Jarní Agora 2019: Pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké

Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity, Turistické a informační centrum města Brna a Hvězdárna a planetárium Brno společně pro nevidomé a slabozraké připravili jedinečnou akci – pozorování večerní oblohy jako součást jarní Agory 2019 a Tmavomodrého festivalu 2019.

Vydejte se s námi v pátek 17. května 2019 od 21:00 do 22:00 na Hvězdárnu a planetárium Brno na procházku skutečnou večerní oblohou. Obloze bude vévodit Měsíc téměř v úplňku. I přes jeho rušivý vliv na pozorování si ukážeme některé další zajímavé objekty: jarní souhvězdí Lva, Pannu či Pastýře, zkusíme najít hvězdokupu M13 (v souhvězdí Herkula) tvořenou statisíci hvězd. Povíme si také o planetě, kterou bychom mohli vidět až v pozdější čas – Jupiter se nám na obloze jeví jako jasný bod, ale pokud bychom ho pozorovali v dalekohledu, neměl by nám uniknout zploštělý tvar způsobený jeho rychlou rotací či tmavé mračné pásy, při troše štěstí nás zaujme Rudá skvrna, nejpozoruhodnější objekt v Jupiterově atmosféře, který způsobuje rozsáhlý oblačný vír. Večerní obloha nám nabídne mnoho fascinujících objektů – přijďte a seznamte se s nimi za pomoci řady hmatových pomůcek, oblohou vás provedou odborní pracovníci Hvězdárny a planetária Brno.

Součástí akce je nejen pozorování večerní oblohy, ale také prohlídka Hvězdárny a planetária Brno. Pokud bude zataženo, máme pro vás připravený alternativní (velmi podobný) program.

Registrace

Zaujal vás program a chcete se zúčastnit hvězdářského setkání? Potom neváhejte a zaregistrujte se – počet účastníků je limitován. Hvězdářské setkání je určeno pro osoby se zrakovým postižením a vidící v roli doprovodu (přesto na toto setkání jsou vítáni také účastníci Didaktického semináře pořádaného střediskem Teiresiás na Masarykově univerzitě a případně další zájemci o vzdělávání žáků, studentů i dospělých se zrakovým postižením).

Vstup na akci je zdarma.

Na hvězdářské setkání se můžete zaregistrovat prostřednictvím e-mailu petr.dusek@nesmir.cz. Během registrace prosím o sdělení následujících informací:

  • Vaše jméno a příjmení.
  • Počet účastníků (počítejte i případného průvodce / průvodkyni).
  • E-mailový kontakt na vás.
  • Zvažte také telefonický kontakt.
  • Případně další informace, které bychom měli vědět.

Kde a kdy?

  • V pátek 17. května 2019 od 21:00 do 22:00.
  • Hvězdárna a planetárium Brno, Kraví hora 522/2, Brno.

Zájemce prosíme o dochvilnost!

Bližší informace o akci viz www.nesmir.cz.


Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím

Doporučení Web Content Accessibility Guidelines (Směrnice o přístupnosti webového obsahu) (aktuálně ve verzi 2.1) (WCAG) v současné době představuje nejrozšířenější a celosvětově uznávanou metodiku tvorby přístupného (nejen webového) obsahu. Za jeho vytvořením stojí pracovní skupina WAI v rámci konsorcia W3C. Pokud to s přístupností myslíte aspoň trochu vážně, je vhodné se s obsahem tohoto doporučení seznámit.

Jak šel čas s WCAG

Web Content Accessibility Guidelines 1.0

WCAG 1.0 byl vydán v roce 1999 a byl prvním velkým krokem k přístupnosti webu pro uživatele se zdravotním postižením. Obsahuje 14 pravidel a celou řadu kontrolních bodů, které slouží k určení míry přístupnosti webové stránky. Každý kontrolní bod má přirazenou prioritu. Priority jsou celkem 3:

  • Priorita 1 (nejvyšší): tvůrce webového obsahu musí dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů nepřístupné. Splnění požadavků kontrolního bodu s prioritou 1 je základním požadavkem, aby některé skupiny uživatelů byly schopny webové stránky používat.
  • Priorita 2 (střední): tvůrce webového obsahu by měl dodržet požadavek kladený kontrolním bodem, jinak budou informace pro jednu nebo více skupinách uživatelů obtížně přístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 2 dojde k odstranění závažných překážek v přístupnosti webových dokumentů.
  • Priorita 3 (nejnižší): tvůrce webového obsahu může dodržet požadavek kladený kontrolním bodem. Pokud se tak nestane, budou informace pro jednu nebo více skupin uživatelů trochu nepřístupné. Splněním kontrolního bodu s prioritou 3 dojde ke zlepšení přístupnosti webových dokumentů.

