Archiv rubriky: Akce a přednášky

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2015

Akce a přednášky,

Mobilní aplikace roku 2015Pokud dnes potkáme na ulici nevidomého člověka, používajícího mobilní telefon, považujeme to za stejnou samozřejmost jako to, že jde s bílou holí či vodicím psem. Nebylo tomu tak ale vždy. Samostatně ovládat mobilní telefon či jiné mobilní zařízení bylo dlouhá léta pro nevidomé uživatele tabu. Například ještě přibližně před deseti lety si nevidomí lidé mohli samostatně napsat či přečíst SMS pouze tak, že si propojili mobilní telefon s počítačem, potřebná data si stáhli do PC a pomocí screenreaderu v počítači si SMS přečetli či napsali. Což bylo zdlouhavé, nepohodlné a uživatel také nemohl reagovat na zprávu okamžitě, ale musel počkat, až se dostane k počítači.

K čemu může sloužit nevidomému uživateli mobilní zařízení?

Mobilní zařízení dnes může být pro uživatele se zdravotním postižením naprosto neocenitelným pomocníkem. Umožňuje mu samostatně vykonávat v terénu činnosti, které ještě před pár lety mohl dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Jeho základní funkce – telefonování a psaní SMS zpráv – je už dnes u řady uživatelů potlačena a do popředí se dostává používání mobilního zařízení jako prostředku pro získávání informací. Nevidomý uživatel si může pomocí mobilního telefonu spravovat elektronickou poštu či svůj bankovní účet, vyhledávat informace na webu, může mu posloužit jako čtečka elektronických knih, může přes něj nakupovat, vyhledávat v jízdních řádech či získávat informace z nádražních informačních tabulí.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla bezezbytku využívat možnosti, které dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby bylo možné s nimi pracovat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jak jsme testovali

Jsme proto velmi rádi, že se nám podařilo s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku domluvit na tom, že letos po prvé bude v této soutěži hodnocena i přístupnost a jedné z aplikací následně udělíme speciální ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Vlastní testování aplikací proběhlo formou expertního a uživatelského testování – tedy praktického vyzkoušení funkčnosti a ovládání aplikace na telefonu s aktivním odečítačem obrazovky. Přístupnost jsme testovali na platformách iOS (odečítač obrazovky Voice Over) a Android (odečítač obrazovky Talk Back). Hodnocená kritéria byla inspirována pravidly pro tvorbu uživatelských rozhraní, v nichž je přístupnost zmiňována, a vycházela i z principů pravidel přístupnosti WCAG 2.0 či Mobile Accessibility Guidelines od BBC.

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače.

Obsah ve většině aplikací byl plně čitelný a reprodukovatelný hlasovou syntézou. Pouze aplikace, které chtěly některé informace prezentovat interaktivnější formou, typicky úvodní představení aplikace, měly problém s čitelností tohoto obsahu. Ten byl čitelný buď jen částečně, či vůbec.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.

S identifikací prvků měly problém jen ty aplikace, které měly problém i s čitelností obsahu. Nečitelná oblast totiž v sobě vždy zahrnovala více prvků, které by měly být rozlišitelné s podporou odečítače.

U některých aplikací také docházelo k narušení sekvenčního průchodu obrazovkou buď z důvodu ztráty fokusu v určité situaci (ztráta aktuální pozice při průchodu), nebo z důvodu přeskakování některých položek při sekvenčním průchodu obrazovkou.

Relativně často rovněž docházelo při vyvolání menu k ponechání překrytého obsahu v dosažitelném stavu. Ten byl s odečítačem obrazovky nadále čitelný, což mohlo vést k matení uživatele, jelikož měl současně k dispozici jak položky menu (což byl žádoucí a očekávaný stav), tak vlastní obsah aplikace (což byl v dané chvíli stav nežádoucí).

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.

Většina z testovaných aplikací se potýkala s problémem nepopsaných grafických tlačítek. Ty v lepším případě měly popisek vyplněn dle názvu komponenty a bylo možné odvodit jejich účel (např. „viewSearchBar“), i když to nebylo „hezky česky“. V horším případě tlačítko mělo prázdný popisek či nic neříkající název (např. „SeznamCircle“).

Typ a stav prvků (např. zaškrtnutí přepínačů) byly poskytovány aplikací ve většině případů správně, tudíž bylo s podporou odečítače zřejmé, které části obrazovky jsou aktivními ovládacími prvky.

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.

Žádná z aplikací nevykazovala chování, které by zabraňovalo ovládání jejích prvků s podporou odečítače. Pouze některé aplikace vyžadovaly u specifických prvků provést gesto pro aktivaci na několikátý pokus.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy či výchozí tlačítka Zpět.

Platí to zejména pro případy, kdy odečítač poskytuje gesta pro přesun po nadpisech či vyvolání tlačítka Zpět bez ohledu na aktuální pozici.

