Jak co nejlépe zpřístupnit web z klávesnice

Přístupnost webu z klávesnice je jeden ze základních kamenů moderního (i historického 😉 pojetí přístupnosti. David Sloan a Sarah Horton napsali pěkný článek o tom, jak uživatelům, kteří při práci s webem používají jen klávesnici, neházet zbytečně klacky pod nohy, ale naopak jim připravit co nejlepší zážitek. Článek sice po obsahové stránce nepřináší nic nového, ale přehledně shrnuje vše, na co je dobré při zpřístupňování webu z klávesnice nezapomenout.

  • Všechny prvky na stránce, které mohou získat focus, jsou přístupné a ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky na stránce lze z klávesnice procházet v logickém pořadí.
  • Právě aktivní prvek (tedy prvek, který má focus) je vizuálně zvýrazněn.

Detailní informace k jednotlivým bodům najdete v případě zájmu v již zmiňovaném článku Designing Better Keyboard Experiences.

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Přízrak

Když jsem v březnu dočetl Červenku, přišlo mi, že další díl je neskutečně daleko. Ale jaro i léto uteklo jako voda a ani jsem se nenadál, už tu byla polovina září a s ní i další konkurz na reading copies od Knihy Zlín (tímto děkuji za poskytnutí rencezního výtisku). Když jsem po obvyklé trase Dropbox – Gmail – Kindle dopravil knihu do čtečky, hned jsem se s chutí pustil do čtení.

To, že se Harry Hole se po třech letech strávených v Hongkongu vrací do Osla na vlastní pěst vyšetřovat vraždu, z níž je obviněn Oleg Fauke, syn Harryho životní lásky Ráchel, si můžete přečíst například v popisu knihy. Stejně tak je obecně známo, že se během vyšetřování postupně dostane do nebezpečí a že tajemný přízrak – Dubajec – je… Ne, děj tady prozrazovat nebudu, na ten si počkejte – ostatně Velký knižní čtvrtek, kdy si budete moci Přízrak koupit, je už zítra.

Co se mi na knize líbilo?

Tak jako vždy, i v Přízraku Nesbø věnuje velký prostor popisu prostředí, charakterů či věcí – v Přízraku se nám tedy dostane poměrně detailního popisu osloského drogového podsvětí, dozvíme se o praktikách sibiřských kozáků, jejich rituálech a významu jejich tetování; máme tu příběh policajta leváka či pilota, pašujícího drogy; ambiciózní političku; korupci; atypické techniky vraždy…

Jestliže jsem si u Červenky posteskl, že jsem se občas ztrácel v množství postav, jejichž norská jména mi splývala a sem tam jsem měl problém si hned uvědomit, kdo je kdo, tak v Přízraku se toto neděje. Postav je „tak akorát“, většinu už známe z dřívějška, takže se mezi nimi lze bez problémů orientovat.

Další pozitivem je to, že kniha je čtivá, takže jsem byl posledních několik dnů opět v módu „čtu, kudy chodím a kdy mám chvilku času“ a neodtrhl jsem se od ní, protože mě zajímalo, jaký osud Nesbø jednotlivým postavám přichystal.

A co se mi líbilo už méně?

Jo Nesbø umí skvěle vyprávět příběhy, o tom není sporu. Ale konkrétně v případě Přízraku mám trochu pocit, že vyprávění místy trochu drhne a je to taková skládačka všeho možného. Obzvlášť konec-nekonec, který přináší více otázek než odpovědí, trochu připomíná ukončování na etapy z Šifry mistra Leonarda a kterým si zřejmě Nesbø chystá půdu pro desátý díl série.

Místy jsem měl také pocit, že čtu sci-fi – Harry Hole už není policista a nemůže tedy oficiálně vyšetřovat, ale každou překážku, která se mu postaví do cesty, zdárně a snadno překoná s pomocí bývalých kolegů či kontaktů ze své dřívější policejní praxe. Docela by mě zajímalo, proč se Harry nemohl vrátit na scénu jako policista – příběh by tím pro mě byl mnohem uvěřitelnější. Že by opět příprava na triumfální návrat v posledním díle série?

Ale dost spekulací.

Tak jak tedy? Koupit? Nekoupit?

Určitě koupit. I přesto, co píšu v předchozích odstavcích, podle mě Přízrak rozhodně stojí za přečtení – obzvlášť pro ty, kdo chtějí s Harrym prožívat další část jeho života, neztratit nit před posledním dílem celé série s názvem Policie a složit si celou mozaiku jeho příběhu.