WCAG 1.0 byl velmi úzce zaměřen na HTML a postaven na pravidlech, ne na principech. Kvůli rychlému vývoji asistivních technlogií, způsobům, jakým se web tvořil a postupně měnil či tomu, jaký obsah se na webu začal objevovat, začal poměrně rychle morálně zastarávat a nevyhovovat reálným potřebám uživatelů i tvůrců webů.

Web Content Accessibility Guidelines 2.0

Velmi záhy proto začaly práce na přípravě další verze doporučení WCAG (první pracovní verze byla zveřejněna už 25. ledna 2001). Doporučení WCAG 2.0 bylo vydáno 11. prosince 2008 a na dlouhou dobu se stalo prakticky jedinou mezinárodně uznávanou metodikou tvorby přístupného (nejen webového) obsahu.

Doporučení WCAG 2.0 je rozděleno do 4 principů – obsah musí být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a robustní. Každý princip je dále členěn na několik pravidel (celkem je jich 12). Každé pravidlo má několik kritérií úspěšnosti, které mají přiřazeny úrovně (A, AA, AAA) a jejich (ne)splnění lze ověřit. Počet kritérií u jednotlivých pravidel se liší, stejně tak se liší jejich úrovně. U některých pravidel jsou zastoupena kritéria úspěšnosti všech úrovní, u některých může jedna či dvě úrovně chybět. Úrovně A, AA a AAA vystihují význam jednotlivých kritérií úspěšnosti – například u předtočených audiostop má požadavek na přepis do znakového jazyka prioritu AAA, ale požadavek na vytvoření alternativy úroveň A.

Pokud má web být v souladu s metodikou WCAG 2.0 úrovně AA, pak to v praxi znamená, že musí být vyhovovat všem kritériím úspěšnosti úrovně A i AA.

K pravidlům a kritériím jsou pak přiřazeny techniky – ty jsou informativní a dělí se na postačující a poradenské.

Web Content Accessibility Guidelines 2.1

Přibližně o 10 let později, 5. června 2018, byla vydána verze Web Content Accessibility Guidelines 2.1. Ta nově pokrývá tři oblasti, kterým ve verzi 2.0 nebylo věnováno až tolik pozornosti:

  • přístupnost obsahu na mobilních zařízeních,
  • přístupnost pro slabozraké uživatele,
  • přístupnost pro uživatele s kongnitivními poruchami či poruchami učení.

Ruku v ruce s touto změnou se rozšířil počet pravidel (WCAG 2.1 jich má 13) a kritérií úspěšnosti. WCAG 2.1 nemění WCAG 2.0, ale upřesňuje, rozšiřuje a doplňuje jej. WCAG 2.1 je také zpětně kompatibilní. To znamená, že pokud web bude vyhovovat požadavkům doporučení WCAG 2.1 úrovně AA, automaticky je v souladu i s doporučením WCAG 2.0 úrovně AA (jen pro pořádek připomínám, že naopak to samozřejmě neplatí).

Co WCAG je, a co není

Web Content Accessibility Guidelines jsou jedny z celosvětově nejrespektovanějších pravidel pro tvorbu bezbariérového webu. Velká část pozdějších metodik z nich vychází, případně na ně navazuje.