Přibližně polovina testovaných aplikací používá nadpisy či výchozí tlačítka Zpět. Některé aplikace, které tyto prvky nepoužívají, mají svou koncepci takovou, že použití těchto strukturálních prvků nemá smysl.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu Blind Friendly za Nejpřístupnější aplikaci roku 2015 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

Jako nejméně problematickou a tudíž nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili Seznam.cz. Na platformě iOS se nám z těch aplikací, které jsme testovali, líbily také T-Mobile a E-mail.cz, na Androidu pak Antivir a ochrana mobilu od Avastu a E-mail.cz od Seznamu.

Mobilní aplikace roku 2015 - Seznam.cz

Přesah přístupnosti

V tomto článku a při našem testování jsme se primárně soustředili na přístupnost rozhraní mobilních aplikací pro nevidomé uživatele. Pro ně je totiž přístupnost ne benefitem, ale podmínkou nutnou k tomu, aby mohli dané aplikace vůbec používat. Pokud by ale toto zúžení vyvolalo přístupnosti v některém z vývojářů dojem, že se ho přístupnost netýká, protože počet nevidomých uživatelů jeho aplikace se limitně blíží k nule, dovolím si připomenout, že přístupnost pomáhá i dalším skupinám uživatelů, profitujícím z jejích výhod. Vizte třeba UX martyrium se Student Agency.

Poděkování

Na závěr bych rád velmi poděkoval Martině Paroubkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, která přijala naši nabídku na spolupráci a má velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi a Pavlu Ondrovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Romanovi taktéž patří poděkování za pomoc při přípravě tohoto článku.

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci objasnit tuto tématiku. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.

Související odkazy

Ohlédnutí za INSPO 2015: na konferenci převládaly praktické ukázky přínosných řešení

Akce a přednášky,

V sobotu 28. března 2015 proběhl v Kongresovém centru Praha už jubilejní 15. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2015. Nechci tu opakovat to, co už bylo napsáno jinde a co si můžete přečíst jinde – tedy kdo tam byl, o čem povídal, že se předávala Cena Nadace Vodafone Rafael, že ze Španělska přiletěl Ricardo García, že se po prvé udělovaly ceny za nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, že dopolední program byl streamován přes Internet, atp.

Rád bych se zastavil u několika věcí, které pro mě dělají z INSPO konferenci, na kterou se opravdu vyplatí jezdit. A to, že mohu být „přímo u toho“ a spolupodílet na její přípravě, je pro mě opravdu čest.

Atmosféra

První věc, kterou považuji na INSPO velmi unikátní, je atmosféra. I přes relativně vysoký počet účastníků (letos jich bylo 331) se na konferenci stále daří zachovat neformální, přátelskou a řekl bych až skoro rodinnou atmosféru. A to je z mého úhlu pohledu velmi dobře, protože v pohodové atmosféře vše funguje tak nějak lépe samo od sebe 🙂 Jistě v tom hraje roli fakt, že komunita kolem této konference už se za ty roky dobře zná a k novým tvářím se nechová nijak nepřátelsky.

Networking

INSPO díky tomu nabízí ideální prostor pro navazování nových kontaktů a také prostor pro setkávání s těmi stávajícími. I přesto, že já sám nemám kvůli pracovním povinnostem přímo na místě na networking mnoho času, snažím se najít aspoň pár minut na krátký rozhovor s každým, kdo si chce se mnou povídat.

Šíře záběru

Zajímají vás novinky v oblasti speciálních pomůcek pro uživatele se zrakovým postižením? Chcete vědět o aktuálních trendech ve službách pro sluchově postižené? Mobilní aplikace pro vozíčkáře? Aktuální trendy v zaměstnávání a vzdělávání osob se zdravotním postižením? Se všemi těmito tématy je možné se na konferenci INSPO setkat a během jednoho dne získat obrovské množství informací, tipů a kontaktů.

Zpřístupnění na úrovni

INSPO je jedna z konferencí, kde dává velký smysl věnovat maximální úsilí jejímu zpřístupnění, protože na ni jezdí celá řada účastníků s různými typy zdravotního postižení. Takže tlumočení do českého znakového jazyka, nasazení systému Polygraf pro vizualizaci simultánního přepisu a zrcadlení prezentací, hlasovací lístky v bodovém písmu, to vše zde padá na úrodnou půdu, má praktické využití a umožňuje účastníkům jednak získávat informace, jednak se do dění na konferenci aktivně zapojit.

Důraz na praxi

Filosofie zařazovat do programu prezentace pomůcek či služeb, které už reálně fungují, je mi osobně hodně blízká. Většina řešení, se kterými se účastníci na konferenci setkají, jsou minimálně beta verze (řada z nich už je nasazena i v ostrém provozu), takže řadu prezentovaných aplikací si mohou účastníci stáhnout a vyzkoušet přímo na místě.

Ostatně, jak už loni pravila jedna z účastnic:

Nebyly to jen prázdné plky, ale skutečně věci potřebné pro skutečné lidi. Paráda. Gratuluji.