Trailer

Ukázka z knihy

9. díl krimi série Přízrak vydává Kniha Zlín, edice FLEET, 515 stran, překlad Kateřina Krištůfková, ISBN 978-80-7473-221-8.

Nestandardně vytvořené formulářové prvky jsou z hlediska přístupnosti velký problém

Dnešní článek nebude o nedostatečném barevném kontrastu, titěrném písmu či nedostatečném odlišení odkazů od okolního textu (byť i to jsou témata, která by si zasloužila samostatné příspěvky). Rád bych se dnes podíval na věc, která se pomalu a plíživě šíří českým i zahraničních webem a znepříjemňuje život řadě uživatelů. O čem je řeč? O formulářových prvcích, které nejsou přístupné z klávesnice a/nebo pro uživatele asistivních technologií.

V čem je problém?

V nahrazení (či lépe řečeno překrytí) standardních formulářových prvků (například zaškrtávacích políček či přepínačů) prvky, které sice vizuálně vypadají jako zaškrtávátko či přepínač, ale na úrovni kódu tomu tak není a nejsou buď ovladatelné z klávesnice, nebo je jako formulářové prvky „nevidí“ asistivní technologie. Jedno z pravidel přístupnosti a použitelnosti přitom říká, že veškeré prvky na stránce musí být přístupné a ovladatelné z klávesnice. Bohužel tomu tak ale často není.

Ano, už jsem se setkal i s názorem „hlavně to musí být hezké, aby to lidi chtěli používat“. Já osobně (a věřím, že nejsem sám) to ale vidím jinak – když nebude web použitelný a přístupný, tak ho pěkná grafika nezachrání. Samozřejmě po nikom nechci, aby měl kvůli přístupnosti nepěkný web (to, že jde přístupnost a pěkný design skloubit dohromady a že pěkný design může přístupnosti pomoci, je obecně známý fakt), ale povyšování designu nad funkčnost, přístupnost a uživatelskou přívětivost mi začíná čím dál tím víc vadit.

Jak z toho ven

Řešení je přitom velmi jednoduché. První cestou je respektovat standardy, nevymýšlet znovu kolo a používat standardní formulářové prvky. Možná nejsou tak cool jako ty nakreslené grafikem, ale zaručeně budou fungovat napříč systémy a všem uživatelům. A třeba u takové platební brány jsou nepřístupné rozbalovací seznamy „megafail“. K čemu je uživateli, že jsou hezké, když mu brání v zaplacení? Tento příklad je navíc živou a reálnou ukázkou toho, jak se nepřístupným webem připravit o peníze.

Druhou cestou je pak použít techniky z WAI ARIA, které jsou přesně pro tyto účely určeny.

Jak si může pomoci uživatel

Protože přesvědčit autory webu o potřebných úpravách je dost často běh na dlouhou trať, samozřejmě hledáme cesty, jak situaci operativně vyřešit na straně klienta a nabídnout nějaké okamžité řešení. S kolegy v GALOPu jsme proto připravili bookmarklet, který danou situaci jednoduše řeší. Pokud jej chcete používat, pak si stačí standardním způsobem vytvořit v prohlížeči novou záložku, pojmenovat ji například Zobrazit skryté prvky formuláře

a do pole Adresa URL v dialogovém okně pro vytvoření záložky zkopírovat následující kód:

javascript:(function(){var formElements;var i;formElements = $("select[style]");for(i=0;i<formElements.length;i++){formElements[i].setAttribute("style","");}formElements = $("input[type='checkbox'][style]");for(i=0;i<formElements.length;i++){formElements[i].setAttribute("style","");} })();

Od této chvíle pokaždé, když narazíte na problém s nepřístupnými formulářovými poli kvůli jejich skrytí, si stačí na dané stránce zobrazit Oblíbené položky, najít a potvrdit záložku Zobrazit skryté prvky formuláře a pak už pro váš odečítač budou skryté prvky přístupné a vy s nimi můžete standardním způsobem pracovat.

Bookmarklet si můžete vyzkoušet například na stránce s formulářem pro nastavení newsletteru dTestu.

Ukázka formuláře na stránce dtest.cz

Související odkazy

Děkuji Michalu Jelínkovi za otestování řešení v praxi a zpětnou vazbu.