Dokument samotného doporučení je poměrně stručný. Navazují však na něj další podpůrné dokumenty, které tématiku detailně vysvětlují:

  • Understanding WCAG: vysvětluje jednotlivá kritéria přístupnosti a uvádí, v jakých situacích se kritérium uplatní a jaké dopady má jeho splnění na přístupnost.
  • Techniques for WCAG: popisuje konkrétní příklady požadavků na přístupnost a nabízí řešení pro konkrétní technologie používané ve webovém prostředí (HTML, CSS, PDF, skriptování…). Dokument je provázán s dalšími dokumenty (zejména s Understanding WCAG), obsahuje reference na konkrétní kritéria přístupnosti, kterých se příklady týkají, nabízí ukázky vzorových situací a možná řešení včetně zdrojů, z nichž se vychází.
  • How to Meet WCAG: je interaktivní kontrolní seznam požadavků přístupnosti, jenž je doporučován jako výchozí materiál pro čtenáře, kteří potřebují s pravidly přístupnosti aktivně pracovat. Propojuje na jednom místě kritéria z doporučení WCAG s dalšími podpůrnými dokumenty.

WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá jazyk, kterým je napsán, i jeho rozsah. Použít jej tedy jako první (či dokonce primární) zdroj pro seznámení se s tématikou přístupnosti a chtít se podle něj naučit tvořit přístupný web či aplikaci není úplně vhodná volba. (Auto se také neučíme řídit tak, že si přečteme Zákon o provozu na pozemních komunikacích, ale jdeme se to naučit do autoškoly.)

WCAG není bez chyb. Ačkoliv se jedná o to nejlepší, co se aktuálně v této oblasti nabízí, obsahuje i věci, které by dle zkušeností z praxe bylo vhodné upravit.

Horizontální a vertikální priority

Doporučení WCAG v současné verzi (2.x) pracuje pouze s vertikálními prioritami – kritériím úspěšnosti jsou přiděleny priority A (nejvyšší), AA a AAA.

Například požadavek na dostatečný barevný kontrast má přiřazenu až střední prioritu (AA). Což znamená, že web, který nebude požadavek na dostatečný kontrast respektovat a kvůli tomu bude pro nezanedbatelnou skupinu uživatelů hůře čitelný, může bez obtíží vyhovovat doporučení WCAG 2.1 na úrovni A.

Co ale zcela chybí, jsou priority horizontální, které by zohledňovaly význam a dopad konkrétního prvku v kontextu rozhraní, v němž je použit. Jistě se shodneme, že mnohem vážnější dopad na uživatele (a míru přístupnosti) bude mít nižší kontrast textu v hlavním obsahu či v menu stránky, než u méně důležitých textů v patičce webu. Že chybějící alternativní textový popisek grafického tlačítka, které slouží k potvrzení registrace, je mnohem vážnější problém, než chybějící popisek u fotografie v článku.

Příklady dalších podnětů pro zlepšení lze najít například v článcích WCAG Next a Feedback on WCAG 2.1 Draft.

Vhodnou „autoškolou“, kde je možné se seznámit s tématikou přístupnosti, může být absolvování nějakého kurzu – pro úvodní seznámení s tout tématikou doporučuji kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC.

WCAG není dogma. Slovo guideline lze překládat mnoha způsoby: direktiva, směrnice, návod, vodítko či doporučený postup. S ohledem na výše uvedené doporučuji na WCAG nahlížet jako na jeden ze zdrojů, který nám může pomoci zlepšit přístupnost. Tím dalším mohou být například výstupy uživatelského testování s uživateli se specifickými potřebami – detaily viz Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

Charakteristika WCAG 2.1 aneb od pravidel k principům

Zatímco WCAG 1.0 a i požadavky, kladené českou Vyhláškou o přístupnosti, jsou postaveny na pravidlech, WCAG 2.1 k přístupnosti přistupuje jinak – soustředí se na principy přístupnosti a techniky, jak jich dosáhnout, prezentuje v samostatných dokumentech, které lze snadno upravovat a aktualizovat. Použití principů s sebou nese následující aspekty, které je třeba brát v potaz:

  • Formulují problém v abstraktní rovině.
  • Neexistuje jediné správné řešení, ale existuje více možných (správných) cest, jak se dobrat k vyhovujícímu výsledku.
  • Mají dlouhou životnost, protože morálně tak rychle nezastarávají.
  • Při implementaci požadavků je třeba zodpovědnost a erudovanost na straně toho, kdo je implementuje.
  • Hůře se testuje jejich splnění.