Poděkování

Velké poděkování proto opět míří Jaroslavu Winterovi za to, že má stále chuť a elán konferenci INSPO připravovat. Těší mě, že jsem mohl být opět při tom a už teď se těším na další ročník. Tak na INSPO 2016 na shledanou 😉

Videoreportáž z konference

Videozáznamy prezentací

Fotogalerie na Flickru

Fotogalerie na Flickru - INSPO 2015, 28. března 2015

Související odkazy

INSPO 2015 – informační technologie pro všechny

Akce a přednášky,

3D tisk biologických materiálů, elektronická asistentka komunikující s nevidomým uživatelem lidskou řečí nebo ovládání domácích spotřebičů pouhými pohyby očí pro lidi s motorickými problémy – o takových věcech bychom před dvaceti lety mohli číst snad jen ve sci-fi literatuře, dnes jsou to ale reálné technologie, které pomáhají zdravotně postiženým. S těmito možnostmi a mnoha dalšími pomůckami a službami pro zdravotně postižené jsme se mohli seznámit 28. března v pražském Kongresovém centru na 15. ročníku konference INSPO věnované informačním technologiím pro osoby se specifickými potřebami.

Když jsem byl požádán, abych si na letošní konferenci připravil povídání o některých zajímavých možnostech využití mobilů iPhone nevidomými, věděl jsem, že mě čeká dost práce s přípravou prezentace pro široké publikum, které se vždy na INSPO sejde, od laiků a běžných uživatelů až po odborníky v oboru. Na druhou stranu jsem se těšil na množství zajímavých prezentací a setkání s kolegy z oblasti pomůcek a služeb pro zrakově postižené, kterých se na INSPO schází rok od roku víc a víc. Obojí se naplnilo. A co jsem tedy na letošním INSPO viděl?

Dopolední blok společný všem účastníkům zahájila Martina Kollerová z 3Dees prezentací přínosů 3D tisku ve zdravotnictví. Využití této technologie demonstroval hokejista Roman Bernát s protézou nohy vyrobenou na míru právě za pomoci 3D tisku. V další prezentaci předvedl Vratislav Fabián z Medicton Group, jak lze pomocí analýzy očních pohybů u dětí včasně diagnostikovat dyslexii a další poruchy.

Dále následovaly celkem tři bloky věnované sdílení informací o přístupnosti různých lokalit pro tělesně postižené prostřednictvím elektronických map. Jako vnějšího pozorovatele mě napadlo, proč se tělesně postižení místo budování tří různých řešení raději nedomluví na jediné službě. Nicméně i my máme například několik nezávislých a nekoordinovaných elektronických knihoven pro zrakově postižené, takže pokud jde o efektivitu poskytovaných služeb, je asi všude co zlepšovat.

O službách a konkrétních technologických řešeních pro zrakově postižené ve Španělsku promluvil Ricardo Garcia ze španělské organizace ILUNION a v poslední dopolední prezentaci ukázala Jana Ecksteinová ze serveru Hithit, že na dobrou věc mohou neziskovky sehnat finance i pomocí malých finančních darů jednotlivců v rámci tzv. crowdfundingu.

V odpolední části se program rozdělil do tří sekcí. Nám zrakově postiženým byla asi obsahově nejbližší sekce přístupnosti. Zde byly tři příspěvky věnovány čistě mobilním technologiím – ukázky praktického využití kamery mobilu nevidomými, hlasová asistentka Antelli a mobilní prostředí pro seniory Koala. Též zde byl představen internetový portál FriendlyVox poskytující služby nevidomým a inspirativní byla také prezentace Marka Salaby, který ukázal, že mnoho menších i větších pomůcek pro zrakově postižené lze nalézt i v běžné obchodní síti.

V sekci o vzdělávání a zaměstnávání zaujal příspěvek Michala Jelínka upozorňující na to, že má-li nám veškerá tato technika sloužit, musíme v prvé řadě věnovat péči dobrému výběru vhodné pomůcky a zaškolení v práci s ní. K zamyšlení byl také povzdech Jana Březny z Kooperativy, který by v pojišťovně rád zaměstnal více zdravotně postižených, ale nedaří se mu odpovídající pracovníky sehnat. Zdá se tedy, že ne vždy je problém v zaměstnávání zdravotně postižených jen v neochotě zaměstnavatelů, ale někdy i na straně potenciálních zaměstnanců.

A překvapivě i v sekci pro sluchově postižené se našlo něco pro nás. Zdeněk Bumbálek z firmy Transkript online zde představil projekt, ve kterém nevidomí pracovníci přepisují neslyšícím klientům online v reálném čase mluvenou řeč, a pomáhají tak sluchově postiženým v komunikaci s okolím.

V souvislosti s konferencí INSPO nemůžu opomenout tradičně perfektní technické zázemí zajišťované Střediskem Teiresiás – v každém sále simultánní přepis mluveného slova, tlumočení do znakového jazyka a pro slabozraké účastníky možnost sledovat prezentace zblízka na zapůjčených tabletech.

Letošní konference INSPO mě utvrdila v názoru, že moderní technika přináší nám zrakově postiženým možnosti, které jsme nikdy dříve neměli. Z Kongresového centra jsem tedy odcházel s myšlenkou, kterou napsal do svého příspěvku jeden z účastníků literární soutěže na INSPO: „Dnešní doba je pro handicap dobrá.“

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Související odkazy