Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát “všemi deseti”), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.
Radek Pavlíček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..