Principy a pravidla WCAG 2

Vnímatelnost

  • Netextovému obsahu zajistěte textovou alternativu.
  • K audio a video obsahu zajistěte titulky a alternativy.
  • Vytvořte přizpůsobitelný obsah a umožněte jeho zpracování pomocí asistivních technologií.
  • Zajistěte dostatečný kontrast mezi popředím a pozadím, aby věci byly snadno viditelné a slyšitelné.

Ovladatelnost

  • Zajistěte, aby vše bylo přístupné z klávesnice.
  • Poskytněte uživateli dostatek času na přečtení a práci s obsahem stránky.
  • Nepoužívejte obsah, který může způsobit záchvaty.
  • Pomozte uživatelům s navigací a nalezením obsahu.
  • Usnadněte uživatelům používání webu pomocí různých vstupních zařízení (nejen klávesnice).

Srozumitelnost

  • Pište texty tak, aby byly čitelné a srozumitelné.
  • Tvořte obsah tak, aby se zobrazoval a fungoval tak, jak uživatel předpokládá.
  • Pomozte uživatelům vyvarovat se chyb a opravit je.

Robustnost

  • Zajistěte maximální kompatibilitu se stávajícími i budoucími technologiemi, včetně asistivních technologií.

V čem se WCAG 2 liší od WCAG 1 (či jiných metodik)

  • Orientace na uživatele. Autoři WCAG 2.1 pochopili, že ten, kdo bude s webovou stránkou za ztížených podmínek pracovat, není ani autor metodiky či webu, ale uživatel – ať už s handicapem či bez něj, protože přístupnost může zlepšovat práci s webem všem uživatelům bez rozdílu.
  • Progresivní přístup k věci. Metodika nestanovuje jasnou hranici, co je přístupné a co nikoliv – důležitý je aktuální stav prohlížečů a asistivních technologií.
  • Požadavky odpovídají aktuálním trendům, řada pravidel z WCAG 1.0 (i českých Pravidel přístupnosti) už je dnes neaktuálních.
  • Požadavky jsou flexibilní, přizpůsobivé a nadčasové.
  • Měřitelnější výsledky. U řady kritérií přibyly metriky, pomocí nichž lze snadno stanovit, zda web kritériu vyhovuje či nikoliv.
  • Nezávislost na technologii. Metodika je napsána tak, že ji lze aplikovat na různé technologie, které se na webu dnes používají. Lze je tedy použít nejen při zpřístupnění webu, ale například i dokumentů či dalšího obsahu, který je na Internetu publikován.
  • WCAG „ekosystém“. K WCAG 2.0 existuje celá řada podpůrných dokumentů či dalších materiálů, velmi usnadňujících jeho implementaci.

Kde hledat další informace

V češtině

V angličtině

INSPO 2019: Co nabídne zájemcům o technologie pro zrakově postižené

Konference INSPO již řadu let nabízí spoustu zajímavých příspěvků, souvisejících s využitím informačních a komunikačních technologií uživateli se zdravotním postižením. Na své si tak na ní přijde každý, kdo se o tuto tématiku zajímá.

INSPO již tradičně navštěvují lidé s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami.

Na co konkrétně se mohou těšit účastníci konference INSPO 2019, kteří se na ni přijdou seznámit s technologiemi, kompenzujícími zrakové postižení?

Roll upy Poslepu, Pélionu, Světlušky a Agory

Zpřístupnění konference

Začněme přístupností konference jako takové. Ne vždy totiž platí, že konference o přístupnosti myslí i na přístupnost sebe sama. INSPO je ale v tomto ohledu velkou výjimkou a určitě stojí za zmínku míra jejího zpřístupnění. My se v tomto článku zaměříme na ty adaptace, které cílí na návštěvníky s těžkým zrakovým postižením.

