsem nikoho neměl a dlouho jsem vyvíjel aplikaci (prvních cca 2,5 roku) absolutně sám ve svém volném čase a zdarma, takže nebylo ani moc prostoru k optimalizacem z pohledu přístupnosti. Každopádně většina požadavků na dobrý přístupný návrh aplikace souvisí s jinými omezeními případně best coding practices, které jsem při při návrhu zohledňoval.

Šlo především o tyto

  1. cílová skupina aplikace Nevolejte.cz jsou především starší lidé případně lidé bez jakéhokoliv IT nebo technického vzdělání, takže aplikace od začátku byla navrhována tak, aby z větší části fungovala bez jakékoliv interakce uživatele, vše bylo přednastavené, tak jako je jenom možné a množství interakcí s uživatelem, kdy po něm něco vyžaduji, bylo zredukované na minumum.
  2. Vzhledem k očekávané cílové skupině starších lidí se dalo očekávat, že tito lidé většinou hůře vidí, takže jsem záměrně volil větší grafické prvky a fonty.
  3. Sám mám vadu zraku a jsem barvoslepý, takže i to hrálo roli při výběru barevné palety a čitelnosti obrazovek.
  4. Aplikace píšu již od svých 13 let, tudíž skoro 30 let. Posledních 10 let se poměrně zajímám o UX design a použitelnost a získané poznatky se snažím demonstrovat ve svých aplikacích. A požadavky na dobrý UX design a použitelnost se dost s požadavky na přístupnost aplikace v mnohém kryjí.

Jednalo se o záměr, nebo jste nad tím ani nepřemýšleli a přístupnost berete jako nedílnou součást vývoje?

Jak již bylo zmíněno výše, jedná se spíš o shodu okolností než přímo záměr, ale určitě budeme v budoucnosti rádi, pokud další změny v aplikaci Nevolejte.cz budeme schopni například formou alfa verze poskytnout někomu se zrakovým handicapem, kdo by nám poskytnul zpětnou vazbu a případné připomínky k přístupnosti implementovaných změn.

Narazili jste při zpřístupňování aplikace na něco, co Vás zaskočilo?

Ono to sice nesouvisí přímo s přístupností, ale nejtěžší z pohledu vývojáře pro Android platformu je šílené množství různých zařízení s různou verzí Android OS, které musíte podporovat. Je spousta velmi malých zařízení a zařízení s obřími obrazovkami, navíc aplikace musí dobře fungovat nejen při zobrazení na výšku, ale i když ho otočíte na šířku.

Samostatnou kapitolou jsou pak různé nekompatibility mezi mutacemi Android OS různých výrobců, nestandardizovaná podpora multi SIM zařízení a různé „vychytávky“ v Android OS – především u čínských výrobců jako Huawei – napomáhající uživateli k šetření baterie (zde narážím na tzv. Protected Apps – po instalaci aplikace prostě nefunguje a není schopná běžet na pozadí až do chvíle pokud uživatel ji někde složitě v systémovém menu nepovolí. Čehož ale většina bežných uživatelů není schopna).

Kde jste čerpal znalosti o přístupnosti aplikací?

Jak již bylo zmíněno výše, zajímám se již kolem 10 let o UX design a usability. Informace o této problematice čerpám především z internetu, občas s nějakých knih. Měl jsem i štěstí na kolegy v práci. Dlouho jsem úzce spolupracoval s Petrem Staníčkem (alias Pixym), kterého považuju za guru českého UX designu. Ne že by se na Nevolejte.cz Pixi jakkoliv podílel, ale během spolupráce
s ním jsem měl šanci pochytit a absorbovat spoustu věcí, kterým bych možná při pouhém čtění odborné literatury nekladl takový důraz.

Bylo náročné aplikaci uzpůsobit potřebám handicapovaných?

Náročné to určitě příliš nebylo, spíše byl problém si ověřit, že jsme to udělali dobře. To můžou ověřit až reální zrakově handicapovaní uživatelé, na které jsme doposud neměli kontakt a který by naši aplikaci otestovali. Jsme velmi rádi za udělenou cenu, je prvním hmatatelným důkazem, že použitý návrh byl s pohledu přístupnosti aplikace ten nejlepší.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Každý vývojář by si měl číst best coding practices pro každou platfomu, pro kterou programuje (v tomto případně od Google pro Android). Pokud se naučí přemýšet v souladu s těmito best coding practices, celý návrh aplikace mu nevezme o moc více času, než když tomu tak nečiní. Pokud k tomu přidá nějaké základní povědomí o použitelnosti a UX, pak prvotní design aplikace vezme maximálně tak o 10% času než bez těchto požadavků (v případě Nevolejte.cz jsem do toho investoval maximálně 2 člověkodny navíc).

Mnohem horší je pak požadavky na přístupnost nebo použitelnost do aplikace dostávat dodatečně. Jednak dobrou použitelností od začátku má aplikace mnohem lepší šanci se uchytit na trhu a také vývojář nenutí uživatele své aplikace se přeučovat na nové UI (uživatelé obecně nemají rádi jakékoliv změny). Odpadá také dodatečná režie zapracovávat změny finalizovaného a otestovaného kódu, který je nutné jednak znovu nastudovat, pochopit, opravit a následně prohnat všemi fázemi release cyklu (alfa, beta verze), než se změny dostanou k uživateli.

Děkuji za rozhovor.

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Nevolejte.cz, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.