Soutěž Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí má více než dvacetiletou tradici. K celé řadě kritérií přibylo v roce 2002 i kritérium bezbariérové přístupnosti, jehož hodnocení se od té doby stalo nedílnou součástí soutěže.
Od organizátorů soutěže se v té době jednalo o krok vskutku vizionářský, protože první Pravidla pro tvorbu přístupného webu byla Ministerstvem informatiky ČR ve formě doporučení zveřejněna až v roce 2004. Požadavek na přístupnost webů veřejné správy je součástí české legislativy od roku 2008.
O tom, jak hodnocení přístupnosti v takové soutěži probíhá, jsem se nedávno rozepsal v článku Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb.
Přístupnost je cesta k lepšímu a přívětivějšímu webu pro každého uživatele, protože na přístupném webu i uživatel bez zdravotního či jiného znevýhodnění snáze udělá to, proč na web přišel.
Protože Zlatý erb – stejně jako jiné soutěže – s sebou nese potřebu otestovat velké množství webů v relativně krátkém čase, není samozřejmě reálné detailně otestovat, zda jsou všechny stránky každého soutěžního webu v souladu se všemi pravidly doporučení WCAG 2.1.
Při testování se proto soustředím na posouzení, zda
- je přístupnost brána v potaz při tvorbě a aktualizacích webové prezentace jako celku (lidově řečeno, zda je ze zpracování webu zřejmé, že na přístupnost někdo myslel),
- webová prezentace neobsahuje nějaké vážné překážky, které by mohly uživatelům používání webové prezentace komplikovat či znemožňovat.
Během testování se zaměřuji na nalezení nejvážnějších bariér z hlediska přístupnosti, které brání efektivnímu používání webové prezentace. Smyslem testování není a nebylo hledat chyby za každou cenu a poukazovat na marginální nedostatky, ale odhalit takové bariéry, které v práci s webem významně brání či ji dokonce znemožňují.
Velmi důležitá je také pozitivní motivace. Vždy se proto snažím soutěžící spíše chválit, než kritizovat, a ocenit to, co mají na webu z hlediska přístupnosti v pořádku.
K tomu, aby web města či obce byl bez obtíží přístupný i pro uživatele se specifickými potřebami, musí být splněno několik předpokladů.
Přístupnost webového rozhraní
Tím prvním je přístupnost webového rozhraní. To už si dnes drtivá většina měst a obcí nechává dělat na zakázku, což – aspoň dle mého názoru – přispělo ke zlepšení kvality webů měst a obcí. Časy, kdy weby měst a obcí vznikaly „na koleně“, už jsou naštěstí za námi. Kvalita webových prezentací měst a obcí se od roku 2002, co přístupnost ve Zlatém erbu hodnotím, nesporně zlepšila.
Zatímco před deseti či patnácti lety bylo celkem běžné, že jsme řadu webů museli z hodnocení vyřadit kvůli vážným překážkám v přístupnosti (typickým příkladem takové bariéry bylo menu, které nebylo možné ovládat z klávesnice), dnes se toto neděje a na zásadní překážky tohoto typu při hodnocení narážím jen velmi výjimečně.
Mezi klíčové oblasti, které z hlediska přístupnosti ve Zlatém erbu hodnotím, patři
- Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
- Snadná orientace na webových stránkách
- Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
- Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
- Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.
Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu
Stále více informací je dnes na webu publikováno v podobě dokumentů, audio či videozáznamů. Jedná se zejména o nejrůznější pozvánky na akce, oznámení či jiné dokumenty, které jsou často na web vkládány ve formátech doc či pdf. Situace, kdy se uživatel na přístupném webu bez obtíží dostane na úřední desku, ale dokumenty na ní publikované už si nepřečte, protože jsou publikovány bez textové vrstvy, jsou stále poměrně běžné. Stejná situace může nastat u videozáznamů, které nejsou opatřeny titulky, nebo audiozáznamů bez textových přepisů.
Neméně důležité je proto zajistit i bezproblémovou přístupnost obsahu, který na web vkládají redaktoři z řad zaměstnanců městských nebo obecních úřadů.
Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam přístupnostních faktorů na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů práci s webem komplikuje více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.
Vhodným způsobem, jak tuto orientaci ve velkém množství informací pomoci, může být kvalitně vytvořený responzivní web.
Pokud je totiž třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.
Dalším faktorem, který v souvislosti s responzivním designem hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým responzivním webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.
Několik pozitivních příkladů závěrem
Mezi příklady webových prezentací, u nichž se autoři i redaktoři s přístupností webu i dokumentů vypořádali na velmi solidní úrovni, určitě patří webové prezentace měst Jihlava, Bruntál či obcí Provodov, Nosislav nebo Velký Beranov.