  • Slabozrací návštěvníci budou mít prostřednictvím systému Polygraf možnost sledovat na zapůjčeném tabletu (nebo i na vlastním zařízení) prezentace promítané na plátno.
  • Sborník konference je nabízen v digitální podobě. Účastníci konference si jej tak mohou přečíst způsobem, který si sami zvolí – například pomocí hlasového nebo hmatového výstupu, či si mohou jeho obsah zvětšit.
  • Pro snazší orientaci návštěvníků s těžkým zrakovým postižením bude vchod do Kongresového centra opět označen mobilním akustickým a hlasovým majáčkem, ovladatelným vysílačem VPN.
  • Pro zpřístupnění prostor konference opět využijeme speciální Bluetooth vysílače (tzv. beacony), které umožní prostřednictvím mobilní aplikace Right-Hear získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů v interiéru.

RightHear a majáček pro zrakově postižené

  • Nově také budou pro návštěvníky konference k dispozici hmatové plánky a chystáme i 3D model Kongresového centra Praha, aby si návštěvníci mohli udělat přestavu o tom, jak vypadá objekt, ve kterém se konference koná.
  • Účastníci konference mají možnost hlasovat o nejlepších přednáškách v každé ze sekcí a o nejlepší expozici. Hlasovací lístky jim nabízíme (kromě standardního tisku) i ve zvětšeném černotisku, bodovém písmu a hlasovat je také možné elektronicky. Každý z účastníků si tak může vybrat takový způsob hlasování, který mu nejlépe vyhovuje, a například nevidomí účastníci tak nejsou z hlasování vyloučeni.
  • Pro distribuci simultánního tlumočení z angličtiny do češtiny použijeme aplikaci Speekie, která je k dispozici pro mobilní zařízení s operačními systémy iOS i Android a je plně přístupná i pro uživatele se zrakovým postižením.
  • Účastníkům také nabízíme možnost využít služeb asistenta, který je může do Kongresového centra doprovodit ze stanice metra Vyšehrad.
  • Přednášející jsme také informovali o tom, že v publiku budou i účastníci se zrakovým postižením. Požádali jsme se, aby tomu uzpůsobili rétoriku a při prezentování se vyvarovali obratům jako “jak můžete vidět na právě promítaném slajdu”, “nejdůležitější je to, co je zvýrazněno červeně”, bez toho, aniž by tyto informace okomentovali tak, aby byly srozumitelné i pro někoho, kdo jejich vizuální podobu nemůže vnímat.

Hlasovací lístky byly i dispozici v bodovém písmu i zvětšeném černotisku

Jednání v plénu

Hector Minto z Velké Británie, odborník na technologie pro zpřístupňování zodpovědný za oblast EMEA (Evropa, Střední východ, Afrika), se ve svém vystoupení podělí o to, jak vlajkové produkty Microsoftu, Windows 10 a Office 365, již dnes využívají umělou inteligenci a jak umělá inteligence ovlivňuje inkluzivní vývoj, který zohledňuje potřeby lidí se znevýhodněním. Přiblíží také grantový program AI pro život bez bariér, jehož cílem je pomoci lidem s postižením zapojit se do práce a života. Přihlásit se do něj mohou i čeští vývojáři, vědci a neziskovky.

Tanja Stevns a Lars Balieu Christensen z dánské společnosti RoboBraille Outreach přiblíží bezplatnou online službu RoboBraille, sloužící ke strojové konverzi dokumentů do různých alternativních formátů (MP3, e-booky), které mohou následně usnadnit přístup k informacím všem, kdo mají v důsledku svého zdravotního postižení problémy se čtením tištěných dokumentů.

Jan Bloem z Nizozemska se zaměří na nejdůležitější hardwarové a softwarové prostředky, na nichž stojí počítačová gramotnost lidí s těžkým postižením zraku, a které jim mimo jiné umožňují studovat či pracovat. Ukáže také, jak produkty od společnosti Freedom Scientific svým uživatelům nabízejí nad rámec standardního odečítání a zvětšování informací celou řadu nástrojů pro zvýšení produktivity.

Plenární sekci zahájil Jan Bloem ze společnosti Vispero příspěvkem Vispero, your partner for the future!

