Přečetl jsem: Johanna Holmströmová – Hush baby

Luxusní domy, obklopené lesem a močály na jedné straně, mořem na druhé. To je Vråkören – přepychová vilová čtvrť poblíž Helsinek, do které se po několika letech vrací dětská psycholožka Robin, která zde spolu se svým starším bratrem Lukasem a rodiči strávila dětství. Bratr i otec jsou po smrti a Robin přijíždí postarat se o svou matku Henriku – podivínskou náladovou alkoholičku, kterou místní dospělí nemají moc v lásce a děti z ní mají strach.

Robin si pamatuje podzimní večery, když byla ještě malá. Mlha visela mezi konci jako mléko, podobná moři, které tudy dřív proudilo.U jejich kousku pobřeží ležely dva vraky lodí, zbytky starého ráhnoví, které tu tlely pod vodou jen třicet metrů od břehu. Když se tehdy dávno potopily, muselo to být k břehu mnohem dál. Ale jak moře ustupovalo, vynořily se oba zpuchřelé vraky ze svých vodních hrobů jako připomínka toho, že čas odhalí i to, co považujeme za pohřbené.

Kniha plyne pomalým tempem a postupně čtenáři odhaluje spoustu špatností, které se dějí v na první pohled klidné a spořádané čtvrti. Pod nablýskaným povrchem ale bublá spousta zlých a špatných věcí a je jen otázkou času, kdy se dostanou ven a spustí nezastavitelný běh událostí.

Autorka si ale dává s odhalením pointy na čas, všechny indicie dovedně schovává a dlouho není jasné, kam příběh vlastně směřuje. Postupně jsou nám odkrývána jednotlivá tajemství, která ale – aspoň na první pohled – zdá se spolu nijak nesouvisí. Děti i dospělí se čehosi neznámého bojí. Došlo ke zhanobení místního hřbitova, v minulosti tu došlo k záhadným úmrtím a čtvrtí se opět potuluje „Kušostřelec“ – tajemný muž s kuší.

Tohle už je fakt dost absurdní. Všechno, co se stalo od chvíle, kdy jsem se tady objevila. Matilda Strömbergová náhodou přijde prodávat sušenky zrovna v den, kdy jsem tady, děti náhodou zrovna potřebujou pomoc, pak ten dopis na schodech… a v autě jsem měla pytlík s drogama! Víš ty to vůbec? A pak někdo rozešle pozvánky na můj večírek. Na večírek, kde pak náhodou uvidím Kušostřelce. To už je trochu moc náhod, ne?

Odhalování starých a skrytých křivd a vlastního já se nevyhne ani Robin. Ona i celá její rodina jsou stále více zatahováni do toho, co se na Vråkörenu děje. Ve středu všeho dění se zdá být dobročinná organizace, kterou tu před lety založili, a které předsedá Robinina matka Henrika. Ustojí Robin konfrontaci se skutečnostmi, které se bezprostředně týkají jí nejbližších lidí?

Hush baby byla moje první knížka od Johanny Holmströmové a netajím se tím, že autorka si získala mé sympatie. Sympatická hrdinka, logicky vystavěný, propracovaný a uvěřitelný příběh v mých oblíbených severských kulisách. Nečekejte ale žádné drastické a krvavé scény, síla této knihy je úplně v něčem jiném.

A za sebe ji mohu jen doporučit.

Thriller Hush baby vydala Kniha Zlín, 366 stran, překlad Helena Matochová, ISBN 978-80-7473-463-2.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

  • Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
  • Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
  • Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
  • Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
  • Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Relaxuj potmě – s nevidomými hudebníky, MasterAPP a Světluškou

Dnes bych vám rád představil vánoční dárek vývojářů z MasterAPP a nevidomých hudebníků za podpory Světlušky – interaktivní hudební album Relaxuj potmě. Pod taktovkou nevidomé Ráchel Skleničkové se v listopadu sešlo kvarteto nadějných hudebníků a parta zkušených vývojářů ze studia MasterAPP a díky jejich nadšení vznikl milý vánoční dárek v podobě mobilní aplikace. Co aplikace přináší?

Originální skladby

V aplikaci Relaxuj potmě na uživatele čeká celkem deset originálních skladeb., zahrnující severské báje, čínské či keltské legendy i blues. Část motivů vznikala až přímo v nahrávacím studiu díky improvizaci a momentální inspiraci mladých hudebníků. Kromě Ráchel Skleničkové se na projektu podíleli Jakub Blažek, Eva Blažková a Tomáš Hájíček.

Unikátní uživatelské rozhraní

Aplikace zaujme svým unikátním uživatelským rozhraním, na jehož přípravě se významně podílel můj kamarád a kolega Roman Kabelka. Ten od letošního léta pracuje ve společnosti Mater Internet na pozici programátora, takže jeho zapojení do projektu a využití jeho bohatých zkušeností bylo naprosto logickým krokem. Návrh rozhraní má i vzdělávací a osvětovou rovinu – svými principy odpovídá způsobu ovládání dotykových zařízení bez zrakové kontroly, takže si díky němu můžete vyzkoušet, jak s těmito technologiemi pracují nevidomí uživatelé.

K ovládání Relaxuj potmě není potřeba zrak a aplikace bortí všechny zažité standardy v návrhu uživatelského rozhraní. Veškeré úkony uživatel provádí jednoduchými gesty a funkci odečítače obrazovky, na který jsou nevidomí zvyklí, plní hlas malé neposedné světlušky. Světluška (které propůjčila hlas Ráchel Skleničková) je pak také jediným grafickým prvkem, který se v aplikaci vyskytuje.

Video z natáčení na YouTube

Stáhněte a relaxujte

Až si budete chtít v předvánoční hektické době na chvíli vydechnout a zastavit se, zkuste aplikaci Relaxuj potmě. K dispozici je pro obě hlavní platformy iOS i Android zcela zdarma a bez reklam.

Relaxuj potmě na Google Play Relaxuj potmě v App Store

Podpořte Světlušku

Potěšila vás relaxační aplikace a rádi byste podpořili nevidomé? Můžete tak učinit přímo na stránce Jak přispět projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Více informací k projektu Relaxuj potmě najdete v případě zájmu v tiskové zprávě (PDF; 447 kB).


O MasterAPP

Už více než patnáct let působí na trhu s datovými službami pod značkou Master Internet. Společnost provozuje dvě datová centra MasterDC v klíčových lokalitách v Praze a Brně. Od roku 2014 úspěšně proniká i na pole s mobilními aplikacemi s divizí MasterAPP.
Nejen v předvánočním čase není společnosti Master Internet lhostejný osud druhých. Po interaktivní kampani www.svitis.cz, pro který v loňském roce Světlušce zajistil Master technické zázemí, se letos oba subjekty rozhodli pro užší spolupráci.
Kromě právě vydané aplikace Relaxuj potmě můžete od studia MasterAPP znát i rádce a průvodce nákupem potravin aplikaci Tasty: nakupuj chytře, nebo dětskou chůvičku Annie Baby Monitor.

O Světlušce

Světluška je dlouhodobý projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu založený na solidaritě a dobré vůli lidí, kteří se rozhodli darovat nevidomým trochu světla.
Světluška pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením. Je oporou pro ty, které nelehký životní osud postavil před každodenní výzvu: znovu a znovu se učit životu ve tmě – bez pomoci jednoho z nejdůležitějších lidských smyslů.
Světluška svítí od roku 2003. Do projektu se zatím zapojilo více než 80 000 dobrovolníků a miliony dárců.