Otázka č. 8: Jaké změny přináší WCAG 2.1?

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) [WCAG] v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.

Aktuálně platná verze 2.1 (vydaná 5. června 2018) pokrývá oproti verzi předchozí tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:

• přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
• přístupnost pro slabozraké uživatele,
• přístupnost pro uživatele s kongnitivními poruchami či poruchami učení.

Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).

What’s new in WCAG 2.1?

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 7: Máme na webu funkcionalitu pro změnu velikosti písma. Je to k něčemu?

Nejspíš ne.

Uživatelé, kteří hůře vidí a potřebují zvětšovat písmo (či informace zobrazené na displeji), toto zpravidla nepotřebují řešit na jednom konkrétním webu, ale koncepčně. Obvykle tedy ke kompenzaci své lehčí či těžší zrakové vady používají nějakou vhodnou asistivní technologii na své straně (ať už některou z funkcionalit, které nabízí aktuální verze operačních systémů, nebo nějaký program třetí strany). Nabídnutí jednoúčelového řešení na jednom konkrétním webu jejich potřeby neřeší.

Tématice řešením přístupnosti prostřednictvím widgetů na webových stránkách se před časem ve své bakalářské práci Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov věnovala Terézie Fričová.

Výsledky průzkumu, který byl součástí této bakalářské práce, jednoznačně ukázaly, že zpřístupnění webu pomocí widgetů není z několika důvodů vhodná cesta:

• řada widgetů byla sama o sobě nefunkčních,
• widgety uživatelům nenabízely tu funkcionalitu, kterou slibovaly, či která by jim dostatečně kompenzovala jejich zrakovou vadu,
• některé widgety bylo obtížné na webové stránce najít (například kvůli nízkému kontrastu),
• uživatelé nejsou na používání widgetů zvyklí,
• uživatelé neví, že taková možnost vůbec existuje.

Navíc také platí, že widgety činí uživatelské rozhraní složitější (je to další prvek navíc), což může jeho používání spíše zkomplikovat, než usnadnit.

Pokud chcete návštěvníky svého webu navést k tomu, že si mohou v případě potřeby změnit velikost textu nebo barvy, jděte na to chytře. Šikovné řešení jsem našel na webu Web Accessibility Initiative. Odkaz Change Text Size or Colors zavede uživatele na stránku s instrukcemi, jak může tyto změny provést pomocí nástrojů svého prohlížeče.

Ušetření prostředky (finance i čas) investujte spíše do toho, aby web byl vytvořen podle aktuálních standardů tvorby přístupného webu (a například měl definovánu dostatečně čitelnou výchozí velikost písma tak, aby je uživatelé neměli potřebu zvětšovat).

Soulad se standardy tvorby přístupného webu, nikoli widgety, je správná cesta k přístupnosti

Soulad se standardy tvorby přístupného webu, nikoli widgety, je správná cesta k přístupnosti

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 6: Přístupnost je pro mě nové téma – kde s ní mám začít?

Pokud hledáte ucelený zdroj informací v češtině, mohu doporučit metodickou příručku Přístupné webové stránky, kterou napsala Eva Cerniňáková pro knihovny. (Toho, že je to pro knihovny, se vůbec nelekejte. Není myslím žádný rozdíl mezi požadavky na přístupnost webu knihovny, živnostníka menší obce – či jakéhokoliv jiného 🙂

Z anglicky psaných zdrojů mohu doporučit články a užitečné zdroje na webu WebAIM.org.

A pokud hledáte online kurz, pusťte se do samostudia bezplatného online kurzu Úvod do přístupnosti webu. Kurz je třeba dokončit do 31. prosince (od 1. ledna 2021 bude jeho obsah archivován), takže se studiem neotálejte 🙂

A co naopak jako začátečníci nedělejte? Seznamovat se s přístupností určitě nezačínejte pročtením doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Jakkoliv se toto doporučení může zdát nelogické. Proč? Podobně jako se auto nenaučíte řídit tím, že si přečtete zákon o provozu na pozemních komunikacích, ani přístupnost se nenaučíte tím, že si přečtete normu WCAG 2.1. WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá i styl, jakým je napsán. A na rovinu – ten může začátečníka spíše odradit, než ho motivovat k tomu se přístupnosti věnovat.

Pokud to s přístupností budete myslet vážně, s normou WCAG se samozřejmě v pravý čas seznamte (podobně jako to uděláte se zákonem o provozu na pozemních komunikacích v případě učení se řízení auta). A stejně tak se seznamte i požadavky zákona o přístupnosti.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.