Otázka č. 16: Je responzivní design nutný pro splnění požadavků zákona o přístupnosti?

Ano.

Kritérium úspěšnosti 1.4.10 Přeformátování (Reflow) doporučení Web Content Accessibility Guidelines 2.1 požaduje, aby ve chvíli, kdy je obsah prezentován na šířku 320 pixelů, nedocházelo ke ztrátě obsahu, funkcionality nebo bylo třeba horizontálně scrollovat.

Tomuto požadavku lze na většině webových stránek vyhovět pouze tak, že budou responzivní.

To, jestli váš web tomuto požadavku vyhovuje, si nejsnáze otestujete roztažením okna prohlížeče na šířku 1280 pixelů a zvětšením (zazoomováním) obsahu stránky na 400 %.

Obsahu, který vyžaduje horizontální scrollování, se tato podmínka netýká – jedná se například o komplexní obrázky, mapy, diagramy, video, hry, prezentace, tabulky s údaji a rozhraní, u kterých je třeba při práci s obsahem zachovat panely nástrojů.

K čemu je to dobré?

Smyslem tohoto požadavku je usnadnit čtení obsahu především uživatelům se zrakovým postižením, kteří zvětšují text a potřebují jej mít zobrazený v jednom sloupci. Díky tomu, že nemusí horizontálně scrollovat, mají jistotu, že se v případě potřeby dostanou k veškerému obsahu stránky. Pokud by museli při čtení scrollovat vertikálně i horizontálně , mohlo by se snadno stát, že některou část stránky při scrollování minou a požadovaný obsah tak nenajdou.

(Webový obsah si tak prohlížejí i na desktopu podobně, jako si jej prohlížíme na mobilním telefonu, kdy je stránka zobrazena jako jedna dlouhá „nudle“, kterou posouváme jen dolu nebo nahoru.)

Další čtení

• What Does Responsive Web Design Have to do with Accessibility?
• „Křápy“ first
• Proč je “Mobile First” přístup dobrý i pro přístupnost
• Understanding Success Criterion 1.4.10: Reflow

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 15: Je stále vhodné používat skryté nadpisy pro uvození navigačních bloků?

Spíše ano.

Vyznačování různých částí stránky (menu, vyhledávání, atp.) pomocí vhodně skrytých nadpisů je staré skoro jako přístupnost sama.

A ačkoliv se zdá, že v době strukturálních elementů a možnosti přiřazovat jednotlivých částem stránky jejich role (blíže viz například Jak definovat strukturu v HTML a proč jsem začal mít rád HTML5 tagy), tomuto „ohýbání“ nadpisů už odzvonilo, opak je pravdou.

Podle 8. průzkumu mezi uživateli odečítacích programů jsou nadpisy pro více než 2/3 uživatelů stále primárním navigačním mechanismem při hledání informací na webové stránce (viz sekce Finding information). Oblasti stránky naopak jako primární navigační mechanismus používají necelá tři procenta uživatelů.

Výsledky jednoznačně ukazují, že setrvačnost použití nadpisové osnovy jako hlavního navigačního mechanismu je mezi uživateli stále velmi výrazná. A ačkoliv už 10 let máme k dispozici role pro definování oblastí stránky, zdá se, že mezi uživateli tato technika stále není natolik známá, abychom už mohli skryté nadpisy s čistým svědomím opustit.

Pokud je to tedy možné, použijte kromě definování rolí (ať už použitím strukturálních HTML5 elementů či přiřazením rolí z metodiky WAI-ARIA) i skryté nadpisy (aspoň pro vyznačení těch důležitých částí stránky).

Spousta uživatelů screen readerů to ocení.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 14: Co vše musí obsahovat Prohlášení o přístupnosti?

Povinné subjekty musí na základě § 8 zákona o přístupnosti zveřejnit tzv. Prohlášení o přístupnosti týkající se míry souladu jejich webových stránek a mobilních aplikací s požadavky na ně kladenými.

Vyplnění Prohlášení naštěstí není nic složitého, Digitální a informační agentura nabízí na svém webu na stránce Prohlášení o přístupnosti dostatek informací včetně vzorového Prohlášení o přístupnosti a poznámek, jak Prohlášení vyplnit.

Osobně považuji za nejdůležitější body prohlášení o přístupnosti zejména:

• funkční kontakt: ten se může návštěvníkům stránek hodit v případě, kdy na webu narazí na nějaký problém s přístupností a potřebují informace získat alternativní cestou. A tím funkční myslím nejen to, aby bylo možné například poslat e-mail, ale i to, aby na došlé zprávy někdo fundovaně reagoval.
• stať o nepřiměřené zátěži: pokud provozovatel webu uplatňuje výjimku pro nepřiměřenou zátěž, je potřeba právě v Prohlášení o přístupnosti popsat, které části webu či aplikace nejsou v souladu se zákonem o přístupnosti a jaké je náhradní řešení pro přístup k tomu obsahu, na který je výjimka uplatněna. Důvod, proč je toto třeba popsat, je nabíledni – pokud uživatel narazí na nějakou bariéru v přístupnosti, může si zde snadno ověřit, zda je problém známý a existuje náhradní řešení, které může v případě potřeby využít.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.