Odpolední sekce

Přístupnost nejen webu

Nejvíc přednášek, zaměřených na technologie pro zrakově postižené, už tradičně zazní v sekci Přístupnost nejen webu, v níž účastníkům pravidelně nabízíme spoustu praktických a již funkčních novinek. Nejinak tomu bude i letos. Na co se mohou tedy těšit ti, kteří se jí plánují zúčastnit?

Technologie pro zpřístupnění matematiky nevidomým a slabozrakým

Současná speciální výpočetní technika může pomoci nevidomým a slabozrakým při studiu matematiky. Umožňuje zpřístupnit úpravy matematických výrazů nejen studentům se zrakovým handicapem, ale také pedagogům a odborníkům, kteří při práci s matematickým výrazem používají zrakovou percepci.

Jaromír Tichý z TyfloCentra Plzeň a Lukáš Másilko ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity proto ve svém příspěvku představí jednotlivé softwarové a hardwarové technologie, které se využívají ve výuce matematiky na středních a vysokých školách. V průběhu prezentace budou také účastníci seznámeni se speciálními didaktickými metodami, které je vhodné uplatnit pro zpřístupnění studia matematiky u studentů se zrakovým handicapem.

Kamerová lupa Compact 6HD s podporou brýlí pro virtuální realitu

Tomáš Hrdinka z výrobního družstva nevidomých Spektra ukáže novou generace přenosné kamerové lupy Compact 6HD postavené na systému Android. Mimo standardních zvětšovacích funkcí poskytuje možnost bezdrátového zrcadlení obrazu do počítače s Windows 10 či chytré televize (Miracast) a možnost hlasového čtení. V kombinaci s brýlemi pro virtuální realitu se promění ve zvětšovací pomůcku, při práci s níž má uživatel volné ruce.

Haptické mapy zemí Evropy

Společným úsilím středisek Elsa na ČVUT v Praze, Teiresiás na Masarykově univerzitě v Brně a společnosti Seznam.cz mají nevidomí lidé již od roku 2014 možnost využívat mapy ČR umístěné na portálu Mapy.cz. Běžné mapové podklady jsou unikátní metodou automaticky upraveny tak, aby po vytištění na mikrokapslový papír byly čitelné hmatem. Po postupném doplnění o mapy středního a malého měřítka a rozšíření map na území Slovenska přicházejí autoři s dalším rozšířením služby. Haptické mapy budou nyní k dispozici i pro území Evropy.

Petr Červenka ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity představí novinky na mapovém portálu hapticke.mapy.cz. V úvodní části je prezentován postup přípravy mapových podkladů a přiblížena některá pravidla implementovaná pro převod z běžné mapy na mapu hmatovou. V hlavní části je pozornost věnována veřejnému webovému rozhraní, prostřednictvím něhož jsou mapy připravovány pro tisk na mikrokapslový papír a práci s doplňkovými informacemi k mapě. V závěru naznačuje možnosti, které se pomocí nových map otvírají, a nutnosti zvýšit připravenost nevidomých uživatelů k jejich využívání.

Cash Reader – čtení bankovek pomocí mobilu

Cash Reader byl původně zamýšlen jako jednoduchá pomůcka pro rozpoznávání českých bankovek, která tu chyběla. Po jejím vydání ohromila její vývojáře lavina žádostí o nové funkce, další měny a podporu více jazyků. Od té doby intenzivně na aplikaci pracují a už po roce se mohou pochlubit, že Cash Reader rozpozná téměř 200 bankovek od více jak 30 měn a je přeložen do více než 20 jazyků.

Autoři aplikace kladou důraz na maximální přístupnost, snadné používání a neustále přidávají nové měny, jazyky a funkce. Cash Reader během přednášky prakticky představí a o plány do budoucna se podělí její autor, Tomáš Jelínek.

Nový zákon o přístupnosti: jaký bude mít dopad na uživatele?

Co nevidět bude přijat nový zákon upravující přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru, který je založen na již dříve schválené směrnici Evropského parlamentu. Jak konkrétně se tyto předpisy projeví v našem každodenním životě? Které organizace budou mít za povinnost provozovat své weby a aplikace v souladu s požadavky na přístupnost? Jak je přístupnost definována po technické stránce? Jak můžeme přístupnost vymáhat tam, kde se pravidla nedodržují? Tyto otázky se pokusí ve svém příspěvku zodpovědět Jan Šnyrych ze SONS ČR.

