Otázka č. 11: Dává smysl definovat na stránkách horké klávesy (accesskeys)?

Nedává.

Ačkoliv se definování horkých kláves může jevit jako dobrý nápad, opak je pravdou. Problémů, které definování horkých kláves může přinést, je celá řada:

• jejich implementace napříč prohlížeči se liší (pro jejich aktivaci je třeba stisknout různé klávesové kombinace a liší se také akce, která se po jejich stisknutí provede – v některých prohlížečích dojde přímo k aktivaci prvku, v jiných pouze k přesunutí focusu);
• Stejně tak se liší způsob implementace pro práci s nimi v odečítačích obrazovky.
• Může docházet ke konfliktům mezi horkými klávesami, definovanými pro konkrétní stránku, a horkými klávesami prohlížeče či odečítače obrazovky.
• Problém může také nastat z jakzykových důvodů – použití klávesy F pro přístup k položce File je zřejmý v angličtině, ale už ne v češtině.
• A v neposlední řadě také může nastat problém s tím, jak uživatele o jejich existenci jednoduše informovat.

Z výše nastíněných důvodů doporučuji se definování horkých kláves spíše vyhnout.

Další informace viz Keyboard Accessibility: Accesskey na WebAIM.org.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 10: Jak je to s přístupností JavasSriptu?

Javascript byl (je?) v době kralování doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 považován za nepřístupnou technologii. S příchodem WCAG 2.0 jsme si ale svět černobílý (černá = nepřístupná stránka používající JavaScript, bílá = přístupná stránka nepoužívající JavaScript) rozšířili o široký gradient šedé, v němž se nachází obrovské množství stránek, které JavaScript používají. O kterých ale nevíme, zda jsou nebo nejsou přístupné.

Metodika WCAG 2.0 totiž nestanovuje jasnou mez, co je přístupné a co nikoliv, důležitý je pro ni aktuální stav prohlížečů a (hlavně) asistivních technologií. Pokud umí aktuální verze prohlížečů a asistivních technologií s JavaScriptem pracovat (což v současné době umí), nic nám tedy nebrání JavaScript používat.

Na druhou stranu platí, že ne každé řešení, postavené na JavaScriptu, je přístupné. Důležité tedy je otestovat (či si nechat otestovat) výsledek naší práce, abychom měli jistotu, že uživatelům neklade do cesty žádné překážky.

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 9: Má z hlediska přístupnosti nějaký význam atribut title?

Skoro žádný.

Žádný vhodný způsob použití atributu title prakticky neexistuje. Pro prezentování důležitých informací se nehodí, protože takový obsah je zcela skrytý pro uživatele, kteří s rozhraním pracují prostřednictvím klávesnice či dotykových gest. A nehodí se ani pro prezentování informací nedůležitých, protože jeho obsah je velmi často automaticky čten některými odečítači obrazovky – a pokud duplikuje informace, které už jsou k dispozici jinou cestou (například dubluje obsah atributu label), pak je tato informace uživateli čtena dvakrát. Což může být zdržující a matoucí.

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.