Archiv rubriky: Asistivní software a hardware

Spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze screen readeru JAWS 18

Rádi bychom zájemcům nabídli vánoční dárek v podobě možnosti vyzkoušet si lokalizovanou verzi odečítacího programu JAWS 18, jehož veřejné beta testování dnes v GALOPu zahajujeme.

Instalační soubory najdete na adresách:

Instalační program má něco přes 150 megabajtů a pokud ještě nemáte v systému nainstalovánu aktuální verzi knihoven pro vestavěné OCR, tak si napoprvé navíc ještě stáhne dalších zhruba 84 megabajtů – během první instalace je tedy vhodné mít počítač připojen k Internetu, případně je možné si soubor FSOcr14.0.851ENU.exe stáhnout zvlášť a nainstalovat před vlastní instalací JAWSu.

Z nových funkcí bychom rádi zmínili možnost migrace uživatelského nastavení JAWSu 17, import a export uživatelských nastavení, možnost ztlumení audio výstupu z jiných aplikací, když mluví JAWS (funguje pouze při použití syntezátorů Vocalizer a RealSpeak), hlasovou odezvu myši či podporu nových hlasů Vocalizer Expressive 2.2, které si v případě zájmu můžete stáhnout ze stránky www.freedomscientific.com/Downloads/Synthesizers.

Kompletní soupis novinek JAWSu 18 je k dispozici na adrese www.galop.cz/doc/jaws/jaws18novinky.html.

Bližší informace v angličtině pak lze najít na následujících stránkách:

Český JAWS verze 18 podporuje všechny 32bitové i 64bitové edice Windows 7, 8.1 a 10; Windows XP a Windows Vista již podporovány nejsou.

Stejně jako u předchozích verzí probíhá instalace v jednom kroku, součástí instalace je i Hlasový výstup HLAS pro JAWS, takže pro instalaci na čistý počítač připojený k Internetu teoreticky stačí stáhnout a nainstalovat jeden jediný soubor.

Máte-li v počítači nainstalováno anglické vydání verze 18, je nutné je z počítače před instalací českého vydání odinstalovat (včetně komponenty „Freedom Scientific Talking Installer 18“).

Chcete-li s verzí 18 používat WinTalker Voice, Elišku, Zuzanu či Ivetu, je vhodné tyto syntezátory nainstalovat ještě před instalací JAWSu, budou pak pro ně automaticky vytvořeny příslušné hlasové profily.

Pro hlášení případných chyb prosím použijte adresu jaws@galop.cz. Všemi relevantními podněty se s kolegy budeme zabývat a pokusíme se je zohlednit při vydání finální české verze JAWS 18, jež by měla následovat během několika týdnů.

Na závěr bychom jako vždy rádi oficiálně poděkovali všem, kteří se v posledních měsících podíleli na testování nové verze, a stejně tak i vám všem, kteří svým podnětem v rámci veřejného testování ještě pomůžete JAWS 18 vylepšit.

Přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

  • Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
  • Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
  • Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
  • Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
  • Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Průzkum mezi těžce slabozrakými uživateli webu – jaký je jejich způsob práce a skutečné potřeby?

Znát potřeby cílové skupiny patří mezi základní pilíře úspěchu v digitálním i fyzickém světě. Mezi skupiny, jejíž potřeby jsou zatím bohužel stále relativně málo zmapovány, patří i těžce slabozrací uživatelé – tedy ti, kteří mohou při práci s webem ještě použít zbytek zraku, ale současně už většinou potřebují nějakou asistivní technologii (typicky zvětšovací program) či nějaké uzpůsobení obsahu k tomu, aby s webem byli schopni pracovat efektivně.

Nikola Chovanová je studentkou oboru Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a píše bakalářskou práci s názvem Přístupnost webových stránek pro těžce slabozraké uživatele. V rámci ní připravila dotazník, jehož výsledky poslouží jako podklad pro praktickou část její práce – vytvořit sadu doporučení pro tvorbu webů, přístupných i pro tuto skupinu uživatelů, a současně reflektujících jejich skutečné potřeby.

Dotazník obsahuje 31 otázek, přičemž v některých případech je třeba odpověď napsat vlastními slovy, jedna z otázek pak obsahuje obrázky. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity výhradně na výzkumné účely, týkající se zmiňované bakalářské práce.

Pokud patříte mezi cílovou skupinu tohoto dotazníku a chcete svými názory a zkušenostmi ovlivnit to, aby weby pro těžce slabozraké uživatele byly přístupnější, prosím o vyplnění dotazníku Prístupnosť webových stránok pre slabozrakých užívateľov. Dotazník je ve slovenštině, nicméně věřím, že to nebude pro česky mluvící respondenty žádná překážka.

Dotazník bude k dispozici přibližně do konce roku, ale pokud se chystáte dotazník vyplnit, pomohlo by nám, pokud byste tak učinili do nejdříve.

ENGLISH version of this survey is available at Web Accessibility for Low Vision Users.

V případě jakýchkoliv dotazů či technických problémů kontaktujte prosím Niku na e-mailu nika.chov@gmail.com.

Děkujeme za spolupráci.