Pokud dnes potkáme na ulici nevidomého člověka, používajícího mobilní telefon, považujeme to za stejnou samozřejmost jako to, že jde s bílou holí či vodicím psem. Nebylo tomu tak ale vždy. Samostatně ovládat mobilní telefon či jiné mobilní zařízení bylo dlouhá léta pro nevidomé uživatele tabu. Například ještě přibližně před deseti lety si nevidomí lidé mohli samostatně napsat či přečíst SMS pouze tak, že si propojili mobilní telefon s počítačem, potřebná data si stáhli do PC a pomocí screenreaderu v počítači si SMS přečetli či napsali. Což bylo zdlouhavé, nepohodlné a uživatel také nemohl reagovat na zprávu okamžitě, ale musel počkat, až se dostane k počítači.
K čemu může sloužit nevidomému uživateli mobilní zařízení?
Mobilní zařízení dnes může být pro uživatele se zdravotním postižením naprosto neocenitelným pomocníkem. Umožňuje mu samostatně vykonávat v terénu činnosti, které ještě před pár lety mohl dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Jeho základní funkce – telefonování a psaní SMS zpráv – je už dnes u řady uživatelů potlačena a do popředí se dostává používání mobilního zařízení jako prostředku pro získávání informací. Nevidomý uživatel si může pomocí mobilního telefonu spravovat elektronickou poštu či svůj bankovní účet, vyhledávat informace na webu, může mu posloužit jako čtečka elektronických knih, může přes něj nakupovat, vyhledávat v jízdních řádech či získávat informace z nádražních informačních tabulí.
K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla bezezbytku využívat možnosti, které dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby bylo možné s nimi pracovat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.
Jak jsme testovali
Jsme proto velmi rádi, že se nám podařilo s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku domluvit na tom, že letos po prvé bude v této soutěži hodnocena i přístupnost a jedné z aplikací následně udělíme speciální ocenění Nejpřístupnější aplikace.
Vlastní testování aplikací proběhlo formou expertního a uživatelského testování – tedy praktického vyzkoušení funkčnosti a ovládání aplikace na telefonu s aktivním odečítačem obrazovky. Přístupnost jsme testovali na platformách iOS (odečítač obrazovky Voice Over) a Android (odečítač obrazovky Talk Back). Hodnocená kritéria byla inspirována pravidly pro tvorbu uživatelských rozhraní, v nichž je přístupnost zmiňována, a vycházela i z principů pravidel přístupnosti WCAG 2.0 či Mobile Accessibility Guidelines od BBC.
Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.
1. Čitelnost obsahu
Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače.
Obsah ve většině aplikací byl plně čitelný a reprodukovatelný hlasovou syntézou. Pouze aplikace, které chtěly některé informace prezentovat interaktivnější formou, typicky úvodní představení aplikace, měly problém s čitelností tohoto obsahu. Ten byl čitelný buď jen částečně, či vůbec.
2. Identifikace prvků
Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
S identifikací prvků měly problém jen ty aplikace, které měly problém i s čitelností obsahu. Nečitelná oblast totiž v sobě vždy zahrnovala více prvků, které by měly být rozlišitelné s podporou odečítače.
U některých aplikací také docházelo k narušení sekvenčního průchodu obrazovkou buď z důvodu ztráty fokusu v určité situaci (ztráta aktuální pozice při průchodu), nebo z důvodu přeskakování některých položek při sekvenčním průchodu obrazovkou.
Relativně často rovněž docházelo při vyvolání menu k ponechání překrytého obsahu v dosažitelném stavu. Ten byl s odečítačem obrazovky nadále čitelný, což mohlo vést k matení uživatele, jelikož měl současně k dispozici jak položky menu (což byl žádoucí a očekávaný stav), tak vlastní obsah aplikace (což byl v dané chvíli stav nežádoucí).
3. Popis prvků
Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
Většina z testovaných aplikací se potýkala s problémem nepopsaných grafických tlačítek. Ty v lepším případě měly popisek vyplněn dle názvu komponenty a bylo možné odvodit jejich účel (např. „viewSearchBar“), i když to nebylo „hezky česky“. V horším případě tlačítko mělo prázdný popisek či nic neříkající název (např. „SeznamCircle“).
Typ a stav prvků (např. zaškrtnutí přepínačů) byly poskytovány aplikací ve většině případů správně, tudíž bylo s podporou odečítače zřejmé, které části obrazovky jsou aktivními ovládacími prvky.
4. Ovládání prvků
Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
Žádná z aplikací nevykazovala chování, které by zabraňovalo ovládání jejích prvků s podporou odečítače. Pouze některé aplikace vyžadovaly u specifických prvků provést gesto pro aktivaci na několikátý pokus.
5. Struktura rozhraní
Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy či výchozí tlačítka Zpět.
Platí to zejména pro případy, kdy odečítač poskytuje gesta pro přesun po nadpisech či vyvolání tlačítka Zpět bez ohledu na aktuální pozici.
Přibližně polovina testovaných aplikací používá nadpisy či výchozí tlačítka Zpět. Některé aplikace, které tyto prvky nepoužívají, mají svou koncepci takovou, že použití těchto strukturálních prvků nemá smysl.
A jak to celé dopadlo?
Zvláštní cenu Blind Friendly za Nejpřístupnější aplikaci roku 2015 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.
Jako nejméně problematickou a tudíž nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili Seznam.cz. Na platformě iOS se nám z těch aplikací, které jsme testovali, líbily také T-Mobile a E-mail.cz, na Androidu pak Antivir a ochrana mobilu od Avastu a E-mail.cz od Seznamu.
Přesah přístupnosti
V tomto článku a při našem testování jsme se primárně soustředili na přístupnost rozhraní mobilních aplikací pro nevidomé uživatele. Pro ně je totiž přístupnost ne benefitem, ale podmínkou nutnou k tomu, aby mohli dané aplikace vůbec používat. Pokud by ale toto zúžení vyvolalo přístupnosti v některém z vývojářů dojem, že se ho přístupnost netýká, protože počet nevidomých uživatelů jeho aplikace se limitně blíží k nule, dovolím si připomenout, že přístupnost pomáhá i dalším skupinám uživatelů, profitujícím z jejích výhod. Vizte třeba UX martyrium se Student Agency.
Poděkování
Na závěr bych rád velmi poděkoval Martině Paroubkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, která přijala naši nabídku na spolupráci a má velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi a Pavlu Ondrovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Romanovi taktéž patří poděkování za pomoc při přípravě tohoto článku.
Kam dál
Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci objasnit tuto tématiku. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.
Související odkazy
