Archiv rubriky: Návody

Přechod na Windows 10 s JAWSem a MAGicem

Jak odečítací program JAWS, tak zvětšovací program MAGic lze dnes používat v operačním systému Windows 10. V tomto systému ale fungují pouze jejich aktuální verze, tj. JAWS 16.0.4466.11 a MAGic 13.0.1126.10. Pokud jste se rozhodli přejít ze systému Windows 7 nebo 8.1 na Windows 10, pročtěte si prosím následující článek. Obsahuje rady, jak update provést, a také odkaz na nástroj pro odstranění těch verzí JAWSu a MAGicu, které nejsou se systémem Windows 10 kompatibilní.

Odpověď na stěžejní otázku „Měl bych přejít na Windows 10?“ není jednoduchá ani jednoznačná.

  • Pokud jste hračička, který rád zkouší nové věci, nebojí se experimentovat a nezalekne se toho, když mu občas odečítač obrazovky někde něco nepřečte, pak přechodu na Windows 10 asi nic zásadního nebrání.
  • Jestliže ale máte odladěný starší systém, který funguje k vaší plné spokojenosti a nerad se pouštíte do experimentů, pak bychom spíše doporučili s přechodem na Windows 10 zatím počkat (nabídka bezplatného upgrade platí až do července příštího roku).

Finální rozhodnutí je ale samozřejmě na vás.

Jak při upgrade postupovat?

Upgrade z Windows 8.1

Upgrade z Windows 7

  • Stáhněte a uložte si JAWS 16.0.4466.11 nebo MAGic 13.0.1126.10 pro pozdější instalaci těchto programů do Windows 10.
  • Stáhněte a spusťe nástroj pro odstranění nekompatibilních verzí, který vám pomůže ze systému odstranit ty verze JAWSu a MAGicu, které nejsou s Windows 10 kompatibilní.
  • Nyní proveďte upgrade na Windows 10.
  • Po jeho úspěšném provedení můžete nainstalovat JAWS či MAGic z instalačních balíčků, které jste si stáhli v prvním kroku a následně začít tyto programy používat. Pokud se setkáte s problémem, že JAWS nebude odečítat položky Start menu, je třeba JAWS odinstalovat a znovu jej nainstalovat.

Další doporučení k nastavení systému a aplikací

Windows 10 s sebou bohužel přináší některá přístupnostní omezení, která Microsoft doporučuje řešit následujícím způsobem:

  • místo prohlížeče Edge nastavit jako výchozí prohlížeč Internet Explorer nebo Mozilla Firefox,
  • pro čtení PDF souborů si nainstalovat a používat Adobe Reader,
  • pro správu elektronické pošty použít MS Outlook nebo jiný program třetí strany (například Mozilla Thunderbird),
  • pro práci s dokumenty, tabulkami atp. použít MS Office.

Postup pro změnu výchozích programů je následující:

  • stiskem WIN + I otevřete Nastavení,
  • otevřete položku Systém a v ní najděte Výchozí aplikace,
  • tabulátorem se přesuňte do části Zvolit výchozí aplikace a zde proveďte potřebné změny,
  • okno Nastavení následně zavřete.

Tak ať je vám tento návod k užitku a vlastní přechod na Windows 10 – pokud se pro něj rozhodnete – co nejvíce bezproblémový.

Proč je „Mobile First“ přístup dobrý i pro přístupnost

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou i lépe přístupné.

V článku Co je to „Mobile First“? Ale doopravdy popsal Martin Michálek výhody, které přináší „Mobile First“ přístup při vývoji webu. Martin mimo jiné píše:

Mobile First má, kromě jiného, potenciál vylepšit desktopové verze webů třeba tím, že designéry nutí více se zaměřovat na jádro problému.

Jedním z dalších argumentů, které dle mého názoru a zkušeností hrají do karet Mobile First přístupu při návrhu webu a o kterém je dobré vědět, je i lepší přístupnost. Proč?

Když se na přístupnost podíváme optikou řešení v technické rovině, máme dnes robustní nástroje jak na straně uživatelů (například screen reader JAWS), tak vývojářů (například metodika WAI ARIA). A pokud jsou tyto nástroje vhodně používány na obou stranách, pak by uživatelé webu neměli při práci s webem narážet v technické rovině na nějaké problémy.

Kdy a kde tedy může „Mobile First“ přístup z hlediska přístupnosti pomoci?

První oblastí je srozumitelnost a přehlednost. Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat přístupnostní faktory na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů při práci s webem komplikuje život více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Pokud je ale třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým „Mobile First“ webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Lepší přístupnosti také napomáhá velikost ovládacích prvků, která při „Mobile First“ respektuje velikost displeje a specifika ovládání. Na menších displejích mají tlačítka a další ovládací prvky větší rozměry, aby se uživatelům webové rozhraní na menším displeji snadno ovládalo a například při vyplňování formuláře omylem nepotvrdili jiné tlačítko. Což by se v případě, kdy rozhraní není uzpůsobeno velikosti displeje, mohlo velmi snadno stát.

S velikostí ovládacích prvků velmi úzce souvisí velikost písma. Pro tu platí to samé, co pro ovládací tlačítka. Písmo je při „Mobile First“ přístupu zpravidla dostatečně velké a snadno čitelné. A když už jsme u písma a velikosti prvků – pokud může přístupnost webů na mobilních zařízeních něco opravdu zkomplikovat, pak je to zakázání zoomování/přiblížení obsahu. Proto se velmi přimlouvám za to, abyste u svých webů toto nezakazovali a ponechali uživatelům možnost si obsah stránky v případě potřeby přiblížit. Děkuji.

Weby, dobře navržené v duchu „Mobile First“, jsou tedy už ze své podstaty lépe přístupné. Takže pokud na základě výše uvedených faktů budeme na „Mobile First“ nahlížet jako na „Mobile and Accessibility First“, tak tím určitě nic nepokazíme 🙂

Související odkazy

Videomanuál k mobilnímu telefonu BlindShell

Vývojáři uživatelského prostředí BlindShell, které pomocí velmi jednoduchých dotykových gest a hlasové, vibrační a zvukové odezvy zpřístupňuje nevidomým uživatelům dotykové telefony se systémem Android, zveřejnili na svém YouTube kanále sadu výukových videí.

Celým videotutoriálem vás bude provázet skvělý lektor a můj kamarád Michal Jelínek, kterého znáte i jako autora některých příspěvků zde na POSLEPU. Manuál v současnosti obsahuje 11 videí (předpokládám, že další budou postupně přibývat) a zájemci se v nich mohou seznámit například se základy ovládání BlindShellu, s prací s kontakty či s tím, jak pomocí BlindShellu psát SMS zprávy.

Pokud vás zajímá, v čem je BlindShell unikátní a jak vlastně funguje, udělejte si přibližně 20 minut času a na videa se podívejte.

BlindShell videomanuál v češtině

Související odkazy