Knihovna digitálních dokumentů SONS ČR v novém

Po deseti letech nastal čas modernizovat webové stránky Knihovny digitálních dokumentů kdd.cz. S nejvýraznějšími změnami přijde účastníky seznámit vedoucí této knihovny, Zdeněk Bajtl, a i je prakticky předvede. Ukáže, jak se nově pohodlně a rychle pohybovat po stránkách KDD, jak odkudkoli ze stránek rychle najít požadovanou knihu, či jak používat Čtenářský deník nebo jak hodnotit knihy.

Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Další dva zajímavé příspěvky, související s tématikou zrakového postižení, zazní v sekci Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Jak technologie, ve spojení s vhodnými metodami, mohou pomoci při rozvoji rané komunikace u dětí se speciálními potřebami

Prezentace bude zaměřená na rozvoj komunikace a alternativní komunikace s využitím technologií. A to jak prostŕednictvím tabletů a vhodných komunikačních aplikací, tak softwarových programů a aplikací, díky nímž se příprava komunikačních materiálů zjednodušší a zefektivní. Pozornost bude věnována také strategiím a metodám k úspěšnému zvládnutí prvních komunikačních kroků u dětí s potřebou augmentativní a alternativní komunikace. O své zkušenosti se přijdou podělit Lenka Říhová a Iva Jelínková ze Speciální ZŠ Poděbrady.

Návštěvy Potmě

Návštěvy POTMĚ jsou služba, která se DNES týká více než 16 % populace Česka, tedy osob starších 65 let. Služba, která inovuje podporu domácí péče o seniory. Služba, která zaměstnává talentované lidi, kteří vrací seniorům radost do života a pomáhají lidem v produktivním věku, kteří pečují o své rodiče a prarodiče, lépe skloubit pracovní a rodinný život.

Momentálně zaměstnává 15 nevidomých a těžce zrakově postižených Návštěvníků, kteří dochází za seniory do jejich domovů i do pobytových zařízení, kde s nimi tráví čas tak, abyjim zpestřili každodenní program a současně navraceli kompetence, které v důsledku věku či závislosti na péči druhých ztrácejí.

Návštěvy POTMĚ jsou projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu a na INSPO je představí Gabriela Drastichová.

Vystavovatelská část

Zkrátka nepřijdou ani účastníci, kteří si přijdou prohlédnout expozice v části pro vystavovatele, protože zastoupení společností, které nabízejí technologie a řešení pro uživatele se zrakovým postižením, je letos opravdu velké. Na INSPO se tak budete moci potkat prakticky se všemi významnými dodavateli pomůcek a služeb pro zrakově postižené. Na stáncích společností

  • Adaptech
  • BlindShell
  • Cash Reader
  • Ergones
  • GALOP
  • GiebHelp servis
  • Naviterier
  • RoboBraille Outreach
  • Sagitta Ltd.
  • Spektra
  • Teiresiás
  • Vispero

budete mít příležitost se prakticky seznámit s novinkami z jejich nabídky. Ty zahrnují nejen odečítací či zvětšovací programy, braillské displeje, lupy, mobilní telefony či mobilní aplikace, ale i služby, postavené na informačních a komunikačních technologiích.

Vystavovatelská část

Registrace na konferenci

Účast na konferenci je za symbolický poplatek 400 Kč (platí se u prezence), který zahrnuje i průběžné občerstvení a oběd. Účastníci, kteří mají průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, zaplatí pouze 200 Kč, stejně tak jejich osobní asistenti.

Pokud vás některé z témat zaujalo, neváhejte a ZAREGISTRUJTE SE se co nejdříve.

Srdečně vás zveme a těšíme se na osobní setkání.


INSPO je největší a nejvýznamnější konference v České republice, představující nejnovější zahraniční i tuzemské aplikace, programy a pomůcky usnadňující život lidem s různým zdravotním postižením. Generálním partnerem konference INSPO je Nadace Vodafone, partnery jsou AutoCont CZ, CZ.NIC, ČSOB, Microsoft a Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet.

